ONLINE: Ukrajinské zbrojovky vyrobí deset samohybných houfnic, tvrdí Zelenskyj a volá po ochraně ukrajinského nebe

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli online přenos končí. Pokračujeme zase od rána, teď přejeme dobrou noc.

Zítra mají z Oděsy a Čornomorsku vyplout tři lodě, už naplněné ukrajinským obilím, oznámil turecký ministr obrany Hulusi Akar podle CNN Türk. 

Nové zpravodajské informace nasvědčují, že Rusko pracuje na zfalšování důkazů týkajících se nedávného útoku na věznici s ukrajinskými válečnými zajatci v ukrajinském městě Olenivka. Podle agentury AP to dnes řekl mluvčí rady pro národní bezpečnost Bílého domu John Kirby. Američtí zpravodajci podle něj zjistili, že se Rusko snaží podstrčit důkazy, aby to vypadalo, že za úder je odpovědná ukrajinská armáda.

Moskva a představitelé samozvané separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) minulý týden prohlásili, že ukrajinská armáda ostřelovala území, které na východě země ovládají, a zasáhla věznici v obci Olenivka. Zahynulo podle nich 53 ukrajinských válečných zajatců a dalších 75 jich utrpělo zranění. Moskva tvrdí, že ukrajinská armáda na místo zaútočila pomocí raketového systému HIMARS, který jí dodaly Spojené státy.

„Předpokládáme, že se to ruští představitelé pokusí navléct na ukrajinské ozbrojené síly v očekávání návštěv novinářů a potenciálních vyšetřovatelů na místě útoku,“ uvedl Kirby. Ze zjištění zpravodajců podle něj vyplývá, že ruští představitelé mohli na místo také podstrčit munici z raketových systémů HIMARS.

Stovky příbuzných a zastánců bojovníků Azovského praporu demonstrovaly v Kyjevě, aby bylo Rusko uznáno za stát podporující terorismus. „Ženevské úmluvy nefungují,“ zněl jeden z transparentů. „OSN, jsi slepá?“

Rusko pro zahraniční diplomaty zřídí bezcelní obchody, kde si budou moci nakoupit zboží ze Západu za zahraniční měnu. Vrátí se tak k praxi ze sovětské éry, kdy existovaly obchody Berjozka. Na podobném principu v někdejším Československu fungovala síť obchodů Tuzex.

Obchody patrně přivítají první zákazníky už na podzim. Vlastnit je bude společnost spadající pod ruské ministerstvo zahraničí a diplomaté si v nich budou moci pořídit širokou škálu zboží - alkohol a tabákové výrobky, šperky, kosmetiku, parfémy, cukrovinky i chytré telefony nebo hodinky. 

V nových obchodech budou moci nakupovat jen lidé s oficiálními doklady, které prokazují, že patří mezi zahraniční diplomaty, zaměstnance mezinárodní organizace nebo jsou jejich rodinnými příslušníky. Obchody budou přijímat platby v eurech či dolarech.

Výstava ukořistěné ruské techniky z invaze na Ukrajinu, která včera skončila v Praze (a předtím přijela z Varšavy), se měla přesunout do Berlína. Úřady však rozhodly jinak. „Zrušení je hotový skandál!“ tweetuje končící ukrajinský velvyslanec v Německu Andrij Melnyk. „Odvolávám se k primátorce a obvodnímu úřadu, aby stáhly toto podivné rozhodnutí a výstavu tanků v Berlíně povolily.“

Zástupce moskevského patriarchátu se ve Vatikánu setkal s arcibiskupem Paulem Gallagherem, který má ve Vatikánu funkci odpovídající ministrovi zahraničí. Podle agentury APA možná jednali i o případném setkání moskevského patriarchy Kirilla s papežem Františkem, které by se mohlo uskutečnit v polovině září v Kazachstánu.

„Při svém dlouhém rozhovoru hovořili o aktuálních otázkách týkajících se vztahů mezi ruskou pravoslavnou církví a římskokatolickou církví,“ informovala bez bližších podrobností na svých stránkách ruská pravoslavná církev o setkání Gallaghera s metropolitou Ilarionem, který má podle APA v moskevském patriarchátu na starosti vnější církevní vztahy.

O možném setkání papeže Františka s hlavou ruské pravoslavné církve Kirillem, který má blízko k ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi a podporuje ruskou agresi vůči Ukrajině, média spekulují už několik měsíců. V dubnu papež řekl, že Vatikán chystal schůzku s Kirillem na polovinu června v Jeruzalémě, ale nakonec ji zrušil. „Naše diplomacie došla k závěru, že schůzka nás dvou v této době by mohla vést k mnohým nedorozuměním,“ řekl papež posléze médiím. Papež František ruskou invazi na Ukrajinu opakovaně odsoudil a mnohokrát vyzval k okamžitému ukončení války.

Finské ministerstvo zahraničí představilo plán na omezení turistických víz pro ruské občany. Těch do Finska cestuje čím dál více, severskou zemi totiž využívají jako tranzit do dalších států Evropské unie. 

EU v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu pozastavila letecké spojení s Ruskem. Finsko ale s nejrozlehlejší zemí světa sdílí dlouhou pozemní hranici, čehož ruští cestovatelé využívají. „Mnoho z nich to vidí jako obejití sankčního režimu,“ uvedl finský ministr zahraničí Pekka Haavisto.

Finsko zůstává jedinou unijní zemí, která sousedí s Ruskem a nezpřísnila vůči němu vízovou politiku. Finské zákony neumožňují uložit omezení na turistická víza na základě národnosti, Helsinky ale podle Haavista mohou snížit počet víz na základě kategorie - včetně turistických víz. Ministerstvo zahraničí vládě předložilo návrh, podle kterého bude Finsko upřednostňovat při vydávání víz rodinné členy lidí už žijících v EU nebo studenty.

Vesničané si vyzvedávají potravinové balíčky. Obec Malaja Rohaň v Charkovské oblasti není ušetřena dopadů blízkých bojů. 

Severní Makedonie poslala Ukrajině čtyři bitevníky Su-25. „Zajímavé je, že od nás tato letadla koupili bhem konfliktu na jejich území roku 2001,“ tweetuje ukrajinský kanál Trucha. „V roce 2004 byly letouny zakonzervovány. Teď se vrátila zadarmo.“

Kanada do Británie vyšle až 225 příslušníků armádního personálu, kteří budou cvičit ukrajinské vojáky. Dnes to oznámilo kanadské ministerstvo obrany. První skupina kanadských vojáků do Británie dorazí 12 srpna, většina z nich pochází z 3. praporu kanadské lehké pěchoty princezny Patricie a zůstane tam čtyři měsíce.

„Vešli jsme do nové a velmi nebezpečné fáze konfliktu, v níž se Rusko snaží způsobit Ukrajině i jejímu obyvatelstvu dlouhodobé škody,“ okomentovala armádní program kanadská ministryně obrany Anita Anandová.

Kanadské ministerstvo obrany také oznámilo, že se mu podařilo dohodnout se s dodavatelem a pošle na Ukrajinu 39 obrněných vozidel. První z nich už v následujících týdnech.

Americká basketbalistka dostala v Rusku trest 9 let za mřížemi. Biden vyzval k okamžitému propuštění

Ruský soud poslal americkou basketbalistku Brittney Grinerovou za pašování drog na devět let do vězení. Prokuratura požadovala ještě o půl roku delší trest. Případ jednatřicetileté hráčky Jekatěrinburgu řešili i vrcholní představitelé USA a Ruska. Prezident USA Joe Biden vyzval Rusko, aby okamžitě propustilo basketbalistku Grinerovou.

Zpráva Amnesty International vytváří „falešnou rovnováhu mezi zločincem a obětí“, uvedl „rozzuřený“ ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba podle listu Kyiv Independent. Amnesty odsoudila ukrajinskou armádu, že ostřeluje ruské okupanty z obydlených území, a porušuje tak válečné zákony. 

„Měřítko údajných ukrajinských porušení je prostě nesrovnatelné. Dávat do rovnice obě strany v čase, kdy zájem a podpora pro Ukrajinu slábne, je přinejmenším morálně pochybné,“ komentovala novinářka Olga Tokarjuková.

„Ruské ministerstvo obrany ve světle nových informací odhaluje nová data o vojenských a biologických aktivitách USA a jejich spojenců na Ukrajině i jinde,“ tweetuje v angličtině ministerstvo zahraničí Ruska. „Posuzujeme možnost, že USAID (Agentura Spojených států amerických pro mezinárodní rozvoj) měla roli ve vzniku covidu-19.“

„Ruské jednotky plánují do konce srpna odvézt z území Běloruska 12 tisíc tun munice,“ informuje kanál Nexta na základě sdělení ukrajinské armády. „Zdá se, že údery HIMARS na muniční sklady staví okupanty do trapné situace.“

„Ozbrojené síly osvobodily dvě vesnice - Dmytrivku v Izjumském rajonu Charkovské oblasti a Mazanivku v Doněcké oblasti,“ tweetuje kanál Trucha s odvoláním na Oleksije Hromova z generálního štábu.

Plynovod Nord Stream 1 teď funguje pouze s jednou turbínou místo šesti. Uvedl to ruský Gazprom, který potížemi s turbínami zdůvodňuje nižší dodávky.

Estonsko nechá odstranit či přemístit veškeré sovětské pomníky v zemi. Přesné načasování tohoto kroku bude záviset na logistických možnostech měst a obcí, uvedla podle agentury DPA premiérka této pobaltské země Kaja Kallasová. Odtažen má být i kontroverzní tank T-34 v převážně ruskojazyčném městě Narva.

„Hlavní věc byla rozhodnuta - sovětské pomníky musejí být odstraněny z veřejného prostoru, a my to uděláme co nejdříve,“ řekla premiérka. Odstraňování budou míst podle ní na starosti jednotlivá města a obce. Podle Kallasové je v bývalé sovětské republice stále 200 až 400 takových pomníků.

Ukrajinská vláda odmítla tvrzení organizace Amnesty International, která prohlásila, že obranné složky státu útočí na okupanty z rezidenčních oblastí měst. Informoval o tom list The Kyiv Independent.

„Pokud prezidenta (Vladimira) Putina jen napadne udělat něco podobného zemi NATO, jako udělal Gruzii, Moldavsku nebo Ukrajině, pak se do toho okamžitě zapojí celá Severoatlantická aliance,“ uvedl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. „To, co se děje na Ukrajině, je hrozné, ale mnohem horší by bylo, kdyby došlo k válce mezi Ruskem a NATO,“ dodal.

Nevládní organizace Amnesty International uvedla, že od dubna do července strávili její pracovníci několik týdnů vyšetřováním ruských úderů v Charkově, Donbasu a Mykolajivu. Z vyšetřování vyplynulo, že ukrajinské síly v některých případech prováděly údery z obytných oblastí a že v uvedených regionech rozmísťovaly jednotky do civilních budov.

„Většina obytných oblastí, kde se vojáci nacházeli, byla vzdálena několik kilometrů od frontových linií a existovaly reálné alternativy, které by neohrožovaly civilisty - například vojenské základny, hustě zalesněné oblasti nebo jiné stavby dále od obytných oblastí,“ uvedla AI s tím, že nenalezla důkazy o tom, že by ukrajinská armáda požádala civilisty o evakuaci z přilehlých budov nebo jim při ní pomáhala.

„EU již začátkem července překonala prozatímní cíl naplnění k 1. září a je stále na cestě k dosažení cíle k 1. listopadu,“ uvedl analytik firmy Aurora Energy Research Jacob Mandel k zásobám zemního plynu. Do 1. listopadu mají být zásobníky naplněné z 80 procent, aby měly země dostatečnou rezervu pro zimní měsíce s nejvyšší poptávkou.

Během ranního bombardování Mykolajivu rusové zasáhli několik obytných domů, jedna ze střel dále zasáhla chodník a další silnici.

Evropské země jsou na dobré cestě k dosažení stanoveného cíle naplnění zásobníků zemního plynu do začátku zimy z 80 procent. Podle údajů organizace Gas Infrastructure Europe (GIE) sdružující evropské provozovatele plynárenských infrastruktur byly zásobníky počátkem tohoto týdne naplněné ze 70,54 procenta. Naplněnost tak překonala pětiletý průměr, který činí 70,32 procenta, a je blízko desetiletého průměru, který činí 71,40 procenta. Náklady na toto doplnění zásob ale budou činit více než 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč), což je desetkrát více než činí historický průměr pro naplnění zásobníků na zimu, uvedla agentura Reuters.

Kremlem podporovaná velitelka divize, která střílela na civilisty v Donbasu, byla zabita při akci. Ukrajinské ozbrojené síly uvedly, že Olga Kačura, známá také jako „Korsa", se často převlékala za ukrajinského vojáka a páchala válečné zločiny, aby z nich obvinila ukrajinskou armádu. 

Nový hlas Ukrajiny uvedl, že Kačura v rozhovorech pro Kremlem kontrolovaná média řekla, že má radost ze zabíjení Ukrajinců. Ukrajinský novinář Denis Kazanskij uvedl, že Kačurová pracovala na policejním oddělení v Horlivce, dokud se v roce 2014 nepřipojila k ruským zástupcům v Donbasu.