ONLINE: Přesila ruských jednotek? Ukrajinci na frontě čekají na slíbenou munici, problém bude její doprava

Děkujeme za vaši pozornost během našeho online přenosu k válce na Ukrajině. Pokračovat budeme zase zítra ráno, prozatím přejeme dobrou noc. 

Ministři zahraničí Estonska a Nizozemska dnes jednali na Ukrajině o další pomoci pro zemi napadenou Ruskem i o tom, jak zajistit, aby nezůstaly nepotrestané válečné zločiny spáchané během invaze. Urmas Reinsalu a Wopke Hoekstra se ve Lvově sešli s ukrajinským premiérem Dmytrem Kulebou i s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Šéf estonské diplomacie řekl, že Kyjev teď nutně potřebuje zejména dodávky munice.

„Jsme vděční všem zemím, které slíbily dodání střel Ukrajině. Ale víme, že střel je méně, než by bylo potřeba, zejména pokud jde o ráži 155 milimetrů,“ řekl na brífinku s Kulebou Reinsalu. Podle něj o dodávce jednoho milionu kusů této munice budou příští týden jednat ministři obrany EU. Dělostřelecká munice ráže 155 milimetrů se využívá zejména pro děla a houfnice.

Ve Sněmovně se dnes kolem poledne opět rozhořel spor kvůli pomoci Ukrajině čelící přes rok ruské vojenské invazi. Provázela jej i obvinění ze lží nebo šíření nenávisti. Poslanci využili pro slovní přestřelku krátké poznámky, čímž překonávají čtvrteční verdikt dolní komory, která hlasy koalice neumožnila běžnou debatu ve druhém čtení sporného vládního návrhu na zkrácení červnové valorizace důchodů.

Jaroslav Foldyna (SPD) v reakci uvedl, že mu je jasné, že pro koalici musí být těžké tento „nesmysl“ obhajovat. „Okradli jste důchodce o tisíc korun, rvete prachy na Ukrajinu,“ prohlásil Foldyna a z koaliční části sálu se ozvalo bouchání do lavic. „Jen si zabouchejte, oni vám to lidi spočítají,“ komentoval Foldyna počínání vládního tábora. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil jeho vystoupení za „výraz duševního ubožáctví“ a „útokem na nejnižší pudy“. Poukazoval na náhrady za pomoc Ukrajině od spojenců a od Evropské unie.

„V Samaře naléhavě přistálo letadlo kvůli cestujícímu, který křičel ‚Jsem Rus!‘,“ uvádí na twiteru TV Nexta k přiloženému videu. 

„Důležitou zprávou dnešní přátelské návštěvy maďarské prezidentky Katalin Novákové na Pražském hradě je, že maďarský parlament bude očekávaně v týdnu od 20. března hlasovat o ratifikaci vstupu Finska a Švédska do NATO,“ uvedl na twitteru mluvčí Hradu Jiří Ovčáček. Právě Maďarsko je společně s Tureckou poslední zemí, která ještě ratifikaci nepodstoupila. Finsko a Švédsko chce do NATO vstoupit kvůli ruské agresi na Ukrajině. 

Ukrajinky čelily během okupace tlaku, aby z novorozenců učinily ruské občany. Na snímku je Natalia Lukina, která dceru Katerynu porodila uprostřed dělostřelecké palby a na okupovaném území.

Spojené státy pošlou Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě 400 milionů dolarů (asi 8,8 miliardy Kč). Oznámil to dnes ministr zahraničí Antony Blinken. Podle něj ukrajinská armáda dostane z amerických skladů zejména munici, a to včetně střel do raketových systémů HIMARS a houfnic.

„Tento balík vojenské pomoci obsahuje další munici pro systémy HIMARS poskytnuté USA a houfnice, které Ukrajina tak účinně používá pro svou obranu, a také munici pro bojové vozy Bradley, mostní tanky, demoliční munici a vybavení, a také údržbu, výcvik a podporu,“ uvedl Blinken.

Spojené státy uvalily sankce na šest Rusů zapojených do pronásledování opozičního aktivisty Vladimira Kara-Murzy. Již dříve bylo oznámeno, že Vladimírovy zdravotní problémy a necitlivost končetin začaly ve vyšetřovací vazbě.

V oblasti armádního letiště v Krasnodaru na jihu Ruska dnes vznikl rozsáhlý požár. S odkazem na místní informační kanál na platformě Telegram o tom informovalo Rádio Svobodná Evropa (RFE/RL). Požár byl natolik silný, že ho zaznamenaly i družice NASA určené ke sledování lesních požárů, tvrdí stanice. Obyvatelé města kromě toho slyšeli exploze.

Zpráva o výbuších a požáru na letišti v Krasnodaru přichází dva dny poté, co v úterý řada ruských regionů včetně Moskevské oblasti ohlásila útoky dronů. Kyjev se k úterním incidentům nepřihlásil. Podle serveru BBC News lze ale předpokládat, že za útoky stojí ukrajinské ozbrojené síly, vzhledem k tomu, že se Ukrajina už přes rok brání ruské agresi.

Rusko v lednu a únoru vyvezlo téměř dvakrát tolik pšenice než před válkou na Ukrajině, ukazují data společnosti Logistic OS. Ukrajinský vývoz zato za loňskou sezonou výrazně zaostává. Píše o tom agentura Bloomberg. Obilná dohoda Ruska a Ukrajiny, kterou loni v červenci dojednala OSN a Turecko a která Kyjevu umožňuje bezpečně vyvážet obilí z černomořských přístavů, vyprší 18. března.

Kupující se v předchozí části roku nákupu vyhýbali, ceny totiž nebyly tak lákavé. Teď se ale vracejí, protože loňská masivní sklizeň pomohla ruskému obilí zařadit se mezi nejlevnější na světě.

Boom obchodu s ruským obilím podle Bloombergu ukazuje, že přepravci překonali některé problémy s financováním a pojištěním, které vyvolaly sankce vůči Rusku. Rusko v prvních dvou měsících letošního roku podle Logistic OS zvýšilo objem dodávek pšenice po moři o 90 procent na 6,1 milionu tun.

Nad Doněckou oblastí na východě Ukrajiny byla sestřelena stíhačka Su-34. K jejímu zničení se přihlásily ukrajinské síly. Agentura Unian upozornila, že letoun se podařilo zasáhnout u města Jenakijeve, tedy v hloubi Ruskem okupovaného území. Sestřelení stroje potvrdil podle agentury RIA Novosti také Ruskem dosazený starosta města, který ale zároveň zpochybnil, že letoun patřil ruským silám.

„Jeden z (ruských) pilotů zemřel a druhý se mu chystá dělat společnost,“ citovala agentura Unian vyjádření ukrajinských vzdušných sil.

Starosta loajální Moskvě naopak tvrdí, že oba letci přežili. „Piloti jsou naživu, katapultovali se,“ řekl agentuře TASS. „Potvrdit, čí je to letadlo, zda naše, či nepřítelovo, zatím nemůžeme,“ doplnil.

Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu se v únoru zvýšily oproti lednu o 22,5 procenta na 521,2 miliardy rublů (zhruba 153 miliard Kč). Ve srovnání s loňským únorem však byly nižší o 46,4 procenta. Vyplývá to podle agentury Reuters z dnešních údajů ruského ministerstva financí. V lednu příjmy činily 425,5 miliardy rublů, což byla jejich nejnižší měsíční úroveň od srpna 2020.

Moskva daňové a celní příjmy z prodeje ropy a plynu, které v celém loňském roce dosáhly zhruba 11,6 bilionu rublů, využívá k financování vládních výdajů. Kvůli výpadku v těchto příjmech a nákladům souvisejícím s invazí na Ukrajinu v poslední době musela začít čerpat finanční prostředky ze svých rezerv.

Západní země uvalily na Rusko rozsáhlé ekonomické sankce kvůli jeho loňskému útoku na Ukrajinu. Ruský federální rozpočet podle předběžných údajů ministerstva financí v lednu skončil se schodkem ve výši 1,776 bilionu rublů (asi 521 miliard Kč), zatímco o rok dříve vykazoval přebytek 125 miliard rublů (asi 37 miliard Kč).

Stát by měl podle neziskové organizace META, která se věnuje podpoře migrantů, určit pravidla pro nyní fungující adaptační skupiny pro děti ukrajinských uprchlíků. Azylanti by se v těchto skupinách podle organizace měli učit češtinu podle jasně stanoveného vzdělávacího plánu a ministerstvo školství (MŠMT) by mělo konkrétně určit, jak dlouhý pobyt dítěte v adaptační skupině bude. 

„Jedním z důležitých kroků je legalizace již zřízených adaptačních skupin. Měly by se stát jazykovou přípravou, kde se děti učí češtinu podle jasně daného kurikula s cílem jejich integrace do školy. Musí se ale jednoznačně stanovit i další navazující kroky. Tedy jak dlouho tato výuka bude probíhat, kdy začne integrace a tomu odpovídající postupy,“ uvedla Kristýna Titěrová z META.

Docházky do mateřských (MŠ) a základních (ZŠ) škol se v Praze podle Titěrové neúčastní stovky ukrajinských uprchlíků, kteří jsou v ČR kvůli válce ve své domovině. „Zcela mimo systém formálního vzdělávání se v Praze z důvodu nedostatečných kapacit (škol) nachází více než 600 ukrajinských dětí,“ dodal její kolega Jarsoslav Bartoš s odkazem na data, která organizaci zaslaly radnice pražských městských částí.

ČSOB se dnes potýkala s kybernetickým útokem, kvůli kterému několik hodin nefungovaly některé její bankovní služby. Dopoledne informovala, že nefunguje internetové bankovnictví, aplikace Smart a není možné platit platební kartou na internetu. Současně avizovala možné omezení služeb v pobočkové síti skupiny ČSOB a na České poště. „Aktuálně jsou již všechny služby funkční, v ojedinělých případech se může vyskytnout výpadek,“ uvedla banka dvacet minut po 13:00. Její interní systémy útok nezasáhl a veškeré finance i klientská data jsou v bezpečí.

Podle bezpečnostní firmy Check Point stojí za útoky proruská hackerská skupina NoName057(16), která se už dříve snažila ovlivnit české prezidentské volby, když opakovaně útočila na vládní webové stránky, stránky některých prezidentských kandidátů i významné společnosti ve výrobním sektoru.

„Nyní jsme viděli masivní vlnu útoků na ČSOB a také na slovenská ministerstva vnitra a obrany nebo na energetickou společnost Slovenské elektrárne. Skupina se útoky chlubí na svých stránkách, má se jednat o další odvetu za podporu Ukrajiny. Hackeři z této skupiny útočí od začátku války po celém světě a napadají země, které se snaží nějakým způsobem podpořit Ukrajinu,“ uvedl Miloslav Lujka z Check Pointu.

Rusko se chystá poškozené potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2 utěsnit a zakonzervovat, s opravou a opětovným zprovozněním zatím nepočítá. S odvoláním na své zdroje to dnes uvedla agentura Reuters. Každý z plynovodů má dvě potrubí a vybudovala je ruská plynárenská společnost Gazprom, nad kterou má kontrolu Kreml. Tři z celkových čtyř potrubí loni v září narušily dosud nevysvětlené exploze, jedno potrubí plynovodu Nord Stream 2 zůstává neporušené.

Plynovodem Nord Stream 1 v době před explozí už plyn do Evropy neproudil kvůli rostoucímu napětí mezi Moskvou a Západem po ruské invazi na Ukrajinu. Moskva zastavení provozu zdůvodňovala údržbou. Nord Stream 2 byl sice dokončen, spuštěn ale kvůli válce na Ukrajině a protiruským sankcím nikdy nebyl.

Gazprom uvedl, že je technicky možné poškozené potrubí opravit. Podle dvou zdrojů agentury Reuters ale Moskva nevidí v dohledné době možnost na zlepšení vztahů se Západem v takové míře, aby dávalo smysl potrubí opravit.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který státu v době stanného práva umožní přebírat vedení podniků neplnících u vojenských zakázek dodací lhůty. Výnos umožní ministerstvu průmyslu jmenovat nového externího správce, který převezme řízení takových společností. Z dekretu vyplývá, že práva akcionářů a pravomoci řídicích orgánů budou moci být pozastavena „až do zrušení stanného práva“, uvedl list Rossijskaja gazeta.

Putin v říjnu vyhlásil stanné právo ve čtyřech oblastech Ukrajiny, které Moskva částečně ovládla a prohlásila je za své území. Většina zemí pokus o anexi odsoudila jako nezákonný.

Prezident Miloš Zeman řekl, že velmi ocenil dřívější prohlášení maďarské prezidentky Katalin Novákové, jímž odsoudila agresi Ruska na Ukrajině. „Shodli jsme se na názoru, že je potřeba pracovat na ukončení války a na tom, aby tato válka byla následována ne-li přímo mírem, tak alespoň příměřím,“ řekl Zeman na tiskové konferenci po dnešním rozlučkovém jednání na Pražském hradě. Bude podle něj potřeba, aby se některé země ujaly mediační role, mezi takové státy podle něj nesporně patří i Maďarsko. Jako možného mediátora dříve označil také Srbsko, Čínu nebo Rakousko.

Zeman od Novákové dostal nejvyšší státní vyznamenání Maďarský záslužný kříž jako „výraz úcty maďarského národa“. Český prezident ocenění označil za důkaz dobré a přátelské spolupráce mezi oběma zeměmi.

Dělostřelba je týmová práce. Nabíjet, zaměřovat, pálit... Ukrajinská jednotka v Záporožské oblasti předvedla fotografovi Rádia Svobodná Evropa, jak pracuje s taženou houfnicí FZ-70.

Dvanáct let za mřížemi si má odpykat ruský pilot, jehož jméno ukrajinské úřady nesdělily; jako zástupce velitele letecké jednotky loni 6. března v ruském vojenském letadle přeletěl hranice a na věž, která slouží jako rozhlasový a televizní vysílač v druhém největším ukrajinském městě, shodil osm leteckých bomb, každou o váze půl tuny. Hned po odhozu pum letadlo sestřelila protivzdušná obrana. Pilot se katapultoval a následně jej Ukrajinci zajali.

Podle ruských médií se jedná o majora Alexandra Krasnojarceva. Soud jej na základě důkazů shromážděných vyšetřovateli SBU uznal vinným z porušení válečných zákonů a pravidel. Vysílací věž je totiž civilní objekt a pilot rozkaz k jejímu bombardování neodmítl splnit, přestože si uvědomoval, že je to příkaz protiprávní. Odpykat si za to má 12 let za mřížemi. Soud také vyhověl občanským žalobám o úhradu způsobené škody, vyčíslené na 1,1 milionu hřiven (asi 670 000 Kč).

Za rok ruské agrese proti Ukrajině zemřelo 461 dětí a dalších 929 bylo zraněno. Skutečná čísla ale budou vyšší, není možné je zjistit, neboť ukrajinské organizace nemají přístup na okupovaná území a míst s vysokou intenzitou bojů. Na dnešním setkání s představiteli koalice ukrajinských organizací 5AM, jež dokumentuje válečné zločiny na Ukrajině, to řekla Marija Suljalinová z centra občanského vzdělávání Almenda.

Rusové podle Suljalinové chtějí zničit Ukrajince jako národ a vytvořit podmínky, ve kterých nebude možné tvořit ukrajinskou identitu. Snaží se z ukrajinských dětí udělat ruské občany a patrioty, a to i při vyučování ve školách na okupovaných územích, míní. Je jim vštěpováno, že Ukrajina nemá svoji vlastní historii, že Rusko je garantem bezpečnosti v regionu a že nepřáteli jsou NATO a západní svět.

Existují také speciální programy, kdy se děti potkávají s ruskými vojáky. Cílem je glorifikovat tyto vojáky a válku jako takovou, řekla Suljalinová.

Ve Sněmovně se kolem poledne opět rozhořel spor kvůli pomoci Ukrajině čelící ruské invazi. Provázely jej i obvinění ze lží nebo šíření nenávisti.

„Během pracovní cesty do Lvovské oblasti navštívil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jednu z nemocnic, kde se léčí ranění ukrajinští obránci, kteří bojovali zejména ve směru Bachmut,“ tweetuje prezidentská kancelář.

Světové ceny potravin v únoru jedenáctý měsíc za sebou klesaly, cukr se naopak dostal na šestileté maximum. Souhrnný index, který sleduje ceny obilovin, rostlinných olejů, mléčných výrobků, masa a cukru na mezinárodních trzích, proti předchozímu měsíci klesl o 0,6 bodu na 129,8 bodu. Pokles odráží snížení cen rostlinných olejů a mléčných výrobků, uvedla ve své dnešní zprávě Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Ta letos dále očekává druhou největší zaznamenanou sklizeň pšenice v historii.

Z rekordu, na kterém se ocitl loni v březnu kvůli dopadům ruské invaze na Ukrajinu, už tento index klesl o 17,8 procenta. Přestože se„v posledních měsících poněkud snížil, cenová inflace u potravin dosahuje v mnoha zemích neúnosné úrovně“, zejména v Africe, uvedla k měsíční statistice FAO.

Z okupovaného Mariupolu se opět ozvaly výbuchy, informuje agentura Ukrinform. Svědci hovoří o třech explozích.

Rusko podle dnešního vyjádření Kremlu přijme opatření, aby se neopakoval incident, při kterém ve čtvrtek čtyři vojáci ruské gardy utrpěli zranění, když jejich automobil najel na minu u vsi Sušany v Brjanské oblasti.

Situaci má dnes posoudit bezpečnostní rada pod prezidentovým vedením, hlavní část jednání ale bude podle mluvčího Kremlu tradičně utajena. Na otázku ohledně případného vyhlášení stanného práva v pohraničních oblastech odpověděl, že o tom rozhoduje prezident, ale toto rozhodnutí dosud nepřijal.