ONLINE: Jaderná elektrárna v Záporoží je blízko havárii, uvedl šéf agentury pro jadernou bezpečnost

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. Přejeme dobrou noc a budeme se na vás těšit zítra. 

Výbor volených zástupců pravicových stran a podnikatelů Švýcarska započali veřejnou kampaň pod heslem „Elektřina pro každého a vždy“. Informuje o tom list Le Temps. Cílem je zrušit zákaz výstavby nových jaderných elektráren.

Účastníci iniciativy navrhují začlenit do švýcarské ústavy ustanovení, že „je povolena jakákoli forma výroby elektřiny bezpečné pro klima“. Sběr podpisů pod iniciativu začne příští týden. Rozhodnutí Švýcarska opustit jadernou energetiku bylo podpořeno v referendu v roce 2017. V roce 2019 vyřadilo po 47 letech z provozu jadernou elektrárnu Mühlenberg.

Švýcarsko se kvůli své závislosti na ruském plynu a francouzské jaderné energii připravuje na letošní zimu, hrozí mu nedostatek modrého paliva a elektřiny.

Francouzská energetická společnost Engie je blízko dohody o zvýšení dovozu zemního plynu z Alžírska. Dohoda by mohla být oznámena brzy. Řekl to televizní stanici BFM mluvčí francouzské vlády Olivier Véran. Rozhlasová stanice Europe 1 předtím uvedla, že dodávky by mohly vzrůstu o zhruba 50 procent, Véran se však k tomuto údaji odmítl vyjádřit.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v sobotu ukončil třídenní návštěvu Alžírska. Véran dodal, že při návštěvě byla jedním z témat i otázka energetiky a jednání o dodávkách.

Generální ředitelka firmy Engie Catherine MacGregorová byla součástí Macronovy delegace a podle médií se setkala s alžírským ministrem energetiky a šéfem státní společnosti Sonatrach. Francie nyní odebírá z Alžírska přibližně osm procent plynu, který potřebuje.

Večer 28. srpna vypukl požár na území koksochemického závodu v okupované Makijivce v Doněcké oblasti. Informovala o tom místní média. Nejsou žádné informace o náletech nebo explozích. Podnik produkoval více než milion tun uhelného koksu různé jakosti ročně.

Ruské síly dnes podle ukrajinských představitelů podnikaly další raketové a dělostřelecké útoky na města v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny. Děje se tak v době, kdy panují obavy, že boje v blízkosti zařízení by ho mohly poškodit a způsobit únik radioaktivních látek. Ve městě Nikopol, které leží asi deset kilometrů vzdušnou čarou od Ruskem okupované jaderné elektrárny, zahynula při ostřelování žena a čtyři další lidé utrpěli zranění, uvedl oblastní gubernátor Valentyn Rezničenko.

„Rusové pálili z raketometů Grad, Uragan, Smerč a těžkým dělostřelectvem na rezidenční čtvrti, podniky i komunikace,“ uvedl večer na sociální síti Telegram Rezničenko. Předtím ráno napsal, že po těžké palbě během noci bylo ve městě poničeno několik obytných domů a asi 1500 domácností zůstalo bez proudu. Ve městě Marhanec, které leží přes řeku naproti elektrárně, ruské ostřelování podle Rezničenka v noci poškodilo asi deset domů a jeden zničilo zcela.

Dva lidé utrpěli zranění při nočním ostřelování města Záporoží, asi 40 kilometrů od elektrárny, sdělil na sociálních sítích Anatolij Kurtěv ze záporožské radnice. Útoky podle něj poškodily pět domů. Gubernátor Záporožské oblasti Oleksandr Staruch uvedl, že Rusové během odpoledne 200krát zasáhli město Orichiv, v jehož centru se šířil požár.

Takto vypadá centrum Charkova po nedávném ostřelování. Zničena byla jedna administrativní budova, o obětech zatím nejsou žádné informace.

V Chersonské oblasti dnes Ukrajina zasáhla tři nepřátelské kontrolní body a muniční sklady. Vojáci zabili 11 okupantů.

Prezident Volodymyr Zelenskyj ujistil své obyvatele, že se Ukrajina vrátí do Doněcku a dalších měst na Donbase. Připomněl, že se poslední víkend v létě slavil Den města Doněcka a Den horníků, přestože teď Ukrajina „nemá prázdninovou náladu“.

„Doněck byl vždy jedním z nejbohatších a nejsilnějších měst na Ukrajině. Práce horníků byla vždy jednou z nejuznávanějších profesí. Nyní byl Donbas téměř zničen ruskými údery, zdevastován. Hrdý a slavný ukrajinský Doněck byl ponížen ruskou okupací,“ sdělil. 

Promluvil i o návratu do dalších měst a na Krym. 

Americké ministerstvo zahraničí v neděli uvedlo, že Rusko nechce uznat vážné radiační riziko v jaderné elektrárně Záporoží. Proto zablokovalo závěrečný dokument konference o Smlouvě o nešíření jaderných zbraní, napsala Ukrajinská Pravda. 

Rusko zablokovalo přijetí závěrečného dokumentu Smlouvy OSN o nešíření jaderných zbraní - stěžovalo si, že části projektu jsou „zjevně politické povahy“.

V důsledku ruského ostřelování Nikopolu v Dněpropetrovské oblasti zemřela žena narozená v roce 1955, další 4 lidé byli zraněni. Rusové také zničili obytnou budovu. 

V neděli Rusové 14 hodin ostřelovali město Orechov v Záporoží, dvě děti ve věku 3 a 6 let utrpěly otřes mozku. Ostřelování také zranilo jejich matku.

Rusové zahájili raketové útoky na Sarnensky okres v regionu Rovno. Zatím nejsou hlášeny oběti. 

Polský ministr obrany Mariusz Blaszczak v neděli uvedl, že se v Polsku k dobrovolné základní vojenské službě přihlásilo více než 13 000 lidí. Číslo by se podle něj mohlo v následujících týdnech zvýšit.

„Doufáme, že v září, říjnu a listopadu bude přibývat přihlášek. Letos máme připraveno 15 000 míst. Pokud bude potřeba, vytvoříme další. Chceme, aby se proškolilo co nejvíce lidí, aby mohli používat zbraně, aby mohly být dobře organizováni,“ uvedl ministr obrany Polska.

USA dnes odsoudily jako cynický postoj Ruska, které po týdnech intenzivního jednání téměř dvou stovek států o nešíření jaderných zbraní zablokovalo přijetí závěrečného prohlášení. Důvodem ruské blokády je podle Washingtonu skutečnost, že Rusko nechce přiznat nebezpečí, které představuje situace v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně. Pro přijetí textu byla potřebná podpora všech 191 signatářských států Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT).

„Po týdnech intenzivních a plodných jednání se Rusko jako jediné rozhodlo zablokovat shodu na závěrečném dokumentu,“ uvedlo podle AFP v prohlášení americké ministerstvo zahraničí. Moskva se podle Washingtonu rozhodla prohlášení zablokovat kvůli některým jazykovým formulacím, které pouze konstatovaly existenci radiologického nebezpečí v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně.

Tu začátkem ruské invaze na Ukrajinu obsadily ruské síly. Kyjev a Moskva se v posledních týdnech vzájemně obviňují z útoků na toto zařízení a Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) varovala před rizikem možné katastrofy.

Šéf společnosti Naftogaz Jurij Vitrenko uvedl, že Ukrajince čeká nejchladnější zima za poslední desetiletí. Topná sezóna podle něj začne později a skončí dřív než obvykle. Vnitřní teplota se bude pohybovat mezi 17 a 18 stupni.

Vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell prohlásil, že není potřeba vytvářet společnou armádu EU. Informoval o tom  Kronen Zeitung .

„Žádnou z 27 armád nemůže nahradit jediná evropská síla. Potřebujeme jen spojit naše síly, lépe to koordinovat a investovat do bezpečnosti,“ řekl špičkový diplomat EU. „Klíčovým slovem je efektivita. Jinak jsou to vyhozené peníze,“ řekl Borrell.

Dodal, že EU nyní vydává na obranu tolik jako Čína a čtyřikrát víc než Rusko. Kvůli dluhové krizi a odzbrojení však „nemůže reagovat na současné výzvy“.

V Rusku zemřel slavný propagandista Dmitrij Litovkin. Ve věku 51 let náhle onemocněl, uvedli ho do kómatu a zemřel.

Rusko opět hromadně odpálilo rakety z Běloruska, píše Unian. V několika oblastech, například kolem Volyně a Rovno, byly slyšet výbuchy.

Na Krymu u mysu Fiolent poblíž Sevastopole jsou slyšet exploze. 

Americká vojenská pomoc Lend-Lease pomůže Ukrajině vytvořit novou skupinu ozbrojených sil, která zahájí masivní protiofenzívu. Uvedl to vojenský expert Oleg Ždanov. 

Ukrajinští obránci v současnosti podle něj bojují s vylepšenou verzí zbraní, které už v ozbrojených silách byly. Ždanov poznamenal, že se situace s každým dnem zlepšuje díky dodávkám zbraní a střeliva západního typu.

„Lend-Lease zásadně změní situaci z hlediska formování nové armády Ukrajiny, která se stane základem pro vytvoření protiofenzivní skupiny,“ zdůraznil.

Nejvyšší rada Ukrajiny zaregistrovala návrh zákona o změně trestního řádu v souvislosti s ratifikací Dodatkového protokolu k Úmluvě Rady Evropy o předcházení terorismu. Navrhuje zavést do ukrajinského trestního zákoníku trest odnětí svobody na 3-8 let a konfiskaci majetku za absolvování výcviku v oblasti terorismu.

Trestní odpovědnosti zároveň bude zproštěná osoba, která se dobrovolně vzdala další trestné činnosti, informovala o trestném činu strážce zákona a přispěla k zamezení nebo ukončení souvisejících teroristických aktivit.

Výcvik v oblasti terorismu znamená získávání znalostí nebo praktických dovedností týkajících se výroby nebo použití výbušnin, střelných nebo jiných zbraní, škodlivých nebo nebezpečných látek. Může jít také o organizování či páchání teroristických trestných činů nebo jejich financování.

Rakouský kancléř Karl Nehammer podporuje zavedení cenového stropu u elektřiny na úrovni Evropské unie. Podle agentury Reuters to dnes uvedl v prohlášení zveřejněném jeho kanceláří. Pro zastropování cen energií na evropské úrovni se v pátek vyslovil český premiér Petr Fiala. Česká republika, která v tomto pololetí předsedá Evropské unii, urychleně svolává radu ministrů, na níž chce diskutovat o možných mimořádných energetických opatřeních.

„Musíme konečně zastavit šílenství na energetických trzích. A to se může povést jen díky evropskému řešení,“ uvedl Nehammer. Doplnil, že se k zastropování pokusí přesvědčit lídry unijního bloku.

„Trh se ve své aktuální podobě sám nereguluje. Vyzývám všech 27 států EU, aby táhly za jeden provaz a zastavily cenovou explozi,“ sdělil také kancléř.

Ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba jménem prezidenta Zelenského navštíví příští týden Švédsko a Českou republiku, aby upevnil mezinárodní podporu Ukrajině a zvýšil sankční tlak na Rusko.

Kuleba přijede 29. srpna do Stockholmu, kde ho přijme premiérka Magdalena Anderssonová, bude jednat s ministryní zahraničních věcí Ann Lindeovou a setká se s vedením švédského parlamentu Riksdag a švédskými politickými stranami. Hlavními tématy jednání bude boj proti ruské agresi, dále vojenská, finanční a humanitární podpora Ukrajině, cesta k členství Ukrajiny země v EU a její obnova.

Dmytro Kuleba se v Praze ve dnech 30. až 31. srpna zúčastní neformálního jednání ministrů zahraničí členských zemí EU, jehož klíčovými tématy budou vízová omezení pro občany Ruské federace a osmý sankční balíček EU vůči Rusku.

Ministr samostatně uskuteční řadu bilaterálních jednání s kolegy z České republiky, Francie, Německa, Nizozemska, Belgie, Gruzie, Moldavska a Kypru. Zúčastní se také mezinárodní konference Forum 2000 „Aktuální výzvy demokracie: Jaká by měla být naše odpověď?“ Šéf MZV Ukrajiny se sejde s českými představiteli, předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a předsedkyní Poslanecké sněmovny Marketou Pekařovou Adamovou.

Propagandista Dugin si je jistý, že cílem byla jeho dcera, nikoliv on nebo někdo jiný. 

„Nedošlo k žádnému omylu. Ona byla cílem. Pro ruskou ideu, pro náboženskou ideu, pro pravoslavnou ideu, pro ideu moci, pro ochranu našeho národa, našeho státu,“ řekl.

Německé zásobníky plynu se plní rychleji, než je naplánováno. Časopisu Der Spiegel to řekl ministr hospodářství Robert Habeck. Zpráva vyvolává naději, že největší evropská ekonomika se tuto zimu vyhne akutnímu nedostatku plynu.

Cílem vlády je, aby do října byly zásobníky plné z 85 procent. Podle Habecka by tento cíl mohl být splněn již začátkem září. K 1. listopadu pak mají být zásobníky plné z 95 procent, uvedla agentura DPA.

Der Spiegel s odvoláním na údaje energetického sdružení BDEW napsal, že v srpnu se ruský plyn podílel na celkové spotřeba plynu v Německu jen 9,5 procenta. V loňském roce měl ruský plyn na celkové spotřebě plynu v zemi podíl zhruba 55 procent.