ONLINE: Pomoc pošleme rychle, slíbil Zelenskému Biden. A Rusové zničili televizní věž v Charkově

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství monitorující události týkající se ruské agrese na Ukrajině. Budeme pokračovat zase zítra, zatím přejeme dobrou noc.

Došlo k útoku na Putinovu limuzínu?! A podivné informace o potratu prezidentovy milenky Kabajevové

Limuzína Vladimíra Putina byla údajně napadena během cesty ruského prezidenta do své rezidence. Uvádí to britský deník Daily Mail s odkazem na telegramový kanál General SVR. Kanál, který má údajně přístup k tajným informacím z Kremlu, informoval také o tom, že po incidentu zmizeli členové Putinovy ochranky a v jiném příspěvku také tvrdí, že Putin posílá svou milenku na potrat. Informace zatím nelze ověřit. 

V úterý poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak agentuře Reuters řekl, že Ukrajina se obává nárůstu počtu ruských útoků na ukrajinskou kritickou infrastrukturu. Zároveň vyzval Západ, aby Kyjevu poskytl systémy, které by mu umožnily chránit ukrajinský vzdušný prostor a těmto útokům zamezit.

„Teroristický stát pokračuje ve válce proti civilistům. Tentokrát to jsou raketové údery na vodní díla a pokus zaplavit Kryvyj Rih,“ uvedl Zelenskyj na sociální síti telegram. „Jediné, co okupanti umí, je šířit paniku,“ dodal.

Ruské síly na město pravděpodobně vyslaly řízené střely Ch-101 z bombardérů Tu-95, uvedla podle agentury Unian ukrajinská armáda. V době útoku byl ve všech částech Ukrajiny s výjimkou Ruskem okupovaného poloostrova Krym vyhlášen letecký poplach, informoval zpravodajský portál Ukrajinska pravda. 

Rusko by v dohledné době nemělo doufat ve zrušení sankcí. Vychází to najevo z jednání Evropské komise. „Toto je platba za cestu smrti a zkázy, kterou zvolil Putin,“ uvedla šéfka Ursula von der Leyenová.

Rusové trefili přehradu u průmyslového města Kryvyj Rih. Ukrajinská TV Nexta sdílela následky tohoto úderu. Voda zatopila podle snímků část města. Několik okresů navíc zůstalo bez vody. 

Evropská unie bude dále podporovat Ukrajinu, která se úspěšně brání ruské invazi, a nepoleví v sankcích proti Moskvě. Prohlásila to dnes v Evropském parlamentu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v tradičním projevu o stavu EU, v němž mimo jiné představila návrhy na zmírnění dopadů vysokých cen energií.

Komise chce pro podporu obyvatel a firem využít nadměrné zisky neplynových elektráren a producentů fosilních paliv a zavést povinné pětiprocentní úspory energie v nejvytíženějších hodinách. Čeští vládní politici v reakci uvedli, že české předsednictví Rady EU je připraveno spolupracovat s komisí na naplnění stanovených cílů.

Generální tajemník OSN António Guterres dnes po telefonátu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem označil za zásadní odstranit překážky pro vývoz hnojiv z Ruska. Informovala o tom agentura Reuters. Guterres podle ní dodal, že OSN uvažuje o zahrnutí čpavku do obilné dohody, kterou díky zprostředkování této světové organizace uzavřely Moskva a Kyjev koncem července. Putin podle agentury TASS v telefonátu zdůraznil, že obilí by se na základě této dohody mělo dostávat především do zemí, kde jsou problémy s nedostatkem potravin.

„Export ruských potravin a hnojiv funguje, ale v menším objemu, než je žádoucí a nutné,“ citovala Guterrese agentura AFP. „Vedou se diskuze o možnosti, že by Rusko vyváželo čpavek přes Černé moře,“ uvedl šéf OSN.

Podívejte se na nejnovější fotky z Mykolajivu. Město se v troskách po neustálem ostřelování. 

Ukrajinský prezident Volodomyr Zelenský při návštěvě osvobozeného Izjumu. Setkal se zde s vojáky a společně s nimi zazpíval státní hymnu. 

Americký prezident Joe Biden chce jako novou velvyslankyní USA v Rusku jmenovat Lynne Tracyovou, která nyní zastupuje Spojené státy v Arménii. S odvoláním na tři zdroje o tom dnes informovala stanice CNN.

Tracyová mluví rusky a v letech 2014 až 2017 byla druhým nejvyšším pracovníkem americké ambasády v Moskvě. Má být první ženou, která bude zastávat americký velvyslanecký post v Rusku. V Arménii působí od roku 2019.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba se dnes sešel se svými protějšky z Irska a Litvy. V Oděse spolu řešili export obilovin z Ukrajiny, další vojenskou pomoc ze strany Evropské Unie a také to, jak „pohnat Rusko k odpovědnosti za jeho zločiny,“ uvedl Kuleba na twitteru.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštívil osvobozenou Charkovskou oblast. Fotografie na twitteru sdílel ukrajinský parlament.

Německý kancléř Olaf Scholz u ruského prezidenta Vladimira Putina během jejich úterního telefonátu nezaznamenal změnu postoje k válce nebo pochopení toho, že invazí na Ukrajinu udělal šéf Kremlu chybu. Scholz to dnes řekl novinářům v Berlíně s odkazem na devadesátiminutový rozhovor, který s ruským vládcem vedl především o ruské válce na Ukrajině a jejích důsledcích.

„Bohužel vám nemohu říct, že by tam teď zesílilo pochopení, že začít tuto válku byla chyba,“ řekl Scholz. „Ani nic nenaznačovalo tomu, že tam teď vznikají nové postoje,“ dodal šéf německé vlády.

Německo na Ukrajinu odeslalo čtyři další protiletadlové systémy Gepard, uvedla televize Nexta. Dohromady jich tak již darovalo 24.

EU prodloužila o půl roku platnost sankcí uvalených na stovky ruských občanů a společností za agresi Moskvy proti Ukrajině, oznámila Rada EU.

Ukrajinské ozbrojené síly v Charkovské oblasti zneškodnily další ruský tank. Záběry hořícího obrněného vozidla se objevily na twitteru.

Rusko vypálilo osm střel s plochou dráhou let na Kryvyj Rih na jihu Ukrajiny se záměrem narušit ve městě dodávky vody, uvedl dnes večer na sociálních sítích zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko. Upřesnil, že oběti na životech na místě nejsou. Bombardování ale označil za teroristický čin. Obdobný útok ruských sil z nedělního večera, který cílil na energetickou infrastrukturu, přerušil dodávky elektřiny na mnoha místech Ukrajiny včetně Charkova.

„Je to teroristický čin proti našim lidem, proti konkrétnímu městu,“ uvedl na sociální platformě Telegram Tymošenko. „Je jim (Rusům) jedno, že lidi připraví o vodu,“ podtrhl.

Poslanci Evropského parlamentu dnes podpořili zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě energie v EU na 45 procent do roku 2030. Zákonodárci odhlasovali také přísnější cíle pro energetickou účinnost, když chtějí snížit konečnou spotřebu energie o 40 procent proti projekcím z roku 2007. Zástupci EP nyní mohou začít o konečné podobě norem vyjednávat s českým předsednictvím Rady EU, které zastupuje členské státy. Ty se již koncem června shodly na nižších cílových hodnotách.

„Pouze rozšíření obnovitelných zdrojů energie znamená skutečnou nezávislost,“ prohlásil v narážce na záměr EU zbavit se energetické závislosti na Rusku zpravodaj směrnice o obnovitelných zdrojích Markus Pieper z nejpočetnější lidovecké skupiny v EP.

Moskva v poslední době ve snaze zastavit postup ukrajinských vojsk naléhá na Kyjev, aby souhlasil s návratem k mírovým jednáním, uvedla ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová. Ukrajina ale dialog v současné situaci odmítá, doplnila podle ruskojazyčného webu stanice BBC Stefanišynová.

„Ukrajina nikdy jednání neodmítala. Ale vzhledem k těžkým zločinům, které Rusko v naší zemi spáchalo a dál páchá, je motivace k rozhovorům jiná, než byla v únoru,“ vysvětlila Stefanišynová v rozhovoru s francouzskou televizí France 24. Ukrajina se od února brání ruské invazi.

Ukrajina počítá na příští rok s rozpočtovým deficitem v přepočtu kolem 38 miliard dolarů (asi 932 miliard Kč), což je důsledek obrany proti invazi ruských vojsk. Řekl to dnes ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Kyjev hodlá schodek pokrýt hlavně penězi od Mezinárodního měnového fondu (MMF), Evropské unie a Spojených států.

Tisíce mrtvých dostávají v Rakousku finanční pomoc na boj s dodatečnými náklady způsobenými ekologickou transformací a inflací, která stoupá kvůli ruské válce na Ukrajině, přiznala dnes podle agentury AFP vláda kancléře Karla Nehammera.

Bonus ve výši 500 eur (asi 12 260 korun) na dospělého a 250 eur (6 130 korun) na dítě je od začátku září poskytován všem, kteří mohou prokázat pobyt v Rakousku po dobu nejméně šesti měsíců v roce 2022, vysvětlila agentuře AFP mluvčí ministerstva životního prostředí Martina Stemmerová.

Francouzští vojáci bojující za Ukrajinu navštívili osvobozené části země. Na videu, které mezinárodní vojenská skupina zveřejnila na twitteru, je obyvatelé vítají, objímají a děkují jim.

Jana Juzová z Europea uvedla, že projev předsedkyně Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové v Evropském parlamentu byl poměrně rázný a ambiciózní, zejména v důrazu na tvrdý postoj vůči Rusku a Číně a v otázce demokracie na evropském kontinentě.

„Projev samotný byl poměrně rázný a ambiciózní, zejména v důrazu na tvrdý postoj vůči Rusku a Číně a v otázce demokracie na evropském kontinentě. Otázka posilování demokracie v Evropě je samozřejmě klíčová, avšak zatím EU velkých pokroků nedosáhla,“ uvedla.

Podle Juzové bylo z projevu patrné, že komise dále usiluje o to, aby se z EU stal skutečně silný a relevantní globální hráč. V ekonomické oblasti šéfka EK představila řadu nových návrhů a iniciativ, analytička je však skeptická, neboť konečná podoba návrhů bude záležet na členských státech a jejich shodě. „Naděje na to, že přijmou takto ambiciózní legislativu, jsou bohužel jen malé,“ uvedla.

„Jsem rád, že Evropská komise přichází s návrhy po pouhých pěti dnech po mimořádném jednání ministrů energetiky. Navrhované krizové opatření přinese členským zemím přes 3,43 bilionu korun a částka, kterou Česko z tohoto balíku získá, doplní národní plán proti drahým energiím, který v pondělí představila vláda,“ poznamenal šéf zahraničního výboru Marek Ženíšek (TOP 09).

EU bude podle šéfky EK dál solidárně pomáhat Ukrajině a nepoleví v sankcích vůči Rusku. Ženíšek je rád za ujištění, že EU se bude aktivně podílet na obnově Ukrajiny. „Ruskému agresorovi nesmíme prostě ustoupit v žádné rovině a čím bude EU jednotnější, tím větší má šanci se Evropa od Ruska hospodářsky a energeticky odpoutat a vybudovat nezávislou strukturu, která bude odolnější vůči vnějším vlivům,“ napsal.

„To doufám, že nepoleví v sankcích, cokoliv jiného by bylo špatně. O tom, že na Ukrajině mimo jiné trpí věda a vzdělání, dobře vím a vyjadřoval jsem se k tomu. Takže tento krok vítám,“ dodal k tomu, že unie poskytne 100 milionů eur (téměř 2,5 miliardy Kč) na obnovu ukrajinských škol.