ONLINE: Zelenskyj o elektrárně u Kyjeva. Ukrajina ji neubránila, protože jí došly rakety

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, budeme sledovat zase od úterního rána.

Mluvčí americké diplomacie Ned Price řekl, že USA zaregistrovaly dnešní poznámky ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, podle nějž Moskva stále nevyčerpala veškeré diplomatické možnosti, aby Západ přiměla k přijetí svých požadavků. Price však poznamenal, že Spojené státy od Ruska neviděly žádné reálné známky snah o zmírnění napětí.

Mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby označil za hluboce znepokojivou tichou podporu, kterou Rusku poskytuje v otázce Ukrajiny Čína. Postoj Pekingu "upřímně řešeno ještě více destabilizuje bezpečnostní situaci v Evropě", řekl mluvčí Pentagonu.

Rusové se přesunuli do „útočných pozic“, tvrdí americká CBS s odkazem na vládní zdroje. Přesun, který je prý patrný z porovnání satelitních snímků, se týká dělostřelectva a raketometů. V okolí ukrajinských hranic je podle oficálních informací už více než 100 tisíc vojáků.

Západní země v posledních dnech varují, že vpád na Ukrajinu může přijít každým dnem. Například šéf francouzské diplomacie Jean-Yves Le Drian dnes řekl, že Rusko už má připraveny "veškeré prvky" pro invazi. Zároveň však poznamenal, že v tuto chvíli nic nenaznačuje tomu, že se ruský prezident Vladimir Putin pro tento krok už rozhodl.

Stále existuje prostor pro diplomacii a pro to, aby Rusko ustoupilo od hrozeb Ukrajině, shodli se v dnešním telefonátu americký prezident Joe Biden a britský premiér Boris Johnson. Případný útok by podle nich způsobil Rusku dlouhou krizi a velké škody. Oba se podle agentury Reuters, která se odvolává na mluvčího britského šéfa vlády, shodli také na tom, že Evropa musí snížit svou závislost na ruském plynu.

Generální tajemník OSN António Guterres se dnes spojil zvlášť s ministry zahraničí Ruska a Ukrajiny. V rozhovorech se Sergejem Lavrovem i Dmytrem Kulebou vyjádřil vážné znepokojení kvůli zvýšenému napětí mezi oběma zeměmi a zároveň uvítal pokračující diplomatická jednání.

Podle Guterrese mají diplomatické rozhovory napětí rozptýlit a šéf OSN také znovu "podtrhl skutečnost, že neexistuje alternativa vůči diplomacii", prohlásil mluvčí OSN Stéphane Dujarric.

Spojené státy kvůli hrozbě ruské invaze na Ukrajinu zavírají svou ambasádu v Kyjevě a její operace přesouvají do Lvova na západě země. Dnes to oznámil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Na velvyslanectví v Kyjevě rovněž ničí počítače a ruší zabezpečené linky, čímž zařízení učiní nepoužitelným pro diplomatické účely, napsal list the Wall Street Journal (WSJ) s odkazem na vyjádření nejmenovaných činitelů americké vlády a její interní dokumenty.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil středu 16. února letošního roku dnem jednoty. Právě v tento den by podle zdrojů serveru Politico a dalších médií mohla začít ruská invaze na Ukrajinu. Na budovách ve všech ukrajinských obcích má být vyvěšena vlajka země a v deset hodin ráno místního času má zaznít hymna. Ukrajinské diplomatické mise v zahraničí pak mají dát Ukrajině najevo podporu pomocí obrazových prostředků, informovala tisková agentura Unian.

Srbsko a Kosovo doporučily svým občanům pobývajícím na Ukrajině, aby opustili zemi. Oba balkánské státy se tím přidaly ke skupině zemí včetně Česka, které vyzvaly své občany k odjezdu z Ukrajiny kvůli obavám z ruské invaze. Zaměstnance z Ukrajiny kvůli napětí na ukrajinsko-ruských hranicích podle Reuters stahuje také Světová banka.

Česko počítá s tím, že by v případě eskalace konfliktu mohli do Česka z Ukrajiny dorazit uprchlíci. Těch můžou být různé počty, sdělil po jednání Bezpečnostní rady státu premiér Petr Fiala (ODS).

„Doufejme, že k tomu nedojde a situace bude vyřešena diplomatickou cestou (…). Česká republika samozřejmě musí být připravena na to, že by mohlo dojít k eskalaci toho konfliktu, a na případnou migrační vlnu. My jsme připraveni na nejrůznější počty migrantů, kteří by mohli přijít z Ukrajiny,“ uvedl Fiala s tím, že rada řešila i takové aspekty, jako zda by migrační vlna neohrožovala bezpečnost Česka. A pak aspekty humanitární a zdravotní.

„Všechny orgány a ministerstva jsou připraveny, aby si s tou situaci, pokud by nastala, což si nikdo nepřeje, dokázaly poradit,“ dodal premiér.

K žádným konkrétním závěrům Bezpečnostní rada státu podle premiéra Petra Fiala (ODS) nedospěla, jednání bylo informativní. Variantu války si podle předsedy vlády nikdo z účastníků nepřeje, ale bylo třeba se ujistit, že Česko je na nejhorší variantu připraveno.

Premiér Petr Fiala (ODS) prozradil, že včera o situaci na Ukrajině jednal s předsedou Evropské rady. Situaci země Unie probírají společně, řekl. Co se týče další pomoci pro Ukrajinu, zatím nic dalšího Česko neposkytne. „V tuto chvíli žádný další takový krok není plánován,“ uvedl Fiala a hned poté dodal, že pokud bude se stav věcí změní, Česko se na nové pomoci dohodne.

Premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že Bezpečnostní radu státu svolal, aby si ústavní představitelé vyjasnili, jak je Česko připravené na možnou invazi Ukrajiny ze strany Ruska. „Zastupitelské úřady zatím pracují naplno,“ řekl k tomu, že ambasády v zemi v tuto chvíli Česko zavírat nebude. Stále platí varování před cestami na Ukrajinu pro běžné občany.

Pražská burza dnes následovala další evropské akciové trhy oslabující v obavách z ruského útoku na Ukrajinu. Index PX ztratil 1,41 procenta na 1447,68 bodu. Dolů šly akcie bank i energetické společnosti ČEZ. Oslabovala také koruna k euru i dolaru.

Bývalý prezident Václav Klaus vyzval premiéra Petra Fialu (ODS), aby se v ukrajinském konfliktu zasadil o jednání s cílem najít bezpečnostní záruky pro všechny zúčastněné strany konfliktu. Klaus to jménem svého institutu napsal Fialovi v otevřeném dopise. Riziko vzniku otevřeného válečného konfliktu považuje za reálné. I když Rusko sleduje své vlastní zájmy, které nejsou totožné se zájmy dalších účastníků konfliktu, jeho obavy jsou legitimní a je třeba je brát vážně, uvedl Klaus. Dopis ČTK za Institut Václava Klause poskytl Petr Macinka.

Klaus Fialovi vyčetl „nepochopitelnou pasivitu“ vůči tomu, co se na Ukrajině odehrává. Situaci vidí jako neudržitelnou a vrcholně nebezpečnou. „Konflikt na Ukrajině je dlouhodobě největší bezpečnostní hrozbou na našem kontinentě. Probíhající vojenská eskalace ohrožuje celou Evropu, včetně České republiky,“ napsal.

V Polsku přistálo dalších osm amerických stíhaček F-15, uvedlo polské ministerstvo obrany. Jde o součást snah odradit Rusko od napadení Ukrajiny.

Informaci, že by ruská invaze mohla začít ve středu 16. února, dostali všichni spojenci v Evropě od Spojených států. Deníku N to řekl náměstek ministra zahraničí a vedoucí pracovní skupiny k situaci ve východní Evropě Martin Dvořák (STAN). K původním informacím posléze USA podaly zpřesňující zprávu o tom, jak původní impuls vznikl či odkud pocházejí podklady.

„Dostali jsme informaci tak jako všichni spojenci v Evropě, dostali jsme ji ze strany Spojených států. Ta zpráva byla překvapivá, protože mezitím se už naopak ukazovaly signály, že situace se může pomaličku uklidňovat. A do toho přišla zpráva z amerických služeb, že mají informaci o tom, že by útok mohl začít 16. února,“ sdělil serveru Dvořák.

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kromě ministerstva vnitra o humanitární pomoci Ukrajině na zasedání krizového štábu jednal také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). Podle ministryně si všichni přejí, aby se konflikt vyřešil diplomatickou cestou. „Tohle jsou nějaké formy, které už jsou vyjednány, o další formu Česká republika zatím požádána nebyla. Pokud by se tak stalo, budeme to samozřejmě řešit,“ řekla dnes novinářům po pietním aktu u pamětní desky leteckého bombardování Prahy v letech 1944 a 1945.

Ministryně poukázala na stále stoupající počet ruských vojáků v okolí Ukrajiny. O aktuální bezpečnostní situaci na Ukrajině budou ministři obrany NATO jednat v úterý v Bruselu. „Tam se k tomu budeme vracet, a to nejen v souvislosti s Ukrajinou, ale i jinými zeměmi, které řeší své obavy z toho, co by se stalo, kdyby se konflikt na Ukrajině dostal do toho stavu, že by to byl neoprávněný vstup cizích vojsk na území suverénního státu,“ poznamenala.

„Jsme připraveni k serióznímu dialogu s Ruskem o problémech evropské bezpečnosti,“ řekl německý kancléře Scholz novinářům po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Scholz oznámil, že Německo poskytne Ukrajině nový úvěr ve výši asi 3,7 miliardy korun, a varoval, že Západ je připraven uvalit „dalekosáhlé a a účinné sankce“, pokud Rusko poruší územní celistvost Ukrajiny.

V úterý se sejde Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), aby z ukrajinské iniciativy projednala přítomnost ruských vojsk poblíž hranic s Ukrajinou. Vyplývá to z oznámení, které se dnes objevilo na účtu polského předsednictví OBSE na twitteru. O svolání schůzky s Ruskem a dalšími zeměmi OBSE požádala Ukrajina o víkendu.

„Ukrajina se obrátila na polské předsednictví OBSE, aby bylo s ohledem na neobvyklé vojenské aktivity zorganizováno jednání s Ruskem a dalšími zainteresovanými zeměmi,“ uvedlo polské předsednictví. Doplnilo, že schůze bude svolána v souladu s Vídeňským dokumentem, což je smlouva mezi státy OBSE z počátku 90. let, jejíž cílem je zajistit větší otevřenost a transparentnost vojenských aktivit v regionu členských zemí.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ujistil, že Ukrajina dál usiluje o vstup do NATO. S kancléřem Scholzem se shodl ohledně jednání o míru, ale Nord Stream 2 vidí jinak.

Ruští poslanci v úterý podle TASS posoudí dva návrhy vybízející Putina k uznání nezávislosti povstaleckých republik na východě Ukrajiny.

Mladoboleslavská automobilka Škoda Auto neplánuje v souvislosti se situací na Ukrajině žádné zásadní kroky. Výrobu jejích vozů tam zajišťuje obchodní partner Evrocar, Škoda Auto tak na Ukrajině své vlastní zaměstnance nemá. ČTK to dnes řekla mluvčí firmy Simona Havlíková. Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků. Vyvolalo obavy Kyjeva i Západu z toho, že se připravuje na vojenskou ofenzivu proti Ukrajině.

„Výroba vozů Škoda na Ukrajině je zajišťována prostřednictvím obchodního partnera Evrocar. Aktuálně není výroba v závodě Solomonovo omezena. V současné době neplánujeme v souvislosti se situací na Ukrajině přijmout žádné zásadní kroky,“ řekla ČTK Havlíková.

Ministerstvo vnitra chce v případě konfliktu na Ukrajině poskytnout humanitární pomoc na místě. Na slovensko-ukrajinskou hranici může poslat policejní kontingent.

Čeští exportéři v souvislosti s růstem napětí mezi Ukrajinou a Ruskem mnohonásobně zvýšili obezřetnost při uzavírání obchodů a při investicích na Ukrajině. Někteří zatím podnikatelské záměry na Ukrajině odložili. Pokračování krize může přinést růst cen ropy, plynu a surovin, zejména železné rudy či hliníku. ČTK to řekl místopředseda Asociace exportérů Otto Daněk.

„Krize bude určitě negativně zasahovat do obchodů. Rozumný byznysmen nic nebude řešit v nynější nepřehledné situaci. Nikdo nechce riskovat, že by jeho investice na Ukrajině mohla přijít vniveč,“ řekl Daněk. Zatím nemá informace, že by se nějaký český exportér kvůli ukrajinsko-ruské krizi dostal do vážných problémů.