ONLINE: Trumpovi vyjednavači míří za Putinem i na Ukrajinu, navrhnou konec války
Donald Trump potvrdil, že američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner poletí do Ruska a na Ukrajinu s návrhem na ukončení války. Informuje o tom agentura Reuters. Ruský dron dnes odpoledne zasáhl budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva. Zasažení sídla SBU mezitím potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s tím, že uložil šéfovi tajné služby na ruský útok odpovědět. Dramatické dění kolem války na Ukrajině sledujeme online.
- Ve čtvrtek 24. 2. 2022 svět ohromily zprávy z Ukrajiny – Putin zavelel k útoku na Ukrajinu! Kde se aktuálně na Ukrajině bojuje? Podívejte se na přehlednou infografiku.
- Napadené Ukrajině pomáhá všemožně i Česko. Blesk spustil web ProUkrainu, kde jsou praktické rady i zpravodajství rovněž v ukrajinštině.
Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolá ruského velvyslance na Slovensku, uvedl dnes v prohlášení ministr zahraničí Juraj Blanár. Moskvu kritizoval za dnešní dronový útok na budovu ukrajinské tajné služby SBU, která se podle něj nachází nedaleko konzulárního pracoviště slovenského velvyslanectví v Kyjevě. Blanár řekl, že pracoviště je z bezpečnostních důvodů využíváno v omezené míře a nikdo v něm nebyl.
„Vyzýváme Rusko, aby se zdrželo kroků, které mohou ohrozit životy a bezpečnost nevinných civilistů. Zároveň apelujeme na obě strany, aby se vyvarovaly další eskalace, která zvyšuje napětí a nepřispívá k mírovému řešení konfliktu,“ uvedl Blanár.
Americký prezident Donald Trump dnes uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin nechce zaútočit na země Severoatlantické aliance. Šéf Bílého domu zároveň potvrdil, že američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner poletí do Ruska a na Ukrajinu s návrhem na ukončení války. Informuje o tom agentura Reuters.
Ukrajinský zemědělský oligarcha poskytuje společnosti Ferrexpo záchranné lano ve výši 50 milionů dolarů, aby obnovila obchodování v Londýně. Představenstvo společnosti Ferrexpo investici uvítalo a Lucio Genovese, nevýkonný předseda představenstva, ve svém prohlášení napsal, že společnost bude moci obnovit export mezinárodním zákazníkům, obnovit dříve odložené výdaje a zvýšit produkci, jakmile se podmínky na Ukrajině zlepší. Píše o tom The Kyiv Independent.
Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner v neděli navštíví Kyjev po předchozí návštěvě Moskvy, oznámil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Přislíbil, že Ukrajina zajistí bezpečnost ruského vzdušného prostoru v době pobytu Američanů v Moskvě a vyzval Moskvu k přerušení ruských náletů během návštěvy Trumpových emisarů v ukrajinské metropoli.
„Z naší strany nebudou žádné vzdušné útoky a Rusko musí zrcadlově zajistit klid zbraní bez náletů po dobu potřebnou k jednání a vyřešení logistických otázek spojených s americkou návštěvou,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.
Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj mluvil s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem a informoval jej o situaci na Ukrajině a o obranných potřebách. Připravuje se také na setkání s vyslanci amerického prezidenta. „Mark i já vidíme potřebu pokroku v diplomacii stejným způsobem a setkání, která se uskuteční v nadcházejících dnech by mohla být užitečná,“ podotýká po setkání ukrajinská hlava státu na sociální síti X.
Vedle toho poděkoval prezident všem, kteří pokryli mezeru UA ve financování obrany. „Děkuji za vaši podporu!“ Osobněji poděkoval také prezidentovi Finska. „Děkuji Alexandrovi Stubbovi, že Ukrajina zůstává v popředí a že společně pracujeme na zajištění větší bezpečnosti pro naše lidi a naše země,“ uvedl.
„Bylo mi velkým potěšením navštívit Českou zbrojovku právě v době, kdy slaví své 90. výročí!" tweetuje americký velvyslanec v ČR „Gratuluji k tomuto pozoruhodnému milníku společnosti, která je nejen důležitou součástí českého hospodářství a obranného průmyslu, ale také cenným dodavatelem pro spojence v rámci NATO!“
Sociální sítě jsou plné fotek a videí z centra Kyjeva, kde dron zasáhl ústředí tajné služby SBU.
Slovenský premiér Robert Fico a bulharský premiér Rumen Radev, kteří spolu jednali v Sofii, dnes odmítli „vojenské řešení“ konfliktu na Ukrajině a vyzvali k diplomatickému jednání. Oba se také vyjádřili kriticky k sankcím proti Rusku. Zavedení dalšího sankčního balíku kvůli incidentům v Německu by pak zvážili podle zájmů svých zemí.
„Znovu jsme se shodli na našem společném pohledu, že pokusy nalézt vojenské řešení zvyšují riziko a vedou k růstu napětí,“ uvedl Radev. „Válka na Ukrajině nemá vojenské řešení,“ uvedl na společné tiskové konferenci Fico. „Vyzýváme k příměří a k tomu, aby obě strany zasedly za jednací stůl,“ uvedl Radev. Fico dodal, že Evropská unie „potřebuje více diplomacie, ne více zbraní“. „Nejsem nadšený z toho, jak se podporuje válka ze strany EU,“ řekl také slovenský premiér.
Oba premiéři dostali také dotaz, jak se jejich země postaví k možnosti, že by EU navrhla další sankce proti Rusku kvůli incidentům v Německu, mimo jiné kvůli srpnovému nálezu dronu s výbušninou u letiště Lipsko/Halle. Radev uvedl, že Bulharsko sankce pečlivě zváží a ozve se, pokud by šly proti bulharským zájmům. Ohledně sankcí dodal, že přístup, který opakovaně nepřináší výsledky, by měl být přehodnocen.
Ruský dron dnes odpoledne zasáhl budovu ukrajinské tajné služby SBU v centru Kyjeva, píše server Ukrajinska pravda. Po výbuchu z místa stoupal hustý dým, uvedli očití svědci. Na místo zásahu přijíždějí sanitky, napsala agentura Reuters.
Starosta ukrajinské metropole Vitalij Kličko na sociální síti informoval, že v jedné ze čtvrtí hlavního města vypukl požár v důsledku dopadu dronu na střechu budovy, která neslouží bytovým účelům, a že na cestě jsou záchranáři.
„Je alarmující, kolik lidí kolem nás, našich sousedů, ba dokonce našich příbuzných přebírá proruské postoje, relativizuje ruskou agresi na Ukrajině a nekriticky věří dezinformacím,“ píše se v prohlášení Rady České biskupské konference Iustitia et Pax (Spravedlnost a mír), které podepsal předseda rady a plzeňský biskup Tomáš Holub.
Prohlášení poukázalo na výroční zprávu BIS zveřejněnou na konci srpna, podle níž „pokračuje informační izolace té části české společnosti, která přijala kanály produkující dezinformace a konspirace jako svůj pravidelný zdroj informací o společenském dění“. Zvyšuje se tím riziko nárazové radikalizace a tito lidé mohou podléhat vlivovým operacím cizí moci, varovala BIS.
Lidskost podle prohlášení Iustitia et Pax velí člověku stát na straně napadených, trpících a obětí, nikoli agresora. „Ruská agrese naplňuje veškerá kritéria nespravedlivé války na rozdíl od ukrajinské obrany, kterou lze s morální jistotou nazvat spravedlivou podle kritérií uvedených v Katechismu katolické církve,“ stojí v prohlášení.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) varuje před internetovými podvodníky, kteří se snaží nabourat do účtů uživatelů komunikační aplikace Signal. Útoky jsou podle úřadu spojovány především s aktéry napojenými na Rusko. NÚKIB uvedl, že cílí hlavně na politiky, úředníky či bezpečnostní experty, obětí se však může stát každý. Úřad o tom dnes informoval na svém webu. NÚKIB v této souvislosti doporučuje několik bezpečnostních opatření.
Signal je komunikační aplikace pro mobily i počítače, která slouží k posílání zpráv, fotek, videí i k telefonování a videohovorům. Útočníci se podle NÚKIB nesnaží prolomit šifrování samotné aplikace, ale využívají metody tzv. sociálního inženýrství. Snaží se přimět uživatele k propojení cizího zařízení s jejich účtem nebo k vyzrazení přístupového PIN kódu. Využívají k tomu například falešné zprávy vydávající se za technickou podporu Signalu, škodlivé odkazující zprávy nebo podvržené QR kódy, které se tváří jako pozvánka do skupiny.
„Dosud zaznamenané kampaně cílily především na osoby působící v oblasti bezpečnosti, státní správy či politiky. Podle dostupných informací byly podobné techniky zaznamenány například na Ukrajině, v Německu, Francii nebo Nizozemsku. Geografický rozsah těchto aktivit je však pravděpodobně širší,“ uvedl dnes úřad.
Spojené státy budou po Evropě požadovat, aby zaplatila za vojenskou pomoc pro Ukrajinu získanou od vlády demokratického prezidenta Joea Bidena. Šéf Bílého domu Donald Trump to ve čtvrtek napsal na sociální síti Truth Social. Trump v příspěvku zároveň opět popřel zprávy, že se USA ve válce s Íránem potýkají s vyčerpanými zásobami munice.
Američtí vyjednavači Steve Witkoff a Jared Kushner navštíví Rusko i Ukrajinu: „Počítají s tím, že dorazí do Moskvy a poté do Kyjeva, a to 5. a 6. září,“ uvedl bez dalších podrobností zdroj agentury TASS. Podle informovaného zdroje agentury Reuters se o návštěvě amerických vyjednavačů na Ukrajině stále jedná, přičemž týmy jako možné datum zmínily 6. září.
O brzké návštěvě zvláštních vyslanců prezidenta Donalda Trumpa, kteří se snaží dojednat řešení pátým rokem trvající ruské války proti Ukrajině, v Moskvě i v Kyjevě hovořil ve čtvrtek večer také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Witkoff s Kushnerem už byli v Moskvě několikrát, s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, z jehož rozkazu ruská vojska v únoru 2022 otevřeně vstoupila na Ukrajinu, naposledy jednali v lednu. Do Kyjeva ale ještě nepřijeli.
Rusko v noci útočilo na zařízení energetické infrastruktury v Oděské oblasti, oznámilo dnes ráno ukrajinské ministerstvo energetiky a varovalo před možnými výpadky v rozvodné síti. Moskva potvrdila, že v regionu útočila mimo jiné na rozvodnou stanici. Podle místních úřadů při úderech zahynul jeden člověk a nejméně pět utrpělo zranění. Rusko v posledních týdnech útočí na přístavní a energetickou infrastrukturu v Oděské oblasti opakovaně.
Velitel regionální vojenské správy Oleh Kiper na telegramu uvedl, že ruské údery poškodily byty ve dvou vícepodlažních obytných domech a ruské drony zničily také dva rodinné domy. Poškozena byla podle něj také dvoupodlažní nebytová budova a několik vozidel. Jeden člověk zahynul, mezi zraněnými je i dítě.
Ruské ministerstvo obrany ráno oznámilo, že ruské síly v noci útočily na dva přístavy v Oděském regionu, kde se terčem úderů podle něj staly dvě ukrajinské lodě přepravující zbraně. Tyto informace není možné nezávisle ověřit. Terčem úderů se stala také elektrická rozvodna v regionu, dodal resort.
Česko přijalo bezpečnostní opatření v návaznosti na incidenty v okolních státech, u kterých je podezření na sabotáže a působení cizí moci. Na síti X to dnes uvedl ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO). Neupřesnil, o jaká opatření jde. Podle dnešního deníku Právo se zvýšila ochrana letišť a nádraží. S útoky na infrastrukturu se v poslední době potýká především Německo, zodpovědnost na srpnový útok na letiště v Lipsku přisoudilo Rusku.
Podle Metnara je bezpečnostní situace v Česku stabilní a i nadále platí stupeň ohrožení terorismem B. „Ministerstvo vnitra situaci v okolních státech včetně Německa v souvislosti s nárůstem incidentů spojovaných s podezřením na sabotáže či hybridní působení cizí moci pozorně sleduje,“ uvedl ministr. „Na aktuální vývoj reagujeme přijetím konkrétních opatření, která však z bezpečnostních důvodů není možné specifikovat,“ dodal.
Dobré ráno.
Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Dnes o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje, napsala agentura Reuters. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
Rozsah škod po dronovém útoku v Soči úřady nezveřejnily. Místní obyvatelé ale na sociálních sítích informovali o explozích a velkém požáru, což dokládají i zveřejněné záběry. Ukrajinský monitorovací kanál Exilenova+ zveřejnil snímky, podle kterých jsou v plamenech ropný terminál společnosti Rosněfť a také ropný terminál společnosti Lukoil.
Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Dění týkající se ruské agrese na Ukrajině budeme sledovat zase od pátečního rána.
Pověřenci amerického prezidenta Donalda Trumpa, kteří se snaží dojednat řešení pátým rokem trvající ruské války proti Ukrajině, brzy navštíví jak Moskvu, tak Kyjev. Dnes to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Existují předběžná data. Očekáváme, že uvidíme představitele amerického prezidenta tady v Kyjevě," řekl Zelenskyj ve svém pravidelném večerním projevu. Trump vyjednáváním pověřil realitního magnáta Steva Witkoffa a svého zetě Jareda Kushnera. "Potvrzení od nich je: setkání se uskuteční u nich (Rusů - pozn. ČTK) v Moskvě a v Kyjevě," dodal.
Polsko kvůli ruským provokacím a agresivnímu chování rozšiřuje ochranu svého vzdušného prostoru, oznámil dnes na sociální síti X vicepremiér a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
"Zvyšujeme aktivitu našich vzdušných sil, včetně letounů F-16 a vrtulníků," napsal. V posledních týdnech se podle něj ukazuje, že ruské provokace mají různou podobu a představují nebezpečí i v místech považovaných doposud za bezpečná. Polsko průběžně sleduje situaci na své východní hranici a zároveň posiluje systémy pro rychlou reakci na celém území, napsal také šéf resortu obrany.
Starosta Kyjeva Kličko odpoledne průběžně na telegramu informoval o následcích ruských dronových útoků na metropoli. Na jednom místě se například trosky sestřeleného bezpilotního letounu zřítily mezi výškovými domy v obytném komplexu, jinde dopadly poblíž vozovky. Mezi čtyřmi lidmi, kteří skončili v nemocnici, je 12letá dívka.
Ukrajinský dron zasáhl autobus v Horlivce v Rusy okupované části Doněcké oblasti, informoval podle agentury Interfax Moskvou dosazený starosta Ivan Prichodko. O život přišla žena, dalších pět lidí utrpělo zranění. Tyto informace nelze nezávisle ověřit. Ukrajina i Rusko popírají, že útočí na civilisty.
Ukrajinští hasiči se u Kyjeva potýkali s požárem farmaceutického skladu zasaženého ruským úderem.
Ukrajinské námořní drony udeřily v ruském černomořském přístavu Soči.
Rusové už kvůli obavám z dalších dopadů války drží mimo bankovní systém více než 20 bilionů rublů (přes 4,8 bilionu Kč; 230 miliard USD). Tento trend obrací několik let trvající pokles používání fyzické měny a ukazuje na rostoucí obavy z budoucnosti.
Objem hotovosti mimo banky vzrostl za prvních sedm měsíců letošního roku o 2,1 bilionu rublů, po přepočtu asi 500 miliard Kč, respektive 25 miliard USD. To je nejrychlejší tempo v době války, jaké kdy bylo zaznamenáno. Zároveň se přestal snižovat podíl hotovosti na peněžní zásobě a naopak začal růst, ukazují data ruské centrální banky.
Tento vývoj znepokojuje největší ruskou banku Sberbank. Ta dlouhodobě těží z relativně levného financování díky obrovské základně svých účtů, která podporuje vysoké marže. Finanční ředitel Taras Skvorcov své varování v posledních měsících zostřil a označil tento vývoj za jeden z hlavních problémů bankovního systému. Veřejně připsal vinu přísné daňové politice vlády a tvrdí, že tato politika tlačí část ekonomické aktivity do šedé ekonomiky.
Ruské velvyslanectví v ČR obvinění z incidentů v Lipsku přirovnává ke kauze Vrbětice, jež tehdy podle ambasády měla Evropě sloužit k šíření rusofobie.
