ONLINE: Ukrajina kvůli válce pohřešuje na 37 tisíc lidí. A Fiala zmínil další milion munice

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli končí online přenos kolem ukrajinského dění. Pokračuje zase brzy ráno, dobrou noc.

Prudboj, Volgogradská oblast. Mobilizovaní rezervisté se rozloučili se svými blízkými a nasedli do vlaku. Čeká je boj na Ukrajině?

Britská premiérka Liz Trussová přijede příští čtvrtek do Prahy na summit Evropského politického společenství (EPC), informoval zpravodajský web Politico. Na první schůzku nového formátu lídrů zemí Evropské unie i nečlenských států bylo pozváno 17 neunijních zemí včetně Británie, Ukrajiny či Turecka (nikoli už Ruska a Běloruska). Řešit se bude zejména situace na Ukrajině a energetická krize v Evropě.

Podle informací Blesk Zpráv byla účast Trussové nejasná - je v úřadě teprve od 6. září a řeší další urgentní záležitosti. Také nebylo zatím zřejmé, zda se chce zúčastnit turecký prezident Erdogan, který má k Evropě vrtkavý vztah.

„Spojené státy, a to chci říci zcela jasně, nikdy, nikdy, nikdy neuznají nároky Ruska na svrchované území Ukrajiny,“ řekl americký prezident Joe Biden v souvislosti s Kremlem ohlášenou anexí dalších ukrajinských oblastí. Hlasování o připojení k Rusku, která se v těchto regionech uskutečnila v posledních dnech, Biden označil za „naprostý podvod“ zinscenovaný Moskvou.

Dagestánská republika: Po městě Derbent jezdilo auto ministerstva pro mimořádné situace a z ampliónu vyzývalo všechny muže, aby urgentně přišli s vojenskou knížkou a cestovním pasem na vojenský komisariát.

„Řekněte mi, co to je za idioty, kdo vydal ten rozkaz?“ zuřil do kamery Sergej Melikov, hlava federální republiky. „Nosit s sebou vojenskou knížku, to bych byl debil! Na takové šíření fake news jsou paragrafy v trestním zákoníku.“

V Dagestánu na severním Kavkaze už se proti mobilizaci docela silně protestovalo.

Poškození plynovodů Nord Stream je „aktem mezinárodního terorismu“, uvedl v prohlášení Kremlu ruský prezident Vladimir Putin. „Rusko tuto záležitost předkládá k naléhavému projednání v Radě bezpečnosti OSN,“ píše se v prohlášení.

Polský parlament schválil návrh zákona, který v příštím roce zmrazí ceny elektřiny pro domácnosti na letošních úrovních. Cílem zákona je zabránit prudkému nárůstu nákladů domácností na elektřinu. Podle agentury Reuters dnes polský parlament rovněž zrušil povinnost elektrárenských společností prodávat elektřinu na komoditní burze. Úřad pro regulaci energetického trhu tento krok kritizuje, vláda si však od něj slibuje snížení cen elektřiny.

Polsko je ve výrobě elektřiny silně závislé na uhlí. Letos v reakci na válku na Ukrajině zavedlo embargo na dovoz uhlí z Ruska, což vedlo k nedostatku tohoto paliva a k nárůstu jeho ceny. Poukazuje rovněž na náklady polských elektráren související s nutností nakupovat emisní povolenky.

Ruský prezident Vladimir Putin vyzval k nápravě chyb, které se staly během mobilizace. Na poradě s představiteli ruské Bezpečnostní rady uvedl, že je nutné zaměřit se na případy, kdy úřady nesprávně povolaly do zbraně například chronicky nemocné nebo muže, kteří přesáhli branný věk.

„Pokud došlo k chybě, je nutné ji napravit a zajistit návrat domů těch, kdo byli povoláni bez řádného odůvodnění,“ sdělil Putin, který minulý týden ve středu ohlásil částečnou mobilizaci. Podle ministra obrany Sergeje Šojgua chce Rusko do zbraně povolat 300.000 rezervistů. Některá nezávislá ruská média mezitím napsala, že se Moskva snaží zmobilizovat přes milion lidí.

Putin dnes také zopakoval, že mobilizace se vztahuje především na lidi, kteří jsou uvedeni jako záložníci a mají požadovanou zkušenost z armády. Sdělil, že mobilizovaní musejí projít výcvikem.

Přes 200 tisíc Rusů opustilo svou vlast ve dnech po vyhlášení částečné mobilizace, píše CNN. A to se jedná jen o dílčí čísla. Náměstek ministra vnitra Kazachstánu včera informoval o cifře zhruba 100 tisíc; gruzínské ministerstvo mezi 21. a 26. zářím napočítalo 53 136 překročení hranice s Ruskem. Do EU minulý týden (19. - 25. září) přijelo skoro 66 tisíc ruských občanů, o třetinu víc než týden předchozí, oznámila pohraniční agentura Frontex. Dalšími destinacemi mužů prchajících před narukováním se staly Arménie či Mongolsko, odkud čísla nepřišla.

„Každý čtvrtý rubl, který hodlá v příštím roce utratit ruská vláda, bude vydán na něco, co je v utajovaném režimu,“ píše na Twitteru politický geograf Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov s odkazem na zprávu Moscow Times.

„Rozhodnutí pokračovat v procesu anexe Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti na Ukrajině nemá žádnou právní hodnotu a je odsouzeníhodné,“ řekl generální tajemník Organizace spojených národů (OSN) António Guterres. Anexe je podle šéfa OSN „nebezpečnou eskalací“, která v moderním světě nemá místo.

Polsko uvalilo sankce na firmu Gazprom Export, která je exportní divizi ruské státní plynárenské společnosti Gazprom. Součástí těchto sankcí je zmrazení aktiv firmy Gazprom Export, napsala agentura Reuters.

„Aktivity firmy Gazprom Export mají strategický význam pro vládu Ruské federace,“ upozornilo polské ministerstvo vnitra.

„Na dočasně okupovaných územích Luhanské a Doněcké oblasti byla mobilizována skoro celá mužská populace,“ tweetuje kanál Trucha.

Dánský ministr obrany Morten Bødskov navštívil leteckou základnu Ronne na ostrově Bornholm, odkud je relativně blízko ke všem třem únikům plynu z plynovodů Nord Stream 1 a 2. Zkontroloval vrtulníky určené k mapování i případným záchranným akcím, jakož i stíhačky F-16, kdyby snad měla bezpečnostní situace eskalovat.

„Není žádných pochyb, že co se stalo v Baltském moři, je velmi, velmi vážné. Proto podnikáme nezbytná opatření,“ dodal Bødskov a zopakoval, že to rozhodně není nehoda, nýbrž úmyslné poškození. Tlumočil též závěr dánské rozvědky, že zemi aktuálně nehrozí vojenské nebezpečí.

„V září, na pozadí oznámení částečné mobilizace, klesla úroveň důvěry v hlavní mocenské instituce. Stejně tak klesla důvěra, že se věci v zemi ubírají správným směrem. I tak zůstávají hodnoty vysoké,“ komentuje svůj nový průzkum nezávislé ruské centrum Levada. Od března, čili po zahájení „speciální vojenské operace“, se důvěra v prezidenta Putina držela stabilně na 83 %, nyní spadla na 77. Nesouhlas s jeho konáním vzrostl z 15 na 21 %. Podobně se zhoršilo skóre ruské vlády (z 68 na 63 % pozitivní hodnocení, z 28 na 34 nesouhlas).

Možnost obnovení inspekcí v rámci klíčové rusko-americké dohody o omezení strategických jaderných zbraní se zvažuje a Moskva vede s Washingtonem v tomto ohledu dialog. Novinářům to řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Inspekce byly přerušeny od roku 2020, původně v důsledku pandemie covidu-19.

Obě země podle Zacharovové jednají především o dvoustranné poradní komisi v rámci dohody zvané Nový START. „V současné době se zkoumají možnosti, jak uspořádat osobní jednání,“ uvedla mluvčí ruské diplomacie.

„Víme, že na Západě se už připravují scénáře, jak vyvolat nové konflikty na území SNS,“ prohlásil Vladimir Putin. SNS je zkratkou pro Společenství nezávislých států, které sdružuje většinu bývalých republik Sovětského svazu a které Moskva nadále považuje za svou sféru vlivu. „Geopolitičtí protivníci“ Ruska jsou připraveni „rozpoutat krvavou válku“ v jakékoli zemi, dodal prezident. 

„Stačí se podívat na to, co se nyní děje mezi Ruskem a Ukrajinou a na hranicích některých dalších států SNS. Všechno to je samozřejmě výsledek rozpadu Sovětského svazu,“ řekl také šéf Kremlu. K bojům v minulých týdnech došlo na hranici Tádžikistánu a Kyrgyzstánu a také mezi Arménií a Ázerbájdžánem, které opakovaně válčí kvůli Náhornímu Karabachu.

Západ se snaží vyvolat na území Společenství nezávislých států (tj. v postsovětském prostoru) další konflikty, které by se přidaly k válce na Ukrajině, podle agentury TASS .

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes varoval, že Ukrajina zareaguje „velmi tvrdě“ na pokus Ruska anektovat další části jejího území. Moskva v minulých dnech zorganizovala ve čtyřech regionech Ukrajiny obsazených ruskými silami hlasování o jejich připojení k Rusku. Tato hlasování, v nichž se podle Moskvy většina lidí vyslovila pro sjednocení s Ruskem, Kyjev ani Západ neuznává, považuje je za nezákonná a označuje je za „pseudoreferenda“.

Papež František tvrdí, že se zapojil do jednání o výměně zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem a že Moskvě předal požadavky ukrajinské strany. Papež to řekl při setkání s jezuity z ruské oblasti, o kterém dnes informovala revue La Civiltà Cattolica. Na seznamu, který mu předal ukrajinský představitel, bylo podle papeže 300 jmen. Moskva jich na konci září nakonec osvobodila zhruba 200, uvedla agentura AFP.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který vládě dává pravomoc zakazovat letecký dovoz carga společnostem ze znepřátelených států, informovala televize Nexta na twitteru.

Rusové se v hlavním městě republiky Tuva vzepřeli mobilizaci. Na místě tvrdě zasahovala policie.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský považuje plánované ruské ohlášení anexe dalších ukrajinských území za naprosto nepřijatelné. Celý proces byl zfalšovaný, bez jakékoli legitimity, řekl dnes novinářům při návštěvě Kosova.

"Je to naprosto nepřijatelné. Odmítáme takovouto jednostrannou anexi, která proběhla na základě zcela zfalšovaného procesu, bez jakékoli legitimity. Podle mě ani nemá smysl mluvit o pseudoreferendech, protože to byla opravdu divadelní hra," uvedl Lipavský.

Německá vláda chce regulovat vysoké ceny plynu, podle informací DPA je soubor opatření v objemu až 200 miliard eur. Ve 14:00 promluví kancléř Scholz.

Finsko od půlnoci uzavírá hranice pro ruské turisty, oznámil na dnešní tiskové konferenci finský ministr zahraničí Pekka Haavisto. Výjimky se budou týkat práce, studia či návštěvy rodiny, citovala agentura Reuters z prohlášení finské diplomacie. Hranice bude uzavřena od půlnoci místního času (dnešních 23:00 SELČ).

Mistr Evropy z roku 2020 Dmitrij Alijev a další ruský krasobruslař Makar Ignatov dostali předvolání na vojenskou správu, informovala televize Matč TV. Předním závodníkům hrozí, že budou muset odjet bojovat na Ukrajinu.

Vedení Ruské hokejové federace dnes oznámilo, že sestavilo seznam hráčů, trenérů a klíčových zaměstnanců klubů, na které by se neměla vztahovat částečná mobilizace. Podle výkonného ředitele federace Dmitrije Kurbatova byl seznam odeslán na ministerstvo sportu.

„Dál už to není v našich rukách. Ministerstvo sportu tento návrh předloží vládě. Jaké bude rozhodnutí, takové bude,“ uvedl Kurbatov pro RIA Novosti. Zároveň potvrdil, že v některých klubech už povolávací rozkazy dostali hráči i další zaměstnanci.