ONLINE: Zelenskyj o elektrárně u Kyjeva. Ukrajina ji neubránila, protože jí došly rakety

„Uděláme vše pro to, abychom měli olympijské příměří, budeme na tom pracovat,“ prohlásil Emmanuel Macron, prezident Francie, jež v létě pořádá olympijské hry. V rozhovoru pro stanici BFM hovořil o současné válce mezi Ruskem a Ukrajinou, mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás v Pásmu Gazy nebo o konfliktu v Súdánu. Zapojit chce do snahy také čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, jenž má Paříž navštívit v květnu.

Mluvčí Kremlu Peskov reagoval, že Kyjev „zpravidla využívá takových nápadů a iniciativ pro pokusy se přeskupovat, přezbrojovat a podobně“. Konkrétní případ, kdy se tak Ukrajina měla chovat, nezmínil. „To samozřejmě značně komplikuje proces zvažování takových iniciativ,“ dodal s tím, že zatím nikdo oficiální návrh na příměří během olympiády nepředložil. Olympijské příměří zcela nevyloučil.

Německý kancléř Olaf Scholz na dnešní schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem označil ruskou agresi vůči Ukrajině za hrozbu pro celosvětovou bezpečnost. Prezidenta vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení konfliktu. Válka má podle něj dopady na „klíčové zájmy“ Německa a narušila celosvětové dodávky energií a potravin. Ruské akce rovněž „porušují Chartu OSN a zásady nedotknutelnosti hranic“, zdůraznil Scholz.

„Čína podporuje veškeré úsilí směřující k mírovému řešení krize a podporuje také svolání mezinárodní mírové konference, v příhodnou dobu, se souhlasem Ruska a Ukrajiny, za účasti všech zainteresovaných stran,“ komentoval dnes prezident Si. „Čína je připravena na tom spolupracovat s příslušnými stranami, včetně Německa."

„Je to čirá politika. Nikoho nezajímá, kolik lidí každý den na Ukrajině umírá. Zajímá je jenom jejich popularita... Zapomínají, že mrtvé lidi popularita nezajímá,“ komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pře mezi americkými Republikány a Demokraty o pomoci Ukrajině a Izraeli.

„Ukrajina nebude mít šanci vyhrát válku bez pomoci Spojených států. Poměr dělostřelectva na frontě je dnes 1:10 a poměr letectva je 1:30," dodal v rozhovoru pro americkou veřejnoprávní televizi PBS.

Ukrajinské schopnosti odrážet intenzivní ruské útočné operace na východě Ukrajiny se zhoršily a patrně se budou nadále v blízké budoucnosti zhoršovat, pokud budou trvat průtahy s americkou vojenskou pomocí, uvedl ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Rusko by podle amerických analytiků mohlo dokázat využít materiálního nedostatku v ukrajinské armádě ve svůj prospěch a dosáhnout významnějších územních zisků, zejména západně od již dobytého města Bachmut.

Ukrajinské problémy s nedostatkem munice jsou natolik závažné, že ukrajinští vojáci u Bachmutu a Avdijivky na východě Ukrajiny mohou vypálit maximálně pět dělostřeleckých granátů na každých deset granátů vystřelených ruskými silami a někdy i méně, podotkl v neděli podle ISW velitel ukrajinského uskupení Chortycja Nazar Vološyn. Ukrajinské dělostřelectvo je však přesnější, tvrdí Vološyn.

Už ve své analýze z předchozího dne ISW upozornil, že Rusko by nedostatek munice mohlo využít k ovládnutí města Časiv Jar v příštích týdnech.

Slovenský premiér Robert Fico dnes odmítl nový migrační pakt, který minulý týden schválil Evropský parlament. Opatření v podobě převzetí části běženců nebo finanční či materiální pomoci pro země zasažené přílivem migrantů označil před novináři za diktát, nejde podle něj o solidaritu.

„Toto není ta solidarita, o které jsme hovořili, že každá země má mít možnost se sama rozhodnout, jak pomůže,“ řekl Fico ke schválené úpravě. Přirovnal ji k dřívější myšlence zavedení kvót pro povinné přerozdělování migrantů mezi členské země evropského bloku.

Podle Fica slovenské vládní strany ve slovenské sněmovně patrně nepodpoří opatření z migračního paktu. „S vysokou pravděpodobností celá vládní koalice nebude souhlasit na půdě parlamentu s tímto legislativním balíkem,“ řekl slovenský premiér po schůzce se šéfem slovenské diplomacie Jurajem Blanárem.

Ukrajinským silám se podařilo zničit výkonnou radarovou stanici na západě Ruska, která monitorovala oblohu nad Ukrajinou a měla dosah 700 kilometrů do ukrajinského vnitrozemí, sdělila několika ukrajinským médiím anonymně ukrajinská tajná služba SBU. Podle nejmenovaného zdroje z rozvědky šlo o stanici Něbo-U, která stojí zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,4 miliardy korun). Podobná tvrzení nelze bezprostředně nezávisle ověřit.

Stanice podle SBU mimo jiné poskytovala podporu ruským bombardérům, které útočí na Ukrajinu pomocí řízených leteckých bomb. Stanice taktéž sledovala ukrajinské prostředky. „Díky zničení této radarové stanice bude mít nepřítel méně možností odhalovat vzdušné cíle podél severní hranice Ukrajiny,“ citovala agentura Unian zdroj z rozvědky.

Podle SBU se Ukrajině už dříve podařilo zničit jednu takovou radarovou stanici v ruské Belgorodské oblasti.

 Ukrajinské schopnosti odrážet intenzivní ruské útočné operace na východě Ukrajiny se zhoršily a patrně se budou nadále v blízké budoucnosti zhoršovat, pokud budou trvat průtahy s americkou vojenskou pomocí, uvedl ve své pravidelné analýze situace na Ukrajině americký Institut pro studium války (ISW). Rusko by podle amerických analytiků mohlo dokázat využít materiálního nedostatku v ukrajinské armádě ve svůj prospěch a dosáhnout významnějších územních zisků, zejména západně od již dobytého města Bachmut.

"Ruská armáda útočí letadly a dělostřelectvem na Doněckou oblast - jsou mrtví a zranění. Policie dokumentuje následky ostřelování," tweetuje Národní policie Ukrajiny.

Za poslední den ztratil protivník 920 lidí, 9 tanků, 13 obrněných vozidel a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

„Urputný odpor Ukrajinců brání Rusákům, aby plně kontrolovali dočasně dobytá území. A vždycky bude,“ tweetuje šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „Rusák nemůže Ukrajince porazit. Takový národ se porazit nedá,“ píše ve svém každodenním hlášení o jaderné situaci na Ukrajině.

Dobré ráno!

Americká Sněmovna reprezentantů bude tento týden projednávat balíky finanční pomoci Izraeli a Ukrajině jako samostatné zákony. Hlasovat by o nich zákonodárci mohli do konce týdne, uvedl v pondělí republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson. Demokraté v čele s prezidentem Joem Bidenem dál trvají na schválení celého balíku.

Vážení čtenáři, zpravodajství z války na Ukrajině pro dnešní den končíme. Čerstvé zprávy přineseme opět v úterý ráno, dobrou noc.

Evropa i Spojené státy musejí aktivně pomáhat Ukrajině. Nemohou připustit, aby ruská agresivní politika zvítězila, řekl premiér Petr Fiala po setkání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Fiala také řekl, že Biden několikrát ocenil českou podporu Ukrajiny, konkrétně snahu zajistit pro Ukrajince dělostřeleckou munici. 

V gruzínském parlamentu dnes opět padaly rány, zatímco poslanci znovu projednávají sporný návrh zákona o zahraničním vlivu. Informovaly o tom portál Nexta a agentura Reuters, která poznamenala, že rokování zákonodárců této kavkazské země bývají bouřlivá a potyčky parlament zažil i v minulosti. Jedna z nich se strhla loni v březnu, při jednání o v podstatě stejném návrhu zákona. Večer před sídlem parlamentu v Tbilisi demonstrovaly tisíce Gruzínců; agentura Reuters odhadla jejich počet na více než 5 000, agentura AFP na 10 000.

„Ne ruskému zákonu!“ skandovali demonstranti s vlajkami Gruzie a Evropské unie. „Odmítáme tento protievropský zákon. Je to kopie drakonického ruského zákona,“ řekla AFP studentka Maka Kvirikadzeová. „Gruzie nebude přijata do EU s tak protidemokratickými zákony, a proto nesmíme dovolit, aby prošly. Gruzie patří do Evropy, už nikdy nebude zadním dvorkem Ruska,“ dodal další demonstrant, profesí zubař. „Gruzie se nepoddá opětovné sovětizaci,“ zdůraznila na sociální síti prezidentka Salome Zurabišviliová, která je oddanou stoupenkyní sblížení s EU, ale její pravomoci jsou velice omezené, uvedla AFP, jejíž reportér viděl, že policie zadržela nejméně čtyři demonstranty.

V dnešní situaci je nutná hluboká bezpečnostní spolupráce demokratických zemí, řekl premiér Petr Fiala (ODS) americkému prezidentovi Joe Bidenovi během dnešní schůzky v Bílém domě. Vyzval k pokračování podpory Ukrajiny.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) česká muniční iniciativa dává Západu čas na to, aby se přizpůsobil nové situaci, v níž „válka mění náš svět“. „Musíme si zvyknout na to, že odpovědná bezpečnostní politika musí zahrnovat výrazně větší investice do obrany k odstrašení útočníka,“ napsal český premiér pro deník The Financial Times.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že íránský útok na Izrael ukázal, že vytvořit účinnou protivzdušnou obranu vůči agresorovi je možné. Připomněl, že se tak stalo i přesto, že Izrael stejně jako Ukrajina není členem NATO. „K tomu není třeba aktivace článku 5, stačí politická vůle,“ napsal ukrajinský prezident s odkazem na pátý článek Severoatlantické smlouvy, na jehož základě je útok na jednoho člena aliance považován za útok na všechny.

Baletní představení, ve kterých měli v Jižní Koreji vystoupit přední tanečníci ruského Velkého divadla, byla zrušena den před premiérou. Informoval o tom organizátor vystoupení, kterého citovala agentura Reuters. Zrušení na poslední chvíli následuje měsíc poté, co bylo v březnu v Soulu zrušeno představení baletu, v němž měla vystoupit Světlana Zacharovová, ruská primabalerína narozená na Ukrajině, která patří mezi stoupence ruského prezidenta Vladimira Putina.

Alla Pugačovová se stala hlavní sovětskou popovou hvězdou ještě v 70. letech. V novém Rusku se několikrát pokoušela odejít ze scény. Po vypuknutí války Ruska proti Ukrajině emigrovala. Ale i nyní, stejně jako dříve, o ní bouřlivě diskutují, už kvůli jejímu postoji proti válce, píše ruská redakce serveru BBC News. K dnešním 75. narozeninám zpěvačky se dotázala kritiků a expertů, čím to je, že si Pugačovová u ruské veřejnosti udržuje tak významnou roli už skoro půl století.

Česko má nasmlouváno 180 000 kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu, na zajištění dalších 300 000 kusů pracuje. Napsal to dnes český premiér Petr Fiala (ODS) v příspěvku v britském listu Financial Times (FT) zveřejněném během jeho návštěvy Spojených států. Evropa musí nejen podporovat Ukrajinu prostřednictvím podobných iniciativ, ale také posílit vlastní obranu, uvedl také Fiala.

Úspěšná obrana před masivním vzdušným útokem Íránu ze strany Izraele ukazuje, co nyní Ukrajina potřebuje. Podle agentury AP to dnes uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Nedávné ruské letecké útoky Ruska zaměřené na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a další cíle způsobily rozsáhlé škody, přičemž ukrajinští představitelé dlouhodobě naléhají na západní spojence, aby Kyjevu poskytli více systémů protivzdušné obrany.

Raketový útok dnes na Krymu zasáhl velitelské centrum, kde se nacházeli vysoce postavení ruští armádní představitelé, píše ukrajinská platforma Suspilne.

Šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov informoval o zásahu vzdělávací instituce v obci Lukjanci, která se nachází u hranic s Ruskem. Rusko na jaře zintenzivnilo své vzdušné útoky a Charkovská oblast čím dál více nese jejich tíhu, podotkla agentura Reuters. Vliv má na to podle ní nedostatek protivzdušné obrany na ukrajinské straně a fakt, že region leží hned vedle Ruska.

„Podepsali jsme bezpečnostní dohodu s Lotyšskem, což je další krok k posílení naší obrany proti ruskému teroru. Děkujeme lotyšské vládě a lidu za jejich vytrvalou podporu a ochotu pomoci ukrajinskému lidu,“ napsal na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který zároveň uvedl, že Ukrajina již uzavřela devět takových dohod.

We signed a security agreement with Latvia @edgarsrinkevics, which is another step towards strengthening our defence against Russian terror. We thank the government and the people of Latvia for their steadfast support and willingness to help the Ukrainian people.

Ukraine has… pic.twitter.com/PAV2pZYaVS

— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) April 15, 2024

Německý kancléř Olaf Scholz dnes varoval Čínu před jakoukoli vojenskou podporou Ruska. Scholz, který je na návštěvě Číny, se tak vyjádřil před úterními jednáními s nejvyššími čínskými představiteli, prezidentem Si Ťin-pchingem a premiérem Li Čchiangem. Podle agentury DPA je německý kancléř připraven zdůraznit, že Rusko vede na Ukrajině dobyvačnou válku a nikdo mu v ní nesmí pomáhat.