ONLINE: Ukrajinské zbrojovky vyrobí deset samohybných houfnic, tvrdí Zelenskyj a volá po ochraně ukrajinského nebe

Děkujeme, že jste sledovali náš dnešní online přenos týkající se ruské invaze na Ukrajinu. Další čerstvé zprávy o vývoji bojů očekávejte opět zítra ráno. Prozatím se s vámi loučíme a přejeme dobrou noc.

V ukrajinském Izjumu se po jeho osvobození Kyjevem našlo provizorní pohřebiště se 440 hroby, uvedl podle Sky News policejní představitel.

Dosavadní ruské ztráty zaznamenané během ukrajinské protiofenzivy jsou 9 až 10krát vyšší než ukrajinské. V rozhovoru pro ukrajinský 24. kanál to prohlásil tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Oleksij Danilov. 

Rovněž uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly boří vojenské stereotypy a překvapují zahraniční partnery kvalitou své práce.

„Dodávky zbraní Ukrajině jsou morálně přijatelné, protože zemi pomáhají bránit se ruské agresi,“ uvedl podle agentury Reuters papež František při návratu ze setkání náboženských vůdců v Kazachstánu. Hlava římskokatolické církve také vyzvala Kyjev k otevřenosti vůči případnému dialogu s Moskvou, i když je to pro Ukrajinu obtížné.

„Toto je politické rozhodnutí, které může být morální, morálně přijatelné, pokud je přijato za podmínek mravnosti,“ přemítal papež. Poukázal také na pojetí „spravedlivé války“ podle katolické církve, povolující úměrné použití smrtících zbraní pro sebeobranu před agresorem.

Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že trvá na tom, aby byl ruský prezident Vladimir Putin postaven před Mezinárodní soud kvůli válečným zločinům na Ukrajině.

„Putin musí tuto válku prohrát a musí se postavit čelem ke svým činům, to je pro mě důležité,“ řekla ve čtvrtek pro německý kanál Bild.

Na otázku, zda si myslí, že Putin bude jednoho dne skutečně postaven před soud, odpověděla: „Věřím, že je to možné.“

Ruští a běloruští sportovci by se mohli brzy vrátit do mezinárodních soutěží, ze kterých byli po invazi na Ukrajinu vyloučeni. Už o tom začal jednat Mezinárodní olympijský výbor.

„Víme, že hledají cesty zpět a oslovili kvůli tomu členy a partnery,“ citovala agentura Reuters šéfku amerického olympijského výboru (USOPC) Susanne Lyonsovou. „Všichni cítíme, že dřív, nebo později musíme přestat trestat sportovce za činy jejich vlád,“ dodala.

Od začátku války Ukrajina několikrát žádala Německo o poskytnutí tanků Leopard, které však ani do poslední slíbené dodávky výzbroje nebyly zahrnuty. Berlín poukázal na skutečnost, že žádný ze spojenců dosud Ukrajině neposkytl tanky západní výroby. 

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba postoj Německa ohledně poskytnutí Leopardů opakovaně kritizoval. „Neexistuje jediný racionální argument, proč by tyto zbraně nešlo dodat,“ uvedl.

USA rozšířily své sankce o 22 ruských občanů a dva další ruské subjekty.

Mezi těmito osobami je i Maria Alexejevna Lvová-Belová, zmocněnkyně ruského prezidenta pro práva dětí, která nese odpovědnost za ruské snahy o deportaci tisíců ukrajinských dětí do Ruska. Výrazně se zasazovala o adopce ukrajinských dětí ruskými rodinami.

Jedním ze dvou subjektů přidaném na sankční seznam je Task Force Rusich, neonacistická polovojenská skupina, která se účastnila bojů po boku ruské armády na Ukrajině.

Dlouholetý zaměstnanec českého ministerstva zahraničí spolupracoval s ruskou civilní rozvědkou (SVR) a vynášel jí tajné informace, napsal dnes web Deníku N s odkazem na premiéra Petra Fialu (ODS), ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) i Bezpečnostní informační službu (BIS). Ta pracovníka odhalila a roky sledovala. 

Více o špionáži na MZV se dozvíte zde.

Pro Rusy by mělo být obtížnější získat cestovní víza na základě vlastnictví nemovitosti, obvykle bytu či chaty, ve Finsku. Podle agentury AP si to přeje finský prezident.

„Dostat vízum do země není pro nikoho osobním právem, je to vždy na uvážení vydavatele víz,“ řekl dnes v Helsinkách finský prezident Sauli Niinistö. „Až dosud bylo vlastnictví nemovitosti nebo bytu ve Finsku vnímáno jako faktor podporující žádost o vízum. Nemyslím, že je to nezbytné,“ dodal prezident.

Regionální list Etelä-Saimaa v srpnu napsal, že ruští občané letos nakupují nemovitosti ve Finsku ve zvýšené míře navzdory válce na Ukrajině a západním ekonomickým sankcím proti Rusku.

Země Evropské unie chtějí v Radě OSN pro lidská práva prosadit rezoluci, která by mimo jiné umožnila působení zvláštního zpravodaje v Rusku, jenž by monitoroval porušování lidských a občanských práv a upozorňoval na ně. Proti takovému kroku je podle diplomatů, na něž se odvolává agentura AP, pouze Maďarsko.

Pětadvacet z 26 členských států EU chce prostřednictvím orgánu OSN činit Rusko odpovědným za opatření proti médiím, svévolné zatýkání či omezování svobody projevu poté, co prezident Vladimir Putin nařídil invazi na Ukrajinu.

Rusové dnes podnikli celkem 33 raketových útoků na vojenské a civilní cíle na Ukrajině. „Poškozena byla infrastruktura více než 20 sídel v Dněpropetrovské, Chersonské, Záporožské, Doněcké, Charkovské a Mykolajivské oblasti,“ uvedl generální štáb ukrajinských ozbrojených sil na svém každodenním brífinku.

Ruské síly se v současnosti zaměřují na úplné obsazení Doněcké oblasti, udržení dosud dobytých území a narušování činnosti ukrajinských jednotek v dalších oblastech.

„Nadále existuje hrozba leteckých a raketových úderů na celém území Ukrajiny,“ varoval generální štáb.

Ukrajinská dobrovolnice Julija Pajevská, kterou Rusové v březnu zajali v Mariupolu, dnes při slyšení před výborem v americkém Kongresu poskytla svědectví o mučení Ukrajinců v ruském zajetí. Pajevská, která je známá na Ukrajině jako Tajra, byla propuštěna po třech měsících.

Před členy Amerického helsinského výboru řekla, že Rusové pravidelně mučili ji i další zajatce, přičemž mnozí to nepřežili. Podle AP je to její zatím nejotevřenější svědectví o tom, co prožila v rukou Rusů.

Pajevská popsala, že jí v náručí zemřel sedmiletý chlapec, protože neměla k dispozici potřebné vybavení, aby mu pomohla. Tvrdila dále, že před mučením se museli zajatci svléknout. Mnozí křičeli několik týdnů bolestí, než zemřeli. „V takových mukách jediné, co poznali před smrtí, bylo násilí a nová bolest,“ dodala.

Ruské jednotky dnes odpálily rakety, jejichž cílem se staly infrastrukturní objekty v Kirovohradské oblasti na východě Ukrajiny, uvedl gubernátor regionu Andrij Raikovyč. Útok byl hlášen v okolí obce Petrove, protivzdušné obraně se podařilo sestřelit jednu raketu.

Rada guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii v rezoluci vyzvala Rusko, aby ukončilo okupaci ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny.

Pro text usnesení, který vyzývá Rusko, aby „okamžitě ukončilo veškeré operace proti Záporožské jaderné elektrárně i v ní, stejně jako proti jakémukoliv jadernému zařízení na Ukrajině“, hlasovalo 26 členů rady. Sedm se jich zdrželo, dva byli proti, konkrétně Rusko a Čína.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na čtvrteční tiskové konferenci v Kyjevě uvedla, že Evropská komise vyčlenila 150 milionů eur na pomoc vnitřně vysídleným lidem na Ukrajině. Finanční pomoc jim má zajistit především bezpečné přečkání zimy.

Komise rovněž vyčlenila dalších 100 milionů eur na rekonstrukci a opravy škol, které byly poškozeny při invazi. „Jsou to děti a vzdělání, ve kterých dřímá naše budoucnost,“ dodala šéfka EK.

Prchající ruští vojáci po cestě demolují, na co přijdou. Mimo jiné zničili i energetické zařízení v Balakliji. 5 000 domácností v Charkovské oblasti zůstalo bez plynu.

Podle gubernátora Charkovské oblasti Oleha Syniehubova ruští vojáci před ústupem z Balaklije kompletně zničili budovu místního distributora plynu.

„Pro Ukrajinu jsou prioritou protiletecké systémy,“ řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po schůzce se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Ta zemi slíbila podporu, jak dlouho bude potřeba.

Kyjevský starosta Vitalij Kličko se zítra zúčastní jednání Byra Evropského výboru regionů, které se bude konat v Kongresovém centru Praha. Informoval o tom dnes skrze twitter předseda Pirátů Ivan Bartoš.

V jižní části Melitopolu, Ruskem okupovaného města v Záporožské oblasti, byly právě zaznamenány dva hlasité výbuchy. O události skrze Telegram informoval tamní starosta Ivan Fedorov.

Výbuchy blíže nespecifikoval, naznačil však, že pravděpodobně došlo ke ztrátám na ruské straně.

Německo poskytne ukrajinské armádě 50 obrněných vozů Dingo a dva salvové raketomety MARS s municí. Dnes to oznámila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ukrajina od února vzdoruje ruské invazi.

Salvové raketomety MARS, jak německá armáda označuje americká zařízení M270 MLRS, už Berlín podle vládního seznamu dodaných zbraní poskytl Ukrajině i s municí tři. Nyní k nim podle Lambrechtové přidá další dva s 200 raketami.

Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) chystá podnikatelskou misi do Lvova. Ta bude součástí projektu na poválečnou obnovu Ukrajiny a zaměří se na firmy ze zdravotnictví, energetiky, stavebnictví, vodohospodářství a infrastruktury.

Cílem je propojení českých společností s ukrajinskými a jejich seznámení s konkrétními záměry na Ukrajině. Mise je naplánována na 26. a 27. září, více informací najdou zájemci na novém webu MPO businessklubukrajina.cz. Úřad o tom informoval na svých internetových stránkách.

Ruskem okupovaná Luhanská oblast se bohužel s největší pravděpodobností brkého osvobození nedočká. Scénář podobný tomu při osvobození Charkova podle gubernátora Luanské oblasti Serhije Hajdaje není příliš reálný.

„Připravují se na obranu. Rusové se zakopávají u Svatova a Trojického,“ informoval Hajdaj své veřejnost skrze sociální síť Telegram. „Těžké boje pokračují na mnoha místech, včetně Luhanské oblasti. Charkovský scénář se nebude opakovat.“

Hajdaj uvedl, že ruské jednotky nyní shromažďují Ukrajince ve věznicích. „Za naši oblast budeme muset tvrdě bojovat,“ dodal.

Na 87 procent obyvatel Ukrajiny odmítá, aby jejich země dělala územní ústupky vůči Rusku. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu, o kterém informovala agentura Reuters.

Naprostá většina dotázaných nechce, aby se jejich země vzdala části svého území, i když to bude znamenat prodloužení války. Z průzkumu vyplynulo, že proti územním ústupkům vůči Rusku je 57 procent etnických Rusů žijících na Ukrajině a 85 procent etnických Ukrajinců mluvících rusky. Pro to, aby Ukrajina postoupila část svého území, se vyslovilo 24 procent etnických Rusů. 

Ruský prezident Vladimir Putin dnes řekl, že dodávky ruského plynu do Pákistánu jsou možné. Část plynovodní infrastruktury podle něj již existuje, je však třeba ukončit nestabilitu Afghánistánu.