ONLINE: Jaderná elektrárna v Záporoží je blízko havárii, uvedl šéf agentury pro jadernou bezpečnost

Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. Děkujeme, že jste sledovali naše online zpravodajství o aktuální situaci na Ukrajině. Budeme pokračovat zase zítra v brzkých ranních hodinách. 

Případ, kdy sněmovní kancelář plánovala ukončit pobyt uprchlíků z Ukrajiny ve své ubytovně v Harrachově na Jablonecku, je podle premiéra Petra Fialy (ODS) nešťastný a nemělo k němu dojít. Provázela ho také nezvládnutá komunikace. Fiala to dnes řekl v rozhovoru na CNN Prima News. Uprchlíci z Ukrajiny, kteří v ubytovně nyní bydlí, nakonec najdou náhradní ubytování v penzionu v Harrachově, řekla ve zpravodajském pořadu televize Nova předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).

Ministři obrany 13 zemí spolupracujících v rámci Evropské intervenční iniciativy (EI2) se dnes v Oslu shodli na potřebě dlouhodobé podpory Ukrajiny. Podpořili také Švédsko a Finsko v jejich směřování do NATO, vyplývá ze společného prohlášení.

V Miláně dnes několik desítek lidí demonstrovalo proti uvedení ruské opery Boris Godunov, která zahájila operní sezónu divadla La Scala. Policii ale více zaměstnal protest krajní levice, když se demonstranti snažili prolomit zátarasy, napsal deník Corriere della Sera. Před zahájením představení italský prezident Sergio Mattarella řekl, že nelze smazat velkou ruskou kulturu. Na představení byla i premiérka Giorgia Meloniová či šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Stále není vyloučeno, že v Kyjevě tuto zimu nastane „apokalyptický scénář“, kdy se jeho obyvatelé budou muset kvůli dlouhodobému výpadku proudu evakuovat, řekl dnes starosta města Vitalij Kličko v rozhovoru s agenturou Reuters. Už dříve s ohledem na pokračující ruské útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu na podobnou možnost upozorňoval.

„Kyjev může přijít o proud, o vodu i o dodávky tepla. Apokalypsa může nastat jako v hollywoodských filmech, kdy už kvůli nízkým teplotám nejde v domech žít,“ sdělil Kličko.

Jediné ruské muzeum věnující se historii sexuálních menšin (LGBT+) se muselo zavřít, řekl jeho zakladatel Pjotr Voskresenskij nadaci Thomson Reuters Foundation (TRF). K tomuto kroku ho přinutil nový zákon, který zpřísňuje potírání toho, co zákonodárci nazývají „propagací homosexuality“. Parlamentem nedávno schválený zákon v pondělí podepsal prezident Vladimir Putin.

Lotyšská asociace novinářů se dnes zastala ruské nezávislé televizi Dožď, které lotyšský regulační úřad v úterý odebral vysílací licenci. Podle asociace měly lotyšské úřady televizi licenci ponechat a bedlivě sledovat, co stanice vysílá. Lotyšští novináři ale zároveň uvedli, že Dožď podle jejich mínění skutečně podmínky licence porušil. Informoval o tom ruský informační portál Meduza, který taktéž působí z lotyšského exilu.

Galerii Plato v Ostravě, která prezentuje současné umění, zdobí česko-ukrajinský vánoční strom. Netradiční instalace má formu ubrusu, na kterém se dnes podávala sváteční večeře z českých i ukrajinských jídel. Instalaci vytvořila výtvarnice Hana Puchová s českými a ukrajinskými dětmi. ČTK to řekla mluvčí galerie Andrea Černá.

Výhrůžky přicházejí ukrajinským diplomatům i nadále, napsal dnes na facebooku ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Všechny podezřelé obálky podle něj mají stejnou adresu odesílatele: autosalon značky Tesla v německém městě Sindelfingen. Odeslány byly obvykle z pošt, kde nejsou bezpečnostní kamery, a pachatelé na nich nezanechali stopy DNA, což svědčí o profesionální úrovni akce, dodal Kuleba. Ukrajinské zastupitelské úřady v řadě evropských zemích včetně Česka obdržely v uplynulém týdnu balíčky obsahující zvířecí oči.

„Už týden fungují ukrajinské ambasády a konzuláty v režimu zvýšených bezpečnostních opatření,“ napsal šéf ukrajinské diplomacie, který jako příklad přiložil snímek z Polska, na němž jsou vidět tři hasičská auta na ulici a mimo jiné také člověk v oranžovém ochranném obleku na pozemku. Podle Kuleby na diplomatických úřadech zasahovala policie, kynologové se psy, pyrotechnici i soudní znalci.

Evropská komise navrhuje rozšířit protiruské sankce o 200 lidí a firem, včetně tři ruských bank. Žádá také nové kontroly a omezení vývozu chemikálií, nervově paralytických látek, elektroniky a IT komponentů, které by mohly být použity Ruskem ve válce proti Ukrajině. Návrh devátého sankčního balíku dnes představila předsedkyně EK Ursula von den Leyenová.

„Stojíme na straně Ukrajiny a nutíme Rusko, aby za svou krutost zaplatilo,“ uvedla oznámení von den Leyenová a slíbila další podporu Ukrajině, která se od února brání ruské agresi.

Evropská komise navrhuje rozšířit protiruské sankce o 200 subjektů, včetně tří bank. Žádá omezení vývozu chemikálií a elektroniky, uvedla šéfka EK Ursula von der Leyenová.

„Ukrajina má legitimní právo na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN,“ uvedl mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit v komentáři k údajným útokům ukrajinských dronů na letiště v Rusku.

Válka na Ukrajině připomíná papežovi Františkovi jednu fázi holokaustu - operaci Reinhard. Tímto názvem nacisté označovali své plány na vyhlazení Židů a Romů na území Polska za druhé světové války, napsala agentura DPA. Papež také vyzval k modlitbám za „mučednický lid“ Ukrajiny.

Papež František od únorového zahájení války na Ukrajině opakovaně odsoudil krutost válečného konfliktu. V nedávném rozhovoru pro jezuitský server America Magazine jednoznačně označil za agresora Rusko, čemuž se dříve kvůli diplomatickým ohledům vyhýbal.

Prezident Miloš Zeman podepsal zákon o národních sankcích proti zahraničním společnostem a cizincům, kteří se dopustí závažných protiprávních jednání. Stát jim bude moci například zabránit ve vstupu nebo v pobytu na svém území nebo zmrazit majetek.

Norma, která souvisí s ruskou agresí proti Ukrajině, umožní zavést restrikce také proti organizacím a režimům, které porušují lidská práva nebo používají teroristické metody a kybernetické útoky. ČTK dnes o prezidentově podpisu informoval Hrad.

Obrazem: Obyvatelé obce Kuprijanivka v Nikolajevské oblasti obhlížejí své zničené příbytky. 

Při ruském ostřelování města Kurachove na východě Ukrajiny zemřelo osm lidí, uvedl zástupce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Kyrylo Tymošenko.

„Teroristé zaútočili na mírumilovné město Kurachove,“ napsal Zelenskyj na telegramu, kde útočníky označil za „nelidské“ a prohlásil, že se ze svých činů budou zodpovídat.

Polští nacionalisté sní o záboru západní Ukrajiny a jediným garantem ukrajinské celistvosti může být Rusko, uvedl podle TASS ruský prezident Putin.

Rusko údajně nemělo jinou možnost než se uchýlit k vojenské intervenci poté, co Západ zahájil konflikt na Ukrajině už v roce 2014, sdělil podle Reuters Putin.

„Hrozba jaderné války narůstá,“ dodal ruský prezident. Ruské jaderné zbraně jsou podle něj vyspělejší než ty, které mají ostatní mocnosti.

Liberecký kraj má pro případnou další vlnu uprchlíků před válkou na Ukrajině k dispozici zhruba 1170 volných lůžek, je to kolem 15 procent nasmlouvaných kapacit. Kraj má uzavřené smlouvy se 412 ubytovateli, kteří disponují bezmála 7580 lůžky, většina je ale obsazená.

Novinářům to dnes řekl ředitel krajského úřadu René Havlík. Krajským centrem pomoci Ukrajině v Liberci (KACPU) prošlo od března 18 523 uprchlíků, pro 6900 z nich zajišťoval kraj ubytování.

„Budeme se orientovat především na mírové prostředky. Ale pokud nám nic jiného nezbyde, budeme se bránit všemi prostředky, které máme k dispozici,“prohlásil podle TASS na dnešním jednání ruské rady pro lidská práva Putin.

Ruský prezident se dnes také pokoušel rozptýlit obavy ohledně toho, že v Rusku hrozí další vlna mobilizace a že ruští vojáci nasazení na Ukrajině hromadně opouštějí bojové pozice.

Putin sice podle agentury Reuters připustil, že z „operace“, jak Kreml svou už od února trvající agresivní válku vůči sousední zemi označuje, se může stát dlouhý proces, na Ukrajinu ale podle něj bylo vysláno zatím jen okolo 150 000 mobilizovaných. 

Na velkou část území Ukrajiny již definitivně dorazila zima, teploty padají pod bod mrazu. Závěje se tvoří už i v centru Kyjeva. Klesající teploty představují problém zejména kvůli výpadkům energetické sítě, která byla v posledních měsících silně poškozena ruskými útoky. Řada domácností si tak nebude moci zatopit.

Ukrajina se po masovém útoku Ruska z 5. prosince stále potýká se značným energetickým deficitem.

„Bohužel stále existují situace, kdy v regionech byly překročeny limity spotřeby, a proto bylo přistoupeno k mimořádným odstávkám,“ uvedla státní energetická společnost Ukrenergo.

Podle zprávy úřadu OSN pro lidská práva bylo během prvních týdnů po invazi ruských vojsk na Ukrajinu zabito nejméně 441 civilistů.

Úřad vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR) zdokumentoval hromadné popravy a útoky v desítkách měst ve třech regionech a upozornil, že skutečný počet obětí v Kyjevské, Černihovské a Sumské oblasti je pravděpodobně mnohem vyšší.

Zpráva zahrnovala období od začátku invaze 24. února do začátku dubna a shromáždila důkazy ze 102 měst a vesnic na Ukrajině.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož země se od letošního února brání ruské invazi, se stal osobností roku 2022 podle časopisu Time.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že v rámci kampaně, kterou Kyjev označil za teroristickou a zastrašující, bylo na ukrajinské ambasády a velvyslanectví v 15 zemích zasláno 31 podezřelých balíčků.

V uplynulém týdnu Ukrajina uvedla, že její velvyslanectví a poradci po celé Evropě obdrželi podivné balíčky, z nichž některé obsahovaly zvířecí oči. Velvyslanectví v Madridu dokonce obdrželo bombu v dopise.

„V posledních dvou dnech dorazily podezřelé balíčky na velvyslanectví v Itálii, Polsku, Portugalsku, Rumunsku a Dánsku a také na konzulát v Gdaňsku. Celkem již evidujeme 31 případů v 15 zemích,“ uvedl na Facebooku Kuleba.

Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová připustila chyby ve své politice vůči Rusku. „Měli jsme na ruskou agresivitu reagovat rychleji,“ řekla dlouholetá šéfka spolkové vlády týdeníku Die Zeit s odkazem na ruskou anexi ukrajinského poloostrova Krym. 

Exkancléřka ovšem ani s odstupem nepovažuje za chybu schválení výstavby německo-ruského plynovodu Nord Stream 2, který měl umožnit zdvojnásobení dovozu energetické suroviny z Ruska do Německa, nakonec ale vůbec nebyl uveden do provozu. Zákaz projektu by podle Merkelové „nebezpečně zhoršil ovzduší ve vztazích s Ruskem“.