ONLINE: Zelenskyj o elektrárně u Kyjeva. Ukrajina ji neubránila, protože jí došly rakety

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra.

Snímky z Charkova.

Rusko přidalo do videa z koncertu, který se konal před Kremlem na počest anexe ukrajinských území, nadšený křik diváků. Chtělo tím ukázat "podporu lidu". Rozdíl mezi verzí přímo z místa je značný. 

Od začátku války Rusko ukradlo ukrajinské obilí v hodnotě půl miliardy dolarů, píše AP. Novinářům agentury se podařilo vysledovat více než 50 zásilek s obilím z okupovaných oblastí Ukrajiny, které zamířily do přístavů v Turecku, Sýrii, Libanonu a dál.

Americký podnikatel a zakladatel Tesly Elon Musk pochybuje o vítězství Ukrajiny proti Rusku. 

„Rusko provádí částečnou mobilizaci. V případě ohrožení Krymu přejde k plné válečné mobilizaci. Smrt na obou stranách bude zničující. Rusko má 3x víc obyvatel než Ukrajina, takže je vítězství Ukrajiny v totální válce nepravděpodobné. Pokud vám záleží na obyvatelích Ukrajiny, usilujte o mír,“ napsal na Twitteru. 

Ukrajinští vojáci kráčí Bachmutem.

V německé Geře dnes demonstrovalo proti politice spolkové vlády a válce na Ukrajině zhruba 10.000 lidí. S odvoláním na policii o tom informovala agentura DPA. Protesty jsou na dnešek ohlášeny také v dalších městech na východě Německa, mimo jiné v saském Plavně či v Magdeburku v Sasku-Anhaltsku.

Protestní pochod městem Gera ve spolkové zemi Durynsko se odehrál u příležitosti Dne německé jednoty. Účastníci při něm hlasitě vyjadřovali nesouhlas se současnou politikou spolkové vlády, vysokou inflací a válkou na Ukrajině. Zazněly také požadavky na ukončení sankcí proti Rusku.

Akce se zúčastnil šéf strany Alternativa pro Německo (AfD) v Durynsku Björn Höcke, který patří k nejvýraznějším představitelům národoveckého křídla této pravicově populistické formace.

Moskevský soud bude odvolání americké basketbalistky Brittney Grinerové proti devítiletému trestu vězení za držení drog projednávat 25. října. Dvojnásobná olympijská vítězka a mistryně světa byla 4. srpna odsouzena za to, že policie v únoru na moskevském letišti našla v jejích zavazadlech náplně do elektronické cigarety obsahující konopný olej.

Jednatřicetiletá Grinerová se hájila tvrzením, že konopný olej zabalila nedopatřením při spěšném balení. Obhajoba soudu také předložila potvrzení, že opora týmu z Jekatěrinburgu má látku na lékařský předpis a užívá ji proti bolesti.

Zatčení hvězdné basketbalistky přišlo v době napjatých vztahů mezi USA a Ruskem krátce před invazí vojsk na Ukrajinu. Ve Spojených státech je odsouzení Grinerové považováno za nespravedlivé a případ je předmětem jednání vrcholných představitelů obou zemí. Grinerová by se tak mohla stát součástí výměny vězňů.

Plukovník ozbrojených sil Ukrajiny Michail Matjušenko, který vedl skupinu "Kyjevští duchové", zahynul v bitvě nad Černým mořem. Zemřel už v černu, tělo ale našli teprve nedávno. Informoval o tom starosta Buči Anatolij Fedoruk. 

Česká republika se dnes stala předsednickou zemí Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE). Funkci bude po 12 měsíců vykonávat český velvyslanec při OSN, OBSE a dalších mezinárodních organizacích ve Vídni Ivo Šrámek, uvedla mluvčí českého ministerstva zahraničí Karolína Rezková.

Rada guvernérů je jedním ze dvou hlavních orgánů agentury - navrhuje její rozpočet, se souhlasem Generální konference jmenuje ředitele, posuzuje žádosti o členství nebo například zveřejňuje bezpečnostní standardy MAAE.

Ministr zahraničí Jan Lipavský podle tiskové zprávy svého úřadu zvolení Česka „považuje za velký úspěch české diplomacie“. „Agentura v poslední době ukázala, že je opravdu důležitá pro bezpečnost evropského kontinentu. Mám radost, že se také brzo budu moci sejít s jejím generálním ředitelem Rafaelem Grossim,“ dodal ministr.

MAAE se v uplynulých měsících dostala do středu mediální pozornosti kvůli napětí kolem ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny okupované ruskými jednotkami, která se stala terčem ostřelování.

Finská premiérka Sanna Marinová podpořila návrh postavit na hranici s Ruskem plot. 

Snímky ze Svjatohorsku.

V Jelanské posádce ve Sverdlovské oblasti na Urale zahynuli dva zmobilizovaní vojáci. Přesné příčiny jejich smrti se zjišťují, uvedl dnes na svém webu ruský list Kommersant s odvoláním na oblastní ombudsmanku Taťjanu Merzljakovovou.

Smrt jednoho z mobilizovaných mohla souviset s epileptickým záchvatem během otravy alkoholem, uvedla ombudsmanka. Druhý zmobilizovaný podle poslance Maxima Ivanova spáchal sebevraždu. Dalšího zmobilizovaného vojáka ze cvičiště poslali domů, kde „vzápětí zemřel kvůli cirhóze jater“, dodal Kommersant.

Ověřit tyto informace zatím není možné, poznamenala ruská redakce BBC, podle které jde o první případy úmrtí zmobilizovaných vojáků ještě před jejich odesláním na Ukrajinu.

Ruské ministerstvo obrany dnes v aplikaci Telegram zveřejnilo první dojmy zmobilizovaných vojáků poté, co dorazili do Donbasu na východě Ukrajiny: „Vidíme, že se lidé znovu naučili usmívat, a tedy nepřijeli jsme nadarmo,“ prohlásil jeden z vojáků podle ministerstva. „Když jsem uviděl lidi, civilisty, uviděl jsem v jejich očích naději,“ dodal druhý.

Generální ředitel Záporožské jaderné elektrárny Ihor Murašov, kterého podle Ukrajiny zadržela minulý týden ruská hlídka, byl propuštěn. Na twitteru to dnes oznámil šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi.

„Vítám propuštění Ihora Murašova. Obdržel jsem potvrzení, že se Murašov bezpečně vrátil ke své rodině,“ napsal Grossi. Neupřesnil ale, kdo ředitele Ruskem okupovaného zařízení držel. MAAE v sobotu uvedla, že je v kontaktu s „příslušnými úřady“, aniž jmenovala Rusko. Murašov podle ní byl v „dočasné vazbě“.

Murašova podle Pavla Kotina, šéfa ukrajinské společnosti Enerhoatom, která Záporožskou jadernou elektrárnu spravuje, násilím v pátek při cestě ze zařízení zadržela ruská hlídka. Zavázala mu oči a odvezla jej na neznámé místo, uvedl Kotin. Rusko obvinil z „jaderného terorismu“ a vyzval, aby ředitele okamžitě propustilo. Ve věci se také obrátil na Grossiho a MAAE.

Dnes předvolaný ruský velvyslanec Zmejevskij tlumočil náměstkovi ministra zahraničí Kurfürstovi Putinovu pozici k anexi ukrajinských oblastí.

Ruské ministerstvo vnitra zařadilo novinářku Marinu Ovsjannikovovou na seznam hledaných osob. Informovala o tom agentura TASS. Novinářka byla v srpnu obviněna z úmyslného šíření „lživých informací“ o ruských ozbrojených silách, za což jí hrozí až desetiletý trest, a moskevský soud jí uložil domácí vězení.

Není jasné, kde se nyní Ovsjannikovová nachází. Právní zástupce novinářky agentuře AFP potvrdil, že je novinářka hledaná, podrobnosti ale nezmínil. „Není tam, kde měla do 9. října být,“ uvedl právník. Do zmíněného data platilo domácí vězení Ovsjannikovové, očekávalo se, že jej následně soud prodlouží.

Ovsjannikovová se stala známou v polovině letošního března svým protestem proti válce na Ukrajině v živém vysílání ruské státní televize. Od té doby dostala několik pokut za nepovolené protesty a „diskreditaci“ ruské armády a čelí trestnímu stíhání za šíření „lživých informací“, když minulý měsíc při protestu u Kremlu poukázala na smrt stovek dětí při ruské invazi na Ukrajinu.

Evropská komise dnes podpisem příslušného memoranda potvrdila zapůjčení dalších pěti miliard eur (123 miliard Kč) Ukrajině na financování běžného chodu státu. První díl půjčky Evropská unie pošle kolem poloviny měsíce, oznámil eurokomisař Valdis Dombrovskis. Další dvě části mají následovat do konce roku.

Slíbená podpora je součástí devítimiliardového balíku, který evropský blok avizoval už na jaře a ze kterého byla zatím poskytnuta pouze jedna miliarda. Uvolňování peněz provází jisté neshody ohledně toho, jakou část balíku mají tvořit granty a jakou úvěry. Pětimiliardovou půjčku členské státy formálně schválily před dvěma týdny.

„Těší mě, že mohu podepsat druhé memorandum o porozumění s Ukrajinou od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou brutální válku,“ napsal na twitteru Dombrovskis po dokončení schvalovacího procesu. Dodal, že peníze poslouží Kyjevu pro uspokojení okamžitých finančních potřeb včetně vyplácení mezd a důchodů. „První část doručíme v polovině října, následující dvě části budou následovat později v (tomto) roce,“ napsal.

Delegace šesti německých poslanců dnes navštívila Tchaj-wan a ostrovu slíbila podporu v případě vojenských hrozeb ze strany Pekingu. Napsal to deník South China Morning Post. Šéf německé delegace Klaus-Peter Willsch z opoziční CDU nepřímo přirovnal situaci Tchaj-wanu s Ukrajinou. Čína proti návštěvě protestovala a zákonodárce vyzvala, aby přestali udržovat vztahy s tchajwanskou vládou.

Delegace se dnes setkala s tchajwanskou prezidentskou Cchaj Jing-wen, která německé poslance informovala o čínských vojenských cvičeních u ostrova, která Peking zorganizoval po srpnové návštěvě předsedkyně americké Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiové.

„Pokud bude čelit vojenským hrozbám, Tchaj-wanu odvážně poskytneme asistenci a podporu,“ uvedl Willsch. Připomněl, že Berlín podporuje Ukrajinu, která čelí ruské invazi. Delegace jednala s prezidentkou i o posílení vztahů na ekonomické úrovni, například ve výrobě polovodičů.

Švédská pobřežní služba dnes s podporou vojenského námořnictva vyslala k poničeným plynovodům Nord Stream 1 a 2 ponorku. Ta má posbírat více informací o incidentu, který seismologové označují za výbuchy, jež narušily potrubí a zapříčinily únik plynu, napsala agentura Reuters.

„Za misi zodpovídá pobřežní stráž, my je ale podporujeme jednotkami. Jediná, kterou budeme jmenovat, je HMS Belos, což je záchranné podmořské plavidlo,“ řekl Reuters mluvčí švédského námořnictva Jammie Adamsson.

Evropské státy incident vyšetřují jako sabotáž se zatím neznámým pachatelem. Rusko, jehož státní firma Gazprom je většinovým vlastníkem plynovodů, ze sabotáže obvinilo Západ, konkrétně Spojené státy. USA jakékoliv zapojení do incidentu odmítly.

Druhý den mobilizace v Rusku ukázal, že už se jí sotva dá říkat částečná, napsala dnes ruská redakce BBC. Lidé po celém Rusku dostávali povolávací rozkazy, doma nebo i v práci, a to v jakoukoli denní nebo noční hodinu, a rovnou byli posazeni do letadel nebo autobusů, které je převezly do středisek vojenské správy nebo přímo k jednotkám. Hlásit se na vojenskou správu měli v některých případech i lidé bez zkušeností z armády, otcové čtyř a více dětí, a dokonce i muži nad 60 let věku.

Také americký institut pro studium války ISW uvedl, že ruské úřady už porušují slíbené podmínky částečné mobilizace. Upozornil například na video, na němž údajně policie odvádí přímo z výuky studenty univerzity v Burjatsku.

„Budou chytat všechny, na koho dosáhnou,“ řekl v rozhovoru se stanicí Nastojaščeje vremja odborník na bezpečnost Pavel Luzin. Ruské úřady ale i tak podle něj budou mít problém naverbovat 300.000 rezervistů se zkušeností z armády, což je záměr ohlášený ve středu ministrem obrany Sergejem Šojguem. Povolávací rozkazy se sice v Rusku vydávají ve velkém, ale ne všichni adresáti je přijímají, podotkl Luzin.

Majitel Sklárny a minipivovaru v Harrachově na Jablonecku František Novosad se rozhodl kvůli vysokým cenám plynu zastavit v listopadu výrobu a na dva měsíce vyhasit sklářskou pec. Většinu z 90 zaměstnanců plánuje propustit. Vyrábět chce znovu od poloviny ledna.

Zatímco letos firma musela nakupovat plyn za spotové ceny v průměru za 200 eur za megawatthodinu (4900 Kč), na příští rok má plyn zajištěný za výrazně nižší cenu 26 eur (640 Kč), řekl dnes ČTK Novosad.

Sklářská výroba patří k energeticky velmi náročným odvětvím, i když se podle Novosada snaží firma šetřit a sklo taví jen obden, spotřebu výrazně snížit nedokáže. Malá krkonošská sklárna spotřebuje ročně kolem 8000 megawatthodin plynu. Zatímco loni za něj za celý rok zaplatila 4,5 milionu korun, letos už náklady na plyn překročily 20 milionů a ještě není konec roku. „Utratili jsme už i 12 milionů, které jsme si v minulých letech našetřili na novou pec,“ řekl majitel sklárny.

Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov dnes prohlásil, že pošle tři své nezletilé syny bojovat na Ukrajinu. Informovala o tom stanice BBC a agentura AFP. O víkendu vůdce ruské autonomní republiky reagoval na zprávu o ústupu Rusů z Lymanu příspěvkem na sociálních sítích, ve kterém vyzval k použití taktické jaderné zbraně s nižší účinností na „příhraničních územích“, tedy v regionu, který Rusko anektuje.

Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes v reakci uvedl, že Moskva dává přednost „vyváženému přístupu“ k otázce nukleárních zbraní.

„Je to velice emotivní moment. Šéfové regionů mají právo vyjádřit svůj názor. Ale i v těžkých okamžicích by emoce měly zůstat stranou jakéhokoliv hodnocení. Proto se raději držíme vyvážených, objektivních hodnocení,“ řekl novinářům Peskov. Použití jaderných zbraní se podle něj řídí příslušnou doktrínou.

Ruská jaderná doktrína umožňuje použití nukleárních zbraní, pokud budou proti zemi použity tyto nebo jiné zbraně hromadného ničení, popřípadě pokud bude Ruská federace čelit existenční hrozbě při použití konvenčních zbraní. Kreml dal zároveň už dříve najevo, že jaderná ochrana se bude vztahovat i na čtyři oblasti Ukrajiny, které Moskva právě anektuje, píše agentura Reuters.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) předvolal na úřad ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského kvůli flagrantnímu porušování mezinárodního práva a ilegální anexi ukrajinských oblastí. Sdělil to dnes na twitteru.

„Prostřednictvím našeho náměstka Jaroslava Kurfürsta jsme dali ruské straně jasně najevo, že zločinnou agresi a sprostou krádež území nebudeme tolerovat,“ řekl šéf české diplomacie v nahrávce, kterou ČTK poskytla mluvčí ministerstva Lenka Do.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek podpisem smluv zahájil proces záboru čtyř ukrajinských regionů. Kromě Záporožské a Chersonské oblasti jde také o mezinárodně neuznané proruské separatistické útvary Doněckou lidovou republiku (DNR) a Luhanskou lidovou republiku (LNR). Kyjev a Západ anexi odmítly jako nelegální a odsoudily ji. Jde přibližně o 15 procent z celkové rozlohy Ukrajiny.

Schodek státního rozpočtu ke konci září vzrostl na 270,9 miliardy korun ze srpnových 231,1 miliardy Kč. Dnes o tom informovalo ministerstvo financí (MF). Loni byl deficit rozpočtu ke konci září 326,3 miliardy korun, což byl nejhorší zářijový výsledek od vzniku Česka.

Spojené státy po únicích plynu z podmořského potrubí Nord Stream zdražily zkapalněný zemní plyn (LNG) a zvýšily jeho prodej. Bez bližších podrobností to dnes podle tiskových agentur prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Spojené státy v minulosti opakovaně kritizovaly výstavbu plynovodu Nord Stream 2, který vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa, a nyní těží ze zvýšeného zájmu o LNG především v Evropě.