ONLINE: Zelenskyj o elektrárně u Kyjeva. Ukrajina ji neubránila, protože jí došly rakety

Vážení čtenáři, pro dnešek se s Vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra. Přejeme Vám dobrou noc.

„Pro mnohé, kteří se nám snažili a nadále snaží dělat problémy, bylo překvapením, jak účinně čelíme hrozbám v ekonomice a v určitých výrobních sektorech,“ prohlásil dnes ruský prezident Vladimir Putin. „V letošním roce se očekává mírný růst ruské ekonomiky,“ dodal. Přesnější prognózu však neposkytl.

„Mezinárodní instituce musejí uznat, že Rusko se vypořádalo se šoky,“ uvedl. Podle agentury Reuters nicméně někteří analytici stále předpokládají, že ruský HDP v letošním roce klesne o zhruba dvě procenta.

Takto byl Volodymyr Zelenskyj přivítán v Evropě: „EU je Ukrajina. Ukrajina je EU,“ napsal ve svém kanálu Telegram.

Vedení ukrajinského hlavního města Kyjeva na dnešním zasedání schválilo přejmenování dalších 31 ulic, uliček, náměstí a třídy, jejichž dosavadní názvy byly spjaty s Ruskem či sovětskou minulostí. Oznámil to starosta Vitalij Kličko. Minulostí je tak například třída a náměstí Vítězství, anebo Mičurinova ulička.

Slovensko Zelenskyj požádal o stíhačky MiG-29 na obranu před ruskou agresí. Prezident také slovenskému premiérovi poděkoval za přístup Slovenska k ukrajinským uprchlíkům. Heger připomněl, že země mají společnou hranici.

„Jste náš soused, ale také náš partner. Je v zájmu Slovenska i evropské bezpečnosti vám pomoci. Na vašem požadavku proto budeme pracovat a s naší pomocí můžete počítat,“ uvedl Heger na setkání s tiskem.

„Dveře do Evropské unie jsou otevřené a Ukrajina dělá rázné kroky kupředu,“ řekl Fiala. Ocenil pokrok v legislativních změnách navzdory válečným podmínkám a seriózní přístup Kyjeva. „Naším zájmem je Ukrajině na této cestě co nejvíce pomoci,“ dodal premiér. Vstup má ale podle něj jasná pravidla, která vyžadují jistý čas.

„Aby stát vůbec mohl fungovat, mohl existovat, měl šanci přežít, tak je potřeba systematická finanční podpora," uvedl Fiala a dodal, že se EU na pravidelných dotacích pro Ukrajinu shodla i díky českému předsednictví.

Stovky úředníků ukrajinského ministerstva obrany a ozbrojených sil - přesně 621 - byly pohnány ke kázeňské či hmotné odpovědnosti v důsledku vnitřních auditů v loňském roce, oznámil dnes na sociálních sítích ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov na důkaz „nulové tolerance“ vůči korupci v resortu, který nadále řídí. V závěru uplynulého týdne se přitom objevily zprávy o Reznikovově nadcházejícím odvolání kvůli korupčnímu skandálu při nákupu potravin pro armádu, která už téměř rok brání Ukrajinu před ruskou agresí.

„Zodpovídat se kvůli výsledkům vnitřních auditů v loňském roce muselo přesně 621 funkcionářů. Z nich 497 bylo pohnáno ke hmotné a 124 ke kázeňské odpovědnosti,“ uvedl Reznikov. Zdůraznil, že všechny dokumenty těchto auditů, při kterých byla zjištěna pochybení, byly předány strážcům zákona.

Ruská ekonomika odolala šokům způsobeným západními sankcemi a v letošním roce by měla dosáhnout mírného růstu. Uvedl to dnes podle agentury Reuters ruský prezident Vladimir Putin. Rusko čelí rozsáhlým hospodářským sankcím, kterými západní země reagují na ruský útok na Ukrajinu.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl v rozhovoru, který dnes zveřejnil časopis Der Spiegel, že do vojenské pomoci Ukrajině musí německého kancléře Olafa Scholze tlačit. Dodal, že vztahy s Německem jsou střídavé. Berlínu však poděkoval za již uskutečněné dodávky zbraní, napsala agentura DPA.

„Musím ho tlačit do pomoci Ukrajině a neustále ho přesvědčovat, že pomoc není jen pro nás, ale pro Evropany,“ řekl o Scholzovi Zelenskyj. Podle něj se vztahy s Německem dostaly do obtížné fáze kvůli debatám o dodávkách moderních tanků. Podle Zelenského jsou vztahy s Berlínem „střídavé, jednou dole a jednou nahoře“. Německé vládě poděkoval za již dodané zbraně. Například protivzdušný systém IRIS-T podle Zelenského zachránil na Ukrajině mnoho životů.

Český premiér Petr Fiala dnes s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Bruselu hovořil o dodávkách přístrojů na výrobu energie na Ukrajinu i o účasti jeho země v některých unijních programech. Fiala to řekl novinářům po setkání skupiny šesti států s ukrajinskou delegací na okraj mimořádného summitu v Bruselu.

„Dveře do Evropské unie jsou otevřené a Ukrajina dělá rázné kroky kupředu,“ řekl Fiala. Ocenil pokrok v legislativních změnách navzdory válečným podmínkám.

Běloruský opoziční list Naša Niva dnes napsal, že běloruští instruktoři na vojenských cvičištích v zemi vedou výcvik nejen zmobilizovaných ruských záložníků, ale i vězňů Prigožinovy žoldnéřské armády. „Ano, cvičí je v Minské oblasti. Je tam zesílená stráž, ale běloruští policisté si stěžují, protože hlídat vězně s přístupem ke zbraním je riskantní. Opakovaně dochází k pokusům o útěk, ale neúspěšným,“ řekl listu nejmenovaný zdroj z běloruské armády. Na výcviku vězňů v Bělorusku se podle něj mohli domluvit osobně „oba diktátoři“, tedy Vladimir Putin a Alexandr Lukašenko.

V Kyjevě byl zbořen pomník sovětského generála Vatutina.

Na summitu EU v Bruselu se dnes premiér Petr Fiala setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Běloruská prokuratura žádá pro disidenta a nositele Nobelovy ceny za mír Alese Bjaljackého 12 let vězení. Na svém webu to dnes uvedla běloruská organizace na ochranu lidských práv Vjasna, kterou Bjaljacki spoluzaložil. Spolu se třemi kolegy z Vjasny, jíž běloruské úřady označily za extremistickou organizaci, čelí obviněním z pašování a z organizace akcí narušujících veřejný pořádek, čímž se mimo jiné míní údajné financování protivládních protestů. Obžalovaní vinu odmítli.

Von der Leyenová ocenila ukrajinskou snahu o reformy v boji proti korupci či k posílení nezávislosti justice a médií. Ukrajina získala status kandidáta vstupu do EU krátce po začátku války a komise podle své šéfky chystá písemné hodnocení jejího dosavadního pokroku na podzim.

„Je potřeba pokračovat. Důležité je pochopit, že není žádný pevný časový plán, ten proces postupuje podle zásluh,“ prohlásila von der Leyenová.

Téměř tři čtvrtiny uprchlíků z Ukrajiny plánovaly loni na podzim návrat domů. Čtvrtina chtěla v Česku zůstat. Roste podíl příchozích, kteří si našli práci. Ubylo naopak těch, kteří neměli peníze na pokrytí životních nákladů. Vyplývá to z výsledků výzkumu, které dnes ČTK poskytla Mezinárodní organizace pro migraci (IOM). Loni v listopadu terénní pracovníci vedli rozhovory s 1384 dospělými s dočasnou ochranou ve 30 městech a obcích v devíti krajích. Autoři podotkli, že zjištění jsou reprezentativní pro daný čas a místa, ne pro všechny uprchlíky v ČR.

Připravovaný desátý balík sankcí Evropské unie zasáhne ruský export v hodnotě deseti miliard eur (237 miliard korun). Zahrne také další politiky a armádní činitele stejně jako šiřitele ruské válečné propagandy. Po jednání summitu EU s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Zároveň ocenila ukrajinské reformy ve snaze o vstup do EU, pevný časový plán rozšíření ale podle ní není stanoven. Komise podle ní chystá písemné hodnocení ukrajinské připravenosti na podzim.

„Slyšeli jsme o naléhavosti, s níž je nutné podpořit Ukrajinu právě teď… Musíme udělat více,“ prohlásila na adresu Zelenského vystoupení šéfka unijní exekutivy. EU a členské země podle ní budou pokračovat ve finanční a hmotné podpoře, která za téměř rok od začátku ruské invaze dosáhla 67 miliard eur (1,6 bilionu Kč).

Tři čtvrtiny uprchlíků plánovaly návrat na Ukrajinu. Roste podíl příchozích, kteří si našli práci. Těch bez peněz na živobytí ubývá, zjistila Mezinárodní organizace pro migraci (IOM).

„Nadcházející týdny a měsíce budou pravděpodobně rozhodující. A protože tyto týdny budou rozhodující, tak je potřeba se nebát, zůstat ve střehu a poskytnout maximální podporu,“ řekl Michel. Vyzval přitom k dodávkám munice, raket nebo obranných systémů na Ukrajinu.

Válka, kterou před téměř rokem začalo napadením sousední země Rusko, napsala „novou kapitolu evropské bezpečnosti“, dodal šéf Evropské rady. Ukrajinci podle něj bojují za hodnoty, které jsou v centru zájmu Evropské unie už od jejího vzniku.

„Vítejte v EU, vítejte doma,“ řekl předseda Evropské rady Charles Michel na úvod mimořádného jednání Evropské unie v Bruselu ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Vyjádřil uznání riziku, které podle něj Zelenskyj cestou na západ podstoupil. „Zelenskyj je symbolem odvahy ukrajinského lidu a posunul zemi blíže Evropské unii,“ dodal Michel a zopakoval odhodlání pomáhat napadené zemi.

„Všichni chráníme Evropu před režimem, který chce zničit svobodu, který chce být na tomto kontinentě autoritářským lídrem,“ prohlásil ve zhruba desetiminutovém proslovu Zelenskyj. Kolegy z unijních zemí požádal, aby urychlili dodávky zbraní a munice pro jeho zemi, která očekává ruskou ofenzivu. Ukrajina podle něj potřebuje děla, moderní tanky, stíhací letouny, střely dlouhého doletu a munici. Unijní země v minulých dnech slíbily dodávky tanků, se stíhačkami zatím váhají.

V Moskvě rezonuje článek amerického investigativního novináře, který tento týden obvinil Spojené státy z loňské sabotáže plynovodu Nord Stream. Svět by měl poznat pravdu o tom, kdo plynovody sabotoval, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům. Náměstek ministra zahraničí Sergej Rjabkov prohlásil, že Washington bude čelit „následkům“, a dodal, že zpráva není pro Rusko překvapením.

„Je to velmi nebezpečný precedens: pokud to někdo udělal jednou, může to udělat znovu kdekoli na světě,“ pronesl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina, který loni v únoru zahájil vojenskou invazi na Ukrajinu a rozpoutal tím největší pozemní konflikt v Evropě od druhé světové války. Peskov zároveň vyzval k mezinárodnímu vyšetřování incidentu kolem plynovodů.

Americký novinář Seymour Hersh, který se opírá o jeden anonymní zdroj „s přímou znalostí operačního plánování“, na vlastním blogu uveřejnil text, kde tvrdí, že potápěči amerického námořnictva loni nastražili výbušniny na potrubí spojující Rusko a Německo pod Baltským mořem a později je Američané odpálili. Měli tak učinit s pomocí Norska a na pokyn amerického prezidenta Joea Bidena.

Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek uvedlo, že jeho síly pokračují v ofenzivních operacích v ukrajinské Doněcké oblasti a zničily čtyři dělostřelecké sklady, píše agentura Reuters.

Ve svém každodenním brífinku ministerstvo uvedlo, že byl rovněž zničen radiolokační systém americké výroby a dělostřelecký systém M109 Paladin.

Svobodná Evropa je nepředstavitelná bez svobodné Ukrajiny, zdůraznil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na mimořádném summitu Evropské unie v Bruselu. Pro bezpečnost regionu je významná zejména jednota, upozornil prezident země, která se s podporou západních spojenců už skoro rok brání ozbrojené agresi sousedního Ruska.

Zelenskyj dnes také uvítal pokroky v přístupových jednáních Ukrajiny s Unií a poděkoval za poskytnuté balíky finanční, vojenské i humanitární pomoci. Prezidenti a premiéři států evropského bloku budou dnes na schůzce v Bruselu jednat kromě jiného právě také o další pomoci Ukrajině.

Ukrajinský stíhací pilot, který během jediného dne sestřelil pět íránských dronů, prohlásil, že by se během několika měsíců mohl naučit pilotovat západní stíhačku a pomoci své zemi působit jako „bezpečnostní štít pro svět“ proti ruské agresi.

Major Vadym Vorošilov, který je ve své vlasti známou osobností, řekl, že vzhledem ke svým dlouholetým zkušenostem s létáním na MiGu-29 by podle něj trvalo naučit se všechny bojové úkoly do tří měsíců.

„Inženýři by se za podobnou dobu mohli naučit opravovat stíhačky, jako je F-16, protože pozemní posádky mohou být vyškoleny současně,“ dodal ukrajinský pilot v rozhovoru pro The Guardian.

Italská premiérka Giorgia Meloniová dnes po příjezdu na summit Evropské unie v Bruselu označila za nemístné, že francouzský prezident Emmanuel Macron pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na čtvrteční večer do Paříže, kde oba prezidenti povečeřeli spolu s německým kancléřem Olafem Scholzem. Podle Meloniové by to mohlo uškodit společnému postoji Evropské unie vůči Ukrajině, uvedla agentura DPA.

Pařížskou zastávku Zelenského na evropské cestě ostře kritizovala, podle ní je Macron doma pod politickým tlakem, a možná i proto chtěl vyslat nějaký signál. „Ale jsou chvíle, kdy je na škodu, když člověk dává přednost domácímu veřejnému mínění. A toto byl, zdá se, ten případ,“ řekla Meloniová. Ta bývá někdy označována za krajně pravicovou političku, v otázce Ukrajiny ale zastává jednoznačně prokyjevské postoje. „Domnívám se, že naší silou v této věci musí být jednota,“ zdůraznila dnes italská premiérka.