ONLINE: Země NATO slíbily Ukrajině protivzdušné systémy. Rusové zaútočili na Oděsu

Moskva kvůli ztrátám vlastní armády přesouvá na Ukrajinu více než 1000 žoldnéřů z Wagnerovy skupiny, uvedlo britské ministerstvo obrany.

„Očekává se, že do bojových operací nasadí více než 1000 žoldnéřů, včetně vedoucích představitelů organizace,“ uvedlo na Twitteru britské ministerstvo obrany. Podle něj muselo Rusko s velkou pravděpodobností změnit priority této skupiny a omezit její činnost v Sýrii a Africe.

V neděli se z obklíčených měst podařilo evakuovat pouze 1099 lidí, z toho 568 auty z Mariupolu, vyplývá podle Reuters z dnešního oznámení Kyryla Tymošenka z ukrajinské prezidentské kanceláře.

Z Luhanské oblasti se autobusem v neděli evakuovalo 513 lidí. Vicepremiérka podle portálu Kanal 24 vysvětlila dnešní absenci dohodnutých koridorů tím, že ukrajinská rozvědka varovala před možnými provokacemi z ruské strany na dohodnutých trasách, což by mohlo ohrozit bezpečnost přesouvajících se lidí.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba před dalším kolem jednání s Ruskem podle Reuters ve vysílání turecké televize uvedl, že nejambicióznějším cílem Ukrajiny na jednání bude tento týden dohodnutí příměří. „Na programu budou přinejmenším humanitární otázky, nejambicióznější program je dosažení dohody o příměří,“ citovala Kulebu agentura Reuters.

Video z ulice v Mariupolu zobrazuje následky napáchané protitankovou střelou NLAW na ruském tanku.

Gubernátor Charkovské oblasti tvrdí, že starosta města Balaklija spolupracuje s ruskými silami. Původně se přitom hovořilo o tom, že měl být unesen.

„Podle Oleha Synehubova starosta Ivan Stolbovyj ‚zradil zájmy‘ Ukrajiny. Na videu, které údajně ukazuje Stolbového, muž oznamuje, že centra humanitární pomoci zřídil společně s Rusy,“ píše The Kyiv Independent.

Rusko-ukrajinská jednání v Turecku začnou v úterý, oznámili dnes nezávisle na sobě mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov i jeden z členů ukrajinské delegace, předseda poslaneckého klubu vládní strany Sluha národa Davyd Arachamija. Ukrajinští zástupci již dorazili do Istanbulu, informovala dnes podle agentury TASS turecká televize. Obě strany daly podle médií najevo skepsi ohledně vyhlídek na průlom v nadcházejících rozhovorech.

Také ruská delegace by měla dorazit do Istanbulu dnes večer, řekl agentuře Interfax-Ukrajina člen ukrajinské delegace Arachamija, podle něho mají rozhovory začít v úterý kolem desáté dopoledne. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes večer jednal s kanadským premiérem Justinem Trudeauem. Hovořili o spolupráci v oblasti obrany a sankčního tlaku na Rusko. Zelenskyj Trudeaua také informoval „o zločinech Ruska a průběhu vyjednávacího procesu“.

„Jsem vděčný za ochotu zvážit další makrofinanční pomoc Ukrajině,“ dodal prezident.

Ruský prezident Vladimir Putin jmenoval do hodnosti generálporučíka čečenského vůdce Ramzana Kadyrova. Uvádí to zdroje z bezpečnostní oblasti.

Americký prezident Joe Biden v neděli řekl, že v sobotním projevu ve Varšavě nevyzýval ke změně režimu v Rusku. Neočekává, že jeho vyjádření zkomplikuje diplomatické snahy, nebo dokonce povede k eskalaci konfliktu na Ukrajině, uvedl zase dnes. Za slova o tom, že ruský prezident Vladimir Putin nemůže zůstat u moci, se ale neomlouvá. Vyjadřovala prý „morální rozhořčení“, nikoli novou politiku Washingtonu.

Biden ve vystoupení v polské metropoli mimo jiné prohlásil, že Putin udělal zahájením války na Ukrajině strategickou chybu a přepočítal se. „Proboha, tenhle muž nemůže zůstat dál u moci,“ poznamenal také.

Ukrajinské úřady mají důkazy, že ruské síly použily kazetové bomby v Chersonské a Oděské oblasti na jihu Ukrajiny, řekla podle webu Ukrajinska pravda ukrajinská generální prokurátorka Iryna Venediktovová. Z ostřelování ukrajinských měst touto municí, kterou řada zemí zakazuje, obvinila dříve Rusko například organizace Human Rights Watch (HRW).

„Máme důkazy z Oděské a Chersonské oblasti, kde byly použity kazetové bomby... Ohledně Kyjeva pracujeme na důkazech,“ sdělila prokurátorka.

Zásobování vodou v Ruskem okupovaném Doněcku se stává stále větším problémem, varuje ředitelka ukrajinské pobočky Amnesty International Oksana Pokalčuková.

„Kvůli neustálému ostřelování nemohou filtrační stanice dosáhnout udržitelného provozu. V současné době jsou dodávky vody dostupné pouze po dobu dvou hodin jednou za dva dny,“ informovala.

Americký prezident Joe Biden ve svém návrhu rozpočtu pro další fiskální rok požaduje přibližně čtyřprocentní navýšení výdajů na obranu na rekordních 813 miliard dolarů (přes 18 bilionů Kč). Dnes zveřejněný plán počítá mimo jiné se zvýšením platů pracovníků ministerstva obrany a se 682 miliony dolarů pro Ukrajinu, která čelí ruskému útoku, informují americká média.

Navrhovaný obranný rozpočet zhruba o 30 miliard dolarů převyšuje objem peněz vyčleněný pro aktuální fiskální rok, který končí na konci září. Loni přitom Kongres vyčlenil na fungování ozbrojených sil asi o 30 miliard dolarů více než v předchozím zákoně o financování obrany. Web Politico ovšem podotýká, že při započtení inflace by nový Bidenův plán znamenal meziroční nárůst jen o 1,5 procenta.

„Musíme začít aktivněji rozdělovat uprchlíky v rámci EU a dát najevo solidaritu tím, že se jich budeme ujímat,“ řekla před dnešním jednáním německá ministryně vnitra Nancy Faeserová. Stejně jako několik dalších kolegů odmítla, že by si státy mezi sebe běžence rozdělovaly podle povinně stanovených kvót. Povinný systém, který odmítalo Polsko, Česko a Maďarsko, EU zavedla při migrační krizi z roku 2015, kdy byly zvláště jihoevropské země vystaveny náporu uprchlíků z války v Sýrii.

Nyní to však podle většiny států není na pořadu dne. Ministři schválili solidární plán, který je podle komise postaven na deseti bodech. „Chceme mít jasná pravidla registrace, přepravy, ochrany dětí a nejzranitelnějších lidí a také se shodnout na procedurách financování,“ prohlásil Schinas.

Ruskými vojsky okupovaným Doněckem na východě Ukrajiny znějí výbuchy a střelba. Známka bojů v oblasti může znamenat ofenzivu ukrajinské armády.

Člen investigativní skupiny Bellingcat Christo Grozev tvrdí, že na základě nedávných letových údajů lze předpokládat, že ruský ministr obrany Sergej Šojgu a další vysocí představitelé řídí válečné dění z jaderných bunkrů poblíž Ufy na Urale.

Nevylučuje ani možnost, že je tam s nimi i ruský vůdce Vladimir Putin.

Mluvčí ruského miliardáře Romana Abramoviče potvrdil stanici BBC, že miliardář měl při mírových jednáních v ukrajinském hlavním městě tento měsíc podezření na otravu.

Ukrajinští představitelé ale zprávu amerického deníku zpochybnili. Vyjednavač Mychajlo Podoljak na dotaz ohledně podezření z otravy uvedl, že „existuje spousta spekulací a různých konspiračních teorií“. Další člen vyjednávacího týmu Rustem Umerov vyzval, aby lidé nevěřili „neověřeným informacím“.

Nejmenovaný americký představitel agentuře Reuters sdělil, že zdravotní potíže dotčených byly podle zpravodajských informací velmi pravděpodobně způsobeny „prostředím“, nikoli otravou. Podrobnosti neuvedl.

Mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov na večerním brífinku podle agentury TASS oznámil, že ruské vzdušné síly a systémy protiletecké obrany sestřelily v uplynulých dvaceti čtyřech hodinách dva ukrajinské bombardéry Su-24 v Žytomyrské oblasti, bitevní letadlo Su-25 v Doněcké oblasti a blízko obléhaného města Mariupolu také transportní helikoptéru Mi-8, která měla podle Konašenkova sloužit k evakuaci velitelů praporu Azov bránícího zablokované přístavní město.

„Udělili jsme 236 tisíc dočasných ochran, což je 1/3 v rámci celé EU. Jsme pod stejným tlakem jako země sousedící s Ukrajinou,“ řekl na mimořádném jednání ministrů vnitra v Bruselu šéf rezortu Vít Rakušan (STAN).

Ropa zlevňuje kvůli obavám ze slabší poptávky po pohonných hmotách v Číně, ztrácí zhruba šest procent. Šanghaj, finanční centrum země, zahájila dvoufázovou uzávěru ve snaze omezit nárůst počtu nově nakažených koronavirem.

Cena severomořské ropy Brent krátce po 19:00 SELČ oslabovala o 5,9 procenta na 113,54 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela přesně šest procent na 107,07 dolaru za barel. Minulý týden Brent přidal téměř 12 a WTI bezmála devět procent.

Nejistotu na trhu vyvolává jak ruská invaze na Ukrajinu, tak pandemická situace v Číně. Rusko je druhý největší vývozce ropy na světě, Čína zase největší světový dovozce této suroviny.

Ukrajinští představitelé označili zprávy o údajné otravě účastníků jednání mezi Kyjevem a Moskvou za spekulace. Informace vyvrací i americký činitel.

Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) uzavírá své kanceláře v Moskvě a Minsku. Reaguje tak na ruský útok na Ukrajinu, který byl veden i z běloruského území. Oznámila to dnes banka ve své tiskové zprávě.

„EBRD důrazně odsuzuje válku na Ukrajině a rozhodnutí uzavřít kanceláře v Moskvě a Minsku je nevyhnutelný důsledek akcí uskutečněných Ruskou federací s pomocí Běloruska,“ uvedla EBRD. „Nadále nabízíme Ukrajině svou neochvějnou podporu,“ dodala. Upozornila, že již představila počáteční balík opatření na podporu lidem, podnikům i zemím zasaženým válkou na Ukrajině v hodnotě dvou miliard eur (téměř 50 miliard Kč).

Náčelník generálního štábu Aleš Opata dnes jednal s předsedou Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) Robem Bauerem o situaci na Ukrajině napadené Ruskem. Bauer mimo jiné ocenil nasazení českých jednotek v Litvě a Lotyšsku i zapojení do mnohonárodní jednotky na Slovensku, které mají čeští vojáci velet. Armáda to uvedla v dnešní tiskové zprávě.

Bauer odsoudil ruský útok na Ukrajinu a vyjádřil zemi a jejím občanům podporu. Opata jej seznámil s prioritami české armády, modernizačními projekty a posilováním vojenských schopností.

Spojené státy kvůli Ruskem vyvolané válce na Ukrajině dále posilují vojenskou přítomnost v Německu. Do spolkové republiky přesunou šest bojových letounů EA-18 Growler a s nimi 240 vojáků a techniků. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na mluvčího amerického ministerstva obrany Johna Kirbyho.

Řecko-katolický farář Marian Kurylo z Pardubic v prvních týdnech invaze ruských vojsk na Ukrajinu pořádal sbírky humanitárních potřeb, které pak mířily do válkou zasažené země. Teď se duchovní, který pochází ze Lvova, zaměřuje na pomoc válečným uprchlíkům v krajském městě. „Lidé si často nevědí v novém prostředí rady, někdy mají kvůli stresu, který zažili, psychické obtíže,“ řekl dnes Kurylo ČTK.

„Přestali jsme odbavovat humanitární dodávky na Ukrajinu, protože jsem byl hodně unavený, doma jsem pořádně nebyl tři týdny, v noci jsem nespal a vyřizoval papíry přes konzulát. Měl jsem strašně starostí. A také jsme si všimli, že je potřeba pomáhat tady,“ řekl Kurylo. „Do pomoci se zapojuje ukrajinská komunita v Pardubicích,“ dodal.

Státní firma ČD-Telematika má uloženo 200 milionů korun v uzavřené bance Sberbank CZ. Uvedl to dnes server E15.cz. ČD-Telematika, jejíž zisk před zdaněním předloni činil 66,9 milionu korun, se peníze snaží dostat zpět. Sberbank CZ, která má vazby na Rusko, uzavřela krátce po únorovém ruském útoku na Ukrajinu pobočky v Česku a následně zastavila i transakce. Česká národní banka (ČNB) oznámila 28. února, že zahájila proces odnětí licence Sberbank CZ.

„Můžeme potvrdit, že ČD-Telematika měla ve Sberbank uloženo více než 200 milionů korun,“ řekl serveru mluvčí podniku Ondřej Micka.