ONLINE: Země NATO slíbily Ukrajině protivzdušné systémy. Rusové zaútočili na Oděsu

Proruští aktivisté v Doněcku oslavují Putinovy kroky, vedoucí k uznání republik separatistů.

Exministr zahraničí Cyril Svoboda v ČT o dnešních slovech Vladimira Putina uvedl: "Ten projev byl mimořádně silný, samozřejmě je to v rozporu s mezinárodním právem. Je to nátlaková diplomacie Ruska. Já si ale myslím, že stále je šance jednat. Ale jednání bude velmi složité. Jediná správná odpověď je, že Západ bude sjednocen, že tady nebude žádný trojský kůň druhé strany (...) Nicméně pořád je čas jednat. Dokud se nestřílí, je čas jednat."

Jednotky ruské armády dnes pozdě večer vstoupily na území povstaleckých republik v Donbasu a míří k takzvané linii dotyku, která povstalce dělí od ukrajinských vládních sil. Informovala o tom stanice Rádio svobodná Evropa/Rádio svoboda (RFE/RL) s odkazem na očité svědky.

Obyvatelé Doněcku - bašty proruských separatistů - podle RFE/RL pozorovali velkou kolonu tanků a obrněných vozidel, která kolem 21:00 SEČ projela centrem města a poté vyrazila směrem k městu Jasynuvata a dále k takzvané linii dotyku. Údajný přesun ruských vojsk zaznamenali mezitím i další svědci.

Z Putinova výnosu není zřejmé, kdy mají ruské jednotky na východní Ukrajinu vstoupit, podotýkají agentury AP a DPA.

Regiony kontrolované povstalci na Donbasu jsou v posledních dnech epicentrem geopolitické krize kolem Ukrajiny. Putin zároveň pověřil ruské ministerstvo zahraničí, aby navázalo s oběma donbaskými republikami diplomatické styky. Ruská diplomacie s nimi má také připravit smlouvy o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci.

Rozhodnutí Ruska uznat nezávislost povstaleckých samozvaných republik na východě Ukrajiny je jasným porušením minských mírových dohod a tento krok nezůstane bez odpovědi. Dnes se na tom telefonicky shodli německý kancléř Olaf Scholz a prezidenti Spojených států a Francie Joe Biden a Emmanuel Macron.

„Německo, Francie a USA rozhodnutí ruského prezidenta (Vladimira Putina) ostře odsuzují,“ uvedl mluvčí německého kancléře Steffen Hebestreit.

Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi ve dvou povstaleckých republikách na východě Ukrajiny, jejichž nezávislost krátce předtím uznal zvláštními dekrety.

Cílem mise má být podpora míru, napsala agentura TASS. V návaznosti na uznání samostatnosti separatistických regionů dnes Putin s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky podepsal dohody o spolupráci.

„Rozhodnutí Ruska uznat samozvané ‚republiky‘ je konečným odmítnutím dialogu a křiklavým porušením mezinárodního práva. Je to čin agrese proti Ukrajině, na který je nutno jednoznačně odpovědět formou okamžitých sankcí,“ uvedl v reakci na Putinův krok polský premiér Mateusz Morawiecki.

„Něco, čeho je třeba se obávat: ruský ministr vnitra Kolokoltsev řekl Putinovi, že Moskva by měla uznat všechny Doněcké a Luhanské oblasti jako jsou tamní samozvané lidové republiky. Doslova ale řekl: ‚od Mariupolu a konče těmi historickými hranicemi.‘ To v praxi znamená celou šedou oblast na této mapě OBSE. Současná frontová linie je červená čára,“ upozornil na twitteru korespondent amerického zpravodajského webu BuzzFeed News Christopher Miller.

„Nebýt Václava Havla a dalších, kteří nás přivedli do NATO, jsme ve stejném ohrožení jako Ukrajina i my. Nenechme je napospas,“ míní šéfka české poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Zdůraznila, že ruský prezident Vladimir Putin bere vlnu přijetí států bývalého východního bloku do NATO jako podvod Západu vůči Rusku.

Na krok ruského prezidenta Vladimira Putina o uznání povstaleckých území obývaných převáně ruskojazyčným obyvatelstvem už zareagovalo i české ministerstvo zahraničních věcí.

„Jednostranné uznání dvou území ovládaných proruskými ozbrojenci je hrubé porušení mezinárodního práva, teritoriální integrity Ukrajiny a porušení Minských dohod,“ napsal na twitteru šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti).

„Vyzýváme Ruskou federaci k přehodnocení tohoto kroku a návratu k jednacímu stolu v zájmu bezpečnosti celého kontinentu,“ píše pak Černínský palác ve svém prohlášení.

„Je to ... hrubé porušení svrchovanosti a celistvosti Ukrajiny,“ řekl britský ministerský předseda Boris Johnson a rozhodnutí šéfa Kremlu označil za „špatné znamení“ pro Ukrajinu.

Johnson na otázku, zda je čas uvalit na Rusko sankce, odpověděl, že Západ musí vyvinout co největší tlak. „Už dříve jsem o balíčku sankcí řekl, že je spustíme při prvním ruském vpádu nebo invazi. Ale to, co se stalo, je mimořádně špatná zpráva. Začíná být jasné, že budeme muset začít vyvíjet co největší tlak, protože je těžké si představit, jak se tato situace zlepší,“ prohlásil premiér. Dodal, že se ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému nabídne podporu.

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell prohlásil, že předloží ministrům návrh na přijetí sankcí v případě, že Rusko uzná nezávislost separatistických oblastí na východě Ukrajiny.

„Pokud bude anexe, přijdou sankce, a pokud dojde k uznání, položím na stůl sankce a ministři rozhodnou,“ řekl novinářům šéf unijní diplomacie. Není přitom jasné, zda by tento návrh získal potřebnou jednomyslnou podporu; zatím ji vyjádřil například lotyšský ministr zahraničí. Borrell hovořil ještě před večerním projevem ruského prezidenta Vladimira Putina, který oznámil uznání nezávislosti donbaských republik a podepsal příslušné dekrety.

Uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny ruským prezidentem Vladimirem Putinem je porušením mezinárodního práva, prohlásil dnes na tiskové konferenci britský premiér Boris Johnson. Stejně se vyjádřili i předseda Evropské rady Charles Michel a šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, kteří Putinův krok odsoudili a uvedli, že Evropská unie na něj odpoví sankcemi.

Premiér Fiala uvedl, že ČR stojí za svobodnou a nezávislou Ukrajinou a z vlastní historie si pamatuje podobné kroky, které k míru nikdy nevedou.

Česko podporuje jednotnou reakci EU vůči Rusku, z jehož strany jde o porušení mezinárodního práva a agresi vůči sousednímu státu, uvedl premiér Fiala.

Zatímco svět čekal na vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina ohledně separatistických republik na východě Ukrajiny, americký prezident Joe Biden vývoj monitoroval z Bílého domu a radil se s nejvýše postavenými bezpečnostními poradci. S odvoláním na zdroje v Bílém domě o tom informovaly agentura Reuters či televize CNN. Bidenova administrativa předtím zopakovala stanovisko, že vidí bezprostřední hrozbu ruského vpádu na Ukrajinu.

Přestože v USA je dnes státní svátek, reportéři viděli do Bílého domu přicházet šéfa americké diplomacie Antonyho Blinkena, nejvýše postaveného armádního generála Marka Milleyho či ředitele Ústřední zpravodajské služby (CIA) Billa Burnse. Podle CNN tam také byla viceprezidentka Kamala Harrisová, která se v neděli vrátila z bezpečnostní konference v Mnichově. Veřejné vystoupení prezidenta Bidena se před schůzkou v Bílém domě neočekávalo.

"Jestli v Ukrajině budou zbraně hromadného ničení, změní to podmínky ve světě a zejména pro nás v Rusku. My na to nemůžeme nereagovat. Tím spíše, že západní ochránci mohou přispět k tomu, aby Ukrajina takové zbraně získala," tvrdí přitom Vladimir Putin.

"Západní zbraně plynou na Ukrajinu demonstrativně nepřetržitým proudem, činnost výzvědných služeb na Ukrajině vedou zahraniční poradci," uvedl Putin s tím, že řízení ukrajinských vojsk již bylo integrováno s NATO a přímo z centra NATO mohou být řízeny ukrajinské jednotky. "Spojené státy si začaly přivlastňovat území Ukrajiny jako budoucí válčiště," dodal.

Ukrajina je tak podle Putina "předmostí", odkud by Západ mohl vést překvapivý úder proti Rusku. "Každý den dochází k ostřelování, zabíjení civilistů nepřestává. Nemá to konce. Ale takzvaný civilizovaný svět dává přednost nevšímat si toho, nevšímat si všech těch hrůz, páchaných na čtyřech milionech lidí. Jen proto, že nepodpořili agresivní nacionalismus a neonacismus. Jak dlouho může tragédie pokračovat? Jak dlouho to lze strpět?" uvedl Putin.

Řekl, že Rusko udělalo vše pro zachování územní celistvosti Ukrajiny. Ale v Kyjevě se jen mění prezidenti a poslanci, ale "nemění se podstata agresivního režimu", a tak je nezbytné "neprodleně uznat nezávislost lidových republik", prohlásil ruský prezident.

Uznání separatistických regionů na východě Ukrajiny ruským prezidentem Vladimirem Putinem je porušením mezinárodního práva, prohlásil dnes na tiskové konferenci britský premiér Boris Johnson. Stejně se na twitteru vyjádřil předseda Evropské rady Charles Michel.

"Je to ... hrubé porušení svrchovanosti a celistvosti Ukrajiny," řekl Johnson a . Putinovo rozhodnutí označil za "špatné znamení" pro Ukrajinu. "Uznání dvou separatistických území na Ukrajině je hrubým porušením mezinárodního práva, územní celistvosti Ukrajiny a minských dohod (o zajištění míru v Donbasu)," napsal na twitteru Michel.

Putin dnes v televizním projevu k národu oznámil, že je nezbytné uznat nezávislost lidových republik vyhlášených proruskými separatisty na východě Ukrajiny.

Televize vzápětí ukázala, jak podepisuje příslušné dekrety a dohody s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Tyto dohody podle pozorovatelů mají Rusku poskytnout právní základ pro vyslání vojáků do východoukrajinského Donbasu.

Putin zdůraznil, že jihovýchod dnešní Ukrajiny, kde se nacházejí území ovládaná povstalci, "býval historicky součástí Ruska", a že "současná Ukrajina byla úplně vytvořena Ruskem, ruskými komunisty".

"Jejich země není hospodářským protektorátem, je to kolonie s loutkovou vládou. Vláda, která si říká vláda vlastenců, směřuje k rozložení země. A přitom se snaží o nucenou asymilaci. Už existuje zákon o původních národnostech. Ti lidé, kteří chtějí mluvit rusky, zachovat si svou identitu a jazyk, dostali jasnou zprávu, že na Ukrajině jim to nebude dovoleno," uvedl Putin o Ukrajině. Ruský jazy je dle něj vyháněn odevšud a dochází k potlačování svobody slova, tvrdí.

"V Kyjevě se také připravuje likvidace ukrajinské pravoslavné církve podřízené moskevskému patriarchátu," tvrdí Putin.

Podle něj jsou dokonce unášení obyvatelé Ruska, což se děje za podpory speciálních služeb cizích zemí. "Máme o tom důkazy," vkázal Putin. Podle něj dochází "k přípravě vojenských akcí proti naší zemí" a hovoří se i o tom, že Ukrajina chce vytvořit vlastní jaderné zbraně.

"Znovu zdůrazňuji, že Ukrajina pro nás není prostě sousední země, je to neodmyslitelná část naší historie a duchovního prostranství," uvedl Vladimir Putin v projevu. "Odedávna se tyto země nazývaly ruské a pravoslavné," řekl v prohlášení ve státní televizi.

Soudobá Ukrajina podle něj byla vytvořena Ruskem. "Lenin a jeho spolubojovníci to dělali dost hrubým způsobem i ve vztahu k samotnému Rusku, od Ruska byla odtrhována některá historická území a miliony lidí, které tam žily, těch se samozřejmě nikdo neptal," poznamenal. "Ukrajinu lze i dnes pojmenovat jako Ukrajina Vladimira Iljiče Lenina, on je její autor a architekt," míní Putin.

"Pokud si v těchto chvílích kladete otázku, co je v rámci rusko-ukrajinského konfliktu pravda a co lež, vzpomeňte si na naši československou zkušenost s “bratrskou pomocí”. Putinovo Rusko opět dokazuje, že nezná bratra," uvedl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Uznání nezávislosti Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky by podle analytiků mohlo uvolnit cestu k ruské vojenské intervenci vůči Ukrajině, vysvětluje deník The New York Times. Připomíná, že lídři dvou dosud neuznávaných republik podporovaných Moskvou si nárokují i území, která aktuálně kontroluje ukrajinská armáda.

„Nejen Ukrajina, ale celý svět nyní pozorně sleduje kroky Ruska ohledně uznání takzvané Doněcké lidové republiky a Luhanské oblasti. Všichni si uvědomují důsledky. Znamená to spoustu emocí, ale právě teď bychom se všichni měli v klidu zaměřit na snahy snížit napětí. Jiná cesta není,“ vyjádřil se na twitteru ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba.

Podle informací z moskevského Kremlu ruský vůdce Vladimir Putin uznal povstalecká území Luhansku a Doněcka za nezávislé země. Už o tom měl informovat německého kancléře Olafa Scholze a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Zprávu potvrdila i agentura AFP.

Oba evropští státníci vyjádřili nad jeho rozhodnutím zklamání a rozčarování.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svolal národní bezpečnostní radu, informuje agentura AFP.