ONLINE: Jaderná elektrárna v Záporoží je blízko havárii, uvedl šéf agentury pro jadernou bezpečnost

Následky bojů v ukrajinském městě Mariupol.

Fotbalová Slavia podpořila před dnešní odvetou úvodního kola vyřazovací fáze Evropské konferenční ligy s Fenerbahce Istanbul v Praze a také po ní Ukrajinu, která od ranních hodin čelí ruskému útoku. Český šampion před výkopem nechal zahrát píseň „Bratříčku, zavírej vrátka“, hráči pak přišli na trávník ve speciálních žlutých tričkách. Fanoušci také skandovali vulgární pokřik proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Ukrajinský obránce Taras Kačaraba symbolicky nastoupil jako kapitán Slavie.

Vysoce postavený zdroj z Pentagonu pro CNN uvedl, že Rusko dnes na Ukrajinu vystřelilo víc než 160 raket. Zejména šlo o balistické rakety krátkého doletu, některé i středního a také střely s plochou dráhou letu. Momentálně není patrné, že by ruská vojska tlačila dál k západu.

Před fotbalovým utkáním se týmy Barcelony a Neapole společně vyfotily s transparentem „Zastavte válku“.

Reportéři CNN se octli u přestřelky mezi ruskými výsadkáři a ukrajinskou protiofenzivou na letišti u Kyjeva.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj kvůli ruské invazi na Ukrajinu podepsal dekret vyhlašující všeobecnou mobilizaci, informuje Interfax-Ukrajina. Mobilizace se podle ní „bude realizovat 90 dnů počínaje dnem nabytí účinnosti výnosu“.

Satelitní snímky soukromé americké společnosti Maxar Technologies ukázaly poničené nádrže s palivem a další infrastrukturu letiště ve městě Čuhujiv, zhruba 30 kilometrů východně od Charkova. Další snímky ukazují vrtulníky v západoruském městě Bělgorod nedaleko ukrajinských hranic. Analytici na začátku týdne uvedli, že z tohoto města pravděpodobně vzejde hlavní část ofenzivy vůči Ukrajině.

Ruská invaze na Ukrajinu šokovala bývalé sovětské satelity ve střední a východní Evropě a vyvolala silné odsudky i ze strany nejvíce prokremelských politiků v regionu, píše agentura AP.  Českého prezidenta Miloše Zemana s maďarským premiérem Viktorem Orbánem označila za dva dosavadní „silné proruské hlasy v Evropské unii“. Dnešní zahájení ruského útoku proti Ukrajině ale jejich rétoriku změnilo.

Orbán kroky Moskvy odsoudil po týdnech, co se maďarští činitelé kritice Ruska vyhýbali. „Rusko zaútočilo na Ukrajinu vojenskou silou,“ řekl nyní maďarský premiér. „Postoj Maďarska je jasný: Stojíme za Ukrajinou, stojíme za územní celistvostí a svrchovaností Ukrajiny,“ doplnil maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

Zeman zase v dopoledním projevu uznal, že se mýlil, když v předchozích týdnech odmítal předpovědi o ruské invazi. Vývoj z dnešního rána přitom označil za nevyprovokovaný akt agrese a zločin proti míru.

„Některé země následují Spojené státy a přilévají oleje do ohně,“ prohlásila mluvčí čínské diplomacie Chua Čchun-jing. Ministr zahraničí Wang I se telefonicky spojil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Podle Wanga má ukrajinská otázka „složitou“ historii. Ruské akce nelze prý označit za invazi.

Čínské velvyslanectví v Kyjevě dnes vyzvalo čínské občany na Ukrajině, aby zůstali doma nebo aby alespoň na své vozidlo preventivně vyvěsili čínskou vlaječku, pokud budou potřebovat někam jet. K opuštění Ukrajiny zatím Čína své občany nevyzvala. Dnes večer však čínské velvyslanectví na Ukrajině oznámilo, že organizuje charterový let, kterým se čínští občané mohou z východoevropské země evakuovat.

„Situace na Ukrajině se rychle zhoršila a naši spoluobčané a čínské firmy čelí velkému bezpečnostnímu riziku,“ uvedlo velvyslanectví. Datum případného letu bude podle zastupitelského úřadu záviset na současné situaci. Na Ukrajině je momentálně podle Pekingu okolo 6000 Číňanů.

Ruské ministerstvo zahraničí odsoudilo pondělní várku sankcí EU na Rusko, které reagovaly na ruské uznání separatistických republik. „Ruská strana zdůraznila nelegitimní a neospravedlněnou povahu těchto unilaterálních opatření, které mohou leda zhoršit už tak těžkou situaci ve vztazích Rusko-EU,“ uvedlo ministerstvo po setkání ruského velvyslance při EU s generálním tajemníkem unijní diplomacie. „Partneři byli varování, že taková linie se nevyhnutelně potká s odvetnými kroky ruské strany.“

„EU je jednotná ve své solidaritě s Ukrajinou,“ tweetuje předseda Evropské rady Charles Michel z mimořádného zasedání. Přes videohovor prezidenty a premiéry oslovil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Ukrajinští vojáci u zlikvidovaných (údajně) ruských transportérů u Charkova.

Prezident Francie, aktuálně předsedající Evropské unii Emmanuel Macron v telefonátu vyzval Vladimira Putina, aby okamžitě zastavil ruský útok proti Ukrajině, uvedl Elysejský palác.

Ruský ministr obrany Sergej Šojgu instruoval velitele, aby se k ukrajinským vojákům a důstojníkům chovali s respektem. „Příslušníci ozbrojených sil Ukrajiny, na rozdíl od nacionalistů, složili přísahu ukrajinskému lidu a poslouchali rozkazy,“ řekl ministr podle agentury RIA Novosti. Například mají mít šanci složit zbraně a „vrátit se ke svým rodinám“.

Místopředsedkyně Europarlamentu Dita Charanzová (za ANO) poukazuje na dílčí neshody evropských státníků ohledně sankcí na Rusko. Některé státy prosazují vyřazení Ruska z mezibankovního systému SWIFT, zato pro Německo by to bylo ohromně nákladné, neboť je velmi závislé na ruském zemním plynu. „To bude bod, který se bude v nočních hodinách v Bruselu skloňovat,“ řekla Charanzová v České televizi.

„Dnešní útoky míří přímo na evropský model demokratických společností. To je to, čeho se Putin bojí a co se snaží rozložit,“ uvedla před zasedáním Evropské rady předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolaová. „Ale v Evropě se pravidla, zákony a hodnoty počítají. Jsme všichni jednotní.“

Putin objasnil Macronovi důvody útoku na Ukrajinu, uvedl Kreml. Telefonát byl z iniciativy Paříže a oba prezidenti se dohodli zůstat v kontaktu.

Po dnešním ruském útoku na Ukrajinu muselo opustit svůj domov zhruba 100.000 lidí a několik tisíc jich odešlo do sousedních zemí, hlavně do Moldavska a Rumunska, sdělila mluvčí Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo Krym, je na Ukrajině stále mimo svůj domov zhruba 1,4 milionu lidí. 

Mluvčí UNHCR uvedla, že číslo je odhadem na základě informací od ukrajinských úřadů a partnerů institucí OSN. Podle šéfa UNHCR Filippa Grandiho budou dopady bojů na civilisty „devastující“. „Civilní obyvatelstvo a civilní infrastruktury musí být vždy chráněny a zabezpečeny, jak s tím počítá mezinárodní humanitární právo,“ uvedl Grandi. Jeho úřad vyzval okolní země, aby otevřely hranice uprchlíkům a vytvořily pro ně bezpečné útočiště.

„Na Ukrajině se nebojuje ani tak kvůli tomu, zda se stane, nebo nestane členem NATO. Myslím, že prezidentu Putinovi nejvíc vadí, že se Ukrajina vydala cestou demokracie. Tedy bojuje proti demokracii, proti nám,“ prohlásil v České televizi vysloužilý armádní generál Petr Pavel.

Ve Voroněžské oblasti Ruska havarovalo nákladní letadlo Antonov An-26 ruského letectva převážející vojenské vybavení. „Posádka zemřela,“ cituje agentura RIA Novosti armádní tiskovou službu. Podle předběžného vyšetřování to vypadá na selhání techniky.

Premiér Petr Fiala tweetoval fotku, kterak před zasedáním Evropské rady ("summitu EU") o Ukrajině jednal s kolegy z Visegrádské čtyřky.

Lídři EU se shodli na dosud nejtvrdších sankcích proti Rusku. Míří na finanční a bankovní sektor, energetiku, dopravu i obchod, týkají se i činitelů.

Pražská zoologická zahrada pozastavuje kvůli ruské agresi vůči Ukrajině členství v Euroasijské regionální asociaci zoo a akvárií (EARAZA). V Moskvě sídlící organizace funguje jako sdružení zařízení tohoto typu z někdejšího východního bloku.

„Jsme součástí Evropy a za nynější situace nevidíme smysl ve spolupráci v rámci organizace, která je pod ruským vlivem,“ napsal ředitel pražské zoo Miroslav Bobek. EARAZA, která byla založena v roce 1994, má podle údajů na svém webu přes stovku členů, zejména ze zemí někdejšího Sovětského svazu.

Moldavský parlament schválil vyhlášení výjimečného stavu. Kvůli bojům v sousední zemi už uzavřelo svůj vzdušný prostor. „Pomůžeme lidem, kteří potřebují naši pomoc a podporu,“ prohlásila prezidentka Maia Sanduová podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda. Sdělila přitom, že Moldavsko je připravené přijmout desítky tisíc lidí, kteří budou utíkat z Ukrajiny před ruským útokem.

Moldavsko má samo neblahé zkušenosti s Ruskem. Jeho vojáci se pod maskou mírových sil nacházejí tři desítky let v separatistickém Podněstří, které se od Moldavska odtrhlo v krvavé válce po rozpadu Sovětského svazu. Moskva žádosti Kišiněva, aby tyto jednotky stáhla, odmítá.

„Diktátor, který zatýká vlastní občany za pokojné protesty, se snaží denacifikovat zemi, které vládne Žid, jehož děd bojoval proti nacistům,“ naráží na paradoxy v propagandě Vladimira Putina o ukrajinském prezidentovi Zelenském komentátor deníku Bild Filipp Piatov.