ONLINE: Země NATO slíbily Ukrajině protivzdušné systémy. Rusové zaútočili na Oděsu

Vážení čtenáři, to je pro dnešek vše, s dalšími zprávami se přihlásíme opět ráno.

Ukrajinský soud poslal na 12 let do vězení ženu z Lysyčansku za to, že předávala Rusům informace o pozicích ukrajinských vojáků a jejich techniky během bojů o toto město v Luhanské oblasti. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném večerním projevu řekl, že ukrajinská armáda má plně pod kontrolou 4000 kilometrů čtverečných území, které doposud okupovalo Rusko. Na dalších asi 4000 kilometrech čtverečných se ukrajinské síly snaží situaci stabilizovat. Hledají ruské vojáky, kteří tam zůstali, pátrají po kolaborantech a sabotážních skupinách, snaží se tam nastolit bezpečí, uvedl Zelenskyj. Slíbil, že penzisté žijící na osvobozených územích dostanou penze za všechny měsíce, po které dané oblasti ovládali Rusové.

Podívejte se na nové snímky z nedávno osvobozeného města Balaklija v Charkovské oblasti. Lidé čekají na humanitární pomoc.

Putin podle vyjádření Kremlu v telefonátu s německým kanceléřem Olafem Scholzem obvinil ukrajinské síly, že ostřelují města na ukrajinském Donbasu. „Vladimir Putin upozornil spolkového kancléře na hrubé narušování humanitárního práva ukrajinskou stranou, na neustálé ostřelování měst na Donbasu, v jehož důsledku umírají civilisté,“ citovala agentura TASS tiskové oddělení Kremlu.

Ruský prezident také odmítl obvinění, že Rusko brání v přístupu k válečným zajatcům. „Ruská strana poskytuje Mezinárodnímu výboru Červeného kříže přístup k válečným zajatcům, zatímco Kyjev tak nečiní,“ prohlásil Putin. 

Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena chystá novou vojenskou pomoc Ukrajině. Řekl to dnes mluvčí Bílého domu John Kirby. „Myslím, že v příštích dnech uslyšíte více,“ uvedl. 

Rusko vydalo od roku 2014 na financování zahraničních politických stran, kandidátů a politiků ve dvou desítkách států přes 300 milionů dolarů (přes sedm miliard korun). Dospěly k tomu americké tajné služby.

Spojené státy daly ruskému ministrovi zahraničí Sergeji Lavrovovi a polovině požadovaného diplomatického doprovodu víza, která delegaci umožní účast na zasedání Valného shromáždění OSN. Podle agentury Reuters to dnes sdělil ruský diplomatický zdroj.

Příjmy ruského rozpočtu plynoucí z ropy a plynu v srpnu meziročně klesly o více než tři procenta na 671,9 miliardy rublů (zhruba 273 miliard Kč), tedy na nejnižší úroveň od loňského června. Informovalo o tom americké zpravodajství Bloomberg.

Představitelé ruské správy a ruští armádní velitelé se snaží z poloostrova Krym nenápadně přesunout své rodiny a prodávají tam své nemovitosti. Tvrdí to ukrajinská vojenská rozvědka HUR.

Německý kancléř Olaf Scholz si dnes po mnoha týdnech telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V devadesátiminutovém rozhovoru naléhal na co nejrychlejší diplomatické řešení ruské války na Ukrajině.

Ukrajinské ozbrojené síly v Cherkovské oblasti zničily dronem ruský nákladní vůz UAZ-469.

Česko by mohlo dostat z fondů Evropské unie proplaceno až 80 procent vojenské pomoci, kterou poslalo na Ukrajinu. Novinářům to dnes řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Česká republika dosud do země bránící se ruské agresi poslala nespecifikovanou pomoc zbraní a techniky za asi čtyři miliardy korun.

Jakou konkrétní pomoc Česko Ukrajině poskytlo, nechce ministerstvo z bezpečnostních důvodů komentovat. Podle neoficiálních informací a podle zpráv z fronty šlo o tanky, vrtulníky nebo raketomety. Podle Černochové je hodnota pomoci kolem čtyř miliard korun a většinu z ní by Česko mohlo získat z unijních fondů. „Máme asi osmdesátiprocentní úspěšnost uznání,“ poznamenala. Peníze by mohla Evropská unie začít vyplácet v příštích měsících.

Německý kancléř Olaf Scholz si dnes po mnoha týdnech telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V devadesátiminutovém rozhovoru naléhal na co nejrychlejší diplomatické řešení ruské války na Ukrajině stavící na klidu zbraní, úplném stažení ruských jednotek a respektování územní celistvosti a suverenity Ukrajiny. Oznámil to podle agentury DPA mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.

Rozhovor mezi Scholzem a Putinem byl podle mluvčího věnován ruské válce proti Ukrajině a jejím důsledkům. „Spolkový kancléř zdůraznil, že jakékoli další kroky Ruska vedoucí k anexím by nezůstaly bez odpovědi a nebyly by za žádných okolností uznány,“ uvedl Hebestreit v prohlášení.

Největší německý dovozce ruského plynu Uniper zvažuje, že bude u švédského arbitrážního soudu požadovat po ruské plynárenské společnosti Gazprom odškodné ve výši miliard eur za údajně neoprávněné omezování dodávek. Agentuře Reuters to řekly zdroje obeznámené se situací. Uniper podle Reuters potvrdil, že by odškodné mohl žádat.

Společnost Uniper v prvním pololetí prodělala 12,3 miliardy eur (zhruba 300 miliard Kč). Firmu tvrdě zasáhl pokles dodávek ruského plynu, který ji donutil k nákupům náhradních dodávek za mnohem vyšší ceny. Německá vláda musela podniknout kroky k záchraně podniku a hodnota státní pomoci se již vyšplhala na 19 miliard eur.

Další „velmi cenné“ obrněné vozidlo získala v boji s Ruskem ukrajinská armáda.

Také z Luhanské oblasti, která leží jižně od Charkovské, přicházejí od jejího gubernátora Serhije Hajdaje zprávy o ruském ústupu. Podle Hajdaje se Rusové už téměř stáhli z města Kreminna, jež mělo před válkou téměř 19.000 obyvatel a leží asi 25 kilometrů severně od Lysyčansku a Severodoněcku. „Kreminna je úplně prázdná, není tam policie, prokuratura, velení, všichni odjeli… Třetí den tam visí (ukrajinská) vlajka na administrativní budově. Z (ruských) vojáků tam nikdo není,“ řekl Hajdaj stanici Nastojaščeje vremja. Upřesnil, že ukrajinské síly do města ještě ale nevstoupily. Boje se podle něj svádí o město Lyman, které je vzdálené asi 30 kilometrů. O víkendu Hajdaj ale bez dalších podrobností webu Suspilne sdělil, že ukrajinští vojáci jsou už „blízko“ Lysyčansku.

Ukrajinští činitelé dnes kritizovali Německo, které podle nich nevyslyšelo žádost Kyjeva o dodávku tanků Leopard a obrněných transportérů Marder. Berlín uvádí pouze „abstraktní obavy a výmluvy“, míní šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba.

„Ukrajina potřebuje Leopardy a Mardery teď - aby osvobodila lidi a uchránila je před genocidou,“ uvedl Kuleba s tím, že přístup Německa je v tomto ohledu „zklamáním“. „Ani jeden racionální argument, proč tyto zbraně nejde dodat, jen abstraktní obavy a výmluvy. Čeho se Berlín bojí, když se nebojí Kyjev?“ dodal.

Ukrajinská armáda osvobodila od 6. září 3 800 kilometrů čtverečních. Uvedla to běloruská nezávislá televize Nexta s odkazem na zástupkyni ministra obrany.

„Ukrajinští vojáci bojují za svou zemi, za své rodiny, za právo na svobodu. Ale proč ruští vojáci umírají za svou zločineckou vládu v cizí zemi, místo aby mohli vychovávat své děti? Proč?“ píše na twitteru ukrajinské ministerstvo obrany.

Ruská armáda přišla o vzácné obrněné vozidlo BMP-2M. Ukrajinská armáda ho zneškodnila v Doněcké oblasti.

Záběry opuštěného ruského tanku v osvobozené Charkovské oblasti.

Ruské ozbrojené síly masivně ostřelují jednotky ukrajinské armády po celé frontové linii, řekl dnes mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov. Jednotky Moskvy podle něj útočí dělostřelecky i raketami, napsala agentura TASS. Ruským ozbrojeným silám se podařilo zničit pět ukrajinských skladů munice a zbraní v Záporožské, Doněcké a Mykolajivské oblasti a Kyjev za poslední den přišel o více než 800 mužů, řekl Konašenkov.

Když ruské síly poprvé napadly Ukrajinu, německý kancléř Olaf Scholz oznámil historický obrat o 180 stupňů v oblasti výdajů na obranu a v otázkách vývozu zbraní a zavázal se poslat rakety a protitankové zbraně, aby pomohl Ukrajině bránit se proti ruské agresi. Ale ani o šest měsíců později mnoho z těchto zbraní ještě nedorazilo. Ukrajinský ministr zahraničí Kuleba se na twitteru opřel do Německa.

„Neuspokojivé signály z Německa, zatímco Ukrajina teď potřebuje leopardy a Mardery – aby osvobodila lidi a zachránila je před genocidou,“ napsal Kuleba na twitteru. „Není jediný racionální argument, proč tyto zbraně nemohou být dodány, pouze abstraktní obavy a výmluvy. Čeho se může Berlín bát, čeho se Kyjev nebojí?“ uvedl ve svém příspěvku.

Ukrajinská armáda oznámila, že v Charkovské oblasti sestřelila „sebevražedný dron“ íránské výroby. Jednalo by se o první důkaz, že Írán skutečně dodal Rusku své bezpilotní prostředky, informovala dnes agentura AP. Americké zpravodajské služby již v červenci veřejně varovaly, že Teherán plánuje dodat stovky bezpilotních letounů do Ruska, aby mu pomohly ve válce proti Ukrajině. I když to Írán zpočátku popíral, šéf jeho polovojenských Revolučních gard se v posledních dnech chlubil, že země vyzbrojuje přední světové mocnosti.

Jeden z ukrajinských vojenských představitelů a také proukrajinský server úzce spojený s armádou zveřejnily snímky trosek dronu, které ukazovaly na trojúhelníkový či deltovitý tvar letounu. Írán vyrábí podobný letoun známý pod označením Šáhid.