ONLINE: Přesila ruských jednotek? Ukrajinci na frontě čekají na slíbenou munici, problém bude její doprava

Drazí čtenáři, pro tuto chvíli končíme s online přenosem, pokračujeme opět ráno. Teď přejeme dobrou noc.

Senátor za Severočechy a dříve za komunisty Jaroslav Doubrava jednal na Krymu se šéfem tamější ruské administrativy Sergejem Aksjonovem. Ten o tom informoval na svém telegramovém kanálu, ze setkání zveřejnil fotografie, upozornil server Deníku N. Doubravova asistentka Květa Rybárová deníku řekla, že její šéf je na poloostrově na dovolené. Rusko okupuje ukrajinský Krym od roku 2014 a od února vede proti Ukrajině útočnou válku.

„Jsem rád, že mohu v Republice Krym uvítat našeho přítele a hosta z České republiky Jaroslava Doubravu, který je známý svou mnohaletou podporou naší země a iniciativami k navázání přátelských a partnerských vztahů s Ruskem,“ popsal Aksjonov návštěvu. „S panem Doubravou jsme probírali kulturní výměnu mezi našimi národy, záležitosti obchodních vztahů ve světle současných událostí a zkoumali možnosti spolupráce,“ doplnil.

„Poté, co se záběry popravy ukrajinského válečného zajatce rozšířily po světě, The Insider a Bellingcat začaly pátrat po vinících,“ tweetuje portál The Insider. A podařilo se najít hlavního pachatele. „Snažil se popřít svou účast, ale prořekl se.“

Investigativní projekt Bellingcat k tomu dodává, jak se podařilo potvrdit místo válečného zločinu z pár detailů na rozmazaném videu. Zajatce okupanti napřed vykastrovali, pak zavraždili.

Americký prezident Joe Biden by příští týden mohl podepsat novou vojenskou pomoc Ukrajině v hodnotě až miliardy dolarů (asi 24 miliard korun). Agentuře Reuters to dnes sdělily tři anonymní zdroje obeznámené se situací.

Detaily podpůrného balíku by mohly být oznámeny už v pondělí. Podle Reuters bude obsahovat munici do dalekonosných zbraňových systémů HIMARS, až 50 obrněných transportérů M113 a munici do protiraketového obranného systému země-vzduch NASAMS. Konkrétní vojenský materiál i hodnota balíku se do příštího týdne může změnit.

Celková hodnota americké pomoci Ukrajině od začátku invaze by tak stoupla na 8,8 miliardy dolarů (asi 212 miliard korun), pokud by Biden balík podepsal v této podobě.

„Rusko podruhé během dne ostřeluje okolí největší jaderné elektrárny Evropy,“ píše The Kyiv Independent s odvoláním na provozovatele Záporožské jaderné elektrárny, společnosti Enerhoatom. Tentokrát prý projektil trefil přímo areál JE, je vysoké riziko požáru, potažmo úniku vodíku a radioaktivních látek.

„Bezpečnostní výcvik v kyjevském metru nabírá na obrátkách. Stovky obyvatel i hostů hlavního města už absolvovalo kurzy od záchranářů,“ tweetuje ukrajinská Služba pro mimořádné situace (DSNS). Metro bylo vybudováno jako kryt. Lidé se učí např. první pomoc.

„Prezidenti se při jednání dohodli, že začínáme s částečnými platbami v rublech za dodávky plynu,“ uvedl po setkání Vladimira Putina a Recepa Tayyipa Erdogana v Soči místopředseda ruské vlády Alexandr Novak. Rusko dodává do Turecka ročně 26 miliard metrů krychlových plynu.

„Díky vašemu přímému zapojení a záštitě OSN se problémy ohledně dodávek ukrajinského obilí vyřešily. Vývoz už začal, za což vám děkuji,“ řekl mimo jiné Putin.

Obilné sklady v Záporožské oblasti trefila ruská raketa. V zemi zanechala velký kráter a po sobě spoušť.

Prezidenti Putin a Erdogan v Soči přijali pouze společné prohlášení, v němž vyjádřili vůli rozvíjet vzájemné vztahy například v dopravě, obchodu, zemědělství a turistiky. Také „opětovně potvrdili svůj závazek k politické jednotě a územní celistvosti Sýrie, jakož i odhodlání jednat společně při řešení problémů této země“, informuje RIA Novosti. Obdobně se vyslovili o Libyi. Jiné dokumenty prý na dnešek nebyly v plánu.

Rusko se ve snaze obejít sankce přijaté Západem kvůli válce na Ukrajině obrací na Turecko jako na potenciálního obchodního partnera, píše deník The Washington Post s odvoláním na informace od ukrajinské rozvědky. Moskva před dnešním setkáním prezidenta Vladimira Putina a jeho tureckého protějšku Recepa Tayyipa Erdogana v Soči předložila Turecku návrh, který by jí umožnil obejít embargo na ruskou ropu přijaté Evropskou unií, a snaží se také vyhnout bankovní izolaci.

Konkrétně chce Moskva přimět Turecko, aby Rusku povolilo nákup podílů v tureckých ropných rafineriích, terminálech a zásobnících, což by mu pomohlo zamaskovat ruský původ ropy. Embargo na dovoz ruské ropy do zemí Evropské unie má začít platit od přelomu roku. Z embarga bude dočasně vyřazena přeprava ropy ropovodem Družba, který zásobuje Česko, Slovensko a Maďarsko. Česko bude na rozdíl od ostatních zemí moci také až do prosince příštího roku dovážet produkty z ruské ropy z rafinerií v jiných zemích EU.

Rusko se také snaží dosáhnout toho, aby několik státem vlastněných tureckých bank otevřelo největším ruským finančním strukturám účty. Takový krok by podle ekonomů znamenal výrazné porušení západních sankcí. K nim se Turecko nepřipojilo, přestože invazi na Ukrajinu odsoudilo.

„Poblíž města Tokmak v Záporožské oblasti právě vybuchuje ruský muniční sklad,“ tweetuje video kanál Trucha.

V Soči dokončili víc než čtyřhodinové jednání prezidenti Ruska a Turecka, Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan. Výsledkem je podpis společného prohlášení, informovala agentura RIA Novosti.

Podívejte se na aktuální video ze Záporožské jaderné elektrárny. 

Ukrajina a Rusko se vzájemně obvinily z ostřelování ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny, kterou již v březnu při invazi na Ukrajinu obsadila ruská vojska. Na místě vznikl požár, informovala ruská agentura RIA Novosti, podle níž na zařízení zaútočily ukrajinské síly. Ukrajinská státní energetická společnost Enerhoatom, která naopak viní z útoku ruské vojáky, podle agentury Unian uvedla, že elektrárna dál funguje. Zvýšená radiace podle ní zaznamenána nebyla.

„Okolo 15:00 (14:00 SELČ) v době, kdy se měnili pracovníci na směně, provedly nacionalistické jednotky z území pod kontrolou ukrajinského režimu dělostřelecký útok na areál Záporožské JE,“ sdělil podle agentury RIA Novosti nejmenovaný představitel Ruskem dosazené správy města Enerhodar, kde elektrárna leží. 

Podle nejnovějších dostupných informací při ruském ostřelování Mykolajivu bylo zraněno 22 lidí, včetně 14letého chlapce.

Podívejte se na video z Doněcka, kde dnes Rusové zasáhli budovu nádraží. 

Evakuace obyvatel z ohrožených oblastí pokračuje. Lidé se chystají odjet vlakem do Dnipra a Lvova.

Ozzy Osbourne podpoří Ukrajinu. Legendární rockový muzikant vydá své nové album v barvách ukrajinské vlajky. Výtěžek z prodeje půjde na charitativní pomoc Ukrajině. 

Při ruském ostřelování Mykolajivu bylo zraněno nejméně 10 lidí. Podle guvernéra oblasti Vitaliy Kima jsou i oběti na životech. Momentálně probíhají záchranné akce. 

Rusko zakázalo společnostem ze zemí, které Moskva označuje jako nikoli přátelské, do konce roku prodávat podíly v klíčových energetických projektech a bankách. Vyplývá to z dnes zveřejněného dekretu podepsaného prezidentem Vladimirem Putinem, na který upozornila agentura Reuters. Moskva reagovala mimo jiné tím, že brání zahraničním společnostem působícím v zemi, aby z Ruska odešly, a v některých případech zabavila jejich majetek.

Dekret s okamžitou platností zakazuje investorům ze zemí, které podpořily sankce proti Rusku, prodávat aktiva ve společných podnicích, bankách, strategických subjektech, společnostech vyrábějících energetická zařízení, a v dalších projektech zaměřených na těžbu ropy, zemního plynu, uhlí a niklu. Putin může v určitých případech vydat zvláštní výjimku, aby se obchody mohly uskutečnit, uvádí se v dekretu. 

Polsko v červnu poskytlo více než 60 000 Ukrajincům prchajícím před ruskou válkou status dočasné ochrany. Podle údajů zveřejněných Evropskou komisí následuje po Polsku Rumunsko (10 360), Irsko (6 985) a Bulharsko (6 920).

Země EU konečně přijaly plán na snížení poptávky po plynu na zimu o 15%. „Cílem je zredukovat užívání plynu, abychom před zimou ušetřili peníze, což by mělo vést k přípravě na možné přerušování dodávek plynu z Ruska, které neustále využívá energie jako zbraň,“ píše Nexta.

Ruský prezident Vladimir Putin doufá v podpis dohody s Tureckem, která by posílila ekonomickou spolupráci obou zemí. Oznámil to před jednáním v ruské Soči svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi, píše agentura AFP. Erdogan chce s Putinem začít novou kapitolu turecko-ruských vztahů, zejména v souvilosti se Sýrií. 

„Doufám, že dnes odpoledne podepíšeme memorandum o posílení vzájemných ekonomických a obchodních vztahů,“ řekl Putin Erdoganovi na úvod setkání, které vysílaly turecké a ruské televizní stanice.

Ruská válka na Ukrajině „snížila letošní prognózu globálního HDP o 1 bilion dolarů“. Podle globální ekonomické prognózy Economist Intelligence Unit (EIU) zveřejněné 15. února se původně očekávalo, že se světový HDP v roce 2022 zvýší o 3,9 %.

EIU, která očekává, že válka na Ukrajině bude „pokračovat minimálně do konce roku 2022“, však snížila své odhady globálního růstu o 1,1 % na 2,8 % meziročně, což znamená, že ruská válka na Ukrajině „ snížila letošní prognózu globálního HDP o bilion dolarů.“

Ruský prezident Vladimir Putin a turecký prezident Recep Tayyip Erdogan spolu začali hovořit, informuje Nexta.