ONLINE: Jaderná elektrárna v Záporoží je blízko havárii, uvedl šéf agentury pro jadernou bezpečnost

Německá vláda poskytne pro letošní rok spolkovým zemím dvě miliardy eur (49 miliard Kč) na ukrajinské uprchlíky, kteří navíc od 1. června získají přístup k základnímu sociálnímu pojištění. Dnes to po jednání se zemskými premiéry řekl kancléř Olaf Scholz.

Berlínská primátorka Franziska Giffeyová zdůraznila, že polovina uvolněné částky, tedy jedna miliarda eur, bude určena na zaopatření ukrajinských dětí například ve školách a školkách.

Situace ve městě Borodjanka u Kyjeva je podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ještě „výrazně strašnější“ než v nedaleké Buče, kde se podle ukrajinských a západních představitelů ruská okupační vojska dopuatila masakrů civilistů. Generální prokurátorka Iryna Venediktová dnes podle agentury Reuters uvedla, že v Borodjance, zničené během ruských náletů a okupace, se v troskách dvou domů našla těla 26 lidí.

„V tomto malém městě je více obětí než v Buče,“ citovala agentura AFP z dnešní videozprávy prezidenta Zelenského. „Každý zločin bude vyšetřen a každý kat bude nalezen,“ dodal. Ukrajinské úřady i svědci uvádějí, že ruští vojáci v Buče zabili stovky civilistů. Moskva to odmítá.

Britská hudební skupina Pink Floyd složila novou píseň, první od roku 1994, a to na podporu Ukrajiny, bránící se před útokem Ruska. Skladba „Hey, Hey, Rise up!“ (Hej, hej, povstaň!) má posloužit ke shromáždění prostředků pro humanitární účely, uvedla agentura AFP.

Z oblastí bojů na Ukrajině se dnes podařilo evakuovat 4676 lidí, uvedla podle deníku Ukrajinska pravda vicepremiérka Iryna Vereščuková. Více než 1200 obyvatel se podařilo převézt do Záporoží z ruskými jednotkami obleženého Mariupolu.

Vereščuková na svém pravidelném večerním brífinku zveřejněném na komunikační platformě Telegram uvedla, že do Záporoží dnes dorazilo „humanitárními koridory“ z obléhaného Mariupolu a dalších částí jižní Ukrajiny vlastními auty či evakuačními autobusy celkem 3256 lidí. Z nich 1205 bylo z Mariupolu.

Lotyšský parlament vyhlásil 9. květen za Den památky obětí ruské invaze na Ukrajinu, informuje zpravodajský kanál Nexta.

Obdobný balíček sankcí vůči Rusku, jaký dnes představila Evropská komise, chystá i německá vláda, napsala dnes agentura Bloomberg.

V případě Německa budou podpůrná opatření, která sestavuje ministerstvo hospodářství, zahrnovat úvěrový program státní banky KfW i přímou finanční pomoc. Za 90 procent půjčky by měl ručit německý stát, uvedl obeznámený zdroj. Podle mluvčí ministerstva hospodářství se o pomoci stále jedná.

Významným podnikům, které budou považovány za systémově významné, bude nabídnuta přímá finanční pomoc. Objem zřízeného fondu se bude podle Bloombergu pohybovat v řádu jednotek miliard eur. Středně velké podniky budou moci získat po 300.000 eur z unijního klimatického fondu.

Ruské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo irského velvyslance a vyzvalo ho k odjezdu dvou vysoce postavených irských diplomatů. S odvoláním na irského ministra zahraničí Simona Coveneyho to dnes uvedla agentura Reuters.

Irské ministerstvo zahraničí si minulý týden předvolalo ruského velvyslance a doporučilo mu odjezd čtyř vysoce postavených ruských diplomatů kvůli jejich chování, které podle Dublinu odporuje vídeňské konvenci. Moskva tehdy avizovala odvetná opatření.

Italská vláda dnes souhlasila s návrhem, který změní povolené teploty na veřejných úřadech. Záměrem je snížit spotřebu energií, uvedl dnes deník Corriere della Sera. Maximální průměrná teplota v zimě se tak sníží z 20 na 19 stupňů Celsia a minimální teplota v létě se zvýší z 26 na 27 stupňů. Podobné opatření zvažují či již přijala i některá italská města.

Kabinet premiéra Maria Draghiho se snaží v posledních týdnech snížit italskou závislost na dovozu energetických statků z Ruska, jenž patří k nejsilnějším v Evropské unii. Země proto jedná s novými dodavateli zemního plynu. Ve středu premiér Draghi uvedl, že Itálie je připravená podpořit v rámci Evropské unie sankce na ruský plyn a energie, pokud to přispěje k dosažení míru.

„Chceme mír, nebo zapnutou klimatizaci?“ pronesl ve středu výrok, za který sklidil v tisku silnou kritiku. Ministerstvo financí chce navíc hledat úspory ve fungování státní správy, aby čelilo vyšším cenám.

Výsledek hlasování Valného shromáždění OSN přivítala řada západních představitelů. „Barbarské činy Putinova režimu na Ukrajině a přibývající důkazy o válečných zločinech znamenají, že Rusko již nemůže mít místo v UNHCR,“ napsala na twitteru šéfka britské diplomacie Liz Trussová. Rusko se podle ní stalo globálním vyvrhelem.

„Izolace Ruska pokračuje a sílí,“ řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. „Závažné zločiny spáchané ruskými silami na ukrajinském civilním obyvatelstvu jsou neslučitelné s členstvím v orgánu OSN, který hájí a prosazuje lidská práva,“ prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Zástupci zemí Evropské unie se dnes po dvou dnech jednání shodli na pátém balíku protiruských sankcí, jehož zásadní součástí je ukončení odběru uhlí z Ruska. ČTK to sdělil diplomatický zdroj. Evropský blok také zakáže ruským lodím využívat své přístavy a nákladním dopravcům své silnice. Nové postihy se vztahují i na čtyři velké ruské banky a zákaz dovozu dalších materiálů a výrobků včetně dřeva či alkoholu.

Po dnešní dohodě velvyslanců by vlády měly formálně nové sankce schválit v pátek dopoledne, aby mohly vstoupit v platnost ještě týž den.

Rektoři vysokých škol chtějí po ministerstvu školství návod k poskytování vzdělávání pro uchazeče o studium z Ruska a Běloruska. Vyjasnit by se podle nich mělo, jak to bude s možností prodlužování současných víz těchto lidí v ČR i to, které vysokoškolské obory nebudou smět studovat.

Některé by se pro ně asi mohly uzavřít ze strategických bezpečnostních důvodů státu. Jednat by se mohlo například o obory IT. Zástupci rektorů to řekli na tiskové konferenci po dnešním jednání pléna České konference rektorů (ČKR) v Technologickém centru UMPRUM v Praze.

Podle předsedy ČKR a rektora Masarykovy univerzity Martina Bareše je jasné, že kvůli sankcím proti režimům v Rusku a Bělorusku kvůli válce na Ukrajině noví uchazeči z těchto zemí v ČR nedostanou víza. 

V Borodjance u Kyjeva, zničené během ruských náletů a okupace, se v troskách dvou domů našla těla 26 lidí. Podle agentury Reuters o tom dnes informovala generální prokurátorka Iryna Venediktová. Městečko je nyní prohledáváno po stažení ruských jednotek, přičemž panují obavy, že po sobě invazní jednotky zanechaly velký počet civilních obětí.

Neznámý pachatel napadl ve vagonu vlaku z Moskvy do Samary šéfredaktora nezávislého ruského listu Novaja gazeta, nositele Nobelovy ceny míru Dmitrije Muratova a polil jej olejovitou barvou s acetonem, uvedl dnes na svém webu deník Kommersant.

„Příšerně mě pálí oči,“ napsal Muratov na twitteru.

Pozastavení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) prosazovala společně s USA a Ukrajinou také Evropská unie. Ukrajinský velvyslanec při OSN Serhij Kyslycja před hlasováním uvedl, že činy, které na Ukrajině páchají ruští vojáci, lze označit za válečné zločiny i genocidu.

Připomenul při tom skoro 30 let staré události ve Rwandě, kdy podle něj mezinárodní společenství umožnilo genocidu svou lhostejností. Ruský představitel za množících se důkazů o devastaci obytných domů a zabíjení civilistů opět odmítl veškerá obvinění a návrh rezoluce vykresloval jako součást snahy Washingtonu posílit svůj vliv a praktikovat „lidskoprávní kolonialismus“.

Černá Hora označila čtyři pracovníky ruského velvyslanectví v Podgorici za nežádoucí osoby. Informovalo o tom dnes ministerstvo zahraničí balkánské země, podle nějž rozhodnutí o vyhoštění padlo na základě doporučení bezpečnostních složek.

„Formální nóta o tomto rozhodnutí, v níž je uvedena sedmidenní lhůta na opuštění území našeho státu, byla dnes předána ruskému velvyslanci,“ uvádí se v prohlášení černohorského ministerstva zahraničí.

Miroslav Hlavatý, ředitel organizace Red Ribbon, která pomáhá lidem s AIDS, míní, že do statistik případů HIV v ČR za březen přibudou lidé prchající z Ukrajiny. Budou to ale podle něj pacienti, kteří už o své diagnóze vědí a zřejmě jsou i léčení. Hlavatý to uvedl v dnešní tiskové zprávě.

Statistiky za březen by měl Státní zdravotní ústav (SZÚ) zveřejnit na konci dubna.

Evropská komise schválila francouzský plán na poskytnutí až 155 miliard eur (zhruba 3,8 bilionu Kč) na podporu podniků zasažených hospodářskými důsledky války na Ukrajině. Komise to dnes oznámila v tiskové zprávě. Upozornila, že jde o první plán schválený v rámci krizového mechanismu, který Evropská unie kvůli válce na Ukrajině přijala minulý měsíc a který dočasně zmírňuje pravidla pro státní pomoc.

Rusko od začátku invaze na Ukrajinu přišlo zhruba o 18.900 vojáků, uvedla dnes ukrajinská armáda. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov později v rozhovoru se stanicí Sky News připustil, že Rusko na Ukrajině utrpělo značné ztráty, i když Moskva zatím potvrdila jen 1351 padlých vojáků. O růstu ztrát ukrajinských sil dnes informovalo i ruské ministerstvo obrany. Podobné informace uváděné oběma válčícími stranami nelze nezávisle ověřit.

Ukrajinský generální štáb podle agentury Ukrinform také tvrdí, že Moskva dosud ztratila mimo jiné 698 tanků, 1891 bojových obrněných vozidel, 332 dělostřeleckých systémů, 108 salvových raketometů, 55 systémů protivzdušné obrany, 150 letadel, 135 vrtulníků, 1358 vozidel, 111 bezpilotních letounů, 76 cisteren a čtyři raketová odpalovací zařízení.

„Litujeme toho, ale budeme dál hájit naše zájmy všemi legálními prostředky,“ uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury AFP v rozhovoru s novináři britské televize.

„Rusko pokládá rozhodnutí VS OSN o pozastavení svého členství v radě za protiprávní a politicky motivovaný krok. Jeho cílem je demonstrativně potrestat svrchovaný členský stát OSN, který uskutečňuje nezávislou domácí a zahraniční politiku,“ prohlásil zástupce stálého představitele Ruska u OSN Gennadij Kuzmin podle agentury TASS.

Kypr odebere občanství čtyřem Rusům, kteří jsou na sankčním seznamu Evropské unie. Ti získali pas ostrovního státu v rámci kritizovaného programu pro nalákání investorů z nečlenských zemí. Uvedla to dnes agentura Reuters s odkazem na vládní zdroje. Ke zrušení výsad, kterých požívají na ostrově ruští podnikatelé, dnes vyzval kyperské zákonodárce ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Rusko čelí kvůli bezprecedentním západním sankcím nejtěžší situaci za posledních třicet let, řekl dnes ruský premiér Michail Mišustin. Zahraniční pokusy o odstřižení Moskvy od světové ekonomiky však podle něj selžou. Západní země rozšiřují ekonomické sankce ve snaze přimět Rusko k tomu, aby ukončilo svou invazi na Ukrajinu, připomněla agentura Reuters.

„Není pochyb o tom, že současnou situaci lze pro Rusko označit za nejsložitější za posledních třicet let,“ prohlásil dnes Mišustin ve Státní dumě, tedy dolní komoře ruského parlamentu. „Takové sankce se neuvalovaly ani v nejtemnějších dobách studené války,“ dodal.

USA mohou Ukrajině poskytnout vedle dosud dodávaných i nové zbraně, které umožní efektivní obranu před ruskou ofenzivou, řekl Blinken.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba na twitteru přivítal přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Rezoluci dnes kvůli zprávám o vraždění civilistů na Ukrajině podpořilo 93 zemí, 24 bylo proti a dalších 58 se zdrželo.

„Váleční zločinci nemají v orgánech OSN zaměřených na ochranu lidských práv co dělat. Děkujeme všem členským státům, které podpořily příslušnou rezoluci Valného shromáždění OSN a zvolily správnou stranu dějin,“ napsal na twitteru šéf ukrajinské diplomacie.

Šéf polské centrální banky Adam Glapiński dnes varoval před růstem inflace v důsledku války na Ukrajině. Upozornil, že inflační tlaky spojené s rusko-ukrajinským konfliktem stály za středečním zvýšením úrokových sazeb v Polsku. Zároveň ale ujistil, že nehrozí nebezpečí, že zvyšování úrokových sazeb způsobí stagnaci polské ekonomiky.

„Situace v oblasti inflace se v důsledku ruského útoku na Ukrajinu dramaticky zhoršila,“ prohlásil Glapiński. Zvyšování úroků bude podle něj mít na tuto situaci pozitivní vliv, může však trvat několik čtvrtletí, než se tyto pozitivní dopady vyšších úroků plně projeví.

Valné shromáždění OSN ve světle zpráv o vraždění civilistů na Ukrajině schválilo přerušení ruského členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC). Příslušný návrh rezoluce podpořilo 93 zemí, proti se vyslovilo 24 a dalších 58 se zdrželo, informuje agentura Reuters.

Nesouhlas s krokem prosazovaným skupinou zemí v čele se Spojenými státy vyjádřila mimo jiných Čína.