ONLINE: Země NATO slíbily Ukrajině protivzdušné systémy. Rusové zaútočili na Oděsu

Prezident Volodymyr Zelenskyj kvýbuchu u města Dnipro na Telegramu uvedl, že k úderu došlo mezi dvěma obytnými domy. „Pod troskami jsou bohužel lidé. Rusko opět dokazuje, že je teroristickým státem,“ napsal.

Výbuch u ukrajinského města Dnipro dnes zasáhl dvoupatrový obytný dům, zranil nejméně 13 lidí a další obyvatelé mohli být uvězněni pod troskami. S odkazem na šéfa oblastní správy to dnes uvedla agentura Reuters.

Mezi zraněnými jsou tři děti, uvedl Serhij Lysak na internetu. V místě severně od Dnipra zasahuje záchranná služba, zpod trosek se zatím podařilo vyprostit jednu osobu. „V obci Pidhorodne byl zpod trosek domu vytažen muž. Stále tam jsou lidé. Pátrací a záchranná operace pokračuje. Celkem bylo zatím zraněno 13 lidí. Tři z nich jsou děti. Jsou to děti ve věku 6, 11 a 15 let,“ řekl Lysak.

Téměř všichni zranění jsou v nemocnici ve středně těžkém stavu. Jedna osoba bude léčena ambulantně. Oběti mají poranění hlavy, střepiny v těle a pohmožděniny. Je jim poskytována veškerá potřebná pomoc, uvedl web Ukrajinska pravda.

„Na Ukrajině jsme opravili 20 škol a sedm vybavili protiraketovými kryty,“ tweetuje Člověk v tísni. Z jednoho takového sklepního krytu pod školou se ohlásil i youtuber Janek Rubeš, který českou neziskovku vyrazil podpořit.

Centrum na podporu integrace cizinců pro Plzeňský kraj, personální agentura Nazar-Invest a město Holýšov pořádaly dětský den pro děti ukrajinských uprchlíků.

„Aby se výsadkáři zdokonalili v bojových dovednostech a připravenosti jednat v obtížných podmínkách, nacvičují překonávání vodních překážek se zbraněmi a výstrojí i taktické akce poté,“ ukazuje na twitteru generální štáb Ozbrojených sil Ukrajiny. 

I pro Ukrajinu se letos utíkalo v rámci dobročinného Běhu pro Paměť národa, který skončil s posledním květnem. Letošek byl rekordní co do počtu účastníků - 3300 - i do výtěžku ze startovného. 

„Organizaci Post Bellum přinesl 1,6 milionu korun, které využije na natáčení příběhů pamětníků, vzdělávací programy, pomoc hrdinům a další aktivity,“ uvedla pořádající organizace. Při Běhu pro Paměť národa tradičně připomínali lidi, kteří se potýkali s nacismem a komunismem v minulém století, a letos navíc také Ukrajince, kteří aktuálně bojují ve své zemi proti ruské armádě.

Lidé si tak mohli zvolit speciální startovní číslo pro Ukrajinu, další možností bylo zapojení do štafetových závodů, jejichž výtěžek byl rovněž určen na sbírku Pomozte Ukrajině s Pamětí národa. Na konto sbírky půjde z běhu 112.000 korun, uvedli pořadatelé.

„V okupovaném městě Šachtarsk narazil obrněný transportér proruských ozbrojenců do auta. Dva civilisté, kteří se v autě nacházeli, zemřeli,“ uvádí kanál Nexta TV a sdílí údajné video z místa, které zřejmě pokoutně natočil jeden ze svědků.

Milice, které v květnu rozpoutaly střety v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou, použily zahraniční zbraně včetně českých pušek BREN nebo belgických FN SCAR, upozornil americký deník The Washington Post. České ministerstvo obrany podle něj odmítlo jeho informace komentovat.

„Belgie a Česká republika poskytly zbraně Ukrajině a odtud zřejmě tyto pušky pocházejí,“ citoval americký deník Andrewa Galera ze společnosti Janes, která se zabývá informováním o bezpečnostní problematice. Galer dodal, že zbraně se mohly do rukou bojovníků v Belgorodské oblasti dostat ale i přes jinou zemi než Ukrajinu. Pušky BREN i SCAR běžně dostávají ukrajinští vojáci i dobrovolníci z jiných zemí bojující na straně Ukrajiny, podotkl The Washington Post s odvoláním na dva americké dobrovolníky sloužící na Ukrajině.

Milice při nájezdu, k němuž se přihlásila ozbrojená skupina Legie Svoboda Rusku, použily podle listu také americká obrněná vozidla MRAP. Dvě z nich pocházela z USA a jedno z Polska, uvedl deník s odvoláním na zdroje obeznámené s poznatky amerických tajných služeb. Deník Financial Times dříve psal, že milice měly k dispozici nejméně dvě obrněná vozidla MaxxPro a několik vozů Humvee.

Ostřelování v ruské Belgorodské oblasti u hranic s Ukrajinou si dnes vyžádalo další dva životy, uvedl na telegramu tamní gubernátor Vjačeslav Gladkov. Z ostřelování obvinil ukrajinské síly, které se k útokům na ruské území nehlásí. O den dříve Belgorodská oblast informovala o čtyřech mrtvých po ukrajinském ostřelování.

Jedna žena podle Gladkova dnes zemřela v obci Novaja Tavolžanka a jedna v obci Bezljudovka. Další dva lidé museli se zraněními do nemocnice. V obci Tišanka pak podle gubernátora ostřelování poškodilo domy, plynovod a elektrické vedení.

„Soud poslal na 60 dní do vězení pracovníka ostrahy polikliniky v případu uzavřeného krytu při ruském útoku,“ informuje Nexta TV k případu tří lidí zabitých kvůli nemožnosti schovat se za náletu. „Vadym Moškin přiznal vinu, ale uvedl, že neměl dostatek času na otevření dveří. Soud rovněž poslal do domácího vězení ředitele polikliniky Aleha Šugaleviče a jeho zástupce Vasyla Desika.“

„Zněl poplach, vzal jsem klíče, nikdo jiný tam nebyl, a šel jsem dolů chodbou, abych kryt připravil a otevřel. Rozsvítil jsem, lidé bouchali na dveře,“ popsal podle agentury Unian Moškin. Pak ho prý ale rázová vlna srazila na zem. „Pak začalo létat sklo, bylo to hrozné.“

Ukrajina má zatím pouze dva americké systémy protivzdušné obrany Patriot, ale potřebovala by jich 50. V rozhovoru s americkým listem The Wall Street Journal to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Patriot je podle něj jediný systém, který dokáže zlikvidovat určité typy ruských raket.

Ukrajina zatím dostala jeden systém od Spojených států a jeden od Německa a Nizozemska. V tuto chvíli má přislíbeny tři další.

Zelenskyj v rozhovoru uvedl, že za současného nedostatku zbraní si Ukrajina musí vybírat mezi ochranou civilistů a vojáků. Podtrhl, že bez efektivní protivzdušné obrany je jakákoli protiofenziva velmi obtížná. „Představte si vojáka, který chápe, že nemá nad hlavou pomyslnou střechu. A přitom nechápe, proč v jiných zemích tohle je,“ řekl Zelenskyj.

„Pozoruji v naší společnosti nejen polarizaci, ale také roztříštěnost,“ řekla v rozhovoru s bruselským webem Politico slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Prezidentka také uvedla, že pokud se do vedení země po podzimních volbách dostanou populistické strany, slovenské postoje se na mezinárodní scéně „budou možná více podobat zahraniční politice typu Viktora Orbána“. Vláda maďarského premiéra Viktora Orbána se často staví odmítavě k vojenské podpoře Ukrajiny a vyzývá ke zmírnění protiruských sankcí. Orbán kromě toho udržuje blízké vztahy s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

Čaputová v rozhovoru upozornila, že Slovensko čelí aktivní ruské dezinformační kampani, a vyjádřila obavy, že jako „mladá demokracie“ je její země vůči této kampani „ohroženější“.

Kauza lidí zabitých, jelikož se při poplachu nedostali do zavřeného krytu, vedla k rychlé reakci. K dnešnímu dni bylo v celé Ukrajině zkontrolováno více než 4800 krytů.

„252 objektů civilní obrany bylo shledáno uzavřenými, 893 bylo nezpůsobilých k použití. Všechna porušení byla zaznamenána. Sepsané akty byly předány odpovědným orgánům k odstranění nedostatků,“ uvedl šéf ukrajinského ministerstva vnitra Ihor Klymenko. Kryty kontroluje více než 5 300 záchranářů, policistů a zástupců místních samospráv. Tyto kontroly budou pokračovat i nadále.

Ukrajinská média kritizují video zveřejněné na youtubovém kanálu maďarské vlády, v němž se objevila mapa zobrazující Ukrajinu bez poloostrova Krym. Video kromě toho vyzývá k ukončení války a k řešení konfliktu cestou mírových jednání. Kyjev ale opakovaně upozorňoval, že mírová jednání s Moskvou ve chvíli, kdy ruské síly okupují část ukrajinského území a dál podnikají na Ukrajinu útoky, nejsou z jeho pohledu možná.

„Nastal čas na mír! Desítky tisíc dětí osiřely, stovky tisíc domů jsou zničené, přes deset milionů lidí muselo opustit domovy, ale válka pokračuje a snadno se z ní může stát světová. Už bylo dost války, konec devastace může přinést jen klid zbraní, jen mírová jednání mohou zachránit životy,“ říká ve videu hlas, jehož naléhavost dokreslují sirény, dramatická hudba a znepokojivé záběry zničených měst, jedoucího tanku nebo psychicky zlomených lidí.

Ve videu ale není ani zmínka o tom, že válku na Ukrajině rozpoutalo Rusko, upozorňují ukrajinská média. Když se v něm na několik vteřin objeví mapa s červeně vyznačenou Ukrajinou, poloostrov Krym je zašedivělý. Oficiálně přitom maďarská vláda anexi Krymu Ruskem neuznala. Rusko poloostrov anektovalo v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014, svou ozbrojenou agresi vůči Ukrajině Moskva naplno rozpoutala loni v únoru.

560 vojáků, 10 tanků, 12 obrněných transportérů atd. Tak vysoké jsou podle generálního štábu Ozbrojených sil Ukrajiny ztráty Ruska za poslední den.

Na Ukrajině zůstává dobytí Doněcké a Luhanské oblasti hlavním cílem ruských sil, sdělil dnes generální štáb ukrajinské armády. Rusové podle něj v oblasti podnikají desítky útočných akcí. V ruském informačním prostoru se rozhořely rozepře ohledně toho, kdo si na ruské straně může připsat odpovědnost za úspěchy u Marjinky v Doněcké oblasti, přestože město ještě ruské síly nedobyly, upozornili analytici z amerického Institutu pro studium války (ISW).

Marjinka se tak podle analytiků ocitla v centru debat místo Bachmutu, jiného města na Donbasu, o jehož dobytí se ruské síly snažily mnoho měsíců, než po mnoha peripetiích v květnu ohlásily, že se jim to podařilo. Bachmut přitom nemá velký strategický význam, Rusko ale potřebovalo ukázat, že se mu podařilo na Ukrajině v posledních měsících dosáhnout alespoň nějakých úspěchů, hodnotili ruskou snahu o dobytí města západní odborníci včetně například britského ministerstva obrany.

Stejně tak případné dobytí Marjinky, která měla před válkou asi 10.000 obyvatel, Rusku na bojišti žádnou taktickou výhodu podle ISW nepřinese. Kreml by se ho ale mohl pokusit využít v informačním prostoru ve svůj prospěch. Marjinka je skoro zcela zničená a nikdo z obyvatel v ní nezůstal. Ruské síly se o její dobytí snaží od začátku plnohodnotné invaze, v oblasti se jim ale podařilo za rok a čtvrt invaze postoupit zhruba o dva kilometry, podotkl ISW.

„Wagnerovi teroristé hrdě zveřejňují fotografie z Domu kultury v Bachmutu, který zničili,“ uvádí zpravodajský kanál Nexta TV.

Kvůli válce na Ukrajině vláda Petra Fialy opět připravuje změny v kvótách pro nabírání žádostí o zaměstnanecké karty. Místo na Ukrajině chce nabídnout práci více lidem s nízkou a střední kvalifikací na zastupitelských úřadech v Manile na Filipínách a v Ulánbátaru v Mongolsku.

Na Filipínách bude poptávat o 3000 lidí více proti nynějším 2500 ročně, v Mongolsku nabídne o 2000 karet víc namísto současných 1230. Protože vláda objem pracovní migrace ze třetích zemí nezamýšlí navyšovat, současně sníží kvóty pro zastupitelský úřad ve Lvově na Ukrajině, a to z nynějších 38 000 na 33 000. Počítá s tím návrh ministerstva vnitra, který by během června měla projednat vláda. Část kvóty určené pro zaměstnávání Ukrajinců vláda přesměrovala do dalších zemí už loni v září.