ONLINE: Jaderná elektrárna v Záporoží je blízko havárii, uvedl šéf agentury pro jadernou bezpečnost

Děkujeme, že jste s námi i během dnešního dne sledovali aktuální dění na Ukrajině. Další novinky týkající se konfliktu můžete očekávat opět zítra ráno, prozatím přejeme dobrou noc.

Ukrajina požaduje, aby Červený kříž v příštích třech dnech navštívil věznici v okupované Olenivce. Podle Andrije Jermaka, vedoucího prezidentské kanceláře, Ukrajina požaduje, aby Červený kříž navštívil věznici, kde byli ukrajinští váleční zajatci zabiti výbuchem, i když Rusko s požadavkem nebude souhlasit.

Podle gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syniehubova ruské raketové údery během 13. října poškodily důležitou veřejnou infrastrukturu v regionu. Následně údajně došlo k výpadku elektřiny.

Ruské ostřelování jihoukrajinského Mykolajivu, kde byl zasažen pětipodlažní bytový dům, způsobilo nejméně čtyři oběti na životech, uvedla dnes agentura Unian. V nemocnici zemřel také 11letý chlapec, který strávil šest hodin pod sutinami.

Kyjevská oblast dnes oznámila útoky drony, které po zásahu cíle explodují. Americký Institut pro studium války (ISW) napsal, že ruskou armádu pravděpodobně v jejich používání cvičí vojáci z Íránu. Vzdušné údery a výpadky proudu ohlásil večer také Charkov.

Gubernátor ruské Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov uvedl, že v Belgorodu byl vyhozen do povětří muniční sklad, z výbuchu obvinil Ukrajinu. Podle Gladkova nedošlo k žádným obětem. Kyjev se k incidentu zatím oficiálně nevyjádřil.

Ukrajinská policie údajně zahájila vyšetřování po obdržení zprávy, že v okupované obci Čaplinka v Cherskoské oblasti byl nalezen mrtvý 62letý muž, jehož tělo neslo známky mučení a násilné smrti. Předtím měl být unesen Rusy.

Další vyšetřování bylo zahájeno na základě informace, že ruští vojáci zastřelili dva místní obyvatele při obsazování obce Vysokopillia v Chersonské oblasti. Vysokopillia byla osvobozena ukrajinskými silami 4. září v rámci probíhající jižní protiofenzívy.

Ukrajina vyšetřuje, zda zaměstnanci společnosti Antonov náhodou nemají prsty ve zničení největšího dopravního letounu na světě. Tamní bezpečnostní služba zahájila vyšetřování proti dosud neznámým zaměstnancům ukrajinského výrobce letadel Antonov. Údajně existuje podezření, že mohli pomoci Rusům při zničení dopravního letadla An-225 Mrija.

Stezka pro pěší a cyklisty, která vede kolem sídla ruského ambasády v centru Varšavy, ponese název na počest obětí různých forem agrese, jichž se Rusko dopustilo během 20. a 21. století. Příslušný návrh dnes schválilo varšavské zastupitelstvo, informuje portál gazeta.pl.

Varšavští zastupitelé svým rozhodnutím vzdávají hold nejen obětem současné ruské agrese proti Ukrajině, ale chtějí připomenout také památku lidí, kteří přišli o život v gulagu, při masakru v Katyni v roce 1940, během hladomoru na Ukrajině začátkem 30. let minulého století, za válek v Čečensku nebo při různých politických procesech.

Podle ukrajinských vojenských činitelů je země připravena na případný útok z Běloruska.

Podle generálporučíka Serhije Najeva Ukrajina postupně přijímá opatření, která mají zajistit, že ukrajinské jednotky budou na případný útok z oblasti Běloruska připraveny v odpovídajícím počtu, s potřebnou výzbrojí, vojenským vybavením a bojovým potenciálem. 

Španělsko poskytne Ukrajině 4 systémy protivzdušné obrany Hawk. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg během dnešního brífinku novinářům oznámil závazek Španělska dodat Ukrajině americké raketové systémy středního doletu MIM-23 Hawk.

„Není překvapením, kdo kde stojí. Děkuji moc, že tak silně podporujete Ukrajinu, která se hrdinně brání ruské agresi a zločinům Vladimira Putina,“ napsala v Twitterovém příspěvku předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09). Pod něj připojila výsledky ankety ukazující, nakolik lidé podporují Ukrajinu vzheldem ke svým voličským preferencím.

Dvě ruské oblasti hraničící s Ukrajinou se dnes staly terčem ukrajinského ostřelování, uvedly místní úřady. Poničeno při tom bylo podle nich několik budov a narušeny byly dodávky elektrické energie.

Gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov podle portálu deníku Kommersant uvedl, že na hraničním přechodu u města Šebekino střely dopadly na budovu celnice a prakticky ji zničily. V Belgorodě podle jeho starosty Antona Ivanova úlomky neznámého objektu zasáhly 16podlažní obytný dům.

Podle gubernátora Kurské oblasti Romana Starovojta byla při ukrajinském útoku zasažena trafostanice a dvě obce jsou bez dodávek elektřiny. Po dnešním ostřelování nejsou hlášeni zranění nebo mrtví. 

Ukrajinská armáda údajně zničila ruské velitelské stanoviště na jihu Ukrajiny. Jižní operační velitelství 13. října oznámilo, že ukrajinské síly zničily také dvě ruské houfnice Msta-B.

Na ministerstvu zahraničí (MZV) by k 1. lednu mělo vzniknout nové oddělení sankčních politik, které se bude systematicky věnovat sankční agendě. Naváže tak na nový sankční zákon, který by na aktuální schůzi měla schválit Sněmovna. Novinářům to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). 

Návrh zákona o národních sankcích vůči cizincům, kteří by se dopustili závažných protiprávních jednání, Sněmovna pravděpodobně schválí. Zpřesnit by mohla také výčet předpisů, na jejichž základě bude možné pokládat jednání za postižitelná podle sankčního zákona. Vláda jeho předložení urychlila kvůli konfliktu na Ukrajině.

Ukrajina zahájila trestní řízení v souvislosti s ruskými vzdušnými útoky, které tento týden zasáhly Kyjev i mnohá další města po celé Ukrajině. Dnes to podle agentury Reuters uvedl ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin na společné tiskové konferenci v Haggu s hlavním prokurátorem Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karimem Khanem. Masivní ruské údery, kterým od pondělí čelí Ukrajina, Kostin označil za klasický příklad teroru ze strany Ruska.

Vedoucí kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak zveřejnil na Twitteru fotografii 20 nově propuštěných válečných zajatců.

„Jak jsme již dříve informovali, Ukrajina a Rusko uvedly, že v rámci výměny zajatců bylo propuštěno 20 vojáků obou stran, celkem 40 vojáků,“ napsal.

V příspěvku Jermak uvedl, že 14 z navrácených vojáků je příslušníky ukrajinských ozbrojených sil, 4 ze sil teritoriální obrany a po jednom z národní gardy a námořnictva.

V Evropské unii bude velkým tématem to, jakým způsobem pomoci Ukrajině vyrovnat se s následky posledních raketových útoků, mimo jiné na energetické infrastruktuře. Novinářům to dnes řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti).

Rusové systematicky bombardují rozvodnou síť. Některé země, například Německo či Nizozemsko, po útocích urychlily pomoc v podobě dodávek systémů protivzdušné obrany, jiné země hledají možnosti humanitární pomoci.

Debatu v EU čeká Lipavský také ohledně dalšího uvolňování a případně navyšování prostředků z Evropského mírového nástroje, jimiž se hradí vojenská podpora, kterou jednotlivé členské státy dodávají Ukrajině. „Nebude to úplně jednoduchá diskuse, ale pokud má Evropská unie seriózně vykonávat svoji geopolitickou zahraniční politiku, tak to bez těch nástrojů nejde,“ uvedl šéf české diplomacie.

Rusko dnes uvedlo, že na žádost Kremlem dosazeného gubernátora Chersonské oblasti Volodymyra Salda pomůže tamějším obyvatelům opustit region, který je mometálně centerem bojů, informovala agentura AFP. Pro ruskou státní televizi to řekl ruský vicepremiér Marat Khusnullin.

„Vláda přijala rozhodnutí zorganizovat pomoc při odchodu obyvatel (Chersonské) oblasti do jiných regionů země. Všem poskytneme bezplatné ubytování a vše potřebné,“ prohlásil Khusnullin.

Ukrajinský prezident VolodymyrZelenskyj: „Ukrajina má pouze 10 % potřebné protivzdušné obrany.“

„Bojujeme s velkým státem, který má velké množství vybavení a raket,“ řekl prezident Volodymyr Zelenskyj během svého vystoupení na shromáždění Rady Evropy 13. října.

Rovněž poděkoval západním zemím za dodávky vybavení Ukrajině. Dodal, že očekává silnou podporu ze strany Francie a Itálie.

Evropská unie zatím nemá společný názor na možnost zřídit kvůli válce na Ukrajině zvláštní tribunál a prosazuje, aby napadená země přistoupila k Mezinárodnímu trestnímu soudu (ICC). Uvedli to dnes český ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) a eurokomisař Dider Reynders po ministerské radě v Lucemburku. Reynders naznačil, že první případy spojené s válkou by se k ICC mohly dostat před koncem roku.

„Chceme maximálně využít veškeré existující nástroje,“ uvedl eurokomisař Reynders. Ten se tento týden vrátil z Kyjeva a uvedl, že tam znovu apeloval na to, aby Ukrajina ratifikovala takzvaný Římský statut a připojila se tak k ICC. 

Moskva má výhrady k dohodě o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře a uvažuje o tom, že ji neprodlouží. Rusko tvrdí, že není dodržována část dohody týkající se usnadnění exportu ruských hnojiv a potravin. Na základě dohody vyjednané v červenci, která má platit 120 dnů, vyplula první loď s nákladem ukrajinské kukuřice z Oděsy 1. srpna. O uplatňování dohody o vývozu obilí dnes jednal ruský prezident Vladimir Putin se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem v Astaně.

Příspěvek na ubytování uprchlíků v ubytovnách, penzionech a hotelech se nyní týká zhruba 70.000 běženců. ČTK to sdělilo ministerstvo vnitra. Vládě navrhuje od listopadu příspěvek kvůli inflaci a zvyšování cen energií navýšit o sto korun. Krajským či obecním zařízením by stát mohl na osobu na den posílat 300 korun místo nynějších 200 korun, soukromým provozovatelům 350 korun. Za červenec kraje žádaly na příspěvek celkovou sumu 411,46 milionu korun.

Rusko ostřelovalo západní část Ukrajiny. Východně od Lvova ruské síly zasáhly armádní objekt, uvedl podle Unian šéf lvovské oblastní správy.

Použití jaderných zbraní by mělo pro Rusko vážné důsledky, řekl Stoltenberg. Moment, kdy by jaderné zbraně využilo NATO, je extrémně vzdálený, dodal.

Rusko uvedlo, že si v těchto dnech předvolalo diplomaty z Německa, Dánska a Švédska, aby si u nich stěžovalo na to, že Moskva ani ruský plynárenský gigant Gazprom nebyly přizvány k vyšetřování případů poškození potrubí plynovodů Nord Stream. Na svých internetových stránkách o tom informuje ministerstvo zahraničí v Moskvě.

Zástupce ministerstva podle prohlášení velvyslancům řekl, že pokud bude ruským expertům odepřen přístup k vyšetřování, "bude Moskva předpokládat, že tyto země něco skrývají nebo kryjí pachatele těchto teroristických činů". Pokud po příčinách poškození nebudou pátrat i zástupci Ruska, "Moskva by výsledky takového pseudovyšetřování samozřejmě neuznala", uvedlo ministerstvo zahraničních věcí.