ONLINE: Ukrajinské zbrojovky vyrobí deset samohybných houfnic, tvrdí Zelenskyj a volá po ochraně ukrajinského nebe

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra.

Na instalaci v Petrohradě, která oslavovala dobytí ukrajinského Mariupolu ruskou armádou, se ani ne týden po jejím odhalení objevil nápis upozorňující na zabíjení civilistů ruskými silami. Ruské úřady podezírají, že jeho autorkou je 17letá školačka, kterou už zadržela policie a sepsala s ní záznam o „diskreditování ruské armády“, informovala stanice Rádio Svoboda na jednom ze svých webů. 

Poškozenou instalaci podle zveřejněných videí nechalo město částečně rozebrat.

Svítící instalace v podobě dvou srdcí vyrostla před několika dny na známém petrohradském Palácovém náměstí. Na menším ze srdcí bylo napsáno „Mariupol“ a na větším „Petrohrad“. Šéf ruské okupační správy Mariupolu Kostjantyn Ivaščenko (Konstantin Ivaščenko) ji označil za dárek pro Mariupol od Petrohradu.

Na soše se ale po několika dnech od instalace objevil nápis „Rozbombardovali jste ho. Vrazi. Jidášové“. Město chtělo původně instalaci vyčistit, nakonec se ale rozhodlo poškozený povrch vyměnit.

Dobročinná organizace rozdávala ukrajinským uprchlíkům v Madridu a zejména jejich dětem dárky. 

V krymské Kerči ozdobili hlavní vánoční stromek v barvách ukrajinské vlajky, stejné barvy použili pro výzdobu města. 

Souhlas lidí v Evropské unii s opatřeními proti Rusku a na podporu Ukrajiny zůstává silný. V některých zemích ale ve srovnání s dubnem klesl, ukazují výsledky obsažené v prosincové zprávě Eurobarometru. Například v České republice mezi dubnem a listopadem poklesla podpora sankcím proti Rusku či dodávkám zbraní Ukrajině o 17 procentních bodů.

„Průzkum ukazuje, že opatření přijatá Evropskou unií jako odpověď na ruskou útočnou válkou proti Ukrajině mají i nadále silnou podporu mezi občany,“ uvedl Eurobarometr. Všem opatřením, na která se Eurobarometr ptal, však podpora klesla. Nejvíce to bylo patrné u finanční podpory Ukrajině, kde podíl lidí vyjadřujících úplný či částečný souhlas klesl o deset procentních bodů na 70 procent, či v případě sankcí proti Rusku, kterým klesla podpora o devět procentních bodu na 71 procent.

Podobný vývoj je patrný i v Česku. Například podpora sankcím proti Rusku klesla o 17 procentních bodů na 58 procent. O 17 procentních bodů na 43 procent klesl podíl souhlasných stanovisek s dodávkami zbraní Ukrajině; nesouhlasných stanovisek je naopak 52 procent.

O 21 procentních bodů na 51 procent klesl souhlas s poskytováním finanční pomoci Kyjevu. Zhruba 60 procent lidí v ČR a na Slovensku je pro přijetí válečných uprchlíků, což je nejmenší podíl v EU. S humanitární pomocí souhlasí na 80 procent Čechů, o 11 procentních bodů méně než v dubnu.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko dnes po schůzce s Putinem zdůraznil, že Bělorusko se bez Ruska nedokáže obejít. „Buďme upřímní. Jsme schopni sami bez Ruska ochránit svoji nezávislost a suverenitu? Nejsme,“ uvedl. Více informací si můžete přečíst zde. 

Ruský vůdce se vydal na návštěvu do Běloruska poprvé od června 2019. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov popřel spekulace, že účelem dnešní Putinovy cesty je přesvědčit Bělorusko k přímé účasti v konfliktu na Ukrajině.

Novináři pozvaní na tiskovou konferenci se ale Lukašenka a Putina na válku na Ukrajině nedotazovali. Namísto toho se například zajímali, zda by Putin pogratuloval svému protějšku Emmanuelovi Macronovi, kdyby při nedělním finále mistrovství světa ve fotbale bývala zvítězila nikoli Argentina, ale Francie. Macron je s Putinem v telefonickém kontaktu a v minulosti byl kritizován za svůj poměrně vstřícný postoj k ruskému lídrovi.

Jednání v Minsku se účastnil také například ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten ke schůzce sdělil, že Putin a Lukašenko potvrdili kurz obou zemí směřující k posílení nezávislosti Ruska Běloruska i jejich svazového soustátí.

Takhle teď vypadá Mariupol.

Hospodářská komora ČR uvítala dnešní dohodu zemí EU o parametrech nouzového omezení cen plynu v případě jejich výrazného růstu, neboť řešení vysokých cen plynu na evropské úrovni dosud postrádala. Podmínky dohody však chce vyhodnotit až po bližším seznámením se s jejími parametry. Zástupci komory to uvedli ve večerním vyjádření pro ČTK.

Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy se ministři zemí EU zodpovědní za energetiku průlomově dohodli na úrovni zastropování burzovních cen plynu v EU. Podle něho jde o průlomovou dohodu a prohru Německa.

Bělorusko uvedlo do pohotovostního bojového režimu raketové systémy S-400 a Iskander, které mu dodalo Rusko, prohlásil dnes běloruský lídr Alexandr Lukašenko na společné tiskové konferenci s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Minsku. Putin přítomné novináře ujistil, že Rusko nemá v plánu Bělorusko „pohltit“, a řekl, že s Lukašenkem během dnešního setkání probíral pokračující spolupráci na společných vojenských cvičeních a vývoji nové vojenské techniky.

Bělorusko od začátku války na Ukrajině propůjčuje Rusku své území k provádění raketových útoků na napadenou zemi. O tom, že Rusko hodlá Bělorusku dodat raketové komplexy Iskander, které mohou odpalovat balistické rakety krátkého doletu s potenciálně jadernou hlavicí, informoval Putin v červnu. Podle tvrzení mluvčího ukrajinského letectva Jurije Ihnata už ovšem Rusko těmito raketami na Ukrajinu z běloruského území útočilo.

Ruskému vpádu na Ukrajinu předcházelo loni v zimě rozsáhlé společné cvičení ruské a běloruské armády v Bělorusku. Podle dnešního Putinova vystoupení na konferenci v Minsku hodlají obě země v praxi společných manévrů pokračovat.

„Dohodli jsme se, že budeme pokračovat v praxi pravidelných společných cvičení i dalších aktivit týkajících se operativní bojové přípravy,“ sdělil ruský prezident. Podle Putina se nabízí také možnost, že se Rusko bude podílet na přípravě posádek běloruských armádních letounů, uzpůsobených k použití munice se speciální jadernou bojovou hlavicí.

Rusko nemá v plánu pohltit Bělorusko, prohlásil podle agentury TASS ruský prezident Putin na společné konferenci s Alexandrem Lukašenkem v Minsku.

Na Sofijském náměstí v centru Kyjeva se dnes rozsvítil vánoční strom v barvách ukrajinské vlajky. Starosta města Vitalij Kličko to oznámil na komunikační síti telegram a zveřejnil fotografii 12metrového stromu, který nazývá „stromem nezlomnosti“.

Vedení města váhalo, zda strom rozsvěcet v době válečného konfliktu, kterému Ukrajina čelí od února. Kyjev je navíc častým terčem ostřelování a v části města stále ještě nejde proud. Děti i dospělí si ale podle Klička zaslouží radost ze svátků a oslav Nového roku navzdory ruské agresi.

„Jsem přesvědčen, že touha po míru a vítězství, o kterých sní Ukrajinci dnes, na svatého Mikuláše Divotvorce, se určitě splní,“ napsal Kličko.

Oslavy jsou podle starosty skromnější než v předchozích letech. Letos má strom 12 metrů, loni měřil 31 metrů. Druhé největší ukrajinské město Charkov letos z bezpečnostních důvodů svůj vánoční strom postavilo ve vestibulu metra.

Tady jsou další snímky ze setkání Vladimira Putina s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem. Putin dnes přijel do Minsku. 

Dnešní rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny plynu podle polského premiéra Mateusze Morawieckého ukončí manipulace trhu ze strany Ruska a ruské plynárenské společnosti Gazprom. Morawiecki to uvedl na facebooku. Německý ministr hospodářství Robert Habeck zase podle agentury DPA poznamenal, že Berlín pro omezení cen mohl hlasovat díky bezpečnostním opatřením, které návrh obsahoval.

„Na posledních schůzkách v Bruselu se naší většinové koalici podařilo prolomit odpor - zejména ze strany Německa,“ uvedl Morawiecki. „To znamená konec manipulací trhu Ruskem a jeho firmou Gazprom,“ podotkl také.

V příspěvku narážel mimo jiné na to, že právě Německo se proti dohodě dlouho stavělo. Berlín se totiž obával o bezpečnost dodávek v případě zavedení cenového stropu. Světoví dodavatelé by pak podle něj mohly prodávat svůj plyn jinde, například na asijských trzích, kde by za něj dostaly více peněz.

Dnešní rozhodnutí zemí Evropské unie omezit ceny plynu v případě jejich výrazného růstu je podle Moskvy nepřijatelné. Je to útok na tržní ceny, uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Informuje o tom agentura Reuters.

Sedmadvacítka dohodou, kterou mají členské země začít uplatňovat 15. února, reaguje na prudký nárůst cen plynu v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.

Moskva už dopředu varovala, že pokud EU zavede cenový strop, zaplatí za to obyvatelé států podporujících toto opatření. Ruský prezident Vladimir Putin dokonce pohrozil zastavením dodávek energií a varoval, že Západ bude v zimě mrznout. Země EU ale tvrdí, že jsou na letošní zimu připravené.

Rusko je po Saúdské Arábii druhým největším vývozcem ropy a největším vývozcem zemního plynu na světě. Pokud by dodávky surovin zastavilo, pravděpodobně by to otřáslo světovým trhem s energetickými surovinami, napsala už dříve Reuters. To by znamenalo, že by se světová ekonomika musela vypořádat s ještě vyššími cenami ropy a plynu než dosud.

Hrozba ruské invaze do Moldavska je reálná, mohla by začít už po Novém roce nebo na jaře, řekl v rozhovoru se stanicí TVR šéf moldavské Zpravodajské a bezpečnostní služby (SIS) Alexandru Musteatsa. Rozhodnutí o případné invazi závisí podle něj na vývoji války na Ukrajině.

„Otázkou není, zda Ruská federace provede novou ofenzívu na území Moldavské republiky, ale kdy se tak stane: buď začátkem roku, v lednu, únoru, nebo později, v březnu nebo dubnu,“ uvedl Musteatsa.

Moldavsko má s Ruskem napjaté vztahy kvůli situaci v separatistickém regionu Podněstří, kde má ruská armáda své jednotky. Podněstří se odtrhlo od Moldavska v roce 1990 v obavách ze sjednocení Moldavska s etnicky a jazykově spřízněným Rumunskem. Od mírové dohody z roku 1992, která ukončila boje mezi separatisty podporovanými Moskvou a moldavskými vládními vojsky, tam Rusko udržuje vojenský kontingent zhruba 1500 vojáků. Moskva odmítá žádosti Kišiněva, aby tyto jednotky stáhla.

Takhle vypadají Vánoce v Moskvě, kde vztyčili svítící písměno Z jako symbol války na Ukrajině. 

Slovensko dnes dostalo první z 15 tanků Leopard 2A4, které mu Německo slíbilo jako kompenzaci za dodávku 30 bojových vozidel pěchoty Ukrajině. Slovenskému ministrovi obrany Jaroslavu Naďovi tank předala při slavnostní ceremonii německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Dalších 14 německých tanků dostane Slovensko příští rok, napsala agentura DPA.

Slovenský ministr Naď již dříve uvedl, že německé tanky představují výrazné posílení obranyschopnosti země a budou rozmístěny ve východních regionech. V příštím roce by Bratislava měla dostávat z Německa jeden až dva kusy tanků měsíčně.

„Podporujeme Slovensko jako partnera, který na východním křídle aliance čelí hrozbám, a zároveň zvyšujeme obranyschopnost NATO v tomto regionu,“ řekla podle deníku Pravda německá ministryně Lambrechtová.

Německo a Slovensko také spustily minulý týden na východě Slovenska opravnu pro ukrajinskou techniku.

Vyznamenaní ruští veteráni z bojů na Ukrajině budou podle dekretu prezidenta Vladimira Putina dostávat pozemky v okolí Moskvy či na anektovaném ukrajinském poloostrově Krym. V příslušném výnosu to hlava státu nařídila místním úřadům, uvedl dnes list Kommerant.

Britský premiér Rishi Sunak dnes varoval před unáhleným vyjednáváním o příměří na Ukrajině. Moskva by mohla klid zbraní využít k přeskupení a posílení svých jednotek, uvedl v lotyšské Rize na setkání vedoucích představitelů zejména severských a pobaltských zemí. Informovala o tom agentura DPA.

„Musíme si být vědomi, že jakákoliv jednostranná výzva Ruska k příměří je v současném kontextu zcela nesmyslná. Myslím, že by to bylo špatné rozhodnutí. Rusko by ho využilo k přeskupení a posílení svých jednotek,“ řekl Sunak na dnešním setkání s lídry vojenského uskupení Společné expediční síly (JEF), které kromě Británie sdružuje také Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Lotyšsko, Litvu, Nizozemsko, Norsko a Švédsko.

Česká republika zaplatí ruskému podnikateli Sergeji Kudaškinovi 12.000 eur (zhruba 290.700 Kč) kvůli tomu, že strávil dva roky a čtyři měsíce ve vazbě na základě žádosti o jeho vydání do Ruska. Kudaškin si na to stěžoval u Evropského soudu pro lidská práva (ECHR) ve Štrasburku a strany sporu se nakonec dohodly na mimosoudním vyrovnání. Na rozhodnutí, které soud zveřejnil 15. prosince, dnes server Česká justice.

Česká armáda ve středu převezme v kasárnách v Přáslavicích v Olomouckém kraji první z tanků darovaných Německem. Oznámilo to dnes ministerstvo obrany. Německo se rozhodlo darovat České republice za její pomoc Ukrajině 14 starších tanků Leopard 2A4 a jedno vyprošťovací vozidlo. Všechny stroje by do Česka měly dorazit příští rok.

Vladimir Putin dnes dorazil do Minska. Podívejte se na první fotografie. 

Provozovatel ukrajinských jaderných elektráren obvinil Rusko, že porušilo jadernou bezpečnost, když vyslalo bezpilotní letoun určený k ničení pozemních cílů nad Jihoukrajinskou jadernou elektrárnu v Mykolajivské oblasti. Vyzval mezinárodní společenství k ochraně atomových provozů před nebezpečími, jaké s sebou nese válka. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Podle Enerhoatomu byl dron íránské výroby Šáhed detekován nad jadernou elektrárnou dnes v 00:46 místního času. „Jde o naprosto nepřijatelné porušení jaderné a radiační bezpečnosti,“ uvedla společnost na telegramu. Jihoukrajinská jaderná elektrárna se nachází poblíž města Južnoukrajinsk, přibližně 350 kilometrů jižně od Kyjeva.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijel do Minsku, kde má na programu jednání se svým běloruským protějškem Alexandrem Lukašenkem, uvedla agentura TASS. Na návštěvě Běloruska je hlava ruského státu po třech letech. Kyjev vyjadřuje obavy, že Putin využije rozhovorů k nátlaku na Bělorusko, aby se zapojilo do války na Ukrajině, což Kreml popírá.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) zahájil dnes v Brně očkovací kampaň pro uprchlíky z Ukrajiny a také ukrajinskou komunitu žijící v České republice. Očkování se týká covidu, ale také nemocí jako například dětská obrna nebo spalničky. U matek s dětmi z Ukrajiny se ukazuje, že se zatím příliš očkovat nechtějí. Uvedl to Jindřich Vobořil, ředitel společnosti Podané ruce, která má v Brně v bývalé restauraci Bohéma očkovací centrum fungující také jako zdravotní pomoc pro ukrajinské uprchlíky.