ONLINE: Mrtví po ruských útocích napříč Ukrajinou. Rusové zasáhli i železniční stanici plnou lidí

Tímto pro dnešek ukrajinské zpravodajství končíme, znovu se přihlásíme v neděli ráno. Dobrou noc.

Prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném večerním videoprojevu uvedl, že se od počátku války v únoru loňského roku podařilo Ukrajině dohodnout propuštění 1762 mužů a žen z ruského zajetí. Ujistil, že Kyjev pracuje na tom, aby na svobodu dostal všechny zajatce.

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová popsala, že Rusové se aktuálně soustřeďují na průnik do Bachmutu. Zaměřuje se na to veškerá jejich síla, zároveň probíhají intenzivní útoky v okolí Lymanu. Informuje o tom radio Hromadske.

Rusko se do bojů snaží rekrutovat i odsouzené ženy, informuje kanál Nexta s odkazem na ukrajinský generální štáb. Povoláno bylo zhruba 50 vězeňkyň z věznice v Doněcké oblasti, Rusko je poslalo trénovat na své území.

Z Halifaxu odletěl přepravní letoun C-17 s prvním ze čtyř tanků Leopard 2A4, jež kanadská vláda posílá Ukrajině.

Podle agentury Reuters se dnešní porucha elektrického vedení v Oděse dotkla téměř 500 000 lidí. Oprava může trvat týdny, i když ukrajinské úřady ujišťují, že udělají vše pro to, aby se situaci podařilo zlepšit v řádu dnů.

Doněck, kontrolovaný a anektovaný Ruskem: Odklízení následků bombardování, které zasáhlo bytovku. 

Wagnerovci zřejmě berou drogy, aby zvládli bojovat i s kulkami v těle

„Je to jako zombie film,“ přirovnávají ukrajinští vojáci bojovníky Wagnerovy skupiny k chodícím mrtvolám. Údajně užívají drogy, díky kterým jsou pak schopni bojovat až do vykrvácení a s kulkami v těle a chodit přes mrtvoly svých spolubojovníků během nepřetržitých vln brutálních útoků.

Ukrajinští vojáci cvičili ve Španělsku, na pěchotní akademii v Toledu.

Peking pomáhá Moskvě obcházet sankce a embarga v citlivých vojenských dodávkách. „Navzdory mezinárodním sankcím zasílají čínské, státem vlastněné firmy navigační vybavení, rušičky či komponenty pro stíhačky ruským státem vlastněným firmám, jak ukazují celní údaje,“ píše The Wall Street Journal.

Kvůli válce na Ukrajině potřebuje humanitární pomoc 17,7 milionu lidí a 7,5 milionu Ukrajinců uprchlo do dalších evropských zemí, uvedla Světová zdravotnická organizace (WHO) ve zprávě, která se věnuje událostem za první tři čtvrtiny loňského roku. 

Válku na Ukrajině WHO označuje za jednu z osmi akutních celosvětových zdravotních krizí. Závažnost situace dokládá například statistikou, že ze 471 útoků těžkými zbraněmi proti zdravotnickým zařízením po celém světě se jich v prvních devíti měsících loňského roku 448 odehrálo právě na Ukrajině.

Zástupce Ruska u WHO zprávu, která také informuje o více než 14.000 obětech a zraněných mezi civilisty, označil za zpolitizovanou a jednostrannou. Moskva dlouhodobě tvrdí, že na Ukrajině necílí na civilisty, což je ale v rozporu s řadou svědeckých výpovědí i poznatky západních zemí a neziskových organizací.

Občas zazní poplašné sirény, ale jinak jde život v Kyjevě dál. (Nejen) mladí se šli odreagovat na techno party, která se spustila v prázdném skladišti.

Rusové předali Ukrajincům kromě 116 zajatců  také těla dvou Britů, jejichž auto zasáhl dělostřelecký granát, když se v lednu snažili ze Soledaru, dějiště tvrdých bojů, zachránit jistou starou ženu. Kdy ukrajinská strana těla těchto dobrovolných humanitárních pracovníků - 28letého Chrise Parryho a 47letého Andrewa Bagshawa - předá zástupcům britské ambasády, není zatím jasné.

„Situace je vážná, rozměr havárie je značný, není možné dodávky energie rychle obnovit, a to ani do objektů kritické infrastruktury,“ uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal  na sociální síti Telegram v souvislosti s Oděsou, která se ocitla bez proudu. Sdělil také, že nařídil, aby byly do města dopraveny všechny generátory, které má ministerstvo energetiky k dispozici. Pověřil také ministerstvo zahraničních věcí, aby požádalo Turecko o poskytnutí plovoucích elektráren.

USA poprvé předají zabavený ruský majetek Ukrajině, uvedl podle stanice CNN americký ministr spravedlnosti Merrick Garland. Jde o prostředky, které Washington zkonfiskoval ruskému oligarchovi Konstantinu Malofejevovi, majiteli ruského nacionalistického televiznímu kanálu Cargrad. Suma 5,4 milionu dolarů (119 milionů korun) poslouží na obnovu válkou zničené Ukrajiny, doplnil na twitteru ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin.

„Zabavení tohoto majetku navazuje na mé dubnové oznámení o obvinění ruského oligarchy Konstantina Malofejeva z pokusu obejít sankce,“ upřesnil Garland. Záměr poskytnout zabavené prostředky Ukrajině ohlásil na setkání s ukrajinským generálním prokurátorem ve Washingtonu.

Německé tanky Leopard 2 hodlá Ukrajině poslat také Portugalsko. Premiér António Costa uvedl, že už ví, kolika tanků se bude moci portugalská armáda vzdát, číslo ale zatím zveřejnit nechtěl. Informoval o tom web veřejnoprávní stanice RTP. Tanky Leopard slíbily dodat Ukrajině, která se už téměř rok brání ruské agresi, také Německo, Polsko, Finsko, Španělsko či Kanada.

„Už vím, kolik jich pošleme, ale zveřejním to až ve vhodný okamžik,“ uvedl Costa během návštěvy portugalské mise ve Středoafrické republice. Kyjev by leopardy mohl dostat „do konce března“.

Německý nejvyšší státní zástupce Peter Frank chce, aby se ruskou invazí na Ukrajinu zabýval mezinárodní soud. Listu Welt am Sonntag řekl, že je jedno, zda by to byl Mezinárodní trestní soud (ICC) nebo nějaký zvláštní tribunál, záleželo by na rozhodnutí mezinárodního společenství.

Důležité podle Frank ale je soudit členy ruského vedení, „tedy ty, kdo udělali politické rozhodnutí vést válku, a lidi, kteří toto rozhodnutí realizovali na nejvyšší vojenské úrovni“.

Ukrajinské bezpečnostní složky zveřejnily záběry z dnešní výměny zajatců s Ruskem.

V charkovském Izjumu detonovala mina, zraněno bylo sedm náctiletých, informovala televize Nexta.

Kazachstánští lidskoprávní aktivisté v poslední várce humanitární pomoci pro Ukrajinu do země čelící ruské agresi poslali kromě oblečení nebo léků i tři pestrobarevné jurty. Podle agentury Reuters jde o neskrývaný znak podpory Ukrajincům ze země, která bývá tradičně považovaná za blízkou Rusku.

„Pro nás je jurta symbolem útočiště pro toho, kdo to potřebuje, domova, tepla a pohody... Chtěli od nás stany, a tak jsme se rozhodli přivézt jurty,“ řekla Togžan Kožalijevová. Ona a další aktivisté podle Reuters zajišťují k nelibosti Ruska stálý příliv darů od občanských skupin z Kazachstánu. Chválí kazachstánskou vládu za to, že odmítla podpořit ruskou invazi na Ukrajinu, a domnívají se, že jako soukromí občané si mohou dovolit víc a otevřeně podporovat vládu v Kyjevě. Minulý měsíc Kazachstán ignoroval žádost Ruska, aby zakročil proti takovým iniciativám. „Požádali nás, abychom se k tomu vyjádřili, my jsme pro to ale neviděli důvod,“ řekl mluvčí kazachstánského ministerstva zahraničí.

Kancelář prezidenta Ukrajiny potvrdila výměnu válečných zajatců s Ruskem. Domů se vrátilo 116 lidí.

Přístavní město Oděsa na jihu Ukrajiny a část přilehlého okresu je po požáru elektrické rozvodny bez proudu. S odvoláním na elektrárenskou společnost DTEK o tom informovala agentura Unian. Energetici podle DTEK nyní vynakládají maximální úsilí na obnovu dodávek energie do objektů kritické infrastruktury. Příčina požárů zatím není jasná.

„Energetici dělají pro obnovu dodávek elektřiny vše, co je v jejich silách,“ uvedla také na facebooku správa Oděsy. Mobilizovány podle ní byly všechny síly a prostředky státní služby pro mimořádné situace.

Ukrajina předala Rusku 63 válečných zajatců, mezi nimiž jsou také osoby „citlivé kategorie“, uvedlo podle agentury Interfax ruské ministerstvo obrany. Stalo se tak podle něj po složitém vyjednávacím procesu a za zprostředkování Spojených arabských emirátů.

„Ve skupině osvobozených ruských vojáků jsou také osoby citlivé kategorie, jejichž výměna se mohla uskutečnit za zprostředkování vedení Spojených arabských emirátů,“ sdělilo ruské ministerstvo. Co se míní „citlivou kategorií“, nepřiblížilo. Osvobození ruští vojáci jsou podle něj už v Rusku.

Ukrajinské síly v noci na dnešek zasáhly průmyslový objekt v ruské Belgorodské oblasti hraničící s Ukrajinou, prohlásil její gubernátor Vjačeslav Gladkov. O jaký objekt jde, neupřesnil. Uvedl také, že v regionu bude dál platit vysoký stupeň teroristického nebezpečí, a to na neurčito. Podle nařízení prezidenta země Vladimira Putina z počátku tohoto týdne mohou gubernátoři vyhlašovat ve své oblasti různé stupně tohoto nebezpečí na neomezenou dobu, uvedla agentura DPA. Kyjev se k prohlášení gubernátora nevyjádřil.

Poradce starosty okupovaného Mariupolu Petro Andrjuščenko informoval, že se během posledního týdne kolem města nahromadili ruští okupanti - počet odhadl na 10 až 15 tisíc nových vojáků. „Obecně můžeme mluvit asi o 30 tisících okupantů nahromaděných v Mariupolu a této oblasti,“ napsal Andrjuščenko na Telegram. Na jeho zprávu upozornil The Kyiv Independent.