ONLINE: Ukrajina kvůli válce pohřešuje na 37 tisíc lidí. A Fiala zmínil další milion munice

„Během minulého týdne použili ruští teroristé proti Ukrajině téměř 130 bezpilotních letounů Šáhid; naštěstí se nám podařilo naprostou většinu z nich zachytit. Použito bylo také více než 80 ruských raket a téměř 700 naváděných leteckých bomb,“ prohlásil ve večerním projevu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je třeba vynaložit veškeré úsilí, aby se válečné zlo nerozšířilo po celém světě, ať už v Evropě, na Blízkém východě, nebo jinde. Jsem vděčný všem, kteří si to uvědomují. Každý, kdo může zachránit životy, tak musí učinit. Každý, kdo má možnost omezit potenciál teroru, tak musí učinit. Ukrajina, Blízký východ i zbytek světa si stejnou měrou zaslouží spravedlivý a spolehlivý mír.“

Běloruský diktátor Alexandr Lukašenko prohlásil, že Ukrajina a Západ by měly zahájit jednání s Ruskem. „Dnes nastal okamžik, aby si především Ukrajinci sedli k jednacímu stolu a konečně se dohodli,“ řekl podle kanálu Nexta TV.

Ukrajinský novinář Ilja Ponomarenko zavzpomínal na dobu před dvěma lety. „Slavné pozůstatky zničené ruské kolony obrněnců západně od Kyjeva, právě teď,“ tweetuje s videem vraků.

Ruské rakety při nočním útoku úplně zničily Trypilskou tepelnou elektrárnu, která se nachází asi 45 kilometrů jižně od Kyjeva. Agentuře Interfax-Ukrajina to sdělil šéf dozorčí rady podniku Centrenerho, kterému elektrárna patří.

„Všichni pracovníci, kteří měli směnu v době útoku, jsou naživu,“ řekl předseda dozorčí rady Andrij Huta. V turbínové části elektrárny po výbuchu vypukl rozsáhlý požár, který se hasiči snaží uhasit.

„Bezpilotní letouny zaútočily na letecké výcvikové středisko v Borisoglebsku ve Voroněžské oblasti v Rusku,“ tweetuje kanál Nexta.

„Naši energetici, opraváři a stavební dělníci pracovali neúnavně po celý týden. Jsou to lidé, kteří pracují na odstraňování následků ruských úderů a také na ochraně energetických zařízení v různých regionech,“ ocenil ve večerním poselství ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Je jich mnoho a doslova zachraňují normální život naší země.“

V řadě německých měst se dnes konaly tradiční velikonoční mírové pochody a demonstrace. Účastníci vyzývali mimo jiné k diplomatickému řešení ruské války na Ukrajině a konfliktu Izraele s palestinským hnutím Hamás a žádali zastavení dodávek zbraní. Informuje o tom agentura DPA.

Podle předběžných údajů organizátorů vyrazilo po celém Německu do ulic demonstrovat za mír a ukončení zbrojení přes 10 000 lidí. Největší účast byla v Berlíně, kde demonstrovalo kolem 3 500 lidí. Objevily se zde mimo jiné transparenty s nápisy „Přátelství s Ruskem - Ať žije Palestina“ či „Genocida v Gaze“. K vidění byly také ruské a palestinské vlajky, píše DPA.

Demonstrace podle agentury doprovázela prohlášení předních německých politiků o další vojenské podpoře Ukrajiny. „Všichni toužíme po mírumilovnějším světě,“ uvedl v dnes zveřejněném videoposelství spolkový kancléř Olaf Scholz. „Proto podporujeme Ukrajinu v jejím boji za spravedlivý mír, a to tak dlouho, jak bude zapotřebí. Děláme to i pro sebe, pro svou bezpečnost,“ dodal.

„Hraničáři ‚Ocelové hranice' vyvěsili nad osadami Šabelne, Piščane a Dehtjarne modrožlutou vlajku,“ sdílí video ministerstvo vnitra Ukrajiny. „Hraničáři kontrolují oblast a připomínají nepříteli, že toto je naše země a on zde nemá co dělat!“

„Stádo ovcí v noci nelegálně překročilo ukrajinskou hranici poblíž kontrolního stanoviště Korczowa-Krakowiec. Zvířata vyvolala poplach u polské pohraniční stráže,“ tweetuje kanál Nexta TV. „Radar zachytil postavy blížící se k hraniční čáře a poté zvířata překročila hranici a začala se pást. Podle pohraničníků se jedná o stádo 'recidivistů', protože totéž se stalo před dvěma týdny.“

„Obří hřibovitý mrak nad malým ukrajinským městem! Rusko ve středu poprvé použilo svou dosud nejtěžší hororovou zbraň,“ píše německý Bild.

Rusko poprvé proti Ukrajině použilo těžkou termobarickou (též vakuovou, objemově detonující, palivo-vzduchovou aj.) bombu ODAB-1500, konstatuje expert Bildu na základě video analýzy z útoku na Sumskou oblast. 

Moskevský soud poslal na dva měsíce do vazby novinářku zpravodajského portálu SOTAvision Antoninu Favorskou, kterou vyšetřovatelé viní z účasti v extremistické organizaci. Konkrétně prý podle nich zveřejnila příspěvky na platformách Fondu boje proti korupci (FBK) zesnulého opozičního předáka Alexeje Navalného. Favorská obvinění odmítla. Informovaly o tom weby Meduza a The Moscow Times, podle nichž Favorská natočila poslední známé video, na kterém je Navalnyj ještě živý.

Žurnalistka a fotografka Favorská (vlastním jménem Kravcovová) pokrývala soudy s Navalným v trestaneckých koloniích a natočila s ním poslední video na slyšení 15. února, kterého se účastnil prostřednictvím videospojení, píše Meduza. Poté, co ruské úřady převezly hlasitého kritika Kremlu do trestanecké kolonie na Sibiři známé jako Poljarnyj volk, napsala reportáž z obce Charp, kde se věznice nachází.

Favorskou bezpečnostní složky zadržely nejprve 17. března několik hodin poté, co položila květiny u Navalného hrobu. Soud ji pak poslal na deset dní za mříže na základě článku o neuposlechnutí policie, píše Meduza. Když 27. března z vězeňského zařízení odcházela, zadrželi ji znovu. Vyšetřovací výbor proti ní o den později vznesl obvinění související s účastí v extremistické organizaci, jak před několika lety ruský soud označil fondy a štáby spojené s Navalným.

Rusko má stejné geopolitické cíle. „V žádném případě nemůže být cílem Islámského státu,“ zamotal se v televizní debatě ruský komunistický poslanec Leonid Kalašnikov a dodal, že Rusko podporuje islamisty v regionálních konfliktech. Propagandista Popov ho musel zarazit, že Islámský stát ne – ten Rusko potírá.

„V těchto dnech ruský diktátor opět imituje 'volby'. Všichni na světě chápou, že tento člověk, stejně jako mnoho jiných v historii, je opilý mocí a nezastaví se před ničím, aby vládl navždy,“ komentoval ruské volby Putinův ukrajinský protějšek Zelenskyj. „Neexistuje zlo, které by neudělal, aby si udržel svou osobní moc. A nikdo na světě by před ním nebyl chráněn. Jsem vděčný každému státu, vůdci a mezinárodní organizaci, kteří tyto věci nazývali a budou nazývat pravými jmény. Vše, co Rusko dělá na okupovaných územích Ukrajiny, je zločin. Na vše, co ruští vrazi v této válce udělali, aby zajistili Putinovu věčnou vládu, by měla být spravedlivá odpověď. Jen jedna věc mu nahání největší strach: odpovědnost," dodal prezident s tím, že Putin musí skončit u mezinárodního tribunálu v Haagu.

Úřady moldavského separatistického regionu Podněstří podle AFP uvedly, že tamní vojenskou základnu zasáhl dron z Ukrajiny a zničil zde vrtulník.

„Ukrajinští pohraničníci také nestojí stranou pseudovoleb v bažinách a své 'volební lístky' posílají přímo na hlavy okupantů,“ píše sarkasticky na Facebooku Státní pohraniční služba Ukrajiny. „Pomůžeme vám se správným výběrem. 'Hlasovací lístky' 82 mm, 105 mm nebo 120 mm... vyberte si.“

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navštívil velitelství Černomořské flotily v Sevastopolu na okupovaném Krymu. Oficiální místa zveřejnila krátké video.

Přidává ke spekulacím, kdo teď vlastně velí Černomořské flotile i celému ruskému námořnictvu. Oficiálně by to měli stále být Viktor Sokolov a Nikolaj Jevmenov, ti však na videu nejsou vidět. Je tam admirál Alexandr Moisejev, který podle ruských vojenských bloggerů nahradil Jevmenova.

Rusko zahájilo trestní stíhání více než 50 politiků a úředníků z Česka, Polska, Litvy, Lotyšska a Estonska kvůli odstraňování sovětských pomníků, tvrdí ruský zpravodajský kanál SHOT, který se odkazuje na své nejmenované zdroje. Z českých politiků začaly podle těchto informací ruské úřady stíhat starostu městské části Praha 6 Jakuba Stárka a jeho předchůdce Ondřeje Koláře kvůli odstranění sochy maršála Koněva v pražské Bubenči v roce 2020.

Na zprávu ruského kanálu upozornil portál iDNES, který zároveň citoval Kolářovo vyjádření: „Těší mne, že jsem v dobré společnosti, a motivuje mě to do další práce.“

Článek ruského zákoníku, na němž se zakládá trestní stíhání, předpokládá až pětiletý trest odnětí svobody. Kromě Koláře a Stárka jsou mezi stíhanými také estonský ministr vnitra Lauri Läänemets, bývalý lotyšský ministr hospodářství Jánis Vitenbergs nebo předseda obraného výboru lotyšského parlamentu Juris Rancáns.

„Více než 12 000 vojáků Ukrajiny již prošlo vojenským výcvikem od Ministerstva vnitra/Bundeswehru v rámci výcvikové mise EUMAM UA,“ děkuje ukrajinské ministerstvo zahraničí Německu. „Mezi nimi jsou i obránci pracující na německých protiletadlových tancích Gepard.“

Do radnice v Belgorodu narazil ukrajinský dron, dva lidé jsou zranění, uvedl gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov na telegramu.

Partyzáni se pokoušejí o průlom do Belgorodské a Kurské oblasti Ruska, sousedících s Ukrajinou. „Píše se, že bojovníci Ruské legie svobody, Ruského dobrovolnického sboru a Sibiřského praporu vstoupili do ruských regionů 'v rámci společné operace'. Objevují se zprávy o přestřelkách v pohraničních vesnicích a místní obyvatelé zaznamenali pohyb tanků,“ informuje kanál Nexta. „Na hranicích je několik ozbrojených skupin v pickupech.“

Ve vodách u Íránu - v Ománském zálivu - začíná společné námořní cvičení íránských, ruských a čínských sil Mořský bezpečnostní pás 2024.

Evropské státy v období 2019 až 2023 dovezly o 94 procent zbraní více než v letech 2014 až 2018. Ukrajina byla v tomto období čtvrtým největším importérem zbraní na světě po Indii, Saúdské Arábii a Kataru, když po ruské invazi z února 2022 nejméně 30 států světa poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc, uvedl Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). V loňském roce byla Ukrajina vůbec největším dovozcem zbraní na světě.

Spojené státy zvýšily v daném období vývoz zbraní o 17 procent a pokrývají 42 procent světového trhu. „USA posílily svou globální roli dodavatele zbraní – která je důležitou součástí zahraniční politiky země – když vyvezly více zbraní do více zemí než kdy v minulosti,“ napsal SIPRI v prohlášení.

Ruský export zbraní se naopak snížil o 53 procent a na pozici druhého nejvyššího vývozce zbraní ho vystřídala Francie. Stalo se to poprvé od začátku záznamů v roce 1953, napsala agentura Reuters.

Bývalý americký prezident Donald Trump, který se podle všeho opět stane kandidátem amerických republikánů na prezidenta, nehodlá finančně podporovat Ukrajinu a je přesvědčen, že tak ukončí válku Ruska proti této zemi. Po návratu z návštěvy Spojených států, kde se sešel s Trumpem, to v rozhovoru pro televizi M1 řekl maďarský premiér Viktor Orbán.

Trump má podle Orbána ohledně konfliktu na Ukrajině „velmi jasnou vizi, se kterou je těžké nesouhlasit“. Trump podle něj nechce dát na válku „ani cent“, a proto válka skončí. „Je přece zřejmé, že Ukrajina nemůže stát na vlastních nohou. A pokud jí Američané společně s Evropany nebudou dávat zbraně a peníze, válka skončí,“ vyložil Orbán Trumpův pohled na válku. Bývalý americký prezident si podle něj myslí, že když Spojené státy Ukrajinu přestanou finančně podporovat, Evropa to sama nezvládne a konflikt skončí.

Trump je také přesvědčený, že pokud mají Evropané strach z Ruska nebo chtějí posílit svoji bezpečnost, mají si za to sami zaplatit, řekl Orbán, který se s republikánským politikem sešel v pátek.

„Drony zaútočily již na třetí velkou ocelárnu v Rusku. V Čerepovci způsobil útok dronu výbuch v hutním závodě Severstal,“ sdílí video na X kanál Nexta. „Již dříve byly napadeny hutní závody v Lipecké a Kurské oblasti.“

Společné jednání vlád je podle premiéra Petra Fialy (ODS) mimořádným a nadstandardním formátem. Skutečnost, že se neuskuteční konzultace českého a slovenského kabinetu, neznamená, že se nebudou konat dvojstranná jednání a debaty o spolupráci v konkrétních oblastech, řekl ministerský předseda při dnešních sněmovních interpelacích na dotaz Tomáše Kohoutka (ANO). Se Slovenskem, ale také s Maďarskem, má Česko podle Fialy společné zájmy například v energetice, migraci, zemědělství a dopravě.

Česká vláda se odlišuje od slovenské a od maďarské vlády v pohledu na ruskou vojenskou invazi na Ukrajinu, podle Fialy jde o důležité téma. „Neprojeví se to ve zhoršení vztahů mezi našimi zeměmi,“ uvedl. V současnosti ale jde podle něho o to, zda bude střední Evropa součástí Západu, nebo prostorem, který bude váhat a bude vystavený ruskému tlaku. „Já chci, aby střední Evropa byla součástí Západu, a reaguji na svoje kolegy z jiných zemí, kteří mají jiný názor,“ zdůraznil.