ONLINE: Rusové vyslali na Ukrajinu masivních 479 dronů a Zelenskyj o několikadenní výměně zajatců

Američtí politici ani další spojenci Ukrajiny by s podporou Kyjeva neměli čekat na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA, řekl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodlá při třídenním summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu bojovat za prosazení silných rozhodnutí ohledně posílení ukrajinské vzdušné obrany a dodávek dalších stíhacích letounů F-16 Ukrajině, která nadále čelí ruské agresi. Podle agentury Reuters to Zelenskyj prohlásil po příletu do Washingtonu. S americkým prezidentem Joem Bidenem se Zelenskyj setká ve čtvrtek, uvedla mluvčí Bílého domu.

Ukrajině, která se brání ruské agresi, Spojené státy a spojenci ze Severoatlantické aliance poskytnou další systémy protivzdušné obrany a mají v úmyslu jich v následujících měsících dodat desítky. Prohlásil to v noci na dnešek SELČ na úvod summitu NATO americký prezident Joe Biden. Aliance podle něj nemůže dopustit, aby Rusko na Ukrajině zvítězilo, to se nesmí stát.

Dobré ráno, vážení čtenáři.

Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance to v noci na dnešek SELČ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ukrajina podle něj prokázala odvahu a spojenci ji bezprecedentně podpořili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA.

Stoltenberg na úvod summitu vyzval k další pomoci napadené zemi a k udržení alianční jednoty. Podpora Ukrajině od NATO má podle Stoltenberga své náklady a svá rizika. „Skutečností je, že s agresivním Ruskem jako sousedem nejsou žádné možnosti bez nákladů. A nejsou žádné možnosti bez válečného rizika,“ řekl šéf NATO.

Výsledek války na Ukrajině ovlivní podle Stoltenberga globální bezpečnost na desetiletí. „Největší cenou a největším rizikem by bylo, pokud by Rusko na Ukrajině zvítězilo,“ podotkl Stoltenberg. Ruské vítězství by podle něj nepovzbudilo pouze prezidenta Vladimira Putina, ale i další autoritářské lídry v Íránu, Severní Koreji a Číně. Ti všichni podle něj podporují ruskou válku a chtějí, aby NATO neuspělo.

Děkujeme za pozornost, se kterou sledujete náš online přenos věnovaný konfliktu na Ukrajině a událostem s ním souvisejícím. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Do té doby přejeme dobrou noc.

Severoatlantická aliance dnes pro několik členských států podepsala smlouvu na nákup protiletadlových střel Stinger v hodnotě 700 milionů dolarů (16,3 miliardy korun). V projevu k představitelům zbrojovek to na okraj summitu NATO řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Vojenské výdaje aliančních států podle něho stále rostou a nejméně 23 zemí letos na armádu vyčlení dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) či více.

„Obranné výdaje budou stoupat, země budou více investovat do věcí, které dodáváte,“ ujišťoval Stoltenberg představitele zbrojních firem. Aliance se od předloňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu snaží navyšovat zbrojní výrobu, aby mohla dále podporovat bránící se ukrajinské vojsko i doplňovat vlastní zásoby. K tomu však potřebuje navýšení výrobních kapacit zbrojovek.

Představitelé OSN a západních států dnes podle agentury AFP na zasedání Rady bezpečnosti OSN ostře kritizovaly Rusko za pondělní rozsáhlé údery proti Ukrajině, které si vyžádaly nejméně 40 lidských životů. Jedna z raket, podle ukrajinských představitelů střela s plochou dráhou letu Ch-101, zasáhla dětskou nemocnici v Kyjevě. Ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja dnes opakoval stanovisko Kremlu, podle něhož nemocnici zasáhla raketa ukrajinské protivzdušné obrany, která selhala, konkrétně systém NASAMS norsko-americké výroby.

„Rusko úmyslně cílí na rezidenční čtvrti a zdravotnická zařízení. Francie tato do očí bijící porušení mezinárodního práva odsuzuje. Jde o další položku na seznamu válečných zločinů, za které Rusko ponese odpovědnost,“ pronesl dnes francouzský představitel při OSN Nicolas de Rivière.

Poradce Bílého domu pro národní bezpečnostní otázky Jake Sullivan dnes nastínil sérii opatření, jejichž cílem je posílit podporu Ukrajiny ze strany Spojených států a dalších členských zemí Severoatlantické aliance. Informuje o tom agentura Reuters. Ve Washingtonu dnes začíná summit NATO, který potrvá do čtvrtka.

NATO v nadcházejících dnech podle Sullivana oznámí zřízení nového vojenského velení pro výcvik a vybavení ukrajinských jednotek v Německu a zároveň jmenuje vysokého představitele v Kyjevě, jehož úkolem bude prohloubit vztahy s aliancí.

Obrazem: Odklízení trosek u kyjevské dětské nemocnice Ochmatdyt

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodlá při třídenním summitu Severoatlantické aliance ve Washingtonu bojovat za prosazení silných rozhodnutí ohledně posílení ukrajinské vzdušné obrany a dodávek dalších stíhacích letounů F-16 Ukrajině, která nadále čelí ruské agresi. Podle agentury Reuters to Zelenskyj prohlásil po dnešním příletu do Washingtonu. „Dnes začíná summit NATO... Bojujeme za další bezpečnostní záruky pro Ukrajinu a těmi jsou zbraně, finance a politická podpora,“ uvedl Zelenskyj ve videu na platformě Telegram.

Český prezident Petr Pavel vnímá nedávné cesty maďarského premiéra Viktora Orbána na Ukrajinu, do Ruska a do Číny za jeho osobní iniciativu. Evropská unie mu k tomu nedala žádný mandát, řekl dnes Pavel novinářům při návštěvě Washingtonu.

Orbán v pondělí přicestoval do Číny na předem neohlášenou návštěvu. Do Pekingu zavítal po předchozích cestách do Kyjeva a do Moskvy, kde podle svých slov usiloval o nalezení řešení, které by umožnilo ukončit válku na Ukrajině. Svou cestu na sociální síti X označil Orbán za „mírovou misi 3.0“.

Představitelé OSN, USA nebo Francie ostře kritizovali Rusko na zasedání RB OSN za pondělní údery na ukrajinská města, při nichž zahynulo přes 40 lidí.

Český prezident Petr Pavel dnes s předsedou branného výboru americké Sněmovny reprezentantů Mikem Rogersem hovořil o válce na Ukrajině, o výdajích na obranu či o summitu Severoatlantické aliance (NATO), který začíná ve Washingtonu. Pavel to řekl novinářům po sérii jednání, při zastávce u lavičky Václava Havla v Georgetownu.

S Rogersem probrali mimo jiné to, jakým způsobem by bylo možné dostat Čínu a Rusko k jednacímu stolu ohledně války na Ukrajině. Kromě očekávání od nadcházejícího summitu NATO, který potrvá do čtvrtka, probrali i další bezpečnostní témata.

Soud v Moskvě 9. července vydal příkaz k zatčení Julije Navalné, vdovy po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném, na základě obvinění z „účasti v extremistické organizaci“. Soud uvedl, že „vyhověl žádosti vyšetřovatelů a rozhodl o předběžném opatření v podobě dvouměsíční vazby“. Navalná v současné době žije mimo Rusko, ale v případě návratu by jí hrozilo vězení.

Bulharsko žaluje Gazprom a požaduje odškodnění ve výši více než 430 milionů dolarů. V roce 2023 ruský plynárenský gigant pozastavil platnost dlouhodobé smlouvy společnosti Bulgargaz, která se vztahovala na 90 % množství zemního plynu dodávaného společností Bulgargaz zákazníkům.

Ruské velvyslanectví po předvolání Zmejevského odmítlo, že by Moskva útočila na civilní cíle v Kyjevě.  „České ministerstvo zahraničí nevyslyšelo postoj ruské strany,“ uvedlo ruské velvyslanectví v prohlášení, podle kterého Zmejevskij předal Marianovi prohlášení ruské diplomacie a ministerstva obrany k pondělnímu útoku na Ukrajině. Prahu pak zastupitelský úřad obvinil, že je „hlásnou troubou“ Kyjeva a jeho západních podporovatelů.

Předseda Českého klubu v Kongresu, člen Sněmovny reprezentantů Lloyd Doggett ocenil při setkání s prezidentem Petrem Pavlem českou pomoc Ukrajině napadené Ruskem. Pavel v úvodním projevu vzpomínal i na svou první návštěvu Washingtonu. Setkání se zúčastnilo zhruba deset kongresmanů.

Doggett vyzdvihl, že Česko bylo jednou z prvních zemí, která pomohla Ukrajině po ruské invazi v únoru 2022. Ocenil, jak se země postarala o ukrajinské uprchlíky i českou muniční iniciativu na zajištění dělostřelecké munice ze zemí mimo Evropskou unii. Česká republika je podle Doggetta možná malá rozlohou, nicméně má pozitivní vliv na Evropu z hlediska podpory Ukrajiny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes přiletěl do Washingtonu, kde začíná třídenní summit Severoatlantické aliance. Dnes večer ( v noci na středu SELČ) vystoupí s projevem ve washingtonském institutu Ronalda Reagana, informovala agentura Reuters, podle níž je cílem Zelenského návštěvy získat větší podporu pro Ukrajinu, která nadále čelí ruské agresi.

„Prezident Reagan rozuměl Sovětskému svazu a Rusku. Věděl, že svobodné země se musí s odvahou spojit vždy, když je tyranie na tahu,“ prohlásila ukrajinská velvyslankyně ve Spojených státech Oksana Markarová s odkazem na republikánského prezidenta USA z let 1981-1989.

Saúdská Arábie pohrozila zemím G7, že se zbaví všech evropských cenných papírů, pokud zabaví ruská aktiva v hodnotě 300 miliard dolarů, uvedla agentura Bloomberg. Podle odhadů publikace nemá Saúdská Arábie mnoho evropských dluhopisů, ale představitelé EU se obávají, že ostatní země budou následovat jejího příkladu.

Výzkumný ústav STEM sleduje vztah obyvatelstva ČR k vybraným zemím v Evropě i ve světě pravidelně od poloviny 90. let. Letos stejně jako v roce 2023 klesly sympatie ve vztahu k Ukrajině. „Ty se nejprve zvýšily v roce 2022 v souvislosti s ruskou invazí do země. V dubnu 2022 oznámkovalo Ukrajinu jedničkou nebo dvojkou 36 procent respondentů a respondentek, v červnu 2023 už to však bylo 33 procent a letos v červnu 29 procent. Hodnoty se tedy vrátily téměř na úroveň před začátkem invaze,“ uvedli autoři průzkumu.