ONLINE: Země NATO slíbily Ukrajině protivzdušné systémy. Rusové zaútočili na Oděsu

Vážení čtenáři, dnešní online zpravodajství věnující se válečnému dění na Ukrajině pro dnešek končí. Děkujeme za pozornost, kterou nám věnujete, a s novinkami se znovu přihlásíme zítra brzy ráno.

Americký ministr obrany Lloyd Austin se v úterý sejde s některými svými protějšky na americké letecké základně Ramstein v Německu a bude s nimi diskutovat mimo jiné o dalších dodávkách zbraní Ukrajině. Dnes to oznámil mluvčí Pentagonu John Kirby, neupřesnil však, jaké konkrétní země se schůzky zúčastní. Poznamenal nicméně, že se bude jednat „nejen o státy NATO“.

Ministři obrany budou podle Kirbyho jednat o nejnovějším vývoji bojů na Ukrajině, o podpoře „obranně-průmyslové základny“ a o „dlouhodobějším a širším pohledu na obranné potřeby Ukrajiny do budoucna“. Přesný výčet účastníků Pentagon podle mluvčího zveřejní později.

Specialisté v okolí Kyjeva během dneška sbírali nevybuchlou munici.

Ruská celní správa se rozhodla dočasně pozastavit zveřejňování údajů o dovozu a vývozu, aby vyloučila „chyby a spekulace“. Uvedl to dnes šéf úřadu. Krok značně ztíží posouzení dopadu rozsáhlých západních sankcí uvalených na Rusko od 24. února, kdy země napadla Ukrajinu, napsala agentura Reuters.

„Federální celní správa nezveřejní statistiku o dovozu a vývozu,“ citovala ruská agentura Interfax šéfa úřadu Vladimira Bulavina. „Toto rozhodnutí podporuji. Myslím, že je oprávněné, aby se předešlo nesprávným odhadům, spekulacím a nesrovnalostem ohledně dovozu. Jde o dočasné opatření,“ dodal Bulavin.

Ruské jednotky dnes obsadily 42 obcí v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, ale bránící se ukrajinské síly je mohou zase dobýt zpět, uvedla dnes v televizi poradkyně šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře. V Donbasu na východě napadené země zahájilo Rusko tento týden novou rozsáhlou ofenzívu. Rusko na Ukrajinu zaútočilo před 57 dny.

„Na seznamu okupovaných míst přibylo 42 vsí. Stalo se tak na úkor Doněcké oblasti. To se stalo dnes. Možná je naše síly zítra osvobodí,“ prohlásila Olena Symonenková podle agentury Reuters.

Na satelitních snímcích z okolí obléhaného ukrajinského města Mariupol je vidět hromadný hrob, který se v posledních týdnech rozšířil a obsahuje více než 200 nových hrobů, uvedla dnes soukromá americká společnost Maxar Technologies.

Poradce Andrjuščenko podle BBC ještě dříve uvedl, že do masových hrobů v obci Manhuš svážejí Rusové těla lidí zabitých v Mariupolu a že jde o snahu skrýt válečné zločiny.

Mariupolská radnice odhadla, že v těchto hrobech by Rusové mohli pohřbít 3000 až 9000 obyvatel města. Starosta Vadym Bojčenko podle listu Ukrajinska pravda prohlásil, že v Mariupolu byl spáchán „největší vojenský zločin 21. století“, „nový Babí Jar“, a vyzval k ukončení „genocidy“.

S pokutou 10.000 rublů (asi 2800 Kč) vyvázl čtyřicetiletý Moskvan, kterého policie zadržela za „nepovolenou demonstraci“. Dopustit se jí měl tím, že na sobě měl modro-žluté tenisky, tedy obuv v ukrajinských barvách. O kuriózním případu ještě z počátku března informoval Moskvanův advokát Ilja Utkin.

Policisté tvrdí, že zadržený vykřikoval hesla, ale on sám říká, že šel nakupovat do obchodního domu CUM, kde jej zadrželi, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.

Americký ropný gigant Exxon Mobil zvažuje, že se do 24. června zcela stáhne z Ruska. S odvoláním na dva obeznámené zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters. Skupina už na počátku března oznámila, že kvůli ruské invazi na Ukrajinu ukončí své aktivity v zemi.

Společnost po začátku ruské invaze stáhla z Ruska své zaměstnance, kteří jsou američtí občané. Rozhodnutí se týkalo i lidí, kteří pracovali v těžbě ropy a zemního plynu na ostrově Sachalin na Dálném východě.

Dva bohatí Rusové tento týden podle vyšetřovatelů zavraždili členy svých rodin a poté spáchali sebevraždu. Jde o dva případy, které se odehrály daleko od sebe, v Rusku a ve Španělsku, a jejichž motivy spolu na první pohled nesouvisejí. Zpravodajský server Business Insider nicméně vedle podobnosti tragédií zaujalo i spojení obou pachatelů s ruskou bankou Gazprombank.

V prvním případě agentura TASS v pondělí s odvoláním na informovaný zdroj napsala, že bývalý viceprezident Gazprombanky Vladislav Avajev zabil ve svém bytě manželku a dceru a následně spáchal sebevraždu. Motivem by podle zdroje mohl být „domácí konflikt“. Zajímavé je, že se případem zabývají dva hlavní moskevští vyšetřovatelé.

Několik stovek lidí převážně ukrajinské národnosti dnes na Václavském náměstí v Praze připomnělo dětské oběti ruské invaze proti Ukrajině. Na setkání svolaném bělorusko-ukrajinskou komunitou k pomníku sv. Václava přítomní, mezi nimiž převažovaly matky s dětmi, zapalovali svíčky jako připomínku mrtvých.

Mnozí z nich měli žluto-modré ukrajinské vlajky a v davu byla na transparentech hesla jako například „Krev ukrajinských dětí zůstane na rukách ruských vojáků“ a fotografie zničených měst.

Agentury zveřejnily další snímky zobrazující následky ruského ostřelování v ukrajinském Charkově.

Vedoucí Úřadu vlády ČR Jana Kotalíková se setkala s šéfkou institutu Evropského institutu pro rovnost žen a mužů Carlien Scheele⁩ovou. Jednaly mimo jiné o možnostech pomoci ukrajinským ženám, uvedla Kotalíková na twitteru.

Zakladatel a šéf společnosti Meta (dříve Facebook) Mark Zuckerberg, americká viceprezidentka Kamala Harrisová, její manžel a ještě dalších 26 Američanů se dostalo na „černou listinu“ lidí, kterým ruské ministerstvo zahraničí zakázalo vstup do Ruska. Informovala o tom dnes ruská média. Jde o odvetu Moskvy za dříve uvalené americké sankce na ruské představitele v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.

„V odvetě za ustavičně se rozšiřující protiruské sankce, které administrativa Joea Bidena uvaluje na stále větší počet ruských občanů, a to jak státních představitelů a jejich příbuzných, tak zástupců podnikatelských, vědeckých a kulturních kruhů, se na seznam přidává 29 Američanů z řad vedoucích představitelů, podnikatelů, expertů a novinářů, podílejících se na vytváření protiruské agendy,“ uvedlo ministerstvo zahraničí.

S maršálkem polského Senátu Tomaszem Grodzkim se dnes setkal i ministr zahraničních věcí Jan Lipavský. „Řešili jsme česko-polskou spolupráci a ruskou agresi na Ukrajině,“ informoval ministr. „Česko a Polsko poskytují největší humanitární a vojenskou pomoc. Těším se na další spolupráci!“

V Buči slaví Velikonoce i navzdory zkáze, kterou s sebou přinesli Rusové. Lidé pečou tradiční sváteční koláče.

Cestovatel a novinář Dmitry Komarov dostal na 50 let zákaz vstupu do Ruska. Po ruské invazi na Ukrajině začal dokumentovat ruské zločiny, například v Buči, Irpini a dalších městech. Nejprve ho Rusko prohlásilo za „nepřítele Ruské federace“, nyní mu dokonce zakázali vstup do země.

„Tohle je od Ruska nová „cena“. K tomu, že jsem „nepřítel Ruska“, mám teď ještě zakázáno do země na 50 let vstoupit. Do roku 2072. Než mi bude 89 let,“ zareagoval Komarov na sociální síti. „Jsou to idioti. V Rusku jsem nebyl od roku 2005/06.“

Předsedkyně Poslanecké sněmovny ČR Markéta Pekarová Adamová se dnes setkala s maršálkem polského senátu Tomaszem Grodzkim. Informovala o tom na twitteru. „Na Ukrajině se bojuje za hodnoty svobody a demokracie. Shodli jsme se proto na jednoznačné podpoře členství v EU a nutnosti pokračovat v pomoci při obraně před ruským agresorem,“ napsala.

Ruské síly právě bombardují a ostřelují ocelárny Azovstal, které představují baštu ukrajinských sil ve strategicky důležitém přístavu Mariupol na březích Azovského moře. Ve městě se bojuje i o tramvajové depo, které je dosti vzdálené od oceláren, uvedl dnes poradce mariupolského starosty Petro Andrjuščenko na sociální síti Telegram. O dalších pokusech ruských jednotek dobýt námořní přístav a ocelárny v Mariupolu se zmiňuje i večerní hlášení ukrajinského generálního štábu o situaci na bojišti.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu přitom dnes řekl prezidentovi Vladimiru Putinovi, že ruské síly mají Mariupol pod kontrolou a zbývající ukrajinští obránci jsou zablokováni v místních železárnách a ocelárnách Azovstal. „Považuji navrhovaný útok na průmyslovou zónu za zbytečný,“ řekl Putin

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba dnes v Sofii důrazně vyzval Bulharsko, aby se rozhodlo a poskytlo Ukrajině vojenskou pomoc naléhavě potřebnou k obraně proti ruské agresi. Vedení balkánské země invazi ruských sil sice odsoudilo, ale ve vládní koalici nepanuje jednotný názor na poskytnutí zbraní a munice Kyjevu, poznamenala agentura Reuters.

„Nejlepší způsob, jak přiblížit mír, je stát na straně Ukrajiny, nikoli být neutrální,“ prohlásil šéf ukrajinské diplomacie v bulharském parlamentu při zahájení výstavy fotografií zachycujících válku na Ukrajině.

„Někdy si musíte vybrat, nemůžete stát někde mezi, nemůžete donekonečna vymýšlet argumenty. Musíte si vybrat stranu a musíte se postavit na stranu pravdy. Takže vše, co mohu říci, je, že nadešel čas rozhodnout se,“ dodal ministr.

Itálie uzavřela nové dohody o zvýšení dovozu zemního plynu z Angoly a Konga, napsala dnes agentura Bloomberg. Vláda Maria Draghiho se snaží snížit energetickou závislost na Rusku. Řím nedávno obdobné dohody uzavřel s Alžírskem a Egyptem.

Evropské země se kvůli invazi Ruska na Ukrajinu snaží zajistit si alternativní zdroje. Afrika je pro Itálii atraktivní možností, neboť italský energetický gigant Eni na tomto kontinentě působí ve více než desítce zemí. Italští vyjednávači by nyní mohli pokračovat do Mosambiku.

Prezident USA Joe Biden se setkal s ukrajinským premiérem Denysem Šmyhalem. 

Španělský premiér Pedro Sánchez a dánská předsedkyně vlády Mette Frederiksenová dnes v Kyjevě, kde jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, slíbili jeho bojující zemi další vojenskou pomoc. Ukrajina se 57. dnem brání ruské invazi.

Španělsko dodá novou zásilku 200 tun munice a vojenského materiálu, což je více než dvojnásobek dosavadní vojenské pomoci, řekl novinářům Sánchez podle agentury Reuters.

Frederiksenová na stejné tiskové konferenci uvedla, že Dánsko hodlá zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině o 600 milionů dánských korun (zhruba 1,97 miliardy Kč), čímž dánský příspěvek dosáhne celkově miliardy dánských korun (asi 3,28 miliardy Kč).

Satelitní snímky ukazují masový hrob v Manhuši západně od Mariupolu, kam údajně ruští vojáci nosili mrtvá těla ukrajinských civilistů.

V Moskvě zadrželi muže ve žluto-modrých teniskách. Policie je podle právníka považovala za „způsob provokace“, informovala běloruská televize Nexta.

Ukrajinský ministr zahraničních věcí Dmytro Kuleba v bulharské Sofii navštívil ukrajinské ženy, které uprchly před ruskou invazí. Poděkoval Bulharsku za to, že uprchlíky přijalo.