ONLINE: Nejméně 8 mrtvých včetně dětí po ruském útoku na východ Ukrajiny. A polské stíhačky ve vzduchu

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejem dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra.

Podívejte se na snímky z Bachmutu. 

Existují „věrohodná obvinění“, že jsou z Ukrajiny do Ruska násilím převáženy osamělé děti, pravděpodobně za účelem adopce ruskými rodinami. Prohlásila to dnes podle agentury AFP náměstkyně generálního tajemníka OSN pro lidská práva Ilze Brandsová Kehrisová na zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Z Rusy kontrolovaných oblastí Ukrajiny tak bylo přemístěno do Ruska jen v červenci více než 1800 dětí, dodala Brandsová Kehrisová. Jak zdůraznila, nucený přesun a deportace osob, které náleží ke speciálně chráněné skupině z okupovaných oblastí na území okupanta je válečným zločinem. Mezi speciálně chráněné osoby v ozbrojených konfliktech podle mezinárodního práva patří ranění, nemocní, trosečníci, zdravotnický personál, váleční zajatci a civilní obyvatelstvo.

Ukrajinští představitelé již v minulosti Rusko opakovaně obvinili z deportace statisíců lidí z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. Moskva popírá, že by od invaze na Ukrajinu 24. února, kterou nazývá „speciální vojenskou operací“, úmyslně útočila na civilisty, a tvrdí, že těm, kteří chtějí odejít, nabízí humanitární pomoc.

Tři lidé zemřeli po ostřelování Slovjansku. Jejich těla byla nalezena pod troskami budovy.

Úterní ostřelování poškodilo záložní elektrické vedení v Záporožské jaderné elektrárně, uvedla MAAE. Elektrárna v té době již byla odpojena od sítě.

Snímky z Doněcku. 

Národní řešení drahých energií vláda představí příští týden, řekl Fiala Primě. Podle informací ČTK by se k energetice mohla vláda sejít v pondělí.

Ukrajinským silám se v Charkovské oblasti podařilo znovu dobýt některá místa obsazená Ruskem. V dnešním večerním projevu to podle agentury Reuters oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. O protiútoku na východě země informovaly již dříve ukrajinské i ruské neoficiální zdroje. Zelenskyj také poděkoval ukrajinským vojákům za úspěšné údery proti jednotkám Moskvy na jihu Ukrajiny, kde Kyjev zahájil protiofenzivu.

Ustanovení demilitarizované zóny u Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině není v současné době reálné. Dnes to v rozhovoru s italským deníkem La Repubblica řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Podle něj lze ale jednat o vytvoření ochranné zóny nad areálem elektrárny. Mise MAAE zůstane podle něj v elektrárně „až do míru“.

Demilitarizaci jaderné elektrárny a jejího okolí požaduje Ukrajina a pro toto opatření se vyslovil i generální tajemník OSN António Guterres. Moskva to naopak odmítá.

„Demilitarizace není reálná už z toho důvodu, že se elektrárna nenachází v nějaké vnitrostátní oblasti dobyté Rusy, ale přímo na frontové linii,“ řekl Grossi. Podle něj je však reálné dosáhnout „ochranné dohody“, která by se vztahovala pouze na areál zařízení.

Podle argentinského diplomata vznikl prostor, v rámci kterého lze pracovat na této dohodě. „Už jsem kontaktoval obě strany. Myslím, že se setkáme, abychom probrali plán v průběhu deseti dnů či dvou týdnů,“ dodal Grossi s tím, že zaznamenal „zajímavou odezvou“ z Ukrajiny i z Ruska.

Polsko dodá Estonsku 300 protiletadlových střel Piorun (Blesk) a stovku odpalovacích zařízení na základě smlouvy, kterou dnes podepsali ministři obrany obou zemí Mariusz Blaszczak a Hanno Pevkur. Přenosné protiletadlové střely krátkého dosahu Piorun se osvědčily v bojích na Ukrajině. Určeny jsou k sestřelování letadel, vrtulníků a dronů letících v nízké výšce, napsala agentura PAP, aniž by se zmínila o hodnotě kontraktu.

Blaszczak při podpisu dohody uvedl, že polské střely by Estonsko mělo dostat v příštím roce. Nemělo by se tak stát na úkor dodávek pro polskou armádu; objednávky těchto střel polská vláda s ohledem na válku na Ukrajině v červnu zvýšila.

Polská armáda má celkem dostat 3500 střel a 600 odpalovacích zařízení od zbrojovky Mesko ze státního holdingu Polska Grupa Zbrojeniowa (PGZ). Ministr Pevkur označil podpis dohody za „historický okamžik“ pro obě země, pro bilaterální spolupráci a pro spolupráci na poli obrany, jakož i pro celé východní křídlo Severoatlantické aliance.

Švýcarsko chce zůstat neutrální, zvažuje však posílení bezpečnostní a vojenské spolupráce se Severoatlantickou aliancí a Evropskou unií. Stojí to ve zprávě o neutralitě, kterou dnes projednala švýcarská vláda, píše stanice RTS. Kvůli ruské válce na Ukrajině ale země musí posílit své obranné schopnosti a modernizovat armádu.

Užší spolupráce s NATO a EU by podle dokumentu znamenala „zvýšenou účast na vojenských cvičeních, rozšíření schopnosti vojenské spolupráce, intenzivnější partnerství s NATO a účast (švýcarské) armády v oddílech EU pro záchranné a evakuační akce“.

Letošní zpráva reaguje na změny po ruském útoku na Ukrajinu. Moskva podle dokumentu svou válkou zničila mezinárodní řád v Evropě založený na mezinárodních pravidlech. Své obranné kapacity a schopnost vést konvenční válku tak posilují prakticky všechny evropské země, uvádí vládní zpráva.

„Švýcarsko musí být schopné se v co nejširší míře ubránit,“ uvedla ministryně obrany Viola Amherdová. Podle ní švýcarská armáda potřebuje modernizaci. Chybí jí například moderní protitankové zbraně. Posílit by také měla zásoby munice a vojenského vybavení, aby země byla schopná čelit déle trvajícím bojům.

Ukrajinci by mohli znovu dobýt Ruskem okupované území na západ od řeky Dněpr včetně Chersonu ještě před začátkem zimy. V rozhovoru se serverem France24 to uvedl generál a bývalý šéf francouzské vojenské mise při OSN Dominique Trinquand.

Ukrajina minulý týden oznámila zahájení protiofenzivy proti ruským silám na jihu země, který jednotky Moskvy obsadily v prvních týdnech po únorové invazi. Ukrajinští činitelé o protiofenzivě z taktických důvodů neposkytují bližší informace.

Existují ale určité náznaky, že je mise úspěšná, uvedl Trinquand. Jedním z nich byl podle něj i nedělní proslov ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který bez větších podrobností oznámil dobytí dvou míst na jihu Ukrajiny. „Můžeme předpokládat, že pokud o tom mluví i přes informační embargo, je to pravda,“ uvedl Trinquand. Úspěch protiofenzivy naznačuje i odložení referend o připojení k Rusku na okupovaných územích nebo vyslání ruských posil na jih z Donbasu a Krymského poloostrova.

Ceny ropy dnes výrazně klesají a dostaly se na nejnižší úroveň od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Mohou za to obavy o další vývoj poptávky kvůli nepříznivým údajům z čínského obchodu a hrozbě hospodářské recese.

Kolem 18:30 SELČ cena severomořské ropy Brent klesala o 4,5 procenta na 88,64 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI ve stejnou dobu ztrácela 4,9 procenta a obchodovala se za 82,61 dolaru za barel.

„Přízrak recese, která by mohla ovlivnit poptávku v celém západním světě, se blíží realitě, protože rostoucí inflace a zvyšující se úrokové sazby snižují spotřebu,“ uvedl analytik firmy PVM Stephen Brennock.

Tři mrtvé a sedm těžce zraněných si vyžádalo ruské ostřelování vsi na jihu Ukrajiny. Ruské raketomety zasáhly středisko, kde se vydává humanitární pomoc, oznámila dnes agentura Ukrinform s odvoláním na oblastního gubernátora.

„Nepřítel přibližně v 15:40 ostřeloval z raketometu dvůr na ulici Míru ve vsi Mala Tokmačka. Na dvoře bylo osm civilistů, kteří si přišli pro humanitární pomoc. V důsledku ostřelování pět lidí utrpělo těžká zranění, odvezla je rychlá pomoc. Tři lidé byli zabiti. Ostřelování pokračuje,“ uvedl gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch. Později dodal, že počet těžce zraněných vzrostl na sedm.

Maďarsko dnes stáhlo svou hrozbu, že bude vetovat prodloužení protiruských sankcí. Budapešť chtěla podle informací některých médií vyřadit ze sankčního sezamu trojici ruských oligarchů. Podle diplomatického zdroje ČTK se však během dnešního jednání velvyslanců dohodly všechny země na tom, že listina potrestaných Rusů zůstane beze změny.

Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána podle zdrojů bruselských médií chtěla, aby EU zrušila zákaz vstupu pro Ališera Usmanova, Pjotra Avena a Viktora Rašnikova a aby uvolnila jejich zablokovaný majetek. Po diplomatických jednáních vedených českým předsednictvím sedmadvacítky však Budapešť od svého záměru ustoupila. 

Německé úřady se snaží přesvědčit ukrajinské uprchlíky, aby svědčili o válečných zločinech, které zažili během ruského útoku na svou zemi.

Němečtí státní zástupci již dostali několik stovek výpovědí, v zemi se však od konce února usadilo na milion lidí z Ukrajiny. Je nepravděpodobné, že by se váleční zločinci z Ruska ocitli před německými soudy, ale shromážděná svědectví by mohla posloužit k řízením v jiných zemích

Ruská vládnoucí strana Jednotné Rusko navrhla uspořádat na okupovaných ukrajinských územích 4. listopadu referendum o připojení k Rusku.

„Je správné uspořádat referenda na Donbasu a na osvobozených územích 4. listopadu,“ uvedl tajemník strany Andrej Turčak s odkazem na Den národní jednoty, který Rusko letos oslaví právě první listopadový pátek.

Ukrajinský generální štáb nadále mlčí o situaci u města Balaklija v Charkovské oblasti na severovýchodě země, kde ukrajinské síly podle pozorovatelů v úterý zahájily překvapivou protiofenzívu. Ruská média tvrdí, že Balaklija zůstává v ruských rukou, ale je obklíčena a dá se očekávat ukrajinský pokus odříznout od ruských sil Izjum.

Britská rozvědka upozorňuje, že ruští velitelé si musí vybírat mezi posilováním vlastních jednotek útočících v Donbasu a upevňováním obrany před pokračující ofenzívou Ukrajiny u Chersonu na jihu země - nyní se k tomu přidaly těžké boje na severu u Charkova.

Ani americký Institut pro studium války (ISW) neuvádí detaily ukrajinského útoku. Na mapě bojiště naznačil, že ukrajinské síly ovládly vesnici Verbivka u Balakliji a zřejmě i jihozápadní část města, napsala agentura Unian.

Podle OSN přispělo obnovení vývozu obilí z Ukrajiny a zachování dodávek hnojiv k srpnovému poklesu světových cen pšenice.

Ruský prezident Vladimir Putin vyzval k jednání o změně dohody, kterou v červenci podepsala OSN s cílem zabránit celosvětové potravinové krizi, a prohlásil, že vývoz nesměřuje do nejchudších zemí světa, jak bylo plánováno.

Ukrajina vyzývá civilisty, aby se evakuovali z Ruskem obsazených osad v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny.

Místopředsedkyně vlády Iryna Vereščuková uvedla, že ruské síly drží jako rukojmí nejen zaměstnance elektrárny, ale i místní obyvatele.

Ukrajina se přihlásila k zodpovědnosti za ostřelování Ruskem anektovaného Krymského poloostrova včetně ruské vojenské letecké základny Saki.

Ve zprávě zveřejněné agenturou Ukrinform to uvedl náčelník ukrajinského generálního štábu Valerij Zalužnyj. Výbuchy otřásly Krymem v srpnu, ukrajinské úřady dosud o svém zapojení mlčely.

Petro Kotyn, šéf ukrajinské jaderné agentury Energoatom, v televizním vysílání uvedl, že by ocenil nasazení mírových sil OSN v Záporožské jaderné elektrárně.

Kotynova slova zazněla den poté, co generální tajemník OSN António Guterres vyzval k vytvoření demilitarizované zóny kolem jaderné elektrárny, která by zahrnovala stažení ruských okupačních jednotek a souhlas ukrajinských sil s tím, že prostor nezabere ani jedna ze stran konfliktu..

Pražská Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) otevřela ve své klinice pediatrie v ulici Ke Karlovu ordinaci praktického lékaře pro děti z Ukrajiny. Informovala o tom dnes v tiskové zprávě. Má ulevit jiným pediatrům, kterých je v Praze nedostatek. Podobnou ordinaci pro dospělé provozuje už od května, v obou jsou k dispozici ukrajinsky hovořící administrativní pracovníci.

„Je třeba péči o ukrajinské děti v ČR rozprostřít a my víme, že naše ambulance pomůže v přeplněné Praze mnoha rodinám,“ uvedla náměstkyně pro nelékařská povolání VFN Dita Svobodová.

Někteří ministři zdravotnictví zemí EU se obávají další uprchlické vlny z Ukrajiny s příchodem zimy. Před dnešním neformálním jednáním v Praze to zmiňovali například zástupci Rakouska či Polska, kam míří uprchlíci nejčastěji. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka žádají ministři pomoc Evropské komise (EK) těmto cílovým zemím.

Německo je podle kancléře Olafa Scholze schopno přežít zimu navzdory otřesům na energetických trzích.

V projevu v parlamentu, který byl velmi kritický k energetické politice jeho předchůdkyně kancléřky Angely Merkelové, Scholz slíbil, že Německo bude i nadále postupovat co nejrychleji ke ztrátě závislosti na Rusku.

Německo pracuje na naplnění kapacit plynových zásobníků a urychluje výstavbu terminálů pro příjem zkapalněného zemního plynu. Zásoby plynu, jejichž kapacita v současnosti přesahuje 86 %, budou využívány především k vytápění domácností a výrobě elektřiny.