ONLINE: Zelenskyj o elektrárně u Kyjeva. Ukrajina ji neubránila, protože jí došly rakety

Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme dobrou noc.

Ukrajinský snímek s názvem Překonat temnotu dnes zahájil mezinárodní festival filmů o lidských právech Jeden svět. Dokument, který divákům představila producentka Olha Beschmelnycinová a jeden z režisérů Jehor Trojanovskyj, zachycuje příběhy Ukrajinců v prvních týdnech války. Cenu Homo homini, kterou pořadatelská organizace festivalu Člověk v tísni uděluje významným zastáncům lidských práv, získal venezuelský aktivista Javier Tarazona. Ocenění symbolicky předal prezident Petr Pavel, Tarazona podle něj dělá to, co považuje za správné, protože nemůže jinak.

Česká republika pomohla zbrojními dodávkami Ukrajině jak mohla, ale mnoho dalších možností již nemá. V rozhovoru pro čtvrteční vydání deníku Süddeutsche Zeitung to prohlásil český prezident Petr Pavel. Listu, který rozhovor zveřejnil již dnes večer na svém webu, rovněž řekl, že Česko má kapacity pro výrobu munice, ale nedostatek pracovních sil, řešením by tak mohli být Ukrajinci. Hovořil i o tom, že západní Evropa konečně našla ve středoevropských a východoevropských státech partnery, kteří se nebojí říct svůj názor a kteří jsou schopni podílet se na společných projektech.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navštívil Charkov a setkal se s vojáky ve směru na Bachmut. Slíbil, že „odpoví okupantům při každém úderu do našich měst“. Prezident také oznámil, že udělil městu Charkov titul „Město hrdinů Ukrajiny“.

Ruská armáda částečně změnila strategii vzdušných úderů, které od loňského podzimu cílí na Ukrajinu, řekl dnes serveru RBK-Ukrajina zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky GUR Vadym Skibickyj. Rusko sice podle něj i nadále útočí na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, nové cíle ale budou vojenské.

„Vezměte si poslední zásahy bezpilotních letounů v noci ze 17. na 18. března a v noci z 21. na 22. března. V Novomoskovsku a Žytomyru byly zasaženy základny s pohonnými hmotami a mazivy a zásahy byly také v okrese Javorivskyj. Jaké byly hlavní cíle? Logistické systémy našich vojsk a koncentrace našeho vybavení,“ řekl Skibickyj.

Naprostá většina Ukrajinců, 97 procent, věří ve vítězství nad Ruskem a téměř tři čtvrtiny věří i v to, že se Ukrajině podaří získat zpět i všechna území v hranicích z roku 1991. Vyplývá to z průzkumu, který provedla ukrajinská sociologická skupina Rejting na zakázku amerického Mezinárodního republikánského institutu (IRI). O výsledcích průzkumu informovala mimo jiné ruská redakce BBC, která připomněla, že loni v dubnu takto uvažovalo jen 53 procent dotázaných.

Britský princ William dnes podnikl neohlášenou cestu do Polska, aby poděkoval britským a polským vojákům zapojeným do poskytování podpory Ukrajině. Poté se má setkat s uprchlíky, kteří ze země utekli před ruskou invazí, a vyslechnout si jejich příběhy, informovala agentura Reuters.

Chilský prezident Gabriel Boric jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o tom, jak posílit podporu Ukrajiny mezi státy v Latinské Americe. Píše to dnes agentura EFE. Státy na jihu Ameriky nemají k válce na Ukrajině jednoznačný postoj a některé, jako Kuba, Nikaragua či Venezuela, otevřeně podporují Rusko.

Vláda prodloužila o rok platnost pravidel pro nouzové ubytování válečných uprchlíků. Upravuje to nařízení, které kabinet dnes schválil. ČTK to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Předpis má platit do konce března příštího roku. Do té doby má zatím trvat dočasná ochrana příchozích v Česku i dalších zemích EU.

Zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová dnes uvedla, že neví, z čeho přesně ji Mezinárodní trestní soud (ICC) obviňuje. Soud podle ní není konkrétní, napsal server Meduza. ICC na zmocněnkyni a rovněž na ruského prezidenta Vladimira Putina vydal minulý týden zatykač v souvislosti s únosy ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska.

Lvovová-Bělovová uvedla, že netuší, o jaké případy deportací se jedná. Argumentace zveřejněná ICC je podle ní „abstraktní“ a neobsahuje jména či adresy, a nelze ji proto ověřit. Na tiskovém brífinku v Jekatěrinburgu uvedla, že se podezření soudu neopírají o žádný konkrétní základ.

Mezinárodní hokejová federace (IIHF) dnes prodloužila zákaz startů reprezentačních týmů i klubových zástupců Ruska a Běloruska na svých akcích i na nadcházející sezonu 2023/24. Obě země tak budou příští rok v květnu chybět i na mistrovství světa, které se bude konat v Praze a v Ostravě. IIHF o rozhodnutí informovala na svém oficiálním webu.

Švédský parlament dnes schválil zákon umožňující členství země v Severoatlantické alianci. Pro vstup do NATO se severská země, která byla tradičně neutrální, rozhodla po ruské invazi na Ukrajinu v loňském roce. Přijetí Švédska a Finska, které se o členství rovněž uchází, musí odsouhlasit všech 30 členských zemí Aliance; zbývá ještě ratifikace ze strany Maďarska a Turecka. Podobný zákon jako Švédsko přijali finští poslanci začátkem března.

Ukrajinci nacházejí jistou vzpruhu i ve scénách neštěstí: Zásah rakety v záporožském paneláku přežil pejsek i ukrajinská vlajka. 

Česko vstoupí do Bruselského institutu pro geopolitiku, schválila dnes vláda. Česko by na chod institutu mělo ročně přispívat 50 000 až 70 000 eur (1,19 až 1,67 milionu korun).

Založení institutu iniciovala v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině skupina akademiků v čele s Luukem van Middelaarem. Institut se sídlem v Bruselu se má věnovat výzkumu a podněcování debaty o geopolitických výzvách, před nimiž Evropa stojí.

Francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Olaf Scholz a nizozemský premiér Mark Rutte o novém geopolitickém centru jednali loni v říjnu v Praze při zasedání (summitu) Evropské rady. Zakladatelé institutu podle ministerstva zahraničí od počátku vyjadřovali zájem o vstup Česka s ohledem na jeho expertizu a potřebu geografického rozkročení do střední a východní Evropy.

Se Spojenými státy už nelze jednat o odstranění ruských obav ohledně dohody omezující strategické jaderné zbraně, zvané Nový START. Uvedl to dnes náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

„Jednat bylo třeba dříve, teď už to není možné,“ řekl podle tiskové agentury TASS ruský diplomat ve Valdajském diskusním klubu. Náměstek současně poukázal na podle něj zjevnou americkou součinnost poskytovanou kyjevskému režimu při útocích na ruské strategické objekty, zahrnuté v dohodě.

„Přitom požadavky USA, abychom jim za těchto okolností opět umožnili přístup do ruských objektů strategických útočných zbraní, zarážejí svou neadekvátností,“ řekl Rjabkov. Zpočátku totiž podle něj právě americká strana v důsledku restriktivních opatření, které zavedla, připravila Moskvu o možnost bez překážek a zcela rovnoprávně provádět inspekce strategických útočných zbraní na americkém území.

„Rusko se připravilo na dlouhou konfrontaci, a tak musíme i my. Estonsko výrazně navýšilo svůj obranný rozpočet, do roku 2024 se přblíží 3 % HDP,“ tweetuje estonská premiérka Kaja Kallasová. „2 % HDP by měla být podlahou, ne stropem,“ komentuje (dlouho nedodržovaný) závazek, který si daly země NATO.

Obnova ukrajinské ekonomiky po ruské invazi bude stát 411 miliard dolarů (devět bilionů Kč), 2,6násobek odhadovaného hrubého domácího produktu (HDP) Ukrajiny za loňský rok. Vyplývá to z nové studie Světové banky (SB), OSN, Evropské komise (EK) a Ukrajiny. Předchozí odhad z loňského září počítal s náklady 349 miliard USD.

Odhad zahrnuje období jednoho roku od začátku ruské invaze 24. února 2022. Vyčísluje přímé fyzické škody na infrastruktuře a budovách, dopad na lidské životy a obživu a náklady na „vybudování lepšího“, uvedla SB. Nová prognóza přichází den poté, co Mezinárodní měnový fond (MMF) uvedl, že jeho zaměstnanci se dohodli s ukrajinskými úřady na čtyřletém úvěru ve výši 15,6 miliardy USD.

„Energetická infrastruktura, bydlení, kritická infrastruktura, ekonomika a humanitární odminování jsou našimi pěti prioritami na letošní rok,“ uvedl v prohlášení k odhadu škod ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Dodal, že odhad nezahrnuje údaje z území, která nyní okupují ruské síly.

„I do blízkosti fronty v oblasti Bachmutu právě přivezl Červený kříž (ICRC) pomoc civilistům - tuny potravin, hygienických potřeb a dalšího materiálu,“ sdílí Český červený kříž fotografie od mezinárodní zastřešující organizace. Vystačí asi na měsíc.

Dronový útok na Ržyščiv v Kyjevské oblasti: Úřady předtím informovaly o čtyřech obětech, bilance ale stoupla poté, co záchranáři vyprostili z trosek poškozené budovy další tři těla. Podle záchranné služby drony zasáhly dvě patra dvou internátů a také budovu vzdělávacího zařízení.

The Kyiv Independent s odvoláním na mluvčí záchranářů záhy opravil bilanci ze sedmi na šest.

Český medik, který byl vážně zraněn na Donbase, byl převezen do Kyjeva, sdělil projekt Phoenix (Fénix). Kvůli vážnému stavu není teď možný převoz do ČR.

„Záporoží. Právě teď se střílí na obytné oblasti, kde žijí běžní lidé a děti,“ sdílí na Twitteru video prezident Volodymyr Zelenskyj. „Tohle se nesmí stát 'prostě dalším dnem' na Ukrajině ani kdekoli jinde na světě. Svět potřebuje větší jednotu a odhodlání porazit ruský teror rychleji a chránit životy.“

Podle starosty Záporoží Anatolije Kurtjeva úder zasáhl dva obytné domy, zabil jednoho člověka a 25 zranil, včetně dvou dětí mladších deseti let.

Eurokomisař Thierry Breton si prohlédl zbrojovku STV v Poličce. Mj. produkuje reaktivní pancéřování pro tanky, renovuje obrněné transportéry či raketomety a vyrábí i střelivo.

„Česko hrálo aktivní roli v podpoře Ukrajiny dodávkami vojenského vybavení i tolik potřebné munice,“ ocenil Breton na twitteru. „Spolupracujeme na tom, jak zrychlit navyšování evropské produkce.“

„Jsem poctěn, že tu dnes mohu být, abych vyznamenal naše hrdiny. Abych jim potřásl rukou a poděkoval jim, že brání suverenitu naší země. Sláva všem, kdo bojují za Ukrajinu!“ uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při návštěvě obléhaného Bachmutu. 

Prezidentská kancelář zveřejnila fotografie, na nichž si ukrajinští obránci se Zelenským pořizují snímky. Návštěva Zelenského na přední linii následuje několik dní poté, co se ruský prezident Vladimir Putin vydal o víkendu do Mariupolu, který loni na jaře po měsících bojů ovládla ruská armáda.

Ukrajinské bombardování Doněcku nedávno zničilo vodárnu. Ruští policisté to nyní vyšetřují.

Hackeři narušili vysílání rozhlasových stanic na Ruskem nelegálně anektovaném ukrajinském poloostrově Krym a odvysílali varování před možnými útoky. Obyvatele vyzvali, aby se schovali do krytů a připravili se i na možnou evakuaci do Ruska. Poradce šéfa ruské správy Krymu Oleg Krujčkov označil sdělení o bezprostředních hrozbách pro místní obyvatele za lži. Informoval o tom ukrajinský server focus.ua.

Posluchači na Krymu si nyní vyslechli varování, že v oblasti může propuknout masivní ostřelování, a výzvu k evakuaci. „V případě vyhlášení leteckého poplachu se neprodleně přesuňte do nejbližšího krytu. Zabalte si nouzové zavazadlo se souborem nepostradatelných věcí a mějte ho připravené k použití. Mějte zásobu pohonných hmot pro své auto. V případě nepředvídatelných okolností bude za účelem zajištění spojení s pevninskou částí Ruska organizována přeprava evakuačními trajekty,“ znělo hlášení odvysílané hackery.

Gubernátor přístavního města Sevastopol Michail Razvožajev na sociálních sítích napsal, že varování by mohlo být ukrajinským „informačním útokem“. Připustil však, že bezpečnostní hrozba na Krymu je možná. V takovém případě podle něj budou obyvatelé informováni všemi dostupnými komunikačními kanály.