ONLINE: Rusové udeřili na nemocnici v Záporoží. Úřady hlásí mrtvé a zraněné

Rusko míří k vyřazení afghánského radikálního islamistického hnutí Tálibán ze svého seznamu teroristických organizací. Příslušnou novelu zákona dnes podle státní tiskové agentury TASS v prvním z celkových tří čtení schválila Státní duma, dolní komora ruského parlamentu.

Tálibán, který se v roce 2021 chopil moci v Afghánistánu, na ruském seznamu figuruje od roku 2003. Vyřazení hnutí ze soupisu by bylo důležitým krokem Moskvy k normalizaci vztahů s Kábulem.

Putin v červenci označil Tálibán za spojence v boji proti terorismu. O záměru vyřadit hnutí ze seznamu informoval již v říjnu zmocněnec ruského prezidenta pro Afghánistán Zamir Kabulov. Koncem listopadu pak Afghánistán navštívil tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu, v hlavním městě Kábulu se sešel s představiteli tálibánské vlády.

Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov dnes podle agentury TASS prohlásil, že Rusko ve svém válečném tažení na Ukrajině ustane, až budou splněny všechny cíle stanovené prezidentem Putinem. „Těchto cílů lze dosáhnout v důsledku vojenské akce, nebo v důsledku odpovídajících jednání,“ uvedl mluvčí Kremlu.

Putin před zahájením invaze mimo jiné uváděl, že Rusko bude usilovat o „demilitarizaci a denacifikaci“ Ukrajiny. Později vpád vojsk do sousední země vysvětloval například záminkou „osvobození, ochrany a podpory“ proruských separatistických regionů na východě Ukrajiny. Letos Putin kladl jako podmínku pro jednání o ukončení bojů stažení ukrajinských vojáků ze čtyř regionů, které Rusové zčásti okupují, nebo závazku Kyjeva nevstoupit do NATO. 

Polský premiér Donald Tusk podle Reuters uvedl, že mírové rozhovory by teoreticky mohly začít ještě tuto zimu, byť se kolem toho vznáší otazníky. Varšava bude podle něj do případných jednání výrazně zapojena, až se od 1. ledna ujme rotujícího předsednictví Evropské unie.

„Opravdu chci, aby Polsko bylo nejen zemí, která bude přítomná, ale která bude udávat tón těmto rozhodnutím, která nám mají přinést bezpečnost a zajistit polské zájmy,“ uvedl Tusk.

Varšava patří od začátku ruské invaze mezi jedny z nejvěrnějších spojenců Kyjeva. Premiér je podle svých slov ve stálém kontaktu se skandinávskými a pobaltskými zeměmi a z kraje polského předsednictví EU se do Varšavy chystá britský premiér Keir Starmer, byť Británie už členem EU není.

Nobelovou cenou za mír pro japonskou organizaci sdružující přeživší jaderných útoků na města Hirošima a Nagasaki dnes začalo slavnostní předávání letošních Nobelových cen. Tři spolupředsedové organizace Nihon Hidankjó převzali ocenění při oficiálním předání na radnici v norském Oslu. 

Dvaadevadesátiletý Terumi Tanaka při ceremoniálu přednesl jménem organizace Nihon Hidankjó tradiční řeč před zhruba tisícovkou hostů, mezi nimiž byl i norský královský pár a korunní princ s princeznou.

Tanaka také podle AFP vyjádřil znepokojení nad obnovením jaderné hrozby a vyzval ruského prezidenta Vladimira Putina, aby ji přestal rozdmýchávat v souvislosti s konfliktem na Ukrajině. „Nemyslím si, že prezident Putin skutečně chápe, co jaderné zbraně pro člověka znamenají, jaký typ zbraně to je,“ řekl. „Myslím, že o tom ani nepřemýšlel,“ dodal.

Nejméně tři mrtvé a pět zraněných si vyžádal ruský útok na Záporoží na jihovýchodu Ukrajiny, oznámily místní úřady.

Záchranáři pátrají po dalších lidech v troskách nemocnice, kterou zničila ruská raketa, napsal dnes na sociální síti šéf oblastní správy Ivan Fedorov.

Šéf Doněcké oblasti Vadym Filaškin informoval o dvou mrtvých a nejméně šesti raněných v důsledku ruského ostřelování východoukrajinských obcí. Právě v Doněcké oblasti se odehrává hlavní nápor ruské ofenzívy, jejímž cílem se jeví dobytí celého Donbasu.

Dalšího zabitého civilistu hlásí podle médií úřady v Chersonské oblasti.

Nejméně 11 raněných si vyžádal ruský útok na město Zlatopil v Charkovské oblasti na severovýchodě země, které zasáhly pravděpodobně nejméně tři ruské rakety Iskander-M, napsal na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Syněhubov.

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek navštíví Varšavu, kde by měl polským činitelům sdělit podrobnosti o svém víkendovém setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a příštím šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem.

Na jednání vlády to dnes podle serveru Polsat News a agentury Reuters řekl polský premiér Donald Tusk. Mírová jednání by podle něj mohla teoreticky začít ještě tuto zimu. Informace o návštěvě šéfa Elysejského paláce ve Varšavě se objevily v polských médiích už v pondělí, Tusk je nyní podle Polsat News potvrdil.

Podle agentury PAP se Macron setká s Tuskem a také s prezidentem Andrzejem Dudou. „Bude chtít informovat o výsledcích jednání v Paříži,“ řekl Tusk s odkazem na sobotní třístranné rozhovory mezi Macronem, Zelenským a Trumpem ve francouzské metropoli, kde se státníci o víkendu sjeli na slavnostní znovuotevření katedrály Notre-Dame.

Na tři roky do vězení poslal ruský soud devětatřicetiletého muže za poničení plakátů, které vyzývaly Rusy ke vstupu do armády. Informovaly o tom dnes ruská služba BBC a agentura AFP. Muž ze Železnogorsku v Krasnojarském kraji čelil obvinění z toho, že úmyslně znehodnotil 13 náborových plakátů. Železnogorský soud ho shledal vinným z diskreditace ruských ozbrojených sil a zabavil mu i jeho bicykl.

Muž v červnu projížděl městem na kole, když si všiml agitačního plakátu a pořezal ho klíči, popsala BBC, která se odkazuje na informace místního serveru NGS24. Rus poté v likvidaci plakátů po městě pokračoval, během dvou hodin jich stihnul poničit dalších 12. Své jednání vysvětlil nervovým zhroucením, píše portál, podle něhož se odsouzený jmenuje Vladimir.

Muž u soudu mimo jiné uvedl, že několik jeho známých už zemřelo během ruské invaze na Ukrajinu, což mu způsobilo šok. „Matka mě vychovávala sama a stalo se, že mně naučila, že není nic cennějšího než lidský život,“ sdělil u soudu Vladimir, který dále řekl, že měl strach, aby bojovat neposlali i jeho, protože by nedokázal nikoho zabít. Hůře se mu také podle jeho výpovědi bez vojenských zkušeností hledala v Rusku práce.

Poslední kapkou podle něj byly zprávy o korupci mezi ruskými vysoce postavenými vojenskými činiteli. „Nakonec jsem to nevydržel a spontánně jsem proti tomu chtěl protestovat,“ vysvětlit u soudu Vladimir podle NGS24. Ke zničení plakátů se přiznal, škodu ve výši 30.000 rublů (asi 7000 korun) plně uhradil a při vyšetřování spolupracoval. Prokurátor pro něj žádal čtyři roky vězení. Soud ho nakonec poslal za mříže na tři roky a zabavil mu jeho kolo, které označil za „nástroj ke spáchání trestného činu“, píše NGS24.

Ruská FSB viní člověka s ruským a německým občanstvím z pokusu o sabotáž na železnici a německé velvyslanectví v Moskvě má informaci o zadržení údajně německého občana a snaží se k němu získat konzulární přístup, uvedl podle agentur Reuters a AFP zdroj z německého ministerstva zahraničí.

Rusko ale podle tohoto zdroje zachází s lidmi s dvojím občanstvím výhradně jako s Rusy, a proto k nim obecně odmítá konzulární přístup poskytovat. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 v Rusku narostl počet případů obvinění lidí ze sabotáží, vlastizrady nebo terorismu, poznamenala dnes agentura AFP. Mezi obviněnými jsou i občané západních zemí. 

Ukrajinská tajná služba SBU podle agentury Ukrinform oznámila, že zadržela pět lidí podezřelých ze žhářských útoků na Ukrajině na pokyn Ruska.

„Všichni byli rekrutováni okupanty, když hledali rychlé peníze na telegramových kanálech,“ uvedla SBU, podle jejíhož tvrzení obvinění zapálili vojenské vozidlo v Kyjevě, jiný vůz armády v Poltavské oblasti nebo administrativní budovu v Mukačevském okrese v Zakarpatské oblasti. Podle ukrajinské tajné služby jim za to nyní hrozí až deset let vězení.

Nejvyšší politický představitel sudetských Němců a prezident německé organizace nadstranické Panevropské unie Bernd Posselt vyzval k poskytnutí německých střel s plochou dráhou letu Taurus ukrajinské armádě. Prohlásil to v Dachau na solidárním shromáždění na podporu Ruskem napadené Ukrajiny, kde varoval před mocenskými plány šéfa Kremlu Vladimira Putina.

Pokud by Rusko stáhlo své vojáky z Ukrajiny, nastal by podle Posselta druhý den mír. Sudetský předák se ale obává, že Putin o to nestojí, neboť nadále spřádá plány o Euroasii vedené Moskvou, která se bude rozpínat od Vladivostoku po Lisabon. „I samo příměří by Rusko chápalo jako přestávku k načerpání sil,“ řekl s tím, že jedinou cestou k míru tak zůstává porážka Putina a posílení Ukrajiny, a to včetně dodávek taurusů.

O taurusy, které mají dosah až 500 kilometrů, má Ukrajina zájem, protože je chce používat k likvidaci vzdálených ruských objektů. Podle kancléře Olafa Scholze, který střely poskytnout odmítá, by jejich dodání znamenalo přímé zapojení Německa do války, neboť němečtí vojáci by museli pomáhat s kontrolou cílů.

Rusko postoupilo ve svém válečném tažení u devíti ukrajinských obcí, napsali v noci na dnešek na telegramu analytici projektu DeepState, pokládaného za blízký ukrajinské armádě. Šéf ruské civilní rozvědky SVR Sergej Naryškin mezitím prohlásil, že Rusko je blízko dosažení svých cílů ve speciální vojenské operaci, jak Moskva nazývá svou rozsáhlou vojenskou agresi vůči Ukrajině.

„Situace na frontě je v neprospěch Kyjeva. Strategická iniciativa ve všech zónách patří nám. Jsme blízko dosažení našich cílů, zatímco ukrajinské ozbrojené síly jsou na pokraji zhroucení,“ prohlásil Naryškin v časopisu Razvědčik, což je oficiální časopis ruské rozvědky.

Ruská tajná služba FSB oznámila zadržení člověka s ruským a německým občanstvím, kterého viní z pokusu o sabotáž na železnici v Nižném Novgorodu. Napsaly to dnes ruské agentury TASS a RIA Novosti. FSB uvedla, že zadržený byl v kontaktu se zástupcem ukrajinských tajných služeb. Kyjev se zatím nevyjádřil.

„V listopadu 2024 připravoval za peněžní odměnu slíbenou jeho kurátorem sabotáž na úseku železniční trati v Nižném Novgorodu pomocí improvizovaného výbušného zařízení, které u něj bylo objeveno,“ uvedlo tiskové oddělení ruské FSB s odkazem na člověka zadrženého v Rusku. Ruská tajná služba tvrdí, že tyto informace získala z výpovědi zadrženého. V jeho bytě se prý našlo improvizované výbušné zařízení a komunikační zařízení s korespondencí se zástupcem ukrajinských tajných služeb.

Jméno podezřelého agentury nezmiňují, uvádějí pouze, že se narodil v roce 2003 a má dvojí občanství - kromě ruského také německé. FSB dále uvádí, že ho zadržela při pátrání v Rusku po lidech, které podle TASS nazvala „přívrženci neonacistické ukrajinské ideologie“. Spolu s ním ruské bezpečnostní složky zatkly skupinu mladých lidí, kteří byli podle FSB zapojeni do běžné trestné činnosti.

Na porušování lidských práv v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny upozornila dnes ráno instalace před informačním centrem OSN v Praze nedaleko Staroměstského náměstí. Česko-ukrajinská iniciativa Hlas Ukrajiny zde umístila pětadvacetimetrový koberec, na který sepsala právní termíny odkazující na jednotlivá lidskoprávní porušení.

„Koberec pošlapaných lidských práv“ položila iniciativa symbolicky dnes, kdy se na celém světě slaví Den lidských práv. Také místo nebylo vybráno náhodně. „OSN vznikla na obranu lidských práv a kvůli prevenci válek. Ani jedno z toho na okupovaných územích nedělá,“ řekla ČTK jedna z organizátorek akce Julie Levková. Organizace je podle ní paralyzovaná přítomností Ruska v Radě bezpečnosti OSN a selhává ve své funkci.

Iniciativa položila koberec do Železné ulice v 08:00. „Lidé budou po koberci šlapat nebo ho přeskakovat, což evokuje současné zacházení s tématem lidských práv na okupovaných územích,“ uvedla Levková. Původně počítala s tím, že instalace zůstane před budovou do 11:00, kvůli počasí ale musela iniciativa ukončit akci zhruba po hodině.

Podívejte se na ztráty ruské armády k dnešnímu dni, jak je prezentuje ukrajinská armáda. 

Rumunská horská služba zachránila Ukrajince, který se na útěku před válkou zřítil do hluboké horské rokle při teplotách pod bodem mrazu. Pomohl mu poněkud neuvěřitelný společník: měsíc staré kotě jménem Persyk. „Kotě bylo teplé a zahřívalo jej, a tak mu zachránilo život,“ řekl agentuře AP Dan Benga, ředitel horské záchranné služby v Maramurešském pohoří, které leží na severu Rumunska na hranicích s Ukrajinou.

Dobré ráno, online přenos pokrývající dění spojené s válkou na Ukrajině pokračuje.

Děkujeme, že sledujete naše online zpravodajství věnované válce na Ukrajině. Prozatím se s vámi loučíme a přejeme dobrou noc. Další zprávy tu na vás budou čekat zase od zítřejšího rána. 

Ukrajina plánuje na tento měsíc schůzku se svými klíčovými evropskými spojenci, aby s nimi koordinovala postoje ve snaze zajistit Kyjevu co nejsilnější pozici na frontě a v případných mírových rozhovorech. Uvedl to dnes podle médií mluvčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ukrajina se už déle než tisíc dnů brání ruské agresi.

Ukrajina zesílila volání o pomoc u svých příznivců zejména v souvislosti s blížící se inaugurací zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa, který prohlásil, že chce rychle ukončit ukrajinsko-ruskou válku, poznamenala agentura Reuters.

Pád režimu v Sýrii by mohl mírně ovlivnit i válku na Ukrajině, řekl v České televizi redaktor Ondřej Soukup.  Rusko má totiž v Sýrii leteckou i námořní základnu, a tedy ponorky i stíhací letouny. „Z hlediska zbraní to asi není úplně rozhodující. Samozřejmě, jak ty stíhačky i bombardéry, ale to se bavíme o stovkách, to by mohlo na Ukrajině pomoci, ale nezvrátí to válku,“ myslí si. 

Ruské okupační jednotky se připravují na silné útoky v oblasti Záporoží a prorážejí se k hranici Dněpropetrovské oblasti. V Rádiu NV to řekl mluvčí Obranných sil jižní Ukrajiny Vladyslav Voloshyn . Připomněl, že město Záporoží je od bojové linie vzdáleno 30 km.

„Nepřítel provedl určité změny a zlepšil shozové systémy protitankových střel, dosáhl toho, že nyní tyto vysoce výkonné bomby - KAB-250, KAB-500 - již létají uprostřed regionálního centra,“ zdůraznil Voloshyn.

Nad Baltským mořem zachytilo NATO ruská letadla, uvádí The Kyiv Independent. Jednalo se o dopravní letoun An-72 a průzkumný letoun SU-24. 

Agentura Reuters na sociální síti X přinesla příběh ukrajinského soudce, který přes den pracuje v kanceláři a soudní síni v Kyjevě, aby večer vyměnil talár za zbroj. „Ukrajinský soudce Vladyslav Cukurov tráví dny v soudní síni kousek od Kyjeva, ale v noci vymění kladívko za zbraň, když se dobrovolně hlásí k jednotce protivzdušné obrany sestřelující ruské drony,“ uvádí agentura. 

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenskyj dnes přivítal v Kyjevě také estonského premiéra Kristen Michala. Premiér má v plánu jednání se Zelenským a také s premiérem Denysem Šmyhalem a s předsedou parlamentu Ruslanem Stefančukem.

Jakékoliv podmínky příměří ve válce na Ukrajině musí být přijaty Kyjevem, jinak by to znamenalo „další mnichovskou dohodu“, je přesvědčen český premiér Petr Fiala. V dnes zveřejněném rozhovoru s agenturou Bloomberg také varoval před appeasementem, tedy politikou ústupků či usmiřování. Nutit Ukrajinu vzdát se území podle něj jen povzbudí válečnou mašinerii ruského prezidenta Vladimira Putina.

„Bezpečnost Evropy prostě nelze zajistit, když Rusko okupuje část Ukrajiny a pokračuje v agresi,“ uvedl Fiala, který zmínil i osobní vzpomínky na okupaci Československa vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968. „Nevěřím v politiku appeasementu - ta vždy prospívá agresorovi. Vždy,“ dodal.