ONLINE: Ukrajinské zbrojovky vyrobí deset samohybných houfnic, tvrdí Zelenskyj a volá po ochraně ukrajinského nebe

Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství. O ruské agresi na Ukrajině budeme informovat zase zítra. Zatím přejeme dobrou noc.

Ruské ministerstvo spravedlnosti přidalo na seznam takzvaných zahraničních agentů historika Andreje Zubova, který v říjnu loňského roku přijal místo hostujícího profesora na Masarykově univerzitě v Brně. Osoby, které se ocitnou na seznamu zahraničních agentů, jsou vystaveny mnohem přísnější úřední kontrole. O přidání Zubova do tohoto registru informovalo na svém webu Rádio Svobodná Evropa.

Zubov v roce 2014 vystoupil proti ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym. Poté musel opustit Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě, na němž vyučoval. Historik rovněž opakovaně kritizoval ruskou válku na Ukrajině.

Polské ministerstvo obrany potřebuje náhradní díly do tanků Leopard od Německa. Je připraveno je následně opravit a poslat na Ukrajinu.

Pokračuje snaha o udržení Bachmutu.

Členka Pussy Riot Rita Flores se ztratila poté, co byl prohledán její byt v Moskvě. Informovala o tom TV Nexta. „Ráno 17. února Flores svému právníkovi řekla, že byl prohledán její byt a byla zatčena. Když právník dorazil na policejní stanici, bylo mu řečeno, že Florence tam není,“ uvádí.

Velkou část padlých za poslední tři měsíce podle BBC představují vojáci povolaní do zbraně během mobilizace, naverbovaní trestanci a také ti, kdo podepsali s ruskými ozbrojenými silami po začátku invaze na Ukrajinu kontrakt, tedy takzvaní dobrovolníci.

Podle nejvíce konzervativních odhadů dle BBC od začátku ruského vpádu na Ukrajinu o život přišlo přibližně 29.500 vojáků. Na každého mrtvého připadá podle BBC také v průměru 3,5 zraněného.

V únoru byl počet obětí ruských vojáků pětkrát vyšší než obvykle. Podle společného šetření mediálních serverů BBC a Mediazony se prokázaný počet obětí ruských vojáků pohyboval kolem 250-300 týdně po celý rok 2022. Tato čísla se v lednu začala zdvojnásobovat.

Ukrajinští vojáci se chlubí i svým vybavením, které jim pomáhá hlídat okolí ze vzduchu.

Bělorusko je připraveno podpořit Rusko válčící na Ukrajině výrobou bitevních letounů Su-25. Při setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Rusku to dnes řekl běloruský prezident Alexandr Lukašenko. Právě tyto sovětské letouny se podle něj na Ukrajině „osvědčily“. Informovala o tom stanice BBC ve svém ruskojazyčném vydání.

„Jak mě informovala vláda, tak jsme připraveni zavést výrobu letadla Su-25, které se na Ukrajině dobře osvědčilo,“ řekl Lukašenko. Doplnil, že Bělorusko by k nastartování výroby potřebovalo určitou podporu ze strany Ruska.

Německý kancléř Olaf Scholz vyzval všechny spojence, aby okamžitě poskytli Ukrajině tanky.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku klesla pod 50 eur (1185 Kč) za megawatthodinu (MWh). Postupně se tak ocitla nejníže od posledního čtvrtletí 2021. Hlavním důvodem je slabší poptávka kvůli teplejšímu počasí v zimních měsících. Plyn ale pořád zůstává citelně dražší než před dvěma lety, kdy stál méně než 20 eur za megawatthodinu.

Loni v srpnu se velkoobchodní cena plynu pro evropský trh kvůli omezování dodávek z Ruska dostala až do blízkosti 350 eur (zhruba 8300 Kč) za megawatthodinu. Od té doby však výrazně klesla.

„Příčinou je pokračování mírné zimy v celé Evropě, očekávané oteplení a také větší větrnost. Teplo sníží spotřebu plynu a elektřiny, větší větrnost zvýší výrobu elektřiny, a tak přispěje k poklesu cen elektřiny,“ uvedl analytik společnosti Capitalinked Radim Dohnal. Cena se ale podle něj může kdykoliv zvýšit, a to v důsledku případného poškození plynovodu z Norska, vyšší poptávky po zkapalněném zemním plynu (LNG) z Číny nebo poškození LNG terminálu v USA.

V Jihoafrické republice dnes začala první fáze společného námořního cvičení JAR, Číny a Ruska, do kterého se zapojí i ruská fregata Admirál Gorškov s hypersonickými střelami Cirkon (Zirkon). Manévry potrvají do 27. února v blízkosti přístavního města Durban a města Richards Bay. Jejich cílem je „posílit už tak kvetoucí vztahy mezi JAR, Ruskem a Čínou“, uvedlo jihoafrické ministerstvo obrany.

„Ruská fregata dorazila do Durbanu. Čínská loď dorazí později. Jsme v přípravné fázi, hlavní fáze začne 22. února,“ řekl dnes agentuře AFP zdroj z jihoafrické armády.

Cvičení začíná v době, kdy se blíží první výročí ruské invaze na Ukrajinu. Je také příležitostí pro Moskvu ukázat, že není na světové scéně izolovaná, a to navzdory vlně odsouzení, která se proti ní po napadení Ukrajiny zvedla. JAR je jedním z nejdůležitějších spojenců Ruska v Africe, jež je v postoji k ruské invazi na Ukrajinu a západním sankcím proti Rusku rozdělená.

Příčiny a důsledky ruské invaze na Ukrajinu bude mimo jiné zkoumat nové výzkumné centrum Univerzity Karlovy (UK). Ponese název Ukrajina v měnící se Evropě a bude fungovat pod Institutem mezinárodních studií Fakulty sociálních věd UK. Centrum povede odborná asistentka na katedře ruských a východoevropských studií Valeria Korablyova. Oznámila to dnes mluvčí fakulty Klára Hyláková. Oficiálně bude centrum otevřeno v pondělí 20. února.

„Výzkumné centrum působí na pomezí humanitních a společenských věd s cílem prosadit tvorbu poznatků o současné Ukrajině, které by se uplatnily ve výuce i mimo ni,“ uvedla mluvčí. „Jeho založení vychází z rostoucí poptávky po kvalitních odborných znalostech, které by byly schopny vysvětlit základní příčiny probíhající ruské agresivní války a strukturální rozdíly mezi ukrajinskou a ruskou společností, které se projevují ve vznikajících vzorcích chování v důsledku války,“ doplnila.

Ministerstvo zahraničí obdrželo v lednu nótu o odebrání souhlasu se zřízením českého konzulátu v Petrohradu, zatím ale nikoli analogické rozhodnutí týkající se konzulárního úřadu v Jekatěrinburgu. Na dotaz ČTK to dnes sdělil mluvčí resortu Daniel Drake. Agentura TASS dnes s odvoláním na nařízení ruské vlády uvedla, že Rusko vypovídá mezivládní dohodu s Českem o zřízení generálního konzulátu v Jekatěrinburgu na Urale.

Českou diplomacii by ale zrušení dohody nepřekvapilo, neboť by se jednalo o reciproční krok po loňském odebrání souhlasu se zřízením ruských konzulátů v Karlových Varech a v Brně a konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem v Ostravě. K tomu česká strana přistoupila v březnu loňského roku.

Pokud by Rusko vyhrálo válku na Ukrajině, nebyl by nikdo v Evropě ani na světě v bezpečí, je přesvědčena finská premiérka Sanna Marinová. Řekla to dnes ve Vídni, kde jednala s rakouským ministerským předsedou Karlem Nehammerem. Poznamenala také, že po ruské invazi už pro Finsko není neutralita „přiměřená“. Finsko se proto spolu se Švédskem rozhodlo vstoupit do NATO.

Marinová věří, že se to oběma zemím podaří, a to navzdory výhradám Turecka, které především švédský vstup do aliance vidí kriticky. „Je v zájmu Finska a Švédska a také NATO, aby Finsko a Švédsko přistoupily společně,“ uvedla sedmatřicetiletá politička. Dodala, že její země samozřejmě nemá žádný vliv na ratifikační proces v Turecku a Maďarsku, což jsou poslední dvě země aliance, které přistoupení severských zemí zatím neschválily.

Rusko napadením Ukrajiny porušilo tabu a místo jednání se rozhodlo pro válku, která je imperialistická, řekl v Mnichově francouzský prezident Macron.

Dodávky zbraní na Ukrajinu, která už rok čelí ruské invazi, válku neprodlužují, je tomu naopak. Dnes to v bavorské metropoli na úvod třídenní Mnichovské bezpečnostní konference prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Ruský prezident Vladimir Putin podle kancléře nemůže se svými mocenskými ambicemi na úkor svých sousedů zvítězit, Ukrajina se proto může na Berlín v další podpoře spolehnout. Scholz zároveň vyzval západní spojence, aby se co nejrychleji připojili k německým dodávkám tanků na Ukrajinu.

Německý kancléř Olaf Scholz si je jistý, že Putin nikdy nečekal, že by se Západ mohl tak jednotně postavit ruské agresi a podpořit Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Zelenskyj přes video v Mnichově poděkoval všem, kdo pomáhají Davidovi proti Goliášovi. Rusko podle Zelenského nesmí vyhrát.

Válka na Ukrajině není bitvou Západu proti Východu, ale válkou mezi právním státem a zákonem silnějšího. Dnes to na úvod třídenní mnichovské bezpečnostní konference řekl její šéf Christoph Heusgen. Ve svém projevu odsoudil jednání ruského prezidenta Vladimira Putina, který před rokem nařídil invazi na Ukrajinu.

„To, čeho jsme svědky na Ukrajině, není válka mezi Západem a Východem, není to válka mezi Ruskem a NATO nebo Evropskou unií, je to válka mezi právním státem a zákonem silnějšího,“ řekl Heusgen.

Světová zdravotnická organizace (WHO) dnes vyzvala k poskytnutí dalších finančních prostředků na podporu ukrajinského zdravotnictví, které vážně poškodila ruská invaze na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.

„Naším cílem je, aby se tato podpora letos dostala k 13,6 milionu lidí,“ uvedl Kluge na on-line brífinku z ukrajinského města Žytomyr. „Proto jsme naši výzvu pro rok 2023 zvýšili na 240 milionů dolarů (5,4 miliardy Kč) – 160 milionů dolarů pro Ukrajinu a 80 milionů dolarů pro země přijímající uprchlíky,“ dodal.

Generálporučík Andrej Mordvičev byl jmenován velitelem vojsk Centrálního vojenského okruhu, oznámila dnes ruská média s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. To dnes informovalo o nových velitelích v čele dalších tří vojenských okruhů.

Mordvičev byl podle válečných zpravodajů raněn loni na jaře při dobývání Mariupolu, ale mezitím se zotavil. Ve funkci vystřídal generálplukovníka Alexandra Lapina, který se – i přes veřejnou kritiku kvůli porážce ruských vojsk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny – stal minulý měsíc podle zpráv médií náčelníkem hlavního štábu pozemních sil. Kreml tehdy informace nekomentoval.

Včera bylo v rámci výměny zajatců osvobozeno sto členů ukrajinské armády a jeden civilista, informoval server The Kyiv Independent na Twitteru a zveřejnil záběry z jejich návratu domů.

Rusové podle Ozbrojených sil Ukrajiny přišli dosud o 141 260 vojáků, 3298 tanků, 2013 bezpilotních dronů, 298 letadel, 287 helikoptér, 18 lodí a 6520 obrněných vozidel.

Ruská protivzdušná obrana na anektovaném Krymu dnes ráno sestřelila ukrajinské bezpilotní letadlo snažící se zaútočit na elektrárnu v Sevastopolu, uvedl na svém webu list Kommersant. „Elektrárna nebyla poškozena, funguje normálně,“ napsal bez dalších podrobností na sociálních sítích gubernátor Michajl Razvožajev.