ONLINE: Jaderná elektrárna v Záporoží je blízko havárii, uvedl šéf agentury pro jadernou bezpečnost

Dobrou noc, vážení čtenáři, v online sledování zpráv kolem Ukrajiny pokračujeme zase brzy ráno.

„Především se domnívám, že americká letadla a lodě nemají co dělat v blízkosti hranic Ruské federace,“ řekl podle agentury TASS po předvolání na americké ministerstvo zahraničí ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov. „Pokud jde o nás, nechceme žádnou konfrontaci mezi USA a Ruskem. Jsme pro budování pragmatických vztahů ve prospěch ruského a amerického národa,“ citovala jej agentura RIA Novosti.

„Osm let jsme se snažili přesvědčit naše takzvané partnery k mírovému řešení problému Donbasu,“ prohlásil prezident Vladimir Putin v Ula-udském leteckém závodě. „Teď se ukazuje, že jen podváděli, klamali a bezostyšně o tom navenek mluvili. To vše vedlo k dnešní situaci,“ cituje ho kanál Nexta TV.

Armáda České republiky tweetuje obrazové srovnání tanků T-72 a Leopard 2. „Místo, odkud řídíte celý ocelový kolos. Tady držíte sílu dvanáctiválce pevně v rukou.“

Ministerstvo zahraničí USA si kvůli incidentu, při němž byl po kolizi s ruskou stíhačku zničen americký dron, předvolává ruského velvyslance. Ruské stíhačky podle ruského ministerstva obrany nepřišly do kontaktu s americkým dronem zříceným v Černém moři ani po něm nestřílely, uvedl TASS.

„V důsledku ostrého manévrování kolem 09:30 moskevského času přešel dron MQ-9 do nekontrolovaného letu se ztrátou výšky a narazil do vodní hladiny. Ruské stíhačky nepoužily palubní zbraně, nedostaly se do kontaktu s dronem a bezpečně se vrátily na domovské letiště,“ citoval TASS z vyjádření ruského ministerstva.

Loňské útoky na plynovody Nord Stream se podle ruského prezidenta Vladimira Putina odehrály na státní úrovni, poněvadž je mohli provést jedině specialisté s podporou technologicky vyspělého státu. Za naprostý nesmysl Putin označil spekulace západních médií, že by za poškozením mohli stát „ukrajinští aktivisté“. Informovala o tom agentura TASS.

„Teroristický útok na plynovodech Nord Stream 1 a Nord Stream 2 byl spáchán na státní úrovni, nemohli za ním stát žádní amatéři,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin. Na poškození plynovodních potrubí měly zájem konkrétně USA, prohlásil také.

„Podobnou explozi, tak silnou a v takové hloubce, mohou provést jedině specialisté, přičemž podporovaní veškerou silou státu, který má k dispozici určité technologie,“ zdůraznil Putin.

Ruský bojový letoun Su-27 se srazil s americkým průzkumným dronem Reaper, uvedla americká armáda. Dron se následně zřítil do Černého moře. „Náš letoun MQ-9 prováděl rutinní operace v mezinárodním vzdušném prostoru, když ho zaměřil a srazil ruský bojový letoun. Vedlo to ke zřícení a ztrátě MQ-9,“ uvedl podle agentur generál amerického letectva James Hecker, který má na starosti operace ve zmíněné oblasti.

Mluvčí Bílého domu John Kirby řekl, že o incidentu byl informován prezident Joe Biden. Uvedl také, že k takové události se stávají, ale že tato je jiná, protože byla „nebezpečná a neprofesionální“ a vedla ke zřícení amerického bezpilotního letounu. Dodal, že v „tomto ohledu jde o ojedinělý incident“. Americké ministerstvo zahraničí dá ruským představitelům najevo svoje znepokojení.

Drony MQ-9 Reaper jsou víceúčelová bezpilotní letadla s dlouhou výdrží ve vzduchu, operují ve středních výškách. Jsou určené hlavně k ničení mobilních pozemních cílů, ale díky celému spektru moderních senzorů a komunikačních nástrojů jsou využívány i k průzkumu.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes na zřizovacím sjezdu Mezinárodního hnutí rusofilů prohlásil, že čím dál více evropských zemí „podléhá nacismu“. Zároveň podle ruských státních agentur předpověděl, že hnutí přátel Ruska v zahraničí se určitě stane terčem rozsáhlé diskreditační kampaně na Západě. 

„Podobně jako při nedávných událostech v Moldavsku či v Gruzii se bude zajisté říkat, že jde opět o machinace Moskvy, o intriky s cílem přilákat lidi na svou stranu sliby a podplácením. Jsem si jistý, že spustí takovou kampaň proti našemu hnutí,“ řekl ministr účastníkům sjezdu. Dodal, že „čím dál více evropských zemí“ se zmocňuje „nacismus“.

Nizozemsko daruje ukrajinské armádě dvě minolovky, radary pro lokalizaci dronů a také systémy pro stavbu mostů. Při své dnešní návštěvě Ukrajiny to oznámila ministryně obrany Kajsa Ollongrenová. Podle ní také chce Nizozemsko společně s Belgií začít cvičit ukrajinské vojáky. Ollongrenová dnes navštívila přístavy Oděsa a Mykolajiv, z bezpečnostních důvodů o cestě předem neinformovala.

Dvě plavidla třídy Alkmaar určená pro detekci min, které nyní využívá nizozemské námořnictvo, se na Ukrajinu dostanou nejdříve v roce 2025, kdy je Nizozemsko ve své flotile nahradí novými plavidly, napsal list De Telegraaf. Kyjev získá také mostní systémy M3.

Kyjevský starosta Vitalij Kličko se setkal s delegací z Česka. Mezi hosty byl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný a zástupci českého byznysu, napsal Kličko na facebooku.

„Hovořili jsme o dalším zavádění reforem s cílem přiblížit Ukrajinu evropským standardům, možné české podpoře rehabilitace našich vojáků včetně psychologické, pomoci při rozvoji zdravotnického průmyslu, rekonstrukci infrastruktury a investicích,“ uvedl starosta Kyjeva. Český byznys má podle něj zájem o spolupráci na rozvoji metra v hlavním městě a pomoci energetice.

Polsko by stíhačky MiG-29 mohlo Ukrajině dát během příštích čtyř až šesti týdnů, řekl dnes polský premiér Mateusz Morawiecki. Podle agentury Reuters tak naznačil, že spojenci Kyjeva se přibližují dohodě o dalším kroku ve vojenské pomoci zemi čelící ruské agresi.

Polská vláda říká, že je připravena stíhačky MiG-29 vyvinuté v Sovětském svazu poslat na Ukrajinu v rámci koalice zemí. Nicméně jiní spojenci Ukrajiny se k této věci staví opatrně, a tak není jasné, jak dlouho by takový proces trval.

„Mohlo by se to stát během příštích čtyř až šesti týdnů,“ odpověděl Morawiecki na otázku, jak dlouho by trvalo, než by Polsko své letouny Ukrajině předalo. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď minulý čtvrtek na schůzce unijních ministrů obrany řekl, že ho jeho polský kolega Mariusz Blaszczak informoval, že Varšava by souhlasila se společným postupem s cílem předat Ukrajině stíhačky MiG-29.

Krátce po ruském vpádu na Ukrajinu loni 24. února se ve všech kyjevských čtvrtích objevily bariéry z betonových bloků a pytlů s pískem, protitankové zábrany a zákopy. Ruská vojska tehdy k hlavnímu městu zamířila ze severu, po neúspěšném pokusu dobýt Kyjev se ale z oblasti stáhla a své síly soustředila zejména na jih a východ Ukrajiny.

„Po podrobné analýze a kalkulaci všech potenciálních hrozeb se vojenská správa Kyjeva spolu s (obrannými silami hlavního města) společně rozhodla vylepšit systém obranných bariér,“ napsala správa města na telegramu. V provozu podle ní zůstanou některá kontrolní stanoviště, část zátarasů přejde do režimu „spánku“ a některé budou odstraněny.

Úřady si od kroku slibují zlepšení běžného života obyvatel Kyjeva. Zábrany zmizí například z vozovek, což by mělo zlepšit plynulost dopravy. Zákopy a příkopy, které jsou rozesety v kyjevských lesích i parcích, úřady zasypou a odstraní i část ocelových protitankových ježků či ostnatý drát.

O předání nevyužívaných slovenských stíhaček MiG-29 Ukrajině bude nakonec rozhodovat pouze vláda premiéra Eduarda Hegera a možná tak učiní už ve středu. Novinářům to dnes řekl ministr obrany Jaroslav Naď. Opozice opakovaně tvrdila, že kabinet po prosincovém pádu už nemá pravomoc na toto rozhodnutí. Někteří další politici dříve zase zmiňovali možnost, že by v souvislosti s odevzdáním stíhaček válkou zasažené Ukrajině nejprve rozhodoval parlament.

„Jsem přesvědčen o tom, ale nejenom já, ale i vláda, že vláda má tu kompetenci. Uděláme to rozhodnutí. Nemyslím si, že by to teoreticky mohlo něco zastavit,“ uvedl Naď. Dodal, že termín rozhodování kabinetu o odevzdání stíhaček Ukrajině nebyl zatím stanoven, možná se tak stane už ve středu, kdy má vláda naplánovanou svou pravidelnou schůzi.

Podle Nadě za migy a část raketového systému Kub, které by dostala Ukrajina, obdrží Slovensko náhradu v hodnotě 900 milionů eur (21 miliard korun). Detaily ministr neuvedl.

Před vládní budouvou v moldavském Chišiněvě se už zase sešla protivládní, proruská demonstrace.

Podívejte se na nejnovější video z bojů v Bachmutu.

Nejméně jednoho mrtvého a sedm zraněných si dnes vyžádalo ruské ostřelování Kramatorsku na východě země ruskými raketami, uvedl na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na šéfa oblastní správy Pavla Kyrylenka. Ruská palba, jejímž terčem se dnes dopoledne stalo město Vovčansk, zabila na místě pětapadesátiletou ženu, uvedl gubernátor Charkovské oblasti Oleh Syněhubov.

Steven Seagal se nechal slyšet: „Jsem 100% rusofil a na 1 milion procent Rus.“

V Ženevě dnes pokračují jednání o prodloužení obilné dohody umožňující vývoz zemědělských produktů z Ukrajiny, která čelí ruské agresi, uvedly OSN a Turecko. Náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško předtím podle agentury TASS uvedl, že dohoda umožňující vývoz ukrajinských zemědělských produktů byla prodloužena o 60 dní. Nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský vládní představitel následně agentuře Reuters řekl, že Kyjev bude trvat na prodloužení o 120 dní.

Státní duma přijala v posledním čtení zákon o odpovědnosti za „diskreditaci všech účastníků speciální operace“. Obviněným hrozí trest odnětí svobody až na 15 let.

Regionální plán reakce na ukrajinskou uprchlickou krizi pro Českou republiku, který vytvořil Úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR), počítá s potřebou 81,6 milionu dolarů (zhruba 1,8 miliardy korun) pro letošní rok na zajištění pomoci pro uprchlíky před válkou na Ukrajině. Dokument dnes představili zástupci UNHCR na ministerstvu zahraničí, kde šéf české diplomacie Jan Lipavský (Piráti) přijal zástupce dárců a pomáhajících nevládních organizací.

Prezident Petr Pavel během dvoudenní cesty na Slovensku jednal o řešení krize na Ukrajině, o způsobech jak čelit dezinformacím nebo o hlubší spolupráci v obranném průmyslu. Ocenil přitom mimořádně vstřícnou atmosféru, která jeho první zahraniční cestu provázela. Pavel to dnes řekl novinářům před Českým domem v Bratislavě na závěr své návštěvy.

„Neměli jsme ambici hledat konkrétní akce, termíny, spíše nastavit rámec a atmosféru spolupráce. A to se myslím povedlo velice dobře, protože atmosféra byla po celou dobu mimořádně vstřícná, ale také konstruktivní,“ řekl Pavel.

Americký list The Washington Post upozornil, že kvalita ukrajinských sil, pokládaná za podstatnou výhodu vůči Rusku, se zhoršila v důsledku ztrát, které vyřadily mnohé nejzkušenější vojáky. To spolu s nedostatkem munice vede k pochybám o připravenosti Kyjeva podniknout jarní ofenzívu.

Česká republika i Slovensko by měly mít možnost zapojit se do poválečné obnovy Ukrajiny, které obě země nyní pomáhají. Šéf slovenské sněmovny Boris Kollár to řekl novinářům po dnešní schůzce s českým prezidentem Petrem Pavlem. Oba politici podle Kollára hovořili nejen o pomoci Ukrajině v souvislosti s ruskou invazí do této země, ale i o předčasných volbách na Slovensku.

„Když nyní pomáháme Ukrajině, tak budeme požadovat, aby v případě poválečné obnovy byly Slovensko a stejně tak Česká republika zapojeny do obnovy,“ řekl Kollár. Podle něj práce na obnově Ukrajiny by měly pomoci také slovenským a českým firmám i ekonomice.

Ukrajinské síly odrazily více než stovku ruských útoků na pěti úsecích fronty. Ruské ztráty od začátku války přesáhly 160.000 vojáků, tvrdí Kyjev.

Floridský guvernér a potenciální republikánský kandidát v příštích prezidentských volbách Ron DeSantis prohlásil, že ochrana Ukrajiny není životně důležitým národním zájmem Spojených států. Válku přitom označil za „územní spor mezi Ukrajinou a Ruskem“. DeSantis to uvedl v odpovědi na otázky moderátora stanice Fox News Tuckera Carlsona. Podobně na stejné otázky reagoval také republikánský exprezident Donald Trump, který chce v roce 2024 opět usilovat o Bílý dům.