ONLINE: Země NATO slíbily Ukrajině protivzdušné systémy. Rusové zaútočili na Oděsu

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme vám dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra. 

Maďarský parlament začne za týden diskutovat o ratifikaci vstupu Finska a Švédska do Severoatlantické aliance. Uvedla to dnes agentura Reuters s odvoláním na program maďarského parlamentu. Očekává se, že Budapešť přistoupení obou zemí k NATO schválí. Pak už bude zbývat jen souhlas Turecka, které ho ale zatím především Švédsku odmítá dát. Švédský premiér Ulf Kristersson dnes uvedl, že jednání s Ankarou budou pokračovat v březnu.

Finsko a Švédsko podaly žádost o přistoupení k Severoatlantické alianci společně loni v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu, která změnila dlouhodobé postoje tamních vlád i obyvatel k otázce členství v obranné alianci.

Vstup dvojice severských států musí ratifikovat všichni stávající členové. Ve 28 případech se tomu tak už stalo. Zbývá jen Maďarsko, které se snaží s Ruskem nadále udržovat dobré vztahy a odmítá posílání zbraní pro Ukrajinu přes své území, a hlavně Turecko

Ruská válka proti Ukrajině je urážkou kolektivního svědomí mezinárodního společenství. Na začátku dnešního zasedání Valného shromáždění OSN to řekl generální tajemník této organizace António Guterres. Podle něj ruská invaze porušuje hodnoty, na kterých je postavené mezinárodní společenství, i Chartu OSN, píše agentura AFP. Odsoudil také pohrůžky použitím jaderných zbraní ze strany Ruska.

Valné shromáždění dnes a ve čtvrtek debatuje o ruské invazi na Ukrajině a mělo by také hlasovat o rezoluci ke konfliktu. V rozpravě má vystoupit i český ministr zahraničí Jan Lipavský.

„První výročí invaze Ukrajiny ze strany Ruska představuje temný milník jak pro ukrajinský lid tak pro mezinárodní společenství. Tato invaze je urážkou našeho kolektivního svědomí,“ uvedl generální tajemník OSN. Podle něj existuje jasné nebezpečí dalšího vyhrocení konfliktu. V tomto smyslu Guterres mluvil o pohrůžkách mezi řádky, které vysílá Rusko ohledně použití jaderných zbraní či o vojenských operacích u jaderných elektráren.

Británie je odhodlaná zajistit obranu Ukrajiny proti ruské agresi, řekl dnes britský premiér Rishi Sunak v telefonickém hovoru ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Informovala o tom agentura Reuters.

„V diskusi o vybavení potřebném k obraně a postupu Ukrajiny premiér řekl, že je i nadále odhodlaný zajistit, že Ukrajina bude mít potřebnou kapacitu k tomu, aby se ubránila,“ řekla po hovoru Sunakova mluvčí.

„Je čas, aby Ukrajina využila příležitosti, dosáhla skutečného posunu na bojišti a (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi ukázala, že Ukrajina nakonec zvítězí, shodli se oba čelní představitelé,“ dodala mluvčí.

Britský ministr obrany Ben Wallace uvedl, že Velká Británie začala "zahřívat" své výrobní linky, aby nahradila zbraně odeslané na Ukrajinu. Také prý zvýšila výrobu dělostřeleckých granátů, aby pomohla Kyjevu zatlačit ruské síly.

Wallace hovořil s ukrajinskými vojáky, kteří se cvičí v používání britských tanků Challenger. Ty podle něj dorazí na Ukrajinu "na jaře". 

Dvaaosmdesátiletá ukrajinská uprchlice Tamila Melničenková z Kyjeva vstává z invalidního vozíku. Pomáhá jí dcera Oksana Černěnková (43), která pracuje jako asistentka učitele. Snímek byl vyfocen 24. ledna 2023 v domově důchodců v polském Glogoczowě. Před rokem byla Melničenková vyhnána ruskou invazí a nyní se jí stýská po životě, který musela opustit.

Bývalá zdravotní sestra si čte ukrajinské a ruské klasiky, učí se nazpaměť básně nebo se o berlích prochází úzkými chodbami, aby se zabavila, zatímco dny pomalu ubíhají. Myšlenkami se neustále vrací na Ukrajinu, kde prožila celý život a vychovala rodinu. „Jsem stará, chci tam (v Kyjevě) zemřít. Teď nevím, kde zemřu,“ řekla.

Premiér Petr Fiala se dnes ve Varšavě sešel se svým polským protějškem Mateuszem Morawieckým. V rámci strategické spolupráce jednali o společné dálnici D11, propojovacím plynovodu Stork II či o polských terminálech na zkapalněný zemní plyn (LNG), jejichž kapacitu si chce Česká republika pronajmout. Fiala o tom po skončení schůzky informoval novináře.

Předseda české vlády řekl, že Česko má zájem o část kapacity připravovaných terminálů na LNG v Polsku. V reakci na zastavení dodávek ruského plynu si loni Česko podobným způsobem pronajalo část terminálu na LNG v nizozemském Eemshavenu.

S Morawieckým se Fiala bavil také o plynovodním projektu Stork II, který je podle Fialy důležitý z hlediska posílení energetické bezpečnosti České republiky. Plynovod má obě země propojit, a zvýšit tak diverzifikaci dodávek plynu ve střední Evropě.

Výkonný výbor Mezinárodní federace novinářů přijal „předběžné rozhodnutí o vyloučení“ z organizace zástupce Svazu novinářů Ruska kvůli působení svazu od vypuknutí války Ruska proti Ukrajině. Ruský svaz vede televizní moderátor Vladimir Solovjov, vnímaný jako hlásná trouba kremelské propagandy a přívrženec války.

„Mezinárodní federace novinářů je organizace postavená na mezinárodní solidaritě, na zásadách spolupráce a na respektování práv všech novinářů. Ruský svaz novinářů tím, že vytvořil své čtyři pobočky na anektovaných ukrajinských územích, zjevně porušil tuto solidaritu a zasel rozkol mezi profesní svazy, které jsou členy federace,“ uvedl její předseda Dominique Pradalié.

Čína nepošle Rusku zbraně na pomoc, uvedla Nexta. Peking prý o zaslání smrtící pomoci Rusku ve válce na Ukrajině neuvažuje, uvedl mluvčí čínského ministerstva zahraničí Wang Wenbin.

Ohledně války na Ukrajině nás čekají těžké časy, další týdny a měsíce můžou být klíčové, řekl Fiala ve Varšavě. Ukrajina potřebuje naši pomoc, dodal.

Takhle to před rokem vypadalo v Mariupolu, video sdílela Nexta. 

Česká vládní vojenská pomoc Ukrajině činí od začátku ruské invaze deset miliard korun, zbraně za dalších 30 miliard korun poslal napadené zemi obranný průmysl. Po dnešním jednání ve Varšavě to řekl premiér Petr Fiala. Česko podle něj Ukrajině poskytlo také 89 tanků.

Fiala připomněl, že Česko bylo mezi prvními, kdo Ukrajině zbraně na obranu před ruskou invazí poskytl a svým postojem motivovalo i další země.

Nárůst záchytů případů tuberkulózy (TBC) z jarních měsíců loňského roku neukázala souvislost s uprchlíky z Ukrajiny. Vyplývá to z analýzy Státního zdravotního ústavu (SZÚ). Protože kultivace vzorků trvá týdny i několik měsíců, data za rok 2022 budou uzavřená až letos v květnu. Odborníci nárůst v době uprchlické vlny očekávali, byl ale menší než předpokládaný. V úterý se na sociálních sítích objevila dezinformace ohledně šíření tuberkulózy v Olomouckém kraji, které dává do souvislosti s výcvikem vojáků z Ukrajiny.

„Podrobné zjištění původu vzorků zaslaných (...) v období od 1. března do 21. dubna 2022 ukázalo, že pokud pocházejí od cizích státních příslušníků, jde ve většině případů o nemocné s vazbami na ČR již před rokem 2022,“ uvedl SZÚ.

Národní referenční laboratoř (NRL) pro mykobakterie zaznamenala loni nárůst vzorků tuberkulózy, které jí lékaři zasílají kvůli stanovení citlivosti na antibiotika.

Hasiči budou zajišťovat logistiku darů Ukrajině od soukromých donátorů. Letos tak lze postupovat u darů až do celkové výše 200 milionů korun. Dnes se kabinet zabýval darem 378 balíčků komponentů informačních a komunikačních technologií v hodnotě téměř milionu korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády to oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Rakušan považuje za důležité pomoci zemi napadené Ruskem i s tím, aby zvládala například problémy s vnitřně vysídlenými uprchlíky a aby zajistila dostatečnou infrastrukturu. Tím lze podle ministra předcházet i potenciální další uprchlické vlně.

Hasiči tak podle něj mohou být logistickou spojkou, pokud soukromí donátoři budou chtít poskytnout dar na Ukrajinu, ale sami mají problém s jeho dopravou na místo, nebo jim v tom brání legislativní překážky. „Lze to učinit tak, že takový soukromý donátor daruje České republice zastoupené ministerstvem vnitra, generálním ředitelstvím Hasičského záchranného sboru dané předměty a Hasičský záchranný sbor to potom v rámci schváleného materiálu může darovat Ukrajině,“ vysvětlil Rakušan.

Devět zemí NATO ze střední a východní Evropy ve společném prohlášení přijatém ve Varšavě volá po zvýšeném nasazení aliance na jejím východním křídle, řekl dnes podle agentury Reuters poradce polského prezidenta Marcin Przydacz. Deklarace přijatá lídry takzvané bukurešťské devítky, kam patří i Česko, podle něj také označuje Rusko za přímou hrozbu pro euroatlantickou bezpečnost.

Prohlášení přichází po jednání zemí východního křídla NATO s americkým prezidentem Joem Bidenem.

Česká republika minulý rok příliv uprchlíků zvládla a dokázala poskytnout bezpečí více než 400.000 lidí. Na setkání zástupců ministerstev a mezinárodních i domácích organizací to dnes řekla vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Podle ní je první krizová fáze přijetí příchozích u konce a Česko se musí nyní soustředit na integraci. Podle vedoucí kanceláře Dětského fondu OSN (UNICEF) pro podporu řešení uprchlické situace v ČR Julije Olijnykové české úřady i obyvatelé prokázali silnou solidaritu a mohou být příkladem pro svět.

„V pátek tomu bude přesně rok, kdy Rusko vtrhlo na Ukrajinu a začala válka, která výrazně ovlivnila životy mnoha milionů lidí po celém světě. Minulý rok jsme jako ČR zvládli více méně úspěšně. Dokázali jsme nabídnout útočiště více než 400.000 uprchlíků... Fáze určité krize a prvního náročného roku je více méně za námi. Dostáváme se do fáze, kdy budeme potřebovat více manažovat adaptaci a integraci i pomoc těm, kteří se touží vracet domů,“ uvedla zmocněnkyně. Poděkovala institucím i organizacím za to, že se snaží pomáhat a zajistit příchozím bezpečný a důstojný život.

Ministerstvo zemědělství připravuje dodávku traktorů Zetor a dalších zemědělských strojů na Ukrajinu. Od začátku války odeslalo ve spolupráci se Správou státních hmotných rezerv na Ukrajinu přes 120 tun potravin za téměř deset milionů Kč a na ubytování uprchlíků poskytlo 4,4 milionu Kč. Ministerstvo to dnes uvedlo v tiskové zprávě.

Na Ukrajinu resort odeslal hlavně trvanlivé potraviny jako jsou paštiky, těstoviny nebo sušené mléko. Ministerstvo uvedlo, že při předsednictví v Radě EU Česká republika také podpořila takzvané koridory solidarity na vývoz zemědělské produkce z Ukrajiny. Podle ministerstva to pomohlo udržet stabilní trh s potravinami v rozvojových zemích.

Česko podporuje také zapojení ukrajinských vědců nebo studentů do výzkumu. Podle ministerstva zemědělství bylo od loňského května podáno 13 žádostí na podporu výzkumu ve výši 2,9 milionu Kč. Na podporu zapojení ukrajinských vědců loni vyčlenilo šest milionů Kč.

První západní tanky s vycvičenými ukrajinskými posádkami dorazí na Ukrajinu v nejbližší době, ohlásil dnes ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Na Západ naopak podle něj míří ruské tanky ukořistěné ukrajinskými vojáky na bojišti, aby západní veřejnosti na výročí ruské invaze předvedly, že ruská armáda není neporazitelná.

„Svobodný svět vytvořil tankovou koalici, aby pomohl Ukrajině zvítězit v této válce. Již v nejbližší době očekáváme první tanky od partnerů s vycvičenými ukrajinskými posádkami,“ napsal Reznikov na facebooku.

Ministr také uvedl, že v Německu, Litvě, Lotyšsku a Estonsku budou otevřeny expozice s ruskými tanky, dobytými na bojišti. „Občané čtyř zemí 24. února současně uvidí, že ruské tanky se mohou do Evropy dostat přes Ukrajinu jen v podobě muzejních exponátů,“ poznamenal. Až Evropané uvidí poničené ruské tanky, přesvědčí se, že „Rusko lze a je nutné porazit“. A je podle Reznikova lépe tak učinit na Ukrajině, aby Evropané nemuseli bránit před nepřítelem své domovy.

Ruské námořnictvo během společného cvičení s Jihoafrickou republikou a Čínou neodpálí svou hypersonickou střelu nové generace Cirkon (Zirkon). S odkazem na vysoce postaveného představitele ruského námořnictva o tom dnes informuje agentura Reuters. Společné manévry v blízkosti přístavního města Durban a města Richards Bay potrvají ještě pět dní.

JAR tvrdí, že k válce na Ukrajině zastává neutrální postoj, ačkoliv dlouhodobě udržuje vztahy s Ruskem, píše Reuters. Nynější desetidenní společné námořní cvičení ovšem přichází v době prvního výročí ruské invaze na Ukrajinu.

Ruská tisková agentura TASS začátkem února informovala, že fregata, která se cvičení účastní, provede cvičné odpálení střely Cirkon.

Po Putinově projevu masy diváků začaly opouštět stadion Lužniki. Vlajky končily v odpadu...

Za velkou chybu označil americký prezident Joe Biden rozhodnutí Moskvy pozastavit účast na smlouvě Nový START, která omezuje počet jaderných hlavic a jejich nosičů. Řekl to při příchodu na jednání s lídry východních zemí NATO ve Varšavě. Země takzvané bukurešťské devítky (B9), do které patří i Česká republika, označil za přední linii kolektivní obrany, a ocenil počínání jejich prezidentů a premiérů od začátku ruské invaze na Ukrajinu.

„Víte lépe než kdokoli jiný, co je v tomhle konfliktu v sázce, nejen pro Ukrajinu,“ řekl Biden. „Věci se radikálně změnily a my musíme zajistit, abychom je změnili zpátky,“ dodal americký prezident na veřejné části jednání.

Při dnešním ruském vzdušném útoku na průmyslové objekty v Charkově utrpěli zranění dva lidé. „Kyjevskou čtvrť Charkova zasáhly čtyři údery. Nepřítel se zaměřil na průmyslové objekty,“ napsal starosta Ihor Terechov na telegramu. Oblastní gubernátor Oleh Syněhubov později informoval o dvou zraněných v tomto druhém největším ukrajinském městě, které se nachází na severovýchodě země a jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem.

Ruské invazní síly se ze začátku ruské vojenské agrese na Ukrajině, kterou zahájila Moskva téměř před rokem, snažily Charkov dobýt. Ukrajinští obránci ruské pozemní jednotky později od města a také z Charkovské oblasti vytlačili, nicméně Charkov je pravidelně terčem ruských vzdušných úderů.

Ruský prezident Vladimir Putin ocenil ruské vojáky, kteří bojují na Ukrajině. Celý národ vás podporuje a je na vás hrdý, uvedl Putin na moskevském stadionu Lužniki, kde se dnes koná vlastenecké shromáždění a koncert u příležitosti Dne obránců vlasti. Ten v Rusku připadá na 23. února.

Putin během svého krátkého projevu rovněž řekl, že Rusko v současné době na Ukrajině bojuje "za své historické území". Akce na stadionu se účastní desítky tisíc lidí, kteří mávají ruskými vlajkami, popsaly světové tiskové agentury. List The Moscow Times v této souvislosti napsal, že ruské vládní instituce přiměly 70 procent svých zaměstnanců, aby se dnešního koncertu zúčastnily. Naslibovaly jim mimo jiné teplé jídlo a příděl ruských vlajek.

Vysíláme: Expert o hrobech českých veteránů i potížích s Putinovým Ruskem: Kontakty zanikly!

S odstraněním sochy maršála Koněva z pražských Dejvic zároveň skončila jakákoliv domluva s Rusy ohledně péče o válečné hroby našich vojáků. A během války na Ukrajině je již jakákoliv spolupráce passé. O problémech mluvil v Epicentru Blesku Robert Speychal, šéf odboru péče o válečné veterány a válečné hroby ministerstva obrany.

Pozastavení účasti Ruska na smlouvě Nový START, jež včera ohlásil v projevu prezident Vladimir Putin, dnes odpoledne schválila po dumě i horní komora ruského parlamentu - Rada federace. Zákon o pozastavení účasti Ruska ve smlouvě Nový START vstoupí v platnost dnem jeho zveřejnění. Rozhodnutí o případném obnovení účasti Ruska na dohodě podle agentury TASS bude činit ruský prezident.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes prohlásil, že ruský návrat k účasti ve smlouvě Nový START bude záležet na postoji Západu: „Jakmile bude ochota vzít v úvahu naše obavy, pak se situace změní,“ uvedl podle agentury TASS. Prvotní reakce představitelů „kolektivního Západu“ podle něj ale neukazuje připravenost jednat.