ONLINE: Ukrajinské zbrojovky vyrobí deset samohybných houfnic, tvrdí Zelenskyj a volá po ochraně ukrajinského nebe

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme vám dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra.

Navzdory neustálým zprávám o mučení, únosech a represích v Čečensku byla Ramzanu Kadyrovovi udělena medaile „Zasloužilý obránce lidských práv Čečenské republiky,“ napsala Nexta. Byla mu udělena za „vynikající zásluhy při ochraně ústavních práv a svobod občanů“.

Podle ombudsmana Mansura Soltajeva nebyl v Čečensku zaznamenán jediný případ porušování lidských práv. V současné době jsou v Čečensku mimo jiné stovky politických vězňů. 

Letecký průzkum skupiny "Magyar Birds" našel na Donbase rybník přeplněný rybami. Kvůli válce v něm už 9 let nikdo z civilistů nerybařil. 

„Nacházíme se ve výjimečné situaci. Ani nevím, k čemu ji přirovnat - možná k Sovětskému svazu ve 20. a 30. letech minulého století. Protože pak přišla Varšavská smlouva. Když byl carský režim, impérium, měli jsme spojence, ti se střídali - Německo, Francie, cokoli, pak Ententa, pak už ne Ententa - ale nebyli jsme sami. A teď, poprvé za nejméně 150 let, jsme sami,“ řekl podle Nexty Medveděv v rozhovoru pro ruské Radio Mayak.

Ukrajinští vojáci ze 45. brigády pálí z houfnice TRF1 na ruské jednotky. Snímek pořízen u frontového města Kreminna.

Ruská policie dnes zařadila Abbase Galljamova, někdejšího autora projevů ruského prezidenta Vladimira Putina, na seznam hledaných osob. Informovala o tom agentura AP, podle které jde o další krok v rámci potlačování opozice Kremlu. Není jasné, v souvislosti s jakým trestným činem policie Galljamova hledá.

Galljamovovo jméno se dnes objevilo v databázi ruského ministerstva vnitra. Podle tohoto seznamu je hledán v souvislosti s porušením zákona. Galljamov řekl, že o svém zařazení na seznam hledaných osob se dozvěděl jen z médií. Nikdo ho ohledně záležitosti oficiálně nekontaktoval, takže neví, jaké obvinění mu v Rusku hrozí.

„Předpokládám, že formálně jde o trestný čin diskreditace armády,“ řekl Galljamov v telefonátu s AP. „Používají ho proti každému, kdo odmítá podporovat rétoriku Kremlu a snaží se objektivně, nestranně analyzovat to, co se děje,“ uvedl a dodal, že se ruská vláda snaží tímto krokem zastrašit opozici.

Maria Ponomarenková, novinářka odsouzená za "lži" o ruské armádě, uvedla, že ji zbili pracovníci psychiatrické brigády. Nejdřív ji odvezli z vazební věznice na tři dny do psychiatrické nemocnice, kde ji pak prý šikanovali a surově mlátili.

Ponomarenková byla odsouzena k šesti letům vězení za zveřejnění informací o mariupolském činoherním divadle.

Skoro dvě pětiny Ukrajinců, 37 procent, má příbuzné či blízké známé, kteří přišli o život anebo utrpěli zranění vinou vpádu ruských vojsk na Ukrajinu. Vyplývá to z průzkumu, o jehož výsledcích dnes informovala ukrajinská média.

Kromě 37 procent z dotázaných, kteří na tuto otázku sociologů odpověděli kladně, se další čtyři procenta dotázaných odpovědi vyhnula, poznamenal list Ukrajinska pravda.

Blízké příbuzné v zahraničí, kam odešli po vypuknutí války, mělo v době konání průzkumu na přelomu února a března 28 procent dotázaných. V případě pětiny respondentů se jejich příbuzní mezitím z exilu vrátili na Ukrajinu, dalších osm procent bylo v situaci, kdy se část příbuzných z ciziny vrátila a část tam zůstala.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva příští týden navrhne Číně vytvoření „mírového klubu“. Píše to dnes deník Financial Times, kterému sdělil podrobnosti o Lulově cestě do Asie brazilský ministr zahraničí Mauro Vieira. Lula se v úterý setká v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Čína na konci února představila svůj plán na ukončení války na Ukrajině.

„Máme zájem podpořit či napomáhat pořádání jistého druhu jednání, která by vedla k mírovému procesu,“ řekl deníku šéf brazilské diplomacie. Podle něj Lulu „zajímají mírové rozhovory“. Již dříve brazilský prezident mluvil o vytvoření skupiny zemí, kde by byla například Brazílie, Indie či právě Čína, která by zprostředkovávala jednání mezi Kyjevem a Moskvou.

Francouzský prezident Macron uvedl, že využije své návštěvy Číny, aby se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem pracoval na návratu míru na Ukrajině.

Španělská vláda požádala tamní odběratele zkapalněného zemního plynu (LNG), aby po vypršení stávajících smluv nepodepisovali nové kontrakty na ruský plyn. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dva informované zdroje.

Španělský dovoz LNG z Ruska se od invaze na Ukrajinu a uzavření plynovodního spojení s Alžírskem loni v listopadu prudce zvýšil, vyplývá z údajů provozovatele plynárenské sítě Enagas. Španělsko je ohledně dodávek plynu zcela závislé na dovozu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se 24. března setkal s delegací Světové banky vedenou viceprezidentkou pro Evropu a Střední Asii Annou Bjerde.

Podle ukrajinské prezidentské kanceláře účastníci schůzky jednali o projektech koordinovaných Světovou bankou týkajících se financování obnovy Ukrajiny, především v oblasti dopravní a energetické infrastruktury a zdravotnictví.

Několik desítek lidí se dnes sešlo před budovou zastoupení OSN v Praze, aby protestovali proti členství Ruska v této organizaci a válce na Ukrajině. Před sídlo umístili křeslo, které mělo členství symbolizovat a na něj položili ruskou vlajku. Ta byla přivezena z osvobozeného ukrajinského města Kupjansk v Charkovské oblasti. Protestující vyzývali k tomu, aby bylo Rusko z organizace vyloučeno.

Americké ministerstvo financí uvalilo sankce na tři běloruské subjekty napojené na stát a devět fyzických osob v reakci na pokračující zásahy proti prodemokratickým aktivistům po vlně protestů po prezidentských volbách, které Západ a běloruská opozice odsoudily jako podvod.

Ministerstvo financí rovněž identifikovalo letadlo Boeing 737 americké výroby jako majetek běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, blízkého spojence Vladimira Putina, na kterého USA uvalily sankce.

Ukrajina by chtěla podle náměstka ukrajinského ministra zahraničí Jevhena Perebyjnise zahájit jednání o vstupu do EU letos v prosinci. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) by tomu mohla pomoci i konference šéfů parlamentů zemí EU a kandidátských států, která se za měsíc uskuteční v Praze.

Vystrčil a Perebyjnis, který býval velvyslancem v ČR, to dnes řekli ČTK po schůzce v sídle české horní parlamentní komory. Shodli se i na potřebě ukrajinského členství v NATO, které bylo zemi čelící ruské agresi přislíbeno už na bukurešťském summitu Severoatlantické aliance v roce 2008.

V ukrajinském parlamentu se objevil návrh zákona, který by zakázal v reklamě a obchodu používat válečnou tematiku. V zemi se už prodává „heroický“ nápoj Buča Kombuča, ředkvičky Azovstal či předražené kyjevské pivo Hrdinové neumírají, upozorňují média.

„Je nešťastné, že se výrobci spotřebního zboží a poskytovatelé služeb uchylují v marketingové komunikaci k nemístnému využívání tragických válečných událostí, názvů poničených měst, vlasteneckých výzev a vojenských hesel,“ vysvětluje skupina poslanců, kteří návrh předložili. Podle názoru poslanců lze nyní na Ukrajině sledovat přímo explozi komerčního využití válečné a vlastenecké tematiky.

Německá vláda 24. března oznámila, že poprvé předala Ukrajině tři ženijní vozidla Dachs. Dodány byly zároveň další kulomety MG3 a systémy pro detekci dronů.

Podle dnes zveřejněné zprávy pozorovatelé OSN v oblasti lidských práv zdokumentovali desítky případů hromadného zabíjení válečných zajatců, které provedly ruské i ukrajinské síly. Docházet mělo rovněž k mučení, používání lidských štítů a dalšímu zneužívání válečných zajatců.

Zpráva Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) byla vypracována na základě rozhovorů s přibližně 400 válečnými zajatci, z nichž polovina byli propuštění Ukrajinci a druhá polovina Rusové držení v zajetí na Ukrajině. Tým uvedl, že neměl přístup k válečným zajatcům drženým v Rusku nebo v Ruskem okupovaných částech Ukrajiny.

Obrazem: Slavnostní ceremoniál u příležitosti 9. výročí založení Národní gardy Ukrajiny v Kyjevě. Přítomen byl i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Rusko ostřeluje pohraniční území Černihivské oblasti, hlášena zatím 1 oběť. Při ruském útoku, který byl pravděpodobně proveden minomety ráže 120 mm, zemřel jeden člověk, uvedlo 24. března ukrajinské Severní operační velitelství.

Ukrajina předala Rusku bez jakýchkoliv podmínek všechny těžce raněné a vážné nemocné zajaté ruské vojáky, kteří byli schopni přepravy, uvedl dnes koordinační štáb, který má problematiku válečných zajatců na starosti. Jde o všechny těžce raněné Rusy, kteří upadli do ukrajinského zajetí od vypuknutí války před 13 měsíci. Jejich přesný počet štáb ale neupřesnil.

Ruský list Kommersant z prohlášení ukrajinského štábu citoval, že nejde o výměnu zajatců, ale repatriaci těžce raněných, jak to stanoví mezinárodní humanitární právo, resp. ženevská úmluva o zacházení s válečnými zajatci. Ruská strana se zatím k ukrajinskému kroku nevyjádřila, dodal deník, podle kterého lze na záběrech z přepravy zajatců rozpoznat pět či šest vojáků.

Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) potvrdil další tisíce civilních obětí během druhého půlroku války na Ukrajině. Ve sledovaném období od začátku srpna 2022 do konce ledna 2023 podle dnes zveřejněné zprávy zemřelo nebo bylo zraněno 5987 civilistů. Mezi oběťmi je také 21 lidí, které popravily ruské síly nebo zemřeli při útoku cíleném přímo na jejich osobu.

Úřad upozornil, že bilance obětí je pravděpodobně silně podhodnocená, protože zahrnuje pouze případy, které se podařilo ověřit. Ve sledovaných šesti měsících úřad potvrdil úmrtí 1605 civilistů a zranění 4382 lidí. Uvedl, že oproti předchozím šesti měsícům, v nichž zdokumentoval úmrtí nebo zranění 15.032 lidí, se počet civilních obětí snížil.

Šéf ruské okupační správy poloostrova Krym Sergej Aksjonov založil novou soukromou vojenskou společnost s názvem Konvoj. Její vznik oznámil Aksjonov tento měsíc. Ve velení Konvoje jsou bývalí spolupracovníci Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) vojenské společnosti, uvedl ruský investigativní portál Važnyje istorii.

Nasazení ruských vojáků v Podněstří v souvislosti s válkou na Ukrajině nebo napadení Moldavska není pravděpodobné. Rusko ale v oblasti může připravovat diverzní akce. Novinářům to dnes řekl Jaromír Plíšek z odboru východní Evropy ministerstva zahraničí, bývalý velvyslanec v Moldavsku, Rumunsku a Maďarsku. Podle současného velvyslance v Kišiněvě Stanislava Kázeckého je v Podněstří zhruba 6000 ruských vojáků.

Země Evropské unie jsou připraveny podílet se na krocích, které by bránily únosům ukrajinských dětí do Ruska a povedou k potrestání jejich strůjců. Před dnešním jednáním unijních lídrů v Bruselu to řekl český premiér Petr Fiala, který označil únosy praktikované Moskvou za „mimořádně odporné“.

„Já to pokládám za něco mimořádně odporného. Rusko se tím přibližuje skutečně těm nejhorším režimům, jaké známe z minulosti,“ řekl dnes novinářům Fiala. Během čtvrtečního jednání lídrů věnovaného válce na Ukrajině podle něj toto téma znělo opakovaně. Šéfka komise vyčíslila počet unesených dětí na 16 200, navrátit se jich podle ní podařilo 300.