ONLINE: Pavel vyzval USA, aby schválily pomoc Ukrajině. A polské stíhačky ve vzduchu

Český prezident vyzývá USA, aby schválily zákon o pomoci Ukrajině

Prezident Petr Pavel byl hostem zahraniční televize CNN, kde komentoval českou iniciativu nákupu munice pro Ukrajinu. Vyslovil přání, aby americký Kongres schválil zákon o pomoci tohoto státu, který se potýká s ruskou agresí. Podle české hlavy státu Evropa přebírá sice více odpovědnosti, ale USA je stále největším podporovatelem. Pavel také prozradil, že se identifikovalo na milion kusů munice v zahraničí, neprozradil ale, od koho se bude munice kupovat. I kvůli bezpečnosti daného státu vůči Rusku. 

Život ve městě Orikhiv na Ukrajině.

Ukrajinský voják z 65. oddílu odkrývá kulomet na tanku při přípravě na další operaci k obraně jejich pozic na frontě v Záporoží na Ukrajině.

Unijní lídři si podle premiéra Petra Fialy (ODS) uvědomují, že vliv Ruska v EU je prokazatelný a že je potřeba mít se na pozoru. Řekl to po summitu v Bruselu.

Policie pátrá pod čtrnáctileté ukrajinské dívce Polině Makaretsové, která v úterý odešla z bydliště ve Stříbře na Tachovsku a dosud se ji nepodařilo nalézt. Dívka je 165 cm vysoká, štíhlá, má středně dlouhé světle hnědé vlasy s ofinou a modré oči. Informace, které by pomohly s jejím vypátráním, mohou lidé volat na linku 158. Policie pátrání zařadila do režimu Dítě v ohrožení.

„Prověřili jsme řadu možných míst, kde by se mohla pohybovat či pobývat. Provedli jsme také celou řadu našich interních prověrek a realizovali i pátrací akce. Bohužel do současné doby se nám dívku nepodařilo nalézt, a proto bylo dnes rozhodnuto o pátrání po ní jako o dítěti v ohrožení,“ uvedla na webu policejní mluvčí Iva Vršecká.

Dívka z domova odešla v úterý odpoledne a dosud o sobě nedala žádnou zprávu. Na sobě měla černou zimní bundu, šedé tričko, šedé kalhoty se širokými nohavicemi a laclem, který nosí volně u kolen. Na nohou měla bíločerné tenisky. Nemá žádné zdravotní problémy, ani neužívá léky.

„Rozpočtová pomoc od Spojených států je důležitější než kdy jindy, protože je neoddělitelně spjata s úspěchem Ukrajiny na bojišti a se schopností vlády poskytovat svým občanům základní služby,“ uvedla americká ministryně financí Janet Yellenová. Washington a jeho spojenci podle ní poskytli Ukrajině od ruské invaze v únoru 2022 významnou podporu, přičemž byly zavedeny rozsáhlé kontroly a ochranná opatření, aby se zajistilo, že se peníze dostanou ke správným lidem a budou použity vhodným způsobem.

Yellenová ocenila americký Senát za to, že schválil dodatečné financování Ukrajiny. Dodala, že nečinnost republikánů ve Sněmovně reprezentantů USA, kteří návrh odmítají předložit k hlasování, „je ale neomluvitelná a poškozuje naši národní bezpečnost“.

Yellenová se tak vyjádřila po setkání s ukrajinským premiérem Denisem Šmyhalem při konferenci o Ukrajině, která se konala na okraj zasedání Mezinárodního měnového fondu a Světové banky.

Americký magazín Time zařadil mezi Top 100 nejvlivnějších osob roku Juliji Navalnou, vdovu po ruském disidentovi a politickém vězňovi Alexeji Navalném, který zemřel před dvěma měsíci v trestní kolonii. Magazín připomněl, jak brzy po jeho smrti promluvila před Evropským parlamentem a v Bílém domě ji přijal prezident Joe Biden.

„Obvinila Vladimira Putina z vraždy svého manžela a naléhala na ruský lid, ať jí pomůže s odplatou,“ píše Time. „K překvapení mnoha stoupenců svého manžela se ujala role, kterou nikdy předtím nezaujímala - už není první dámou ruské opozice, ale nyní její vůdkyní.“

Redakce nemá přesná kritéria, koho na seznam zařadit, spíš jde o vliv lidí, kteří dokážou oslovovat jiné, než o „tvrdou sílu“ prezidentů či diktátorů. Vedle Navalné je tam letos i Andrij Jermak, šéf kanceláře  ukrajinského prezidenta Zelenského.

Putinova další milenka? Spolužačka Irina ovládne nejvyšší soud

Vladimir Putin se v nejvyšší politické pozici Ruska obklopuje svými důvěrníky, dávnými kolegy a přáteli, ať už ze studií, působení v tajné službě KGB nebo pak na petrohradské radnici. Jediným kandidátem na pozici předsedy nejvyššího soudu byla jeho spolužačka z ročníku na leningradských právech, senátoři ji teď jednomyslně odsouhlasili.

Za poslední den ztratil protivník 710 lidí, 4 tanky, 18 obrněných vozidel, 2 drony a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

Při ruském vzdušném útoku na severoukrajinské město Černihiv zemřeli nejméně čtyři lidé, oznámil dnes ráno podle veřejnoprávní stanice Suspilne starosta Oleksandr Lomako. Úřady upozornily na množství zraněných a prosí obyvatele, aby darovali krev. Šéf oblastní správy Vjačeslav Čaus na platformě Telegram informoval o třech zásazích v centru města. Podle Lomaka Rusové zasáhli „objekty sociální infrastruktury“ a lidem na místě pomáhají záchranáři.

„V Černihivu jsou slyšet výbuchy,“ uvedla ráno na Telegramu stanice Suspilne. Podle serveru RBK-Ukrajina místní média informovala o nejméně třech explozích v této oblastní metropoli, která se nachází jen několik desítek kilometrů od hranic s Ruskem a Běloruskem.

„Nedobré ráno z Černihivské oblasti. Nepřítel podnikl tři raketové údery téměř v centru města. Jsou tam mrtví civilisté a mnoho zraněných,“ uvedl Čaus na videu, zatímco v pozadí bylo slyšet houkání sirén záchranářských aut.

Vladimir Putin převzal oficiální certifikát, že bude prezidentem Ruské federace i na období 2024-2030. V Kremlu mu ho předala předsedkyně Ústřední volební komise Ella Pamfilovová.

Německý kancléř Olaf Scholz na dnešní schůzce s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem označil ruskou agresi vůči Ukrajině za hrozbu pro celosvětovou bezpečnost. Prezidenta vyzval, aby se pokusil přimět Moskvu k ukončení konfliktu. Válka má podle něj dopady na „klíčové zájmy“ Německa a narušila celosvětové dodávky energií a potravin. Ruské akce rovněž „porušují Chartu OSN a zásady nedotknutelnosti hranic“, zdůraznil Scholz.

„Čína podporuje veškeré úsilí směřující k mírovému řešení krize a podporuje také svolání mezinárodní mírové konference, v příhodnou dobu, se souhlasem Ruska a Ukrajiny, za účasti všech zainteresovaných stran,“ komentoval dnes prezident Si. „Čína je připravena na tom spolupracovat s příslušnými stranami, včetně Německa."

"Ruská armáda útočí letadly a dělostřelectvem na Doněckou oblast - jsou mrtví a zranění. Policie dokumentuje následky ostřelování," tweetuje Národní policie Ukrajiny.

Za poslední den ztratil protivník 920 lidí, 9 tanků, 13 obrněných vozidel a další, informuje generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny v ranním hlášení. Čísla nelze nezávisle ověřit.

V dnešní situaci je nutná hluboká bezpečnostní spolupráce demokratických zemí, řekl premiér Petr Fiala (ODS) americkému prezidentovi Joe Bidenovi během dnešní schůzky v Bílém domě. Vyzval k pokračování podpory Ukrajiny.

„Pro nás to největší riziko skutečně spočívá při všech rizicích, která bohužel ve světě dnes jsou a kterým čelím, to největší riziko je ruská agrese na Ukrajině a musíme ji zastavit. Já jsem rád, že se nám podařilo dosáhnout v Evropě jednotného postoje a sílícího přesvědčení evropských zemí, že je potřeba ještě přidat v podpoře Ukrajiny. Projevuje se to i v podpoře české muniční iniciativy. Ale je potřeba dělat víc a je potřeba si přiznat, že bez Spojených států by to bylo velmi obtížné, ne-li nemožné. Spojené státy musí pokračovat ve své podpoře,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) na tiskovce před odletem do USA. Na palubě ho doprovodil bezpečnostní poradce Tomáš Pojar.

„Já jsem opravdu přesvědčen, že kdyby Rusko uspělo ve své agresivní politice, tak to může být návod pro další státy, aby se chovaly také agresivně. A to nesmíme připustit. Já opravdu nechci, aby Rusko bylo na hranicích Severoatlantické aliance a představovalo pro nás nějaké ohrožení,“ dodal Fiala.

Americký Institut pro studium války si podle listu The Times of Israel (ToI) všiml, že noční íránský útok měl společné rysy s tím, jakým způsobem nyní Rusko při své agresi na Ukrajině používá drony a střely. "Rusko na Ukrajině experimentovalo s kombinacemi balistických střel a střel s plochou dráhou letu společně s íránskými drony," podotkl institut.

„Ruský teror proti ukrajinským městům a infrastruktuře způsobuje nesmírné utrpení,“ uvedl dnes německý ministr obrany Boris Pistorius. Dodal, že Berlín usiluje o co nejrychlejší nákup dalších systémů Patriot.

Pouliční umělec Bandit namaloval nástěnnou malbu na nádvoří, kde v březnu roku 2022 ruské síly nechaly v Buči mrtvá těla osmi mužů. Podívejte se na nové snímky.

Rusko dnes nad ránem podniklo další útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, vlna úderů nebyla ale tak masivní jako předchozí noc.

Škody jsou hlášeny z okolí Kryvého Rihu v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny. Trosky sestřeleného dronu tam dopadly na blíže neupřesněný energetický objekt, který začal hořet. Hasiči požár likvidují, píše server Ukrajinska pravda.

Rusové při poslední sérii útoků nasadili jednu raketu Ch-59 a 17 útočných dronů typu Šáhed, uvedlo dnes ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana 16 šáhedů zničila. Stalo se to nad územím Mykolajivské, Oděské, Chersonské, Dněpropetrovské, Vinnycké a Chmelnycké oblasti. Z posledního regionu byly hlášeny výbuchy a zejména v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny platil poplach kvůli nebezpečí raketových útoků, uvádí ruskojazyčný servis BBC. Následky útoků se upřesňují, informace o případných obětech zatím nejsou k dispozici.

Ukrajinští dělostřelci u Kreminny v Doněcké oblasti. „Ray“ z Azovské brigády připravuje munici pro houfnici OTO-Melara Mod 56 italské výroby. 

Japonský premiér Fumio Kišida dnes využil svého projevu v americkém Kongresu k vyzdvižení role Spojených států na mezinárodní scéně v době sílících obav spojených s kroky Ruska a Číny. Mimo jiné varoval před ukončením americké podpory Ukrajiny.

„Jak dlouho by trvalo, než by se bez americké podpory pod náporem z Moskvy zhroutily ukrajinské naděje? Jak dlouho by trvalo, než by bez americké přítomnosti Indo-Pacifik čelil ještě drsnější realitě?“ citovala Kišidu agentura Reuters.

Kvůli válce museli z rodné země utéct, řada z nich by se ráda vrátila, ale nemá kam... Ukrajinští uprchlíci se proto po více než dvou letech snaží začlenit do české společnosti. Pracují na místech, kde jsou zapotřebí. Celý článek čtěte ZDE

OBRAZEM: Příslušníci Sibiřského praporu Mezinárodní legie Ozbrojených sil Ukrajiny, tvořeného převážně z dobrovolníků z řad ruských občanů, trénují v Kyjevské oblasti.

„Takto vypadá ukrajinský návrh zákona o mobilizaci a branné povinnosti,“ ukazuje kanál Nexta TV. Verchovná rada (jednokomorový parlament) dnes projednává téměř 4300 pozměňovacích návrhů k návrhu zákona.