ONLINE: Ukrajinské zbrojovky vyrobí deset samohybných houfnic, tvrdí Zelenskyj a volá po ochraně ukrajinského nebe

První dáma Ukrajiny Olena Zelenská se setkala s králem Karlem III., v Británii navštívila také ukrajinské uprchlíky.

Snímky ukrajinských vojáků na Donbase.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes pozval amerického podnikatele a nového majitele Twitteru Elona Muska na Ukrajinu, aby viděl škody způsobené ruskými invazními vojsky, informuje americký list The New York Times (NYT). Podle Zelenského by návštěva Ukrajiny Muskovi mohla pomoci porozumět situaci na místě, když se k ní vyjadřuje. Ukrajinský prezident také uvedl, že si nemyslí, že se ruský prezident Vladimir Putin chystá použít jaderné zbraně.

Zelenskyj promluvil prostřednictvím videopřenosu na konferenci DealBook pořádané NYT. Ve své řeči opět vytkl Muskovi jeho říjnový návrh „mírového plánu“ pro Ukrajinu. Musk v plánu navrhl, aby Ukrajina získala neutrální status a zřekla se Ruskem anektovaného poloostrova Krym. Pod dohledem OSN by se podle Muskova návrhu mělo na anektovaných územích uskutečnit nové hlasování, které by odráželo „vůli lidu“.

„Pokud chcete pochopit, co tady Rusko udělalo, přijeďte na Ukrajinu a uvidíte to na vlastní oči,“ vzkázal dnes Zelenskyj Muskovi. „Potom nám řeknete, jak tuto válku ukončit, kdo ji začal a kdy ji můžeme ukončit,“ dodal.

Pro vyjednávání s Ukrajinou je 55 procent Rusů, pro pokračování války jen 25 procent, napsal dnes zpravodajský server Meduza o výsledcích neveřejného průzkumu veřejného mínění, provedeného za zakázku Kremlu. Současně portál připustil, že Kreml, který není ochoten k ústupkům a nehodlá se vzdát zabraného území Ukrajiny, se sotva bude ohlížet na názor účastníků průzkumu. Větší vliv spíše bude mít další průběh války.

„Počet stoupenců míru se během půl roku zdvojnásobil,“ napsal server o hlavním poznatku z průzkumu, který podle portálu uskutečnil úřad FSO, jenž se stará o prezidentovu ochranu. Za obrat v názorech ruské veřejnosti může série porážek na ukrajinském bojišti a nepopulární mobilizace, kterou Kreml podnikl k doplnění jednotek prořídlých ztrátami.

Získaná čísla odpovídají poznatkům z říjnového průzkumu nezávislého střediska Levada, podle kterého se pro mírová jednání vyslovilo 57 procent dotázaných, zatímco pro válku 27 procent.

Ukrajinská tajná služba SBU dnes uvedla, že našla zbraně při prohlídkách prostor patřících proruskému opozičnímu politikovi Jevhenu Murajevovi. Vůdce úředně zakázané strany Naši čelí na Ukrajině obvinění z vlastizrady a podle kontrarozvědky se momentálně skrývá v zahraničí.

V prohlášení zveřejněném na Telegramu SBU uvedla, že provedla řadu prohlídek v domech a kancelářích Murajeva a jeho nejbližších spolupracovníků. Kromě zbraní při nich zabavila také množství hotovosti - včetně ruských rublů - počítačové vybavení, komunikační zařízení a další materiály.

Murajevova politická strana a jím řízená televize Naš byly před ruskou invazí 24. února považovány za nástroje pro šíření ruských zájmů na Ukrajině. Strana Naši byla po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu zakázána.

Dlouholetá suspendace ruského atletického svazu kvůli státem podporovanému dopingovému programu by mohla skončit v březnu příštího roku. Šéf pracovní komise zabývající se touto kauzou Rune Andersen po dnešním zasedání rady Světové atletiky (WA) v Římě řekl, že pokud požadované reformy budou nadále pokračovat jako dosud, mohl by v březnu vydat doporučení k přijetí ruského svazu do struktur Světové atletiky.

Tak jako tak by to ale neznamenalo automatický návrat ruských atletů do mezinárodních soutěží. To šéf Světové atletiky Sebastian Coe podmiňuje ukončením válečného konfliktu na Ukrajině.

„Pár věcí je ještě třeba vyřídit, ale změna kultury je znatelná,“ konstatoval na tiskové konferenci Anderson. Ruští atleti mají zákaz startů na mezinárodních akcích od roku 2015. Od té doby závodili na mezinárodní scéně jen vybraní sportovci, kteří dostali přidělený neutrální status.

Lidé ve Lvově sedí při svíčkách. Ukrajinskou energetickou infrastrukturu v posledních týdnech zasáhly ruské střely.

Ruský soud poprvé vyhověl žalobě mobilizovaného občana a uznal jeho povolání do armády za nezákonné, oznámil dnes právník a ochránce lidských práv Pavel Čikov, od něhož tuto zprávu převzala média, včetně ruské redakce BBC. Průlomový verdikt vynesl soud v Gatčině, asi 50 kilometrů od Petrohradu na severozápadě Ruska.

„Soud dnes vyhověl žalobě mobilizovaného,“ napsal Čikov v sociální síti. Třiadvacetiletý Pavel Mušumanskij dříve kvůli své náboženské víře místo povinné vojenské služby v armádě absolvoval alternativní civilní službu. Po vyhlášení mobilizace však dostal povolávací rozkaz a rovnou jej poslali do vojenské jednotky - a to bez ohledu na námitky Mušumanského, který si stěžoval i na to, že jej odvedli bez jakéhokoliv lékařského vyšetření.

Muž se obrátil na soud, který ještě v říjnu předběžným opatřením pozastavil platnost rozhodnutí o mobilizaci až do vyřešení případu.

Poslanci německého Spolkového sněmu dnes uznali jako genocidu hladomor, který na Ukrajině ve 30. letech minulého století vyvolal sovětský režim. Ukrajinský velvyslanec v Německu Oleksij Makejev rezoluci ještě před hlasováním označil za důležitou podporu Ukrajině, která od února čelí ruské invazi. Po hlasování Makejev poděkoval poslancům z návštěvnické tribuny.

„Z dnešního pohledu se nabízí historicko-politická kvalifikace jako genocida. Německý Spolkový sněm takové hodnocení sdílí,“ uvádí rezoluce o holodomoru, jak se ukrajinsky hladomoru říká. Text navrhli vládní poslanci sociální demokracie (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) společně s opoziční konzervativní unií CDU/CSU.

„Cílené a hromadné zabíjení lidí hladem si na Ukrajině vyžádalo miliony obětí. Masové umírání hladem nenastalo následkem neúrody, ale bylo za něj odpovědné politické vedení Sovětského svazu pod vedením Josifa Stalina. Holodomor tak představuje zločin proti lidskosti,“ konstatuje přijatý dokument.

Ruské jaderné výhrůžky bere Západ vážně, ale nezalekne se, řekl německý kancléř Scholz. NATO proto musí podle něj musí udržovat odstrašivý potenciál.

Skupina českých spisovatelů dala dohromady sbírku povídek, které různým způsobem pojednávají o strachu či smrti, ale i o hrdinství a naději. Nazvali ji Nevzdáme se, a rozhodli se tak podpořit Ukrajinu bojující proti ruské invazi.

Úvodní text sbírky napsal novinář Michal Kubal, následující povídky čtenáře zavedou do různých končin i časů. Autoři dnes sbírku v Praze pokřtili, výtěžek z prodeje knihy věnuje nakladatelství Argo zastupitelskému úřadu Ukrajiny v ČR k nákupu obranného vojenského materiálu.

Kromě Kubala do sbírky přispěli Jiří Padevět, Pavel Bartáček, Pavel Koudelka, Václav Syruček, Milada Střítezská, Martin Šinkovský, Bohdan Dlouhý, Zbyněk Moravec, Aleš Dvořák, Markéta Kadlecová, Irena Moravcová, Petr Sýkora a Mauser de Vader.

„Začátek války na Ukrajině ve mně vyvolal šok. Protože nejsem běžec ani boxer, nemůžu si emoce vyběhat ani vyboxovat. Rád píšu, tak jsem začal psát. Pro mě nejvíce fascinujícím příběhem byl boj o letiště Hostomel a vznikla povídka,“ řekl dnes při křtu knihy její editor, historik a spisovatel Dalibor Vácha.

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. Reagují tak na sabotáž na plynovodech Nord Stream 1 a 2 v Baltském moři. Ta podle Scholze nezůstane bez odezvy.

Na dvojici plynovodů spojujících po dně Baltského moře Rusko a Německo se v září objevilo několik průrev. Švédské vyšetřování došlo k tomu, že byly výsledkem sabotáže, Dánsko zase k tomu, že je způsobily mohutné exploze. Někteří evropští politici vyjádřili přesvědčení, že za poškozením plynovodů stála Moskva. Ta to odmítla a ze sabotáže obvinila Británii.

„Potrubí, telefonní kabely a internetové spojení jsou životně důležitými tepnami pro naše hospodářství a musí být obzvláště dobře chráněny,“ řekl dnes Scholz. Právě útoky na Nord Stream 1 a 2 podle něj jasně ukázaly rizika. Proto šéfa NATO Jense Stoltenberga, s nímž dnes oba předsedy vlád čeká večeře, požádají o založení koordinačního centra.

Snímky ze Siversku. 

Jaderné velmoci se musí vyhnout jakékoliv vojenské konfrontaci, a to i konvenčními zbraněmi. Podle agentury TASS to dnes řekl šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov. Uvedl také, že Západ tlačí Ukrajinu do střetu s Ruskem.

„Je nutné se vyhnout jakémukoliv vojenskému střetu mezi jadernými mocnostmi, a to i za použití konvenčních zbraní. Eskalace by se mohla vymknout kontrole,“ řekl Lavrov. Západ se podle něj tuto zásadu snaží obejít tím, že Ukrajinu „doslova tlačí“ do pokračování války, kterou sám vede proti Rusku.

Ruský prezident Vladimir Putin v průběhu války na Ukrajině vyslovil řadu nepříliš zastíraných hrozeb použitím jaderných zbraní, připomíná agentura Reuters. Několik ruských vrcholných představitelů však opakovaně popřelo, že by se Moskva chystala jaderné zbraně na Ukrajině použít.

Ministerstvo práce má do poloviny ledna navrhnout, jak by měly od dubna vypadat dávky pro válečné uprchlíky z Ukrajiny. Má připravit revizi systému podpory. Uložila mu to vláda. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Asistenční centra pro příchozí budou podle něj kraje provozovat do konce března, pak od nich provozování převezme stát.

Česko přiznává uprchlíkům dočasnou ochranu zatím do konce března. Kabinet dnes schválil návrh novely, která ji podle dohody EU prodlužuje o rok. Uprchlíkům s vízem k ochraně stát vyplácí humanitární dávku 5000 korun na pořízení základního vybavení pro začátek života v ČR. Příchozí v nouzi ji mohou pobírat opakovaně, ale nejdéle dalších pět měsíců. Dávka není pro ty, kteří mají zajištěné ubytování se stravou a vybavením.

Běženci, kteří jsou v ČR víc než půl roku a jsou v tísni, pak mohou požádat o další podporu. Od šestého měsíce po získání dočasné ochrany může dospělý dostat částku ve výši životního minima, nyní tedy 4620 korun. Pro děti a mladé do 18 let to může být teď 3320 Kč. Úřady práce pak posílají ještě solidární příspěvek těm, kteří zdarma u sebe doma či ve svém volném bytě ubytují uprchlíky aspoň na 16 dní v měsíci.

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.

Mezi sankcionovanými osobami je i ruský ministr průmyslu a obchodu Denis Manturov, který byl podle britské vlády zodpovědný za dohled nad ruským zbrojním průmyslem a vybavováním mobilizovaných jednotek. Částečnou mobilizaci na konci září vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin po několika měsících invaze na Ukrajinu, kterou zahájil v únoru.

„Rozhodnutí ruského režimu částečně mobilizovat ruské občany bylo zoufalým pokusem přemoci statečné Ukrajince bránící své území. Neuspěl,“ uvedl v prohlášení šéf britské diplomacie James Cleverly. „Dnes jsme sankcionovali osoby, které tento odvod prosadily a poslaly tisíce ruských občanů bojovat v Putinově nezákonné a odporné válce,“ dodal Cleverly.

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. „Evropa roky věděla o nedostatku v podobě chybějícího systému protivzdušné obrany,“ řekla Lambrechtová.

„Nyní ale nastala změna a jednáme. A jsem ráda, že k projektu se připojilo 15 zemí,“ uvedla. Zájem na obranném systému proti balistickým raketám a dalším hrozbám ze vzduchu mají vedle Německa také Česko, Slovensko, Británie, Norsko, Maďarsko, Bulharsko, Belgie, Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Nizozemsko, Rumunsko a Slovinsko. Tyto země v říjnu podepsaly příslušné prohlášení.

Scholz v srpnovém projevu na Univerzitě Karlově v Praze hovořil o svých představách budoucnosti demokratické Evropy. Jako hrozbu zmínil nedostatečnou vzdušnou obranu, do které by rád zapojil ostatní evropské země. 

Nespotřebovaných 560 milionů korun z programu ministerstva pro místní rozvoj na rozšíření bydlení pro ukrajinské uprchlíky půjde na jinou pomoc pro Ukrajinu. Schválila to dnes vláda, uvedlo na twitteru ministerstvo.

Program Ukrajina - rozšíření veřejných ubytovacích kapacit skončil 30. září, bylo v něm připraveno 860 milionů korun. Na začátku října resort informoval o tom, že přijal celkem 178 žádostí o dotace za 220 milionů korun. Díky programu pomůže až 2425 uprchlíkům z Ukrajiny, případně i dalším potřebným osobám, uvedlo tehdy ministerstvo.

V úterý úřad uvedl, že žadatelé vyčerpali celkem 300 milionů korun. „Zbylých 560 milionů chceme proto po dohodě s dalšími resorty využít na jinou, v tuto chvíli vhodnější, pomoc Ukrajině,“ poznamenal vicepremiér a ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš (Piráti).

Uniper zahájil arbitrážní řízení proti ruskému Gazpromu. Požaduje náhradu za omezení dodávek ruského plynu do Německa od června letošního roku.

Česká republika bude moci být nejpozději od roku 2025 úplně nezávislá na ruském ropovodu Družba. Nejvyšší orgán konsorcia TAL dnes při zasedání v Rakousku schválil projekt rozšíření ropovodu TAL. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS).

Úprava ropovodu umožní podle Fialy navýšení dodávek ropy na požadovaných sedm až osm milionů tun ročně. Náklady na technické úpravy, které toto umožní, jsou odhadovány na 1,2 až 1,6 miliardy korun. „Tyto úpravy budou realizovány zhruba do dvou let,“ řekl Fiala.

Ropovod TAL vede z italského Terstu do Německa a Rakouska, ČR je na něj napojená přes produktovod IKL. TAL je napájen ropou, kterou do přístavu v Terstu přivážejí tankery z celého světa. Loni se do ČR dovezlo podle statistiky ministerstva průmyslu 6,8 milionu tun ropy, meziročně o 10,8 procenta více. IKL přepravil 51,2 procenta ropy, zbytek přepravil ropovod Družba.

Uprchlíci z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí asi dostanou možnost prodloužit si dočasnou ochranu v Česku do konce března 2024. Novelu schválila vláda, nyní ji posoudí Parlament, řekl dnes novinářům vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Dočasná ochrana má podle nynějších předpisů trvat maximálně do konce března příštího roku, podle vnitra však dosavadní stav válečného konfliktu nenasvědčuje tomu, že by v blízké době byl možný návrat uprchlíků do jejich domovů.

Dočasná ochrana držitelům umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Prodloužení ochrany bude vyžadovat nejprve elektronickou a posléze osobní registraci. Úřadům to podle Rakušana umožní také zjistit, kolik uprchlíků se na území Česka stále nachází.

„Využijeme to ke sběru všech potřebných dat, která chceme mít k dispozici a na základě toho budeme pracovat na dalších adaptačních a integračních programech,“ řekl Rakušan.

Ruský útok na Cherson zabil jednoho člověka a dalšího zranil. Ostřelování zabilo 70letou ženu a zranilo 64letého muže, uvedl guvernér Jaroslav Januševič.

Ukrajinské ministerstvo zahraničí kvůli incidentu s dopisovou bombou v Madridu nařídilo posílit bezpečnost na všech ukrajinských velvyslanectvích.

 Na ukrajinskou ambasádu v Madridu dorazila obálka s bombou, která dnes krátce po poledni lehce zranila jednoho zaměstnance. Informují o tom místní média. Podle nich zatím není známo, kdo dopis poslal, ani druh výbušniny.

Zaměstnanec ambasády, který utrpěl zranění, sám došel do zdravotnického zařízení, aby se nechal ošetřit.

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters situaci na frontě označil za složitou. Kvůli ruské vojenské agresi za uplynulý den zahynulo na Ukrajině pět civilistů, oznámila dnes agentura Ukrinform s odvoláním na prezidentskou kancelář. V Chersonu při ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč.