ONLINE: Jaderná elektrárna v Záporoží je blízko havárii, uvedl šéf agentury pro jadernou bezpečnost

Snímek, kterým se Ukrajinský parlament loučí s obyvateli země, vydá za tisíce slov.

V březnu a dubnu probíhá v Norsku a okolních mořích rozsáhlé vojenské cvičení NATO zvané Cold Response (Chladná odezva). Účastní se kolem 30 tisíc vojáků ze 27 zemí Evropy a Severní Ameriky, vedle členů Severoatlantické aliance třeba i neutrální Finsko a Švédsko.

Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby na tiskové konferenci hovořil o ruském nasazení hypersonických raket. Nová střela díky své rychlosti (nejméně pětkrát rychlejší než zvuk) unikne protiraketové obraně. Pentagon ví nejméně o jednom nasazení „proti nehybné budově z relativně malé vzdálenosti“, uvedl mluvčí.

„Je obtížné pochopit, jaký k tomu přesně byl důvod, ale dost možná se to může pojit s problémy inventáře a potížemi s výkonem, který mají s přesně naváděnou municí,“ dodal Kirby podle CNN. Ministr Lloyd Austin už v neděli prohlásil, že nasazení této zbraně nepovažuje za nic zásadního.

„Že se věci na Ukrajině dostávají pod kontrolu, je poznat z toho, jak víc oblastí zase začíná prodávat chlast a běžní Ukrajinci se na Facebooku zase navzájem tepou kvůli každé sebemenší věci,“ tweetuje optimisticky novinář Ilja Ponomarenko.

„Zvláštní vojenská operace probíhá přesně v souladu s předem stanovenými plány a cíli,“ prohlásil mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v rozhovoru s CNN. Zatím ještě prezident svých cílů nedosáhl. A nevylučuje možnost nasazení jaderných zbraní.

„Máme koncepci národní bezpečnosti. Můžete se tam dočíst vše o důvodech použití jaderných zbraní. Mohou být v souladu s koncepcí použity, pokud je ohrožena sama existence naší země. V textu je uvedena řada dalších důvodů,“ řekl Peskov podle ruské státní agentury TASS.

„Na západě Ukrajiny už dnes pětkrát zazněly sirény, myslím, že to je známkou rostoucí hrozby od Běloruska,“ tweetuje novinářka Olga Tokarjuková. „Půjdeme dnes spát do sklepa, už jen proto, abychom nemuseli pořád běhat tam a zpátky, když sirény spustí.“

Reagovala na tweet Svjatlany Cichanouské, běloruské exilové představitelky, jež běloruské velitele od invaze zrazuje.

„Nebudeme si schopni udržet úroveň blahobytu, na kterou jsme si zvykli. Velice jasně vidíme, že cena za ruský plyn je příliš vysoká,“ pronesl ekonom Tomáš Sedláček. „Součástí té ceny bylo de facto vazalství,“ řekl v pořadu ČT Fokus Václava Moravce. „Kdybychom se odstřihli od ruských zdrojů energie, nenastane žádná humanitární katastrofa. Máme způsob krizového přerozdělování. Pro nás mladé a zdravé není žádný důvod chodit uprostřed ledna v paneláku ve 22stupňovém vedru a větrat bombarďáky otevíráním oken.“

Spojené státy od pátečního telefonátu amerického prezidenta Joea Bidena s jeho čínským protějškem Si Ťin-pchingem neviděly, že by Čína dodávala Rusku vojenské vybavení. „Nemohu dělat předpovědi do budoucna. Mohu vám ale říct, že jsme od těch jednání nebo od prezidentova hovoru se Sim nezaznamenali, že by Čína dodávala Rusku vojenské vybavení. Je to samozřejmě něco, co pečlivě sledujeme,“ řekl bezpečnostní poradce Bílého domu Jake Sullivan.

„Česko jednoznačně odsuzuje dnešní politicky motivovaný verdikt v případě A. Navalného, který má strávit dalších 9 let ve vězení,“ tweetuje česky i rusky české ministerstvo zahraničí. „Stěží uvěřitelné odůvodnění soudního rozsudku ukazuje, že systém ruské justice je jen nástrojem Putinova režimu.“

„Putin už nemá kam ustoupit. Už ho nenávidí i jeho okolí, které díky němu vydělalo miliardy, ale teď přišly sankce,“ uvedl na ČT historik Alexej Kelin. Připomněl, že prezident Putin v obavách nedávno raději vyměnil personál jako kuchaře atp.

Svíčky, vlajky, „Zachraňte Mariupol“, „Děti“. Na náměstí Václava Havla (piazzetě Národního divadla) v Praze přišli lidé vyjádřit podporu Ukrajině.

„Putin hraje se strachem a se symboly, jež jsou spojeny s jadernou energií,“ vykládá si obsazení jaderných elektráren Černobyl a Záporoží šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. „V Černobylu už dnes není nic, co by mohlo způsobit nějakou rozsáhlejší katastrofu. Přesto dokázal působit na pravou hemisféru západní civilizace, že se tam odehraje něco příšerného. Držel nás ve strachu, my se prostě nesmíme bát.“

A tak podle svých slov „naivně“ dál věří, že přímo jadernými zbraněmi Rusko nezaútočí, i proto, že to není čistě o rozhodnutí prezidenta Putina, uvedla v ČT.

Podle ukrajinské armády ztráty Rusů na Ukrajině za 26 dní překonaly lidské ztráty sovětské armády za invaze a desetileté války v Afghánistánu. Kyjev tvrdí, že při nynější invazi padlo 15 300 ruských vojáků a 6 generálů. Moskva statistiky nesděluje. Zpravodajci USA odhadují ruské ztráty v řádu tisíců.

Ruskem slíbený humanitární koridor z Mariupolu byl porušen. Civilní auta a náklaďáky z konvoje unesli u Manhuše proruští bojovníci, uvádí kanál Nexta s odvoláním na ukrajinskou vicepremiérku Irynu Vereščukovou.

Bohuslav Sobotka vzpomíná na dobu, kdy byl premiérem; roku 2014 po anexi Krymu EU uvalila na Rusko sankce, s nimiž souhlasila i česká vláda. Ne tak úplně tehdejší ministr financí Andrej Babiš. „Sankce nepodporoval směrem k veřejnosti, věděl, že to v té době v Česku nebylo zrovna populární. Když mohl, mluvil o tom, že jsou zbytečné, vlastně nerozumí, proč se zavádí,“ řekl Sobotka v ČT.

„Když pak byl předsedou vlády, dokonce navrhoval, že by se měly zrušit, vrátit se k obnovení ekonomických vztahů s Ruskem,“ dodal Babišův předchůdce..

„Předseda rady Ochtyrského rajónu Serhij Kiričko byl propuštěn po týdnu v zajetí ruských okupantů,“ informuje ukrajinský server Hromadske. „Byl týden držen ve sklepě. Od prvních hodin po zajetí se zase vrátil do práce.“

„Odpalování raket s plochou dráhou letu z okupovaného Sevastopolu,“ uvádí kanál Nexta.

Francie zatím vydala 10.500 povolení k dočasnému pobytu ukrajinským uprchlíkům, kteří do země utekli před ruskou invazí, oznámil premiér Jean Castex. Celkově podle něj vstoupilo do Francie na 26.000 ukrajinských utečenců, z nichž někteří našli ubytování u příbuzných či přátel, nebo pokračovali v cestě do jiných zemí.

Povolení k pobytu pro uprchlíky vydává Francie na šest měsíců, umožňuje ucházet se o práci, pobírat sociální podporu a dětem chodit do školy.

„Za dobu svého předsednictví jsem byl na Ukrajině čtyřikrát, pětkrát,“ uvedl Petr Pavel, bývalý předseda Vojenského výboru NATO. Spojenečtí vojáci tam trénovali ty ukrajinské. Jenže v době, kdy Rusko začalo shromažďovat síly v okolí Ukrajiny, NATO stáhlo své vojenské instruktory, místo aby jich přidalo, řekl generál ve výslužbě v České televizi. „Bylo to víceméně signálem a povzbuzením pro Rusko, že nebudeme zasahovat.“ NATO místo toho mělo uspořádat na Ukrajině vojenské cvičení, což by se Rusku nelíbilo, ale nebylo by to v rozporu s mezinárodním právem.

„Na zemi jsme schopni se s ruskou armádou vypořádat, ale s protivzdušnou obranou bychom potřebovali pomoci,“ pronesl velvyslanec Ukrajiny v ČR Jevhen Perebyjnis. Velká část Ukrajinců je však zklamaná, že Západ nepomůže víc „proti agresorům, kteří se chovají, řekl bych, i hůř než Sovětský svaz, protože i tehdy existovala určitá pravidla, mocnosti je respektovaly,“ řekl v České televizi. „Teď máme agresora, který nerespektuje žádná pravidla. Někdy je dokonce agresivnější než nacistický režim. V Charkově ani Hitler nezpůsobil takovou zkázu, jakou způsobil Putin.“

Více než 60.000 lidí podepsalo k dnešku on-line petici vyzývající švýcarské úřady k vyhoštění někdejší ruské gymnastky Aliny Kabajevové, která bývá považována za přítelkyni prezidenta Vladimira Putina. „Spojte, prosím, Alinu 'Evu Braunovou' Kabajevovou s jejím 'führerem' Vladimirem Putinem,“ píše se v ostře formulované výzvě. Podle autorů petice se olympijská vítězka z Atén a bývalá poslankyně za vládnoucí stranu Jednotné Rusko ukrývá ve Švýcarsku spolu se svými dětmi (podle některých má s Putinem hned čtyři).

„Naprosto nemůžu potvrdit, že ukrajinská armáda skutečně obkličuje ruskou skupinu v trojúhelníku Hostomel-Irpiň-Buča,“ tweetuje Ilja Ponomarenko, specialista na vojenství z redakce listu Kyiv Independent v reakci na zprávy kanálu Nexta o odříznutí a obklíčení ruských jednotek severně od Kyjeva.

„Je však pravda, že se tam několik nocí v řadě intenzivně bojovalo a ukrajinské jednotky velmi aktivně čistily Irpiň.“ V dalším tweetu dodal dnešní záběry z Irpině.

„V 16:45 naši obránci sestřelili jedno z letadel ruských okupantů, které naše město v posledních týdnech ničilo,“ informovala na Telegramu radnice Mariupolu, těžce sužovaného boji. Na zemi zatím bojovníci Azovského batalionu zničili čtyři tanky a několik jednotek obrněných transportérů, dodává Ukrajinská pravda.

Podle předběžných informací Oleksije Arestovyče, poradce prezidenta Zelenského, jde v této válce o sté sestřelené ruské letadlo. A další dva stroje Rusové ztratili nad Dniprem.

V Užhorodu měl pohřeb Sándor Kiš (†30), příslušník Ukrajinského námořnictva, jenž padl první den bojů u Očakiva, mezi Oděsou a Mykolajivem. Zahynul s dalšími 21 spolubojovníky, když se jejich loď odmítla vzdát a Rusové ji zasáhli raketou. Kiš patřil k maďarské menšině na Ukrajině, maďarská diplomacie proto podpoří jeho manželku a dvě děti, uvedl portál Hungary Today.

Ukrajinská armáda má sílu se bránit, nemá ale sílu zvrátit současný stav, domnívá se bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Nastat by podle něj musela její absolutní reorganizace, což v současné době nejspíš není realizovatelné. Za určitých podmínek ale může alespoň na hlavních směrech udržovat frontu. Válku by pak vyřešila mírová jednání.

Podle Šedivého ruská armáda po neúspěchu „bleskové války“ připravuje další opatření pro opětovné „rozjetí“ operací. Očekává, že několik dnů bude trvat obnova vojsk, doplnění munice i zajištění průzkumu na hlavních směrech. Doprovázet je bude „palebné zpracovávání bojiště“, tedy palba na důležité cíle. „Souvisí s tím i pokus o narušení morálky civilních obyvatel. Střílí se do obytných čtvrtí, což je skutečně nelidské,“ zdůraznil generál.