ONLINE: Jaderná elektrárna v Záporoží je blízko havárii, uvedl šéf agentury pro jadernou bezpečnost

Vážení čtenáři, pro tuto chvíli online přenos končí, vrátíme se zase ráno. Dobrou noc přeje redakce Blesk Zpráv.

Pět zahraničních viceprezidentů Rosněfti rezignovalo v reakci na sankce Evropské unie, které zakazují evropským občanům nebo Rusům žijícím v EU pracovat v této ruské státní ropné společnosti. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na zdroje obeznámené se záležitostí.

Pětice viceprezidentů – Didier Casimiro, Eric Liron, Željko Runje, Avril Conroy a Otabek Karimov – podle šesti zdrojů agentury odešla z Rosněfti několik dní předtím, než 15. května vstoupil v platnost nový balíček unijních sankcí kvůli ruskému útoku na Ukrajinu. Všech pět členů vedení podle internetových stránek Rosněfti nastoupilo do největší ruské ropné společnosti v roce 2012 či na začátku roku 2013.

Pentagon oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině za 100 milionů dolarů (2,3 mld. Kč). Například jde o houfnice plus vozy na jejich tahání a radary proti dělostřelectvu, tweetoval americký ministr obrany Lloyd J. Austin III.

Oslavy dne vyšyvanky - vyšívané košile si oblékla skupina kanadských poslanců a ukrajinských diplomatů. V Kyjevě se tančilo.

„Dnes už se jen nebráníme, podnikli jsme sérii úspěšných protiútoků,“ pochlubil se šéf generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj svým protějškům na zasedání vojenského výboru NATO. „Byli jsme si vědomi, že nakonec dojde na plnou invazi, tak jsme se připravovali,“ zmínil podle CNN první potyčky roku 2014.

V prvním měsíci tak dokázali obránci sebrat ruským vojskům iniciativu a zhatit jim hlavní cíl - dobytí Kyjeva. Stále však Ukrajina nemá vyhráno, denně na ni podle něj Rusové pošlou 10-14 raket. 

„Dnes bylo za jedinou hodinu nahlášeno deset znásilnění od ruských okupantů, včetně osmi dětí. Včera celkem 56,“ cituje ombudsmanku ukrajinské ministerstvo obrany. „Mezi dětmi dva 10letí chlapci a jeden jednoroční, který zraněním podlehl.“

Ukrajinská armáda v těchto dnech slaví úspěchy v okolí Charkova, ruští okupanti ale posilují kontrolu na Donbase a stále mají k dispozici značnou část sil nashromážděných před únorovou invazí. Takové bylo hodnocení vývoje války, které tlumočil novinářům vysoce postavený činitel amerického ministerstva obrany. Varoval, že konflikt ještě může trvat dlouho.

„Nadále máme za to, že tento konflikt se potáhne,“ citovala AFP z pravidelného brífinku. Nejmenovaný pracovník Pentagonu řekl, že Rusové se stále potýkají se stejnými problémy, jaké provází jejich tažení od počátku, a že jejich síly nyní nejsou dostatečné na to „vyhrát válku“. Moskva má ovšem „stále k dispozici významnou část prostředků, které hromadili od podzimu“ podél ukrajinských hranic.

Zástupce velitele Azovského pluku, Svjatoslav Palamar alias Kalina na Telegram nahrál video, na němž tvrdí, že v obklíčeném Azovstalu v Mariupolu nynější evakuací vše nekončí. „Děje se tu jistá operace, podrobnosti nesdělím,“ uvedl. Rusko říká, že od pondělka odsud odvezlo na 1700 bojovníků.

Vojenské cvičení Defender Europe 2022 u polského Nowogrodu. S vojáky zemí NATO cvičili i Švédové, kteří by se brzy k alianci chtěli přidat.

Premiér Fiala považuje finanční podporu od EU ve výši téměř 680 milionů Kč na pomoc s uprchlíky za vstřícný krok. Částka ale podle něj není konečná.

Stav nouze vyhlášený kvůli uprchlické vlně z Ukrajiny potrvá do konce června. Sněmovna umožnila vládě jeho prodloužení po skoro šestihodinové debatě.

Polovina z 54 klientů ruského plynárenského gigantu Gazprom si otevřela účty u Gazprombank kvůli platbě za dodávky plynu. Uvedl to ruský vicepremiér Alexandr Novak. S koncem měsíce se blíží termín pro zaplacení dubnových dodávek za plyn podle nového nařízení ruského prezidenta Vladimira Putina, který vyžaduje, aby odběratelé měli účty v Gazprombank.

„Vyzýváme všechny firmy světa, aby se stáhly z Ruska. Přestaňte vydělávat na krvi a financovat Putinův válečný stroj,“ uvádí ukrajinské ministerstvo zahraničí. „Kolik raket ještě může díky vašim daním vystřelit?“ ptá se a přidává loga desítek západních i asijských společností.

Nizozemsko a Německo zatím Kyjevu nedodají více než 12 samohybných houfnic PzH 2000, které Ukrajině slíbily. Na společné tiskové konferenci v Haagu to řekli nizozemský premiér Mark Rutte a německý kancléř Olaf Scholz.

Ani jeden z šéfů vlád v tuto chvíli nevidí možnost, jak Ukrajině darovat více houfnic PzH 2000, které jsou podle DPA zřejmě nejmodernějším dělostřeleckým systémem. Tyto zbraně „nelze dát jednoduše k dispozici,“ řekl Rutte.

Počet darovaných houfnic není podle Scholze náhodný.„Přemýšleli jsme o tom, kdy to má smysl a kolik jich musíme mít, abychom vytvořili fungující jednotku. Pak jsme se dali dohromady, čímž jsme jich uvolnili víc, než by jinak bylo možné,“ popsal německý kancléř. Nizozemsko darovalo pět samohybných houfnic, Německo sedm. Obě země chtějí úzce spolupracovat na výcviku ukrajinské armády. V Porýní-Falci se už asi 60 ukrajinských vojáků účastní zhruba 40denního výcviku. 

Premiér Petr Fiala (ODS) na setkání se zástupci diplomatických misí akreditovaných v České republice vyzdvihl důležitost společné pomoci Ukrajině i začlenění uprchlíků nejen do české společnosti. 

Fiala se s diplomatickým sborem setkal poprvé v pozici předsedy vlády. Mezi pět hlavních priorit nadcházejícícho českého předsednictví v Radě EU, které diplomatům představil, patří zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost, posilování evropských obranných kapacit, strategická odolnost evropské ekonomiky a odolnost demokratických institucí.

„Poprvé po desetiletích jsem hrdý na to, že celá EU a další demokratické země jednají společně. Byli jsme tvrdí, byli jsme rychlí a byli jsme jednotní,“ řekl Fiala. Zmínil také, že i v nelehkých časech lze uspět i díky další budoucí spolupráci.

Bělorusko koupilo od Ruska „potřebné množství“ raket Iskander a systémů protivzdušné obrany S-400, oznámil běloruský vůdce Alexandr Lukašenko. A vyjádřil naději, že se běloruským zbrojovkám podaří do konce roku vyvinout vlastní obdobu rakety Iskander, kterou ruské síly používají během 85 dnů trvající války proti Ukrajině.

Bělorusko se invaze přímo neúčastní, poskytlo ale ruským silám k útoku na sousední zemi své území.

„Domluvili jsme se s Putinem. Koupili jsme u vás potřebné množství těch Iskanderů a S-400, vyzbrojili naši armádu. S těmito zbraněmi je to už úplně jiná armáda. Tyto zbraně přinejmenším mohou způsobit nepřijatelně vysoké škody,“ prohlásil Lukašenko během schůzky s gubernátorem ruské Nižegorodské oblasti Glebem Nikitinem.

„Lze říci, že jde o odkládanou válku,“ pronesl prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. „Odkládanou o 30 let, vzhledem k našemu získání nezávislosti roku 1991. Nebo o sto let, vzhledem k naší dřívěšjí minulosti,“ cituje ho kanál Trucha. V letech 1917-21 Ukrajina bojovala za svou nezávislost, většinu území nakonec ovládlo komunistické Rusko, část také Polsko, Rumunsko a Československo - Podkarpatskou Rus.

Prezident nepochybuje, že Ukrajina vyhraje, ale bude ji to stát desetitisíce životů.

„Zbraně jsou nejlepším diplomatem a tlumočníkem do jazyka, jemuž rozumí Rusové,“ uvítal Mychajlo Podoljak z ukrajinské prezidentské kanceláře zprávu, že americký senát odsouhlasil další pomoc Ukrajině za 40 miliard dolarů.

Vdova u soudu potkala manželova (†62) vraha: Měl by shnít v pekle! Vyměňte ho za zajatce z Azova, prosí

Důchodce Oleksandr Šelipov (†62) vedl své kolo, když byl zastřelen. Ruský voják Vadim Šišimarin (21) ho měl zastřelit vypálením čtyř kulek z útočné pušky AK-47. Vadim stanul před soudem v Kyjevě a k vraždě se přiznal. K soudu přijela i vdova po Šelipovi Kateryna (61), která uvedla, že by měl obviněný voják „shnít v base“. 

Charkov na východě Ukrajiny se pomalu vzpamatovává z obléhání, které nakonec Rusové vzdali. Zanechali však po sobě ohromnou zkázu.

V zájmu plnění klimatických cílů a posilování odolnosti trhů s energiemi a zemědělskými produkty jsou státy G7 odhodlány ponechat své trhy otevřené. Některé země totiž z obav o nedostatek potravin omezily vývoz některých klíčových zemědělských komodit.

Kvůli ruské invazi není možné z Ukrajiny přes černomořské přístavy vyvážet ukrajinské obilí, na které je odkázána severní Afrika a Asie. Německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová, která se svými kolegy z G7 jednala v Německu dva dny, varovala před nejhorším hladomorem od druhé světové války. Západní země proto zahájily export obilí po železnici.

„Ruský vojenský satelit, vypuštěný 29. dubna, aby se podílel na Putinově válce, opustil oběžnou dráhu a shořel,“ uvádí na twitteru ukrajinský diplomat Oleksandr Ščerba. „Možná na to příště nemalujte ‚Zvastiku‘!“

Ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko řekl kolegům ze skupiny G7, že Ukrajina potřebuje měsíčně pět miliard dolarů (117 mld. Kč), aby mohla vyplácet důchody a dávky či zajišťovat humanitární pomoc. Navrhl to hradit z ruských majetků na Západě, zmrazených sankcemi, informoval The Kyiv Independent.

Na nouzový stav vyhlášený v souvislosti s uprchlickou vlnou z Ukrajiny po ruské invazi se váže i mimořádné opatření k plnění zásobníků plynem, uvedli ve Sněmovně ministři financí Zbyněk Stanjura (ODS) a práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Brzy se má podle nich tato pravomoc dostat do zákona.

Opatřením před časem uložil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) firmám plnění zásobníků. Před topnou sezonou mají být naplněné nejméně ze čtyř pětin, dosud to bylo aspoň 30 procent. Stát bude zároveň spolurozhodovat a kontrolovat, jakým způsobem a kdy se ze zásobníků bude plyn odebírat.

„Jestli chceme mít na podzim maximálně naplněné zásobníky plynu pro české domácnosti a pro české firmy, tak to se děje poslední více než měsíc na základě tohoto opatření, které je opřeno o vyhlášený nouzový stav,“ řekl poslancům Jurečka. Podle Stanjury jsou zásobníky aktuálně naplněny ze 43 procent, což představuje asi 1,5 miliardy metrů krychlových plynu, a domácnosti jsou na zimu zajištěny. „Pokud tuto pravomoc zaneseme do zákona, nebudeme muset nouzový stav používat k tomu, abychom nařizovali plnění zásobníků,“ uvedl ministr financí. Na legislativní změně se podle něho pracuje.

„Vojáci nepřítele jsou demoralizováni. Výplaty za účast v bojích, slibované velením ruských okupačních sil, se nekonají. Jednotky v bojích s ukrajinských silami zaznamenávají značné ztráty. Jsou případy dezerce jednotlivých jednotek okupačních vojsk,“ upozornil ukrajinský štáb bez dalších podrobností.