ONLINE: Ukrajinské zbrojovky vyrobí deset samohybných houfnic, tvrdí Zelenskyj a volá po ochraně ukrajinského nebe

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu přenosu o situaci na Ukrajině. Další zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Prozatím vám přejeme dobrou noc.

USA oznámily balíček pomoci Ukrajině ve výši 10 miliard dolarů.

Balíček, který zahrnuje rozpočtovou podporu a pomoc pro energetický sektor, oznámilo ministerstvo zahraničí, ministerstvo financí a USAID.

Státy Evropské unie se dnes večer po dlouhých debatách na poslední chvíli shodly na desátém balíku protiruských sankcí, které plánovaly schválit na dnešní první výročí ruského vpádu na Ukrajinu. O dohodě velvyslanců členských zemí informovalo švédské předsednictví EU. Sankce mají zasáhnout ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrnou i některé dosud nepostižené banky, ruské činitele a propagandisty.

V Paříži se při výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu Eiffelova věž rozzářila barvami ukrajinské vlajky. „Paříž opět projevuje solidaritu s ukrajinským lidem, který neúnavně bojuje za svobodu a demokracii,“ napsal na twitteru náměstek pařížské starostky Jean-Luc Romero-Michel.

Evropská unie přislíbila další podporu milionům ukrajinských uprchlíků, kteří uprchli ze své země po zahájení ruské invaze.

V pátečním rozhovoru pro agenturu Associated Press místopředseda Evropské komise Margaritis Schinas uvedl: „Pokud jde o (uprchlíky z) Ukrajiny, čísla jsou stabilní.“ Dodal, že neočekává, že se počet uprchlíků v příštích měsících drasticky zvýší.

Severoatlantická aliance by mohla nabídnout Ukrajině bezpečnostní dohodu, která by Kyjevu po konci války s Ruskem zpřístupnila větší množství moderních vojenských technologií. To by mělo přimět Kyjev k zahájení jednání o příměří s Ruskem i v momentě, kdy by ruská armáda byla stále na ukrajinském území. Napsal to deník The Wall Street Journal s odkazem na vyjádření představitelů Německa, Francie a Británie.

Bezpečnostní smlouva by neměla takovou váhu jako plnohodnotné členství v alianci. Na Ukrajinu by se tak nevztahoval závazek vzájemné obrany mezi zeměmi NATO a v zemi by nebyli trvale rozmístěni vojáci Severoatlantické aliance. Větší dostupnost moderních západních zbraní by ale mohla Moskvu odradit od dalších útoků na sousední zemi.

Kanada uvalila sankce na další ruské jednotlivce a subjekty. Ukrajině, která přesně rok čelí ruské invazi, pošle další čtyři tanky Leopard 2.

Server OVD-Info, který monitoruje policejní zásahy, informoval, že během protestních akcí proti válce na Ukrajině bylo v Petrohradě zadrženo nejméně 17 lidí. Několik z nich kvůli tomu, že přišli položit květiny k pomníku ukrajinského básníka Tarase Ševčenka. Ve večerních hodinách už ale byli všichni propuštěni, detaily o jejich obviněních nebyly známé.

Ve městě Barnaul v západní části Sibiře policie zadržela nejméně pět lidí, čtyři z nich kvůli tomu, že na hlavním náměstí rozestavěli tabulky s protiválečným obsahem a položili u nich květiny. Dalším zadrženým je muž, který držel nápis „Dost bylo mlčení“. V Irkutsku stejný osud potkal ženu, jež přišla na veřejnost s nápisem ve stylu inzerátu: „Potřebuji: Odvést vojska z Ukrajiny.“

V Jekatěrinburgu policie při protestu u památníku obětem politických procesů zadržela osm lidí, mezi nimi jsou dva novináři a nejméně dva lidé mladší 18 let. Podle serveru OVD-Info policie v loňském roce zadržela v Rusku celkem více než 4300 lidí v souvislosti s protesty proti válce na Ukrajině.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes v telefonickém rozhovoru s ruským protějškem Vladimirem Putinem vyzval k míru na Ukrajině. S odkazem na prohlášení turecké prezidentské kanceláře o tom informovala agentura AFP. Politici spolu hovořili rok po zahájení ruské invaze na Ukrajinu. S Erdoganem dnes podle britské stanice BBC hovořil rovněž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

„Prezident Erdogan zdůraznil nutnost dosažení spravedlivého míru, aby se zabránilo dalším ztrátám na životech a ničení,“ stálo ve vyjádření turecké prezidentské kanceláře. Prezidenti Ruska a Turecka také jednali o zvýšení dodávek ruské energie, uvedla agentura Reuters s odkazem na prohlášení Kremlu.

Ministr obrany Ben Wallace prohlásil, že Velká Británie neplánuje vyslat na Ukrajinu letouny RAF Typhoon. Odmítl tak kampaň, kterou vedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s podporou bývalého premiéra Borise Johnsona.

Uvedl, že stíhačky by byly pro Ukrajinu příliš složité, ale dodal, že s podporou Downing Street by stíhačky mohly poskytnout letecké krytí zemím, které by chtěly do Kyjeva poslat své MiGy-29 a další sovětské letouny.

Světová banka oznámila dodatečné financování Ukrajiny ve výši 2,5 miliardy dolarů (56,01 miliardy Kč) na podporu rozpočtu země a zachování základních služeb.

Tyto prostředky půjdou na podporu klíčových sektorů včetně zdravotnictví, školství, důchodového systému, plateb pro vnitřně vysídlené osoby, programů sociální pomoci a mezd zaměstnanců zajišťujících základní služby, uvádí se v prohlášení Světové banky.

Česko stojí při Ukrajině, která má právo se bránit ruské agresi, řekl Radě bezpečnosti OSN ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Členské státy OSN vyzval, aby společně chránily Chartu OSN. „Poselství z OSN je jasné. Dokud se Rusko nestáhne z okupovaných území, má Ukrajina právo se bránit a my ji v tom budeme pomáhat,“ napsal na twitter.

Téměř dva tisíce lidí se dnes večer sešly na Dominikánském náměstí v Brně, aby podpořily Ukrajinu při prvním výročí zahájení ruské invaze a agrese. Setkání začalo opakovaným zvukem sirén, které znějí takřka denně v řadě ukrajinských měst jako poplach před leteckými útoky. Čeští řečníci zmínili především hrdinství Ukrajinců, kteří rok pokládají životy za svobodu nejen svoji, ale i dalších obyvatel Evropy. Ukrajinští řečníci děkovali za trvající podporu a pomoc.

Dnes už tradiční oděv - vojenskou mikinu nebo triko, zpravidla v khaki barvě - vyměnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za strohý oblek hned po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Změnu šatníku, která se rychle stala symbolem ukrajinské obrany před ruskou agresí, mu doporučil jeho tým, uvedl prezident v rozhovoru se stanicí BBC.

Naposledy bylo možné Zelenského vidět v prezidentském obleku v předvečer ruské invaze, tedy 23. února 2022. Jak uvedl sám Zelenskyj, „časy se od té doby změnily“, a proto se změnila i jeho image. „Bylo to opravdu zvláštní. Neměl jsem u sebe oblek. A pak mi jeden z mých asistentů řekl: ,Možná zkus tohle?‘ Je to pohodlnější a pro lidi srozumitelnější. Přece jenom je válka. A je zvláštní, když je válka a vy jste v obleku,“ řekl Zelenskyj.

Ukrajinský prezident Zelenskyj řekl, že se plánuje setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle něj by to bylo prospěšné pro obě strany.

Města po celém světě vyjadřují v den prvního výročí zahájení ruské invaze na Ukrajinu svou podporu i nasvícením řady památek v ukrajinských barvách.

Spojené státy se domnívají, že Rusko by mohlo Íránu poskytnout bojové letouny výměnou za zesílenou podporu války proti Ukrajině. Řekl to dnes mluvčí Bílého domu pro bezpečnostní otázky John Kirby, který před reportéry popisoval sílící vojenskou spolupráci mezi Teheránem a Moskvou. Do vojenské podpory Ruska se údajně zapojila i Severní Korea.

Washington má podle Kirbyho informace o tom, že Írán Rusku v listopadu dodal dělostřeleckou a tankovou munici. Prohlášení navazuje na dřívější zjištění o nasazování íránských dronů v ruském tažení proti Ukrajině. „Máme za to, že Rusko by mohlo Íránu poskytnout bezprecedentní vojenskou podporu,“ řekl Kirby ohledně ruské strany popisované spolupráce. Konkrétně přitom zmínil dodávky raket, systémů protivzdušné obrany, elektroniky a také bojových letounů.

Skupina velkých světových ekonomik G7 se zavázala posílit diplomatickou, finanční a vojenskou podporu Ukrajině. Vyplývá to z prohlášení, které země zveřejnily po svém dnešním digitálním jednání. Toho se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko musí ukončit agresi a stáhnout své vojáky z celého území Ukrajiny, uvedly státy G7, jež odsoudily „nelegální a neospravedlnitelnou válku“, kterou před rokem Rusko rozpoutalo.

Podle bezpečnostního mluvčího Bílého domu Johna Kirbyho se schůzka zaměřila i na to, co mohou hospodářsky nejvyspělejší země udělat, aby Ukrajině pomohly uspět na bitevním poli. Země G7 jsou podle svých slov připraveny vyhlásit „další sankce či jiná ekonomická opatření s cílem oslabit Rusko“.

Průzkumy ukazují, že čím dál více Američanů je proti podpoře Ukrajiny. Americký Kongres za první rok plnohodnotné ruské války proti Ukrajině vyčlenil na pomoc napadené zemi a související iniciativy 113 miliard dolarů (přes 2,5 bilionu Kč).

Hodnota vojenské pomoci dalece převyšuje rozsah podpory poskytované partnerům Washingtonu v běžných letech. Většina Američanů takovýto postup stále schvaluje, průzkumy veřejného mínění však ukazují sílící pochybnosti v americké společnosti, uvedl ve čtvrteční analýze web PolitiFact.

Německo si dnes připomnělo první výročí ruské invaze na Ukrajinu. Piety a připomínkové akce se konaly v celé zemi, další jsou naplánovány na víkend. Spolkové, zemské i komunální úřady na znamení solidarity vyvěsily ukrajinské vlajky. Ukrajinská vlajka tak dnes zavlála mimo jiné před kancléřstvím nebo na nedalekém Spolkovém sněmu.

Účast s Ukrajinou vyjadřují také němečtí politici. Spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier uspořádal ve svém berlínském sídle společně s ukrajinským velvyslancem v Německu Oleksijem Makejevem ústřední vzpomínkové setkání, kterého se zúčastnili nejvyšší státní činitelé včetně kancléře Olafa Scholze.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že podporuje čínský plán na ukončení války na Ukrajině. Kyjev by podle něj měl uznat novou územní realitu.

„Oceňujeme upřímné přání našich čínských přátel přispět k vyřešení konfliktu na Ukrajině mírovými prostředky,“ uvedla mluvčí ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Dodala však, že to předpokládá uznání „nové územní reality“ na Ukrajině, která vznikla „v důsledku realizace práva národů na sebeurčení“.

Některé body čínského plánu na ukončení války mezi Ukrajinou a Ruskem podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského dávají smysl, s jinými ale nesouhlasí. Na tiskové konferenci k výročí ruské invaze na Ukrajinu uvedl, že s Čínou lze spolupracovat. Ocenil mimo jiné, že Peking v dnes představeném plánu myslel na jadernou bezpečnost i územní celistvost, i když o ní hovoří pouze obecně.

Čína dnes vyzvala k příměří mezi Ruskem a Ukrajinou a k zahájení mírových jednání a v dokumentu nazvaném Čínské stanovisko k politickému urovnání ukrajinské krize představila dvanáctibodový plán k ukončení války. Mimo jiné v něm vybízí, aby se obě země zdržely útoků na civilní obyvatelstvo, zřízení humanitárních koridorů, ale i k ukončení západních sankcí proti Rusku.

Rada bezpečnosti OSN dnes držela minutu ticha za oběti války na Ukrajině, kterou Rusko zahájilo přesně před rokem. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba ve svém projevu na zasedání řekl, že veškeré nové mírové návrhy by měly být v souladu s požadavky čtvrteční rezoluce Valného shromáždění OSN. Ta vyzývá Rusko, aby ukončilo nepřátelství na Ukrajině a stáhlo svá vojska z napadené země.

„Ukrajina se bude bránit jako doposud a Ukrajina zvítězí. Putin prohraje mnohem dříve, než si myslí,“ řekl dnes Kuleba patnáctičlenné Radě bezpečnosti. Následně vyzval členy, aby drželi minutu ticha za oběti ruské agrese.

„Ukrajinské vítězství je nevyhnutelné - pokud všichni partneři Kyjeva splní své úkoly,“ řekl na tiskové konferenci ukrajinský prezident Zelenskyj. Zároveň zdůraznil, že je potřeba navázat bližší partnerství se zeměmi Latinské Ameriky a afrického kontinentu, jejichž podpora Ukrajině chybí.

Symbolickým happeningem před ruským velvyslanectvím v Praze dnes aktivistická skupina Kaputin vyjádřila naději na brzký konec války na Ukrajině. Aktéři krátké scénky beze slov usekali sekyrou v barvách ukrajinské vlajky údy velikému dravému ptáku se symbolem Z na hrudi, kterým se označují ruské jednotky na Ukrajině, a nechali ho před zraky přihlížejících vykrvácet. Výjevu přihlížela postava symbolizující spravedlnost s miskami vah v ruce a s bílou páskou přes oči, krev z nakašírovaného zvířete stříkala i na ni.

Vedle spolku Kaputin se dnes před ruským velvyslanectvím sešli i zástupci dalších iniciativ či sdružení, které proti válce na Ukrajině protestují. Na cestě ke vstupu do velvyslanectví stály fotografie z míst, která kvůli válečným úderům plnila poslední měsíce média. Přítomní dnes také vyjádřili podporu Rusům, kteří žijí v Česku a nesouhlasí s válkou a s putinovským režimem.