ONLINE: Nejméně 8 mrtvých včetně dětí po ruském útoku na východ Ukrajiny. A polské stíhačky ve vzduchu

Vážení čtenáři, pro dnešek online přenos z Ukrajiny končí, navážeme zase brzy ráno. Přejeme dobrou noc.

„Současná ofenziva okupantů na Donbase může tento region prostě vylidnit. To vše včetně deportací našich lidí a masakrů civilistů, je jasnou politikou genocidy, kterou vykonává Rusko,“ prohlásil prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Každý den zdržení, slabosti, různých sporů či návrhů na uklidnění agresora na úkor oběti, znamená další zabité Ukrajince,“ cituje ho kanál Trucha.

„Okupace vodní elektrárny Kachovka znamená hrozbu záplav pro blízká města a obce,“ varuje na Twitteru ukrajinský generální štáb. Pod přehradou na dolním toku Dněpru se nachází např. Cherson.

„Podle neověřených zpráv jsme přišli o město Lyman. Je to třeba prověřit,“ uvedl poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Oleksij Arestovyč podle ruské služby BBC. O Lyman, jednu z posledních ukrajinských bašt na severním břehu řeky Severní Doněc, svádějí ukrajinští vojáci tvrdé boje s ruskými silami již několik dní.

Ukrajinský generální štáb dnes večer napsal, že ruští vojáci soustředili své síly na ostřelování ukrajinských jednotek jižně od Lymanu. To lze podle BBC rovněž vyložit jako nepřímé přiznání dobytí města, ke kterému ruské jednotky postupují ze severu.

Město Popasna v Luhanské oblasti padlo do rukou separatistů a okupantů začátkem května.

„Běloruská hnojiva se zkusila projet Ukrajinou. Ve výsledku bylo 188 vagonů s nákladem zadrženo,“ informuje kanál Nexta TV. „Hodnota včetně běloruských vagonů činí asi 20 milionů dolarů (460 mil. Kč).“

Šéf ukrajinské policie Ihor Klimenko zvýšil dnešní bilanci zabitých Charkovanů ze sedmi na osm: „Když začalo ostřelování, ulicí šla mladá rodina: žena s manželem a pětiměsíčním dítětem. Muž zemřel na místě, ženu hospitalizovali v kritickém stavu. Později policie Charkovské oblasti našla i tělo dítěte,“ uvedl šéf.  

Sejm, dolní komora polského parlamentu, jednomyslně odsouhlasil ukončení členství Polska v postsovětské Mezinárodní bance hospodářské spolupráce (MBHS). Český parlament stejný krok schválil již v březnu.

Náměstek ministra financí Piotr Patkowski uvedl, že další účast Polska v MBHS je neospravedlnitelná vzhledem k ruské invazi na Ukrajinu a skutečnosti, že Rusko je jejím největším akcionářem. Bankovní instituce podle něj také může sloužit obcházení sankcí uvalených na Rusko.

Od Charkova Rusové už odtáhli, dál ho ale bombardují. Takto se tam čeká na humanitární pomoc.

„Ruské ministerstvo financí ujišťuje, že technický bankrot je normální a nebude mít dopad na životy Rusů. Další vyjádření budou: Potravinové přídělové lístky jsou nejlepší praxe na světě. Stažení jednotek z Ukrajiny je součástí plánu. Reparace Ukrajině jsou součástí povinné denacifikace Ruské federace,“ tweetuje Mychajlo Podoljak z prezidentské kanceláře Ukrajiny.

„Ukrajina má dostatečné zásoby obilí na uspokojení domácí i globální poptávky nejméně do konce roku 2022, možná i v roce 2023, ale to vyžaduje zastavení všech vojenských akcí v Černém moři,“ uvedl poradce prezidenta Ukrajiny Oleh Ustenko pro magazín Newsweek. Před invazí vyvážela Ukrajina přes Černé moře šest milionů tun obilí měsíčně. Přesměrování na železnici za duben umožnilo vyvézt jen 617 tisíc tun.

Rusko podle poradce záměrně vytváří globální potravinovou krizi. „Chtělo využít jídlo jako zbraň,“ dodal Ustenko.

Moldavský soud poslal bývalého prezidenta a vůdce proruské opozice Igora Dodona na 30 dnů do domácího vězení. Chce dát prokuratuře možnost vyšetřit obvinění z korupce a vlastizrady. Obvodní soud v hlavním městě Kišiněvě vydal nařízení dva dny poté, co úřady v Dodonově bydlišti provedly domovní prohlídku a uvalily na něj vazbu na 72 hodin.

Exprezident Moldavska z let 2016 až 2020 po soudním jednání řekl novinářům, že jeho případ vznikl „na politickou objednávku“ proevropské prezidentky Maii Sanduové, která jej v roce 2020 vystřídala ve funkci. Uvedl také, že nemá žádný jiný majetek než ten, který oficiálně deklaroval.

Rusko je ochotné přispět k řešení potravinové krize, požaduje ale uvolnění protiruských sankcí, řekl podle Kremlu Vladimir Putin v telefonním hovoru Mariu Draghimu, italskému premiérovi.

„Cítil jsem, že je mou povinností převzít iniciativu kvůli vážnosti humanitární krize, která může zasáhnout nejchudší obyvatele planety,“ vysvětlil Draghi, proč Putinovi telefonoval.

„Přes tisíc mezinárodních firem jsou v procesu opouštění Ruska, 430 dalších už tam své operace přerušily,“ tweetuje Andrij Jermak, šéf kanceláře ukrajinského prezidenta. „Skoro 600 firem dál v Rusku operuje. Financují krvavou válku na Ukrajině.“

„V Charkově je dnes hlučno a nebezpečno. Nepřátelští vojáci opět ostřelují naše město. Jsou tu ranění a bohužel i mrtví. Vyzývám vás, abyste zůstali na bezpečných místech – ve sklepích, v krytech, ve stanicích metra. Provoz metra nezastavíme, ale určíme speciální sektory, ve kterých můžete zůstat a přežít bombardování,“ uvedl starosta Charkova Ihor Terechov.

Velkoměsto několik desítek kilometrů od ruských hranic se po těžkém ostřelování na začátku invaze těšilo od poloviny tohoto měsíce relativnímu klidu. Rusy se totiž podařilo odtlačit.

Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov podle TASS uvedl, že zásobování Ukrajiny západními zbraněmi, které mohou zasáhnout ruské území, je krok k eskalaci.

„K mocnému hlasu M777 na Ukrajině se nyní přidává nový partner – 155mm houfnice FH70,“ tweetuje ukrajinské ministerstvo obrany. První děla jsou americká, druhá pochází z německo-italsko-britské spolupráce. Ukrajině je dodala zřejmě Itálie.

„K dovršení crescenda v tomto ‚hudebním repertoáru‘ potřebujeme věhlasného sólistu dnešní doby – MLRS,“ touží ministerstvo po americkém salvovém raketometu.

Takto dopadlo charkovské sídliště Severnaja Saltyvka po ruském bombardování. Úřady ve městě na východní Ukrajině hovoří po ostřelování několika lokalit o sedmi mrtvých a 17 raněných.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes na svém valném shromáždění v Ženevě odsoudila ruský útok na Ukrajinu a zejména na tamní zdravotnická zařízení. Invaze podle organizace vedla ke zdravotnické krizi. Podobnou rezoluci předloženou Ruskem, ve které chybí zmínka o jeho agresi na Ukrajině, členské státy následně odmítly.

Přijatá rezoluce zdůraznila, že ruská agrese na Ukrajině vyústila v mimořádnou situaci, která vážně ohrožuje zdraví Ukrajinců a má důsledky na zdraví v regionu i mimo něj. Text po Rusku žádá okamžité zastavení všech útoků na nemocnice a další zdravotnická zařízení a ochranu zdravotníků, roli Moskvy při WHO nijak neomezuje – oproti řadě jiných mezinárodních organizací. To naopak ruský parlament se nyní zabývá návrhem na vystoupení z WHO.

Ceny ropy rostou, vystoupaly na dvouměsíční maximum. K jejich růstu přispívá mimo jiné napjatá globální nabídka, ale i větší než očekávaný pokles zásob ropy ve Spojených státech v týdnu do 20. května. Šanghaj se po dvouměsíčním lockdownu chystá znovu otevřít ekonomiku a ve Spojených státech začíná tento víkend hlavní řidičská sezona.

„I za pokračující války prezidenta Putina se nadále soustředíme na nejvážnější dlouhodobou výzvu pro mezinárodní řád – což je ta, kterou představuje Čínská lidová republika,“ prohlásil ministr zahraničí USA Antony Blinken. 

„Čína je jedinou zemí, která má jednak v úmyslu přetvořit mezinárodní uspořádání, a také má stále více ekonomické, diplomatické, vojenské a technologické moci na to, aby to dokázala,“ pokračoval Blinken. „Vize Pekingu by nás vzdálila všeobecným hodnotám, které pomáhaly živit většinu pokroku, jehož svět dosáhl v posledních 75 letech,“ dodal.

Turecko vyjednává s Ukrajinou a Ruskou federací o organizaci koridoru pro vývoz obilí. V ukrajinských přístavech uvízlo více než 20 milionů tun obilí.

Zdevastovaný dům v Kramatorsku v Doněcké oblasti.

V Poltavském regionu jsou souzeni ruští váleční zločinci Alexandr Bobykin a Alexandr Ivanov. V prvních dnech války stříleli z „Gradu“ na obytné budovy v Charkovské oblasti. Obžaloba pro ně požaduje 12 let vězení.

Počet obětí ruského ostřelování Charkova vzrostl na 7. Podle guvernéra Charkovské oblasti Oleha Synehubova Rusové ostřelovali čtvrti Shevchenkivskyi, Kyivskyi a Pavlove Pole, zabili sedm civilistů a dalších 17 zranili, včetně devítiletého dítěte.