ONLINE: Další ruský útok na Oděsu, drony mířily na civilisty

Milí čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra v brzkých ranních hodinách. Přejeme dobrou noc.

Ramzan Kadyrov, prezident Čečenska, slíbil, že se „pomstí v plném slova smyslu“ za nedávný útok bezpilotního letadla na Moskvu. Pohrozil také západní Evropě, že Rusko „zaklepe na dveře například Německa nebo Polska“. Napsala o tom Ukrajinská pravda.

Ukrajina má zájem, aby britská zbrojovka BAE Systems, vyrábějící tanky Challenger 2, houfnice M777 či bojová vozidla pěchoty Bradley, otevřela opravárenský a výrobní závod na Ukrajině, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj během jednání se zástupci vedení BAE Systems. Jednání prostřednictvím videokonference vedlo k předběžné dohodě, že zbrojovka na Ukrajině otevře svou kancelář, oznámila dnes agentura Unian.

Dnešní nálet bezpilotních letounů na Moskvu se stal největším od začátku ruského vpádu na Ukrajinu. I po několika hodinách zůstává nejasné, kolik strojů útočilo, kdo je vyrobil a odkud odstartovaly, upozornila ruská redakce BBC.

„Závěr je velmi jednoduchý - Západ přímo podporuje genocidu,“ řekl Lavrov během tiskové konference se svým burundským protějškem Albertem Shingirem. Ten podle agentury AFP potvrdil neutralitu své země ve válce Ruska proti Ukrajině, kterou podle něj „nikdo nemůže vyhrát“.

„Zaujali jsme zdrženlivý postoj, neutrální a nezúčastněnou pozici, protože tento konflikt by mohl zasáhnout i jiné regiony, hlavně Afriku. Je nutné zmírnit dopady konfliktu,“ řekl Shingiro s tím, že tento postoj sdílí většina afrických zemí. Lavrov ocenil tuto „vyváženou a zodpovědnou pozici“ Burundi.

Vstup Švédska do Severoatlantické aliance do červencového summitu ve Vilniusu je „zcela možný“. Řekl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, a to dva dny poté, co svoji funkci obhájil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Turecko spolu s Maďarskem vstup této severské země do NATO zatím blokují.

Moskevský městský soud dnes ponechal ve vazbě ruskou divadelní režisérku Jevgeniju Berkovičovou a dramatičku Světlanu Petrijčukovou. Hrozí jim sedm let vězení v případu příznačném pro pronásledování kritických umělců v Rusku, uvedla agentura AFP. Obě ženy policie zadržela v Moskvě na počátku května a obvinila je z „omlouvání terorismu“ kvůli divadelní hře, kterou Petrijčuková napsala a Berkovičová režírovala v roce 2020. 

Washington nepodporuje útoky na cíle uvnitř Ruska, uvedl dnes Bílý dům poté, co Moskva ráno zažila nálet několika bezpilotních letounů, který podle ruských úřadů poškodil tři obytné domy. Samotný incident v ruské metropoli úřad amerického prezidenta Joea Bidena podrobněji nekomentoval.

„Nepodporujeme útoky uvnitř Ruska,“ citovala z prohlášení rady Bílého domu pro národní bezpečnost agentura AP. Poradní orgán uvedl, že o dění v Moskvě shromažďuje informace a že cílem USA je pomoci Ukrajině získat zpět území zabrané ruskými silami. Dodal, že ukrajinská metropole Kyjev je neustále terčem ruského ostřelování, které devastuje „civilní oblasti“.

V Praze se otevře první centrum pomoci pro přeživší války na Ukrajině, které není na území Ukrajiny. Pomáhat bude s traumaty války a sexuálního násilí.

V Moskvě byla zadržena Ukrajinka, která pomáhala navracet unesené děti. Byla zaměstnankyní nadace Save Ukraine Foundation, která pomáhá se zachraňováním dětí z Ruskem okupovaných území. Její jméno není uvedeno.

V Holosijivské čtvrti zemřela žena, která se rozhodla jít podívat na balkon, jak protivzdušná obrana ničí drony, přidal detaily k rannímu útoku starosta Kyjeva Vitalij Kličko, podle něhož pět z dvanácti zraněných zdravotníci hospitalizovali. Ukrajinska pravda dříve informovala o 13 zraněných v Kyjevě a Kyjevské oblasti.

Putin po útoku dronů na Moskvu prohlásil, že protiletadlová obrana fungovala, ale je s čím pracovat, a že Rusko si promyslí, jak zareaguje.

Národní protikorupční úřad Ukrajiny provádí prohlídky v kanceláři šéfa národního železničního dopravce  Ukrzaliznycja Jevhena Ljaščenka.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes obvinil Západ, že „podporuje genocidu“ na Ukrajině tím, že podporuje mírový plán prezidenta Volodymyra Zelenského. O něm Lavrov prohlásil, že „zničí vše ruské“ na východní Ukrajině a na Krymu. Lavrov, který hovořil v hlavním městě Burundi během své cesty po afrických státech, neposkytl žádné důkazy na podporu svého tvrzení, napsala agentura Reuters.

Rusko dlouhodobě obviňuje Západ, že ignoruje to, co Moskva nazývá ukrajinským pronásledováním ruskojazyčných obyvatel východu a jihu Ukrajiny. Tato obvinění Rusko dosud nepodpořilo žádnými důkazy.

„Závěr je velmi jednoduchý - Západ přímo podporuje genocidu,“ řekl Lavrov během tiskové konference se svým burundským protějškem Albertem Shingirem.

Nejvyšší rada Ukrajiny přijala návrh zákona na prodloužení stanného práva a mobilizace o dalších 90 dní. Země navíc snížila věk odvodu pro povinnou vojenskou službu – z 27 na 25 let, informoval kanál Nexta.

Polské ministerstvo zahraničí v reakci na kritiku zákona o zřízení komise pro posouzení vlivů Ruska v Polsku v letech 2007 až 2022 uvedlo, že „ruský vliv na vnitřní bezpečnost je třeba důkladně prozkoumat a předat veřejné kontrole“. Zákon podle resortu garantuje, že takové zkoumání bude transparentní a spravedlivé. V komisi, která se bude ruským vlivem zabývat, zasednou představitelé všech politických stran zastoupených v parlamentu. Varšava také ujišťuje, že každý, o kom komise vydá rozhodnutí, ho bude moci napadnout u správního soudu.

„Práce komise nebude voličům omezovat možnost hlasovat pro jejich kandidáty ve volbách, právě naopak: veřejnost díky ní získá lepší přístup k informacím o věcech majících zásadní význam pro národní bezpečnost,“ píše se také v prohlášení polského ministerstva.

„Naše hodnoty jsou pod tlakem. V Evropě probíhá válka. Invaze ruského prezidenta Vladimira Putina na Ukrajinu znamená definitivní konec světa, který jsme se snažili vytvořit po skončení studené války,“ řekl na schůzce s norskou šéfkou diplomacie šéf NATO Stoltenberg.

„Prezident Putin udělal vpádem na Ukrajinu strategickou chybu. Naprosto podcenil bojové schopnosti této země a její vůli čelit invazi. Podcenil ale také NATO a naši vůli podporovat Ukrajinu,“ prohlásil. „Musíme ukázat svou trpělivost a stát při Ukrajině tak dlouho, jak to bude potřeba,“ dodal. Vojenská a ekonomická podpora Kyjeva je podle Stoltenberga důležitá, aby Ukrajina přežila jako demokratický stát.

Spojené státy a Evropská unie dnes vyjádřily znepokojení nad kontroverzním polským zákonem o zřízení komise pro posouzení vlivů Ruska v Polsku v letech 2007 až 2022. Zákon, který by podle kritiků mohl bez soudu zabránit politickým oponentům vládnoucí strany ve výkonu veřejných úřadů, se chystá podepsat prezident Andrzej Duda, který ale zároveň slíbil, že ho nechá posoudit ústavním soudem. EU pohrozila opatřeními, pokud by se jasně ukázalo, že zákon by oslabil demokratické standardy.

„Vláda USA je znepokojena vládním schválením nového zákona, který by mohl být zneužit k zasahování do svobodných a spravedlivých voleb v Polsku,“ uvedl podle agentury Reuters mluvčí amerického ministerstva spravedlnosti Matthew Miller. Dodal, že takový zákon „by mohl být použit k zablokování kandidatury opozičních politiků bez řádného procesu“.

V Kyjevě pokračuje odklízení škod po ruském útoku.

Jihoafrická republika poskytne účastníkům summitu BRICS, kam by měl dorazit i ruský prezident Vladimir Putin, diplomatickou imunitu. Mezinárodní trestní tribunál (ICC) vydal na Putina zatykač a JAR jako součást ICC by ho musela zatknout.

Rusko zvýšilo svůj počet válečných lodí v Černém moři, lodě nesou střely Kalibr.

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg očekává, že členské země NATO na červencovém summitu v Litvě potvrdí a dále posílí svou podporu Ukrajině, která čelí ruské agresi. Ohledně pomoci Ukrajině nejsou v západních demokratických státech vidět známky únavy, uvedl Stoltenberg podle agentury Reuters při dnešním setkání s norskou ministryní zahraničí Anniken Huitfeldtovou.

Na summitu v litevské metropoli Vilniusu by měl být také představen plán, na jehož základě by Ukrajina přešla od užívání zbraní ze sovětské éry ke zbraním slučitelným se zbraněmi užívanými NATO, prohlásil Stoltenberg.

Šéf ruské Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) soukromé vojenské společnosti Jevgenij Prigožin po dnešním náletu dronů na Moskvu zasypal úředníky z ruského ministerstva obrany sprostými nadávkami. Zakladatel žoldnéřské skupiny, která se podílí na invazi na Ukrajinu, ostře kritizoval ruské úřady už v minulosti, například v souvislosti s boji o východoukrajinské město Bachmut.

„Smradlavý hovada, co jako děláte? Dobytci,“ rozčiloval se Prigožin podle portálu serveru Meduza. „Jste ministerstvo obrany ... Proč jste, kurva, dovolili, aby ty drony doletěly do Moskvy?“ ptal se na nahrávce zveřejněné jeho tiskovou službou. Prigožin také zdůraznil, že jeden z dronů byl podle informací ruského poslance Alexandra Chinštejna sestřelen nad vesnicí Razdory, která je součástí oblasti známé jako Rubljovka na západním okraji Moskvy, kde má své rezidence mnoho prominentních Rusů. Sídlo ruského prezidenta Vladimira Putina Novo-Ogarjovo je odtamtud deset minut autem.

Okupanti ze zoo v Mariupolu ukradli mládě tygra a dali ho moskevskému cirkusu.

Litevská premiérka doufá, že na summitu padnou důležitá rozhodnutí ohledně posílení východního křídla a představitelé členských zemí se dohodnou na reálných opatřeních. Litvu a Česko podle ní spojuje to, že jasně stojí na stejné straně. „Je dobré vědět, že obyvatelé obou zemí podporují rozhodnutí svých vlád stát za Ukrajinou tak dlouho, jak to bude potřebovat. Protože to není jen jejich boj,“ míní Ingrida Šimonytéová.

Doplnila, že vzdálenost Litvy od konfliktu je v porovnání s ostatními relativně malá, a proto je pro ně tato otázka o to zásadnější. „Navíc máme historickou zkušenost s Ruskem, které v minulosti naše území okupovalo. Byli jsme mezi prvními, kteří upozorňovali na to, že se tam situace nevyvíjí správným směrem. Rusko není připraveno na demokratizaci a přijetí liberálních hodnot, jako je vláda práva, svoboda slova nebo svobodné volby, které my zastáváme. Jejich imperialistické ambice jsou stále na živu a my jsme toho byli svědky v Gruzii a nyní na Ukrajině,“ doplnila.