ONLINE: Země NATO slíbily Ukrajině protivzdušné systémy. Rusové zaútočili na Oděsu

V Lymanu na východě Ukrajiny se po jeho osvobození ukrajinskými silami a odchodu ruských jednotek našlo provizorní pohřebiště s 200 hroby a jeden masový hrob. Podle agentury AP to dnes uvedl doněcký gubernátor Pavlo Kyrylenko na komunikační síti Telegram.

Na pohřebišti s přibližně 200 jednotlivými hroby jsou pohřbeni civilisté, uvedl Kyrylenko. V hromadném hrobě podle něj mohou být těla civilistů i vojáků a přesný počet pohřbených osob se teprve bude zjišťovat. Kyrylenko také zveřejnil fotografie, na nichž je vidět mnoho malých dřevěných křížů a záchranné složky v bílých ochranných oblecích. Podle policejních zpráv bylo mezi mrtvými několik malých dětí a několik rodin.

"Začínají připravovat svou společnost. To je velmi nebezpečné," uvedl dnes Zelenskyj pro BBC. "Nejsou připraveni to udělat, použít je. Ale začínají o tom mluvit. Nevědí, jestli je budou používat, nebo ne. Myslím, že je nebezpečné o tom vůbec mluvit," pokračoval.

"Vidíme, že lidé v Rusku, kteří jsou u moci, mají rádi život, a proto si myslím, že riziko použití jaderných zbraní není tak definitivní, jak říkají někteří experti, protože chápou, že po jejich použití není cesty zpět, a to nejen v dějinách jejich země, ale ani pro ně samotné," řekl Zelenskyj BBC.

Zelenskyj dnes znovu popřel, že by se ve čtvrtek vyslovil pro "preventivní údery" Severoatlantické aliance proti Rusku, než Moskva sáhne po jaderných zbraních. Dnes znovu upřesnil, že měl na mysli preventivní sankce, a ne jaderné údery. Dodal, že se jednalo o chybný překlad. Původní prohlášení rozhořčilo Kreml.

Ukrajinské síly od začátku protiofenzivy osvobodily celkem 2434 kilometrů čtverečních území a 96 osad na východě země, uvedl Zelenskyj. Ve čtvrtek řekl, že na jihu země bylo znovu dobyto více než 500 kilometrů čtverečních území.

Mariupolský přístav je po plné opravě ode dneška opět v provozu a připravený přijmout nákladní lodě, uvedla vláda neuznávané proruské Doněcké lidové republiky (DNR). Jihoukrajinské město na březích Azovského moře se na začátku ruské invaze na Ukrajinu ocitlo pod tvrdou palbou, do rukou Ruska padlo v květnu.

„Dnes začíná fungovat, byla to naše velká mezera, kterou jsme ještě nepokryli, vzhledem k tomu, že v přístavu bylo mnoho věcí poškozených,“ uvedl podle agentury TASS premiér samozvané DNR Vitalij Chocenko.

Vláda DNR dnes dříve uvedla, že chce Mariupol používat k vývozu uhlí. Separatistická republika si od roku 2014 nárokuje území ukrajinské Doněcké oblasti, která se spolu s Luhanskou oblastí rozkládá v Donabsu, průmyslovém regionu bohatém na nerostné suroviny včetně právě uhlí.

Šéfka obranného výboru Spolkového sněmu Německa, poslankyně Marie-Agnes Strack-Zimmermannová, navštívila severní hranici Ukrajiny. „V Evropě velmi dobře chápeme, že bojujete za naši společnou svobodu, společné hodnoty, budeme vás podporovat,“ pronesla.

Ruský soud nařídil zabavit moskevské kanceláře lidskoprávní nevládní organizace Memorial, která je jedním z čerstvých laureátů Nobelovy ceny za mír.

„Válka na Ukrajině nám dnes a denně připomíná, že mír a svoboda nejsou samozřejmost a musíme o ně pečovat. Laureátům blahopřeji a děkuji za jejich práci ve prospěch lidských práv ve východní Evropě,“ gratuloval jim k ceně premiér Petr Fiala.

„Výkonná rada Mezinárodní měnového fondu právě podpořila poskytnutí zhruba 1,3 miliardy dolarů (32,6 mld. Kč) Ukrajině. Peníze se pošlou už dnes,“ děkuje ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Spojené státy nevidí důvod, proč upravovat svůj jaderný postoj, a neviděly náznaky toho, že by se Rusko bezprostředně chystalo použít jaderné zbraně, uvedla dnes podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu. Její komentář přišel poté, co americký prezident Joe Biden prohlásil, že hrozba jaderného „armagedonu“ je nyní největší od kubánské raketové krize z roku 1962.

Biden svým čtvrtečním komentářem podle sdělení své mluvčí Karine Jean-Pierreové pouze zdůraznil, jak vážně USA ruské vyhrožování berou. Mluvčí to uvedla na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Washington již dříve tento týden uvedl, že ani přes ruské vyhrožování jadernou válkou svůj strategický postoj nijak neupravil.

Meziroční růst spotřebitelských cen v Rusku v září zpomalil na 13,7 procenta ze srpnových 14,3 procenta. Uvedl to dnes ruský statistický úřad. Spotřebitelské ceny nicméně vykázaly první meziměsíční nárůst od května. To podporuje očekávání, že ruská centrální banka by již mohla ukončit snižování úrokových sazeb, napsala agentura Reuters.

Spotřebitelské ceny se v září meziměsíčně zvýšily o 0,05 procenta, zatímco v srpnu klesly o 0,52 procenta. V březnu, tedy po zahájení ruského útoku na Ukrajinu, dosáhl meziměsíční růst spotřebitelských cen v Rusku 7,61 procenta, tedy nejvyšší úrovně od začátku roku 1999.

Ukrajinská armáda osvobodila v Chersonské oblasti více než 2 400 km² okupovaného území.

Zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko 7. října informoval, že ukrajinské síly rovněž z oblasti evakuovaly 22 118 civilistů, včetně 3 531 dětí.

Podle ukrajinských vojenských představitelů hlásí bojové jednotky výpadky komunikačních zařízení Starlink.

Na Ukrajinu byly dodány tisíce terminálů satelitní širokopásmové služby Starlink společnosti Elona Muska, které mají vojákům pomáhat při ovládání bezpilotních letounů, přijímání důležitých zpravodajských informací a vzájemné komunikaci.

„Přerušení provozu brání úsilí o osvobození území od ruských sil, přičemž některé výpadky vedly v posledních týdnech ke ztrátě komunikace s katastrofálními následky,“ citoval list Financial Times jednoho z vysokých ukrajinských vládních představitelů.

Čtyřčlenný tým Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) dorazil do Záporožské jaderné elektrárny, kde vystřídal dva své pozorovatele.

„Generální ředitel Rafael Grossi potvrdil, že první střídání členů podpůrné a asistenční mise MAAE v Záporožské jaderné elektrárně na Ukrajině je hotové a v zařízení je nyní nový, posílený tým bezpečnostních expertů,“ napsala MAAE. Odborníci budou podle Grossiho pokračovat v misi a podpoří vytvoření ochranné zóny okolo elektrárny. Ne jejím ustanovením se ale nejprve musí Ukrajina s Ruskem dohodnout.

Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes po neformálním summitu Evropské unie oznámil plán na založení kolektivního fondu s prvotním vkladem 100 milionů eur (2,5 miliardy korun). Z něj bude moci Ukrajina nakupovat přímo od výrobců zbraně a vybavení, které nejvíce potřebuje pro obranu před Ruskou agresí.

Částka by se časem mohla zvýšit a prostředky budou určené výhradně na obranné systémy, dodal Macron. „Unijní země budou také pokračovat ve výcviku ukrajinských sil,“ uvedl francouzský prezident. Naznačil, že z ukrajinských nákupů by měly mít užitek i francouzské zbrojní firmy. 

Země Evropské unie na dnešním neformálním summitu v Praze podle předsedy Evropské rady Charlese Michela opětovně vyjádřily plnou finanční, humanitární, vojenskou i politickou podporu Ukrajině. Příležitost k tomu měli díky vystoupení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve videoprojevu k lídrům EU požádal státy sedmadvacítky o další dodávky zbraní a munice, doplnil Michel.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová zdůraznila, že evropské země jsou odhodlané hájit právní stát a mezinárodní pořádek. Ocenila čtvrteční schválení nových protiruských sankcí, na kterých podle ní byla shoda v rekordním čase. Na summitu v Praze se diskutovalo o rekonstrukci Ukrajiny. „Je naprosto jednoznačné, že budeme muset najít nové finanční zdroje, bude to obrovská částka, financování musí být jasné a transparentní,“ řekla Von der Leyenová.

„Putin chce Evropu rozdělit, ale neuspěje,“ uvedl německý kancléř Olaf Scholz po summitu EU. Evropa podle něj stojí za Ukrajinou, podporuje její územní integritu.

Ukrajina požádá OSN a země EU o zřízení mezinárodního tribunálu pro ruské válečné zločiny.

Ukrajinský parlament schválil rezoluci, v níž se obrací na OSN, EU a Radu Evropy s žádostí o vytvoření mezinárodního tribunálu, který by stíhal Rusko za jeho zločiny spáchané na území Ukrajiny. „Pokud mezinárodní společenství vyvine tlak na ruské vedení, Rusko mnohem dříve zastaví svou ozbrojenou agresi proti Ukrajině,“ stojí v rezoluci.

Ruská armáda údajně propustila velitele Východního vojenského okruhu, generálplukovníka Alexandra Čajka, informovala zpravodajská agentura RBC. Údajný odchod Čajka je posledním z řady vrcholných představitelů, kteří byli propuštěni po sérii porážek a ponížení ve válce na Ukrajině.

Podle RBC byl do čela Východního vojenského okruhu, pod který spadají jednotky dislokované na ruském Dálném východě, jmenován generálporučík Rustam Muradov. Východní vojenský okruh je jedním z pěti, které tvoří ruské ozbrojené síly.

Kreml ani ministerstvo obrany tuto změnu oficiálně nepotvrdily, ačkoli Muradovovi ke jmenování poblahopřála hlava jeho rodné Dagestánské republiky.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes ve videoprojevu k lídrům Evropské unie na neformálním summitu v Praze požádal státy sedmadvacítky o další dodávky zbraní a munice.

Zvlášť důležité jsou nyní podle něj systémy protivzdušné obrany, které by pomohly Ukrajině bránit infrastrukturu před ruskými útoky a zajistily, aby lidé kvůli škodám nezůstali v zimě bez dodávek tepla a elektřiny. 

Teherán nikdy neposlal a nikdy nepošle žádné zbraně Rusku k užití ve válce proti Ukrajině, uvedla tisková agentura Tashim s odvoláním na íránského ministra zahraničí Hosseina Amirabdollahiana.

V posledních týdnech ruské jednotky pravidelně používají k útokům na ukrajinská města bezpilotní letouny Šáhid-136 íránské výroby. Podle mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnáta mohl Írán prodat Rusku několik stovek sebevražedných bezpilotních letounů.

„Cestou jak ukončit konflikt je kompletní opuštění území Ukrajiny Ruskem,“ sdělila novinářům na Pražském hradě finská premiérka Sanna Marin.

Na území vojenského letiště v ruské Kalužské oblasti, která se nachází asi 200 kilometrů od hranic s Ukrajinou, spadl bezpilotní letoun, přičemž došlo k explozi. Na komunikační síti Telegram to dnes uvedl oblastní gubernátor Vladislav Šapša. Dron podle činitele zřejmě přiletěl ze směru od hranic s Ukrajinou. Infrastruktura a vybavení nebylo poškozeno, dodal gubernátor. Kyjev se zatím ke zprávě nevyjádřil.

Jeden z politických představitelů z nejbližšího okruhu kolem Vladimira Putina přímo konfrontoval ruského prezidenta kvůli chybám a selháním ve válce na Ukrajině, uvedl deník Washington Post s odvoláním na americké zpravodajské služby.

Osoba, jejíž jméno deník Post neuvedl, údajně vyjádřila Putinovi znepokojení nad špatným řízením válečného úsilí a chybami, kterých se dopouští ruské vojenské vedení.

Nejmenovaný představitel západních zpravodajských služeb listu řekl: „Od začátku okupace jsme byli svědky rostoucího znepokojení řady lidí z Putinova okolí. Nám dostupné informace naznačují, že jsou obzvláště rozrušeni nedávnými ruskými ztrátami, chybným vedením a rozsáhlými vojenskými nedostatky.“

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov připustil, že v souvislosti s válkou došlo k neshodám. Dodal však, že jde o běžnou součást pracovního procesu.

Rada OSN pro lidská práva se bude zabývat situací v Rusku. Dnes rozhodla, že k tomu zřídí post zvláštního zpravodaje, informuje agentura DPA. Návrh rezoluce schválilo 17 zemí, šest bylo proti, 24 se hlasování zdrželo.

Ve schválené rezoluci se uvádí, že co se týče Ruska, vzbuzuje obavy omezování svobody projevu a shromažďování, zastrašování novinářů, právníků a zástupců opozice, mimosoudní zabíjení kritiků režimu nebo nátlak na nevládní organizace a absence spravedlivého soudního procesu. Rezoluce vyzývá Rusko, aby zajistilo základní lidská práva, například svobodu projevu.

Na Pražském hradě končí dvoudenní supersummit lídrů států Evropské unie a sousedních zemí. Především během pátku evropští státníci řešili situaci na Ukrajině a bezpečnostní hrozbu v podobě Ruska. 

Zakončení supersummitu můžete v přímém přenosu sledovat ZDE

Ruští diplomaté v USA povedou telefonický rozhovor se dvěma Rusy, kteří uprchli na Aljašku, aby se vyhnuli odvedení do ruské armády, informovala ruská státní média. Oba Rusové se vydali lodí přes Beringovu úžinu, aby se vyhnuli odvodu do armády a bojům na Ukrajině. Začátkem tohoto týdne přistáli na odlehlém aljašském ostrově, kde požádali o azyl.

„Ruské velvyslanectví ve Washingtonu si je vědomo situace se zadrženými ruskými občany ve státě Aljaška,“ citovala ruská státní tisková agentura Tass vedoucí konzulárního oddělení ruského velvyslanectví ve Washingtonu Naděždu Šumovou.