ONLINE: Ukrajinské zbrojovky vyrobí deset samohybných houfnic, tvrdí Zelenskyj a volá po ochraně ukrajinského nebe

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online přenosu o událostech týkajících se konfliktu na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Prozatím přejeme dobrou noc.

Starosta Bachmutu Oleksij Reva v rozhovoru 31. května oznámil, že od 24. února 2022 bylo zabito 204 obyvatel kdysi prosperujícího průmyslového města a 505 dalších bylo zraněno. Mezi oběťmi je i 17 zraněných dětí a čtyři mrtvé.

„Dnes jsou z Bachmutu jen trosky a popel. Je těžké pochopit, že město, které jsme všichni milovali, okupanti zcela vymazali z povrchu zemského. Celá infrastruktura Bachmutu byla kompletně zničena,“ řekl Reva.

Vrchní velitel ukrajinských ozbrojených sil Valerij Zálužnyj 31. května uvedl, že telefonicky hovořil s nejvyšším americkým generálem Markem Milleyem o situaci na frontě a vojenské pomoci. Podle Zalužného oba generálové jednali o dodávkách munice dlouhého doletu a dalších druhů zbraní a vojenského vybavení. Zalužnyj rovněž Milleymu sdělil informace o plánované ukrajinské protiofenzívě a možných budoucích krocích ruské strany.

Ukrajinská rozvědka potvrdila, že pomohla odjet ze země členu kyjevské městské rady Vladyslavu Trubicynovi, který je podezřelý z braní úplatků, informoval server Schemes.

Ruský vojenský soud v Rostově na Donu dnes odsoudil šestačtyřicetiletého Igora Paskara z Volgogradu k 8,5 roku odnětí svobody za „teroristický čin“ a „vandalismus z důvodu politické nenávisti“. Oznámila to dnes ruská média. Paskar házel zápalné láhve, a chtěl tak protestovat proti ruské válce na Ukrajině. Paskar loni v červnu podle obžaloby hodil v Krasnodaru na jihu Ruska láhev se zápalnou směsí na chodník před budovou, na které visel plakát na podporu vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. 

Česko a Slovensko jsou zajedno v názoru na podporu Ukrajiny, která se brání ruské agresi. Zároveň je potřeba uvažovat nad budoucí obnovou napadené země. Český premiér Petr Fiala to řekl po dnešní schůzce s novým předsedou slovenské vlády Ľudovítem Ódorem. Šlo o první schůzku obou politiků od doby, kdy se Ódor v polovině května postavil do čela úřednické vlády. Vztahy mezi oběma zeměmi Fiala označil za výborné a uvedl, že je potřeba udělat vše pro to, aby takové zůstaly.

„Jsme jednoznačně přesvědčeni, že je potřeba podporovat Ukrajinu všemi prostředky, které jsou k dispozici,“ řekl Fiala. „Také bychom měli přemýšlet nad tím, jak se budeme podílet, třeba v něčem i společně, na poválečné obnově Ukrajiny a na rekonstrukci této země,“ dodal.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba skrze twitterový příspěvek poděkoval českým senátorům za podporu vstupu Ukrajiny do NATO. „Jsem vděčný českému Senátu za přijetí rezoluce na podporu zahájení procesu vstupu Ukrajiny do NATO. Impuls k učinění kroku směrem k členství Ukrajiny na summitu ve Vilniusu nadále sílí a my děkujeme Miloši Vystrčilovi a českým senátorům za jejich krok,“ napsal.

Podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany ruská invazní armáda přišla od vypuknutí konfliktu již o téměř 208 000 vojáků, přes 3800 tanků a přes 3100 bezpilotních letounů.

Útoky dronů na Moskvu by neměly mít žádný vliv na podporu Ukrajiny ze strany EU, uvedla 31. května v rozhovoru pro Deutsche Welle předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola.

Ruská média - po vzoru klidné reakce prezidenta Vladimira Putina - úterní nálet bezpilotních letounů na Moskvu nijak nedramatizovala. Dosud největší útok dronů na hlavní město ale ruské noviny nepominuly a hlavní státní televize mu věnovaly nezvykle mnoho vysílacího času, uvedla ruská redakce BBC na svém webu.

Leitmotivem všech televizních rozhovorů s očitými svědky bylo tvrzení, že „vše je v pořádku“. „U nás panika, bohudík, nevypukla,“ řekla jedna z obyvatelek domu, která si hned po náletu šla zdřímnout. „Ráno jsem se probudila a měla jsem stovku esemesek. Všichni propadají panice a já si říkám, co se vlastně stalo?“ dodala.

Spojené státy připravily pro Ukrajinu novou dodávku munice do systémů protivzdušné obrany Patriot, střel do raketometů HIMARS a dalšího vybavení. Oznámil to dnes Bílý dům, který představil nejnovější balík vojenské pomoci pro zemi bránící se už déle než rok ruské ozbrojené agresi. Hodnotu chystané sady materiálu ihned neoznámil.

„Spojené státy budou pokračovat v podpoře Ukrajiny, budou pomáhat dávat jim věci, které potřebují, aby se mohli lépe bránit,“ řekl na tiskové konferenci mluvčí Bílého domu pro národněbezpečnostní otázky John Kirby. Nový balík vojenské pomoci při tom spojil s častými leteckými údery ruských sil proti ukrajinským městům, které devastují civilní infrastrukturu.

Obrazem: Příslušníci ukrajinské armády u Avdijivky

Červencový summit NATO v Litvě by měl podle Senátu potvrdit závazek ohledně začlenění Ukrajiny do aliance, k němuž by mělo dojít v nejbližším možném termínu. Mohl by také nabídnout harmonogram přičlenění. Vláda by měla prohlubovat integraci Ukrajiny do struktur a procesů NATO ještě před formálním zahájením procesu jejího vstupu do aliance. Senát k tomu dnes vyzval kabinet na podnět svého výboru pro zahraničí, obranu a bezpečnost

„Vyzýváme vládu, aby prosazovala intenzivnější podporu Ukrajiny ze strany států NATO, zejména v otázkách výcviku a dodávek těžké výzbroje, aby prosazovala navyšování výroby strategického materiálu, zejména zbraní a munice,“ uvádí se také ve stanovisku, které podpořilo 46 ze 69 přítomných senátorů.

O prohloubení spolupráce české a estonské armády, zkušenostech protivzdušné obrany nebo o kybernetické obraně a informačních operacích mluvili dnes náčelníci generálního štábu české armády Karel Řehka a estonské armády Martin Herem. Na generálním štábu v Praze probrali také pomoc Ukrajině nebo výcvik ukrajinských vojáků. Náčelníci generálního štábu to po jednání řekli ČTK.

„Jednání bylo zaměřeno hlavně na možnosti vzájemné spolupráce. Vyměnili jsme si názory a pohledy na problémy, kterým čelíme,“ řekl Řehka. Poznamenal, že s Heremem sdílí podobný pohled na bezpečnostní situaci. „Zejména v tom, že ta situace je vážná a vyžaduje urychlené kroky v posilování naší obrany a modernizaci armád,“ doplnil. Mluvili i o reálné hrozbě na východním křídle aliance.

Ruští vojáci vyhodili do povětří část silnice na místě, kde se stýkají hranice Ruska, Ukrajiny a Běloruska. Oznámila to dnes na sociálních sítích ukrajinská pohraniční stráž, která také zveřejnila záběry z místa. Ukrajinci tvrdí, že Rusové tak učinili v obavě, aby ukrajinská vojska nezaútočila po silnici spojující ukrajinské město Černihiv s ruským městem Brjansk, které je administrativním centrem stejnojmenné oblasti.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva dnes telefonicky hovořil s papežem Františkem, debatovali spolu mimo jiné o válce na Ukrajině a ochraně životního prostředí. S odvoláním na brazilskou vládu o tom informovala agentura Reuters. Lula podle prohlášení brazilské vlády poděkoval papežovi za jeho mírové úsilí, postěžoval si ale, že „konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem se ještě více vyostřil“. 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil 31. května Oděskou oblast, kde se setkal s tamními vedoucími představiteli armády a orgánů činných v trestním řízení, aby s nimi projednal situaci na jihu země.

OSN navrhla Kyjevu, Moskvě a Ankaře, aby zahájily přípravné práce na umožnění tranzitu ruského čpavku přes Ukrajinu, čímž se snaží zachránit dohodu umožňující bezpečný vývoz obilí z Černého moře, uvedl pro agenturu Reuters zdroj blízký jednání. Se zahájením přípravných prací chce OSN souběžně vést rozhovory o rozšíření černomořské dohody, která byla dohodnuta loni v červenci, aby zahrnovala více ukrajinských přístavů, uvedl zdroj.

Sociálními sítěmi se šíří další video z 29. května, na kterém je vidět, jak zbytky ruské rakety dopadly na rušnou komunikaci v ukrajinské metropoli.

Podle starosty Bachmutu ve městě trvale žije už jen 500 lidí. Údaj od Oleksije Revy, o kterém informovala ukrajinská tisková agentura UNIAN, je zarážející zejména ve srovnání s předválečným počtem 70 000 obyvatel. Rusko i Ukrajina v posledních týdnech tvrdí, že mají město pod kontrolou.

Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz se dohodla s investory na restrukturalizaci eurobondů splatných v letech 2022 a 2026. Přiblížila se tak k ukončení několik měsíců trvající platební neschopnosti. Oznámil to dnes generální ředitel Oleksij Černyšov.

„Posunuli jsme se o krok blíže ke splnění našich závazků vůči investorům,“ uvedl Černyšov. „Je důležité, že se nám v úzkém dialogu se všemi majiteli eurobondů podařilo najít nejoptimálnější řešení jak pro investory, tak pro naši společnost,“ stojí v jeho v prohlášení.

Ukrajinská generální prokuratura dnes obvinila z válečných zločinů ruského vojáka, který ve městě Buča u Kyjeva loni na jaře zastřelil čtyři civilisty. Buča byla v té době okupovaná ruskými vojsky. Za porušení válečných zvyklostí spolu s úmyslnou vraždou hrozí podezřelému vojákovi v případě dopadení a odsouzení 15 let až doživotí.

Prokuratura identifikovala podezřelého jako čtyřiadvacetiletého ruského vojáka, střelce v posádce obrněného transportéru BRDM-2 označeného číslicí 111, sloužícího u 76. gardové výsadkové divize ruských ozbrojených sil. Jeho jméno neuvedla, zveřejnila však rozostřený snímek, pocházející ze záběrů ruské televize.

Ukrajina má právo zasáhnout ruské území, pokud to lze kvalifikovat jako sebeobranu, uvedl 31. května pro Deutsche Welle mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.

Summit lídrů Evropského politického společenství (EPC), který se koná ve čtvrtek v Moldavsku, vyšle evropské poselství o oddanosti míru a odsouzení ruské invaze na Ukrajinu, jež s Moldavskem sousedí. Na společné tiskové konferenci s šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou to dnes uvedla moldavská prezidentka Maia Sanduová. Čtvrtečního summitu se zúčastní mimo jiné francouzský prezident Emmanuel Macron či německý kancléř Olaf Scholz. Česko bude zastupoval premiér Petr Fiala.

Podle šéfky Evropské komise je u Moldavska vidět jasný pokrok, pokud jde o jeho snahy stát se členem Evropské unie. „Je úžasné vidět, že přes všechen ten tlak postupuje Moldavsko rychle a kvalitně,“ řekla von der Leyenová. EU podle ní „výrazně posílí“ svou delegaci v Kišiněvě, aby podpořila další reformy.

Obrazem: Následky nedávného ruského ostřelování v Luhanské oblasti