ONLINE: Mrtví po ruských útocích napříč Ukrajinou. Rusové zasáhli i železniční stanici plnou lidí

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online přenosu o situaci na Ukrajině. Další čerstvé zprávy týkající se konfliktu a událostí s ním spojených můžete očekávat opět zítra ráno. Prozatím přejeme dobrou noc.

Ukrajina potřebuje na odminování svých území 37,4 miliardy dolarů, z toho jen na letošní rok přes 397 milionů dolarů, uvedl 4. dubna premiér Denys Šmyhal s odvoláním na hodnocení Světové banky.

Reportér listu Wall Street Journal (WSJ) Evan Gershkovich, kterého minulý týden v Rusku zatkli a obvinili ze špionáže, se poprvé setkal se svými právníky. V dopise adresovaném zaměstnancům WSJ to uvedla šéfredaktorka Emma Tuckerová.

„Evan se těší dobrému zdraví a je vděčný za obrovskou podporu z celého světa,“ stojí v dopise, o jehož obsahu informovala agentura Reuters. Podle Tuckerové se ulevilo hlavně rodině amerického novináře, která je s ním nyní skrze právní zástupce v kontaktu.

Po povodních bylo z Kramatorska evakuováno 17 lidí. Na jednom z rybníků v Kramatorsku byla 4. dubna částečně zničena přepadová vrata, což mělo za následek velké záplavy, informovala ukrajinská Státní služba pro mimořádné situace.

V obci Horodeščyna v Kramatorském okrese (Doněcká oblast) zůstává k 18. hodině místního času zaplaveno nejméně 209 domácností

Britští boxeři se nezúčastní ani mistrovství světa v Taškentu a napodobí své krajanky, které už bojkotovaly březnový šampionát žen v Indii. Britský svaz rozhodnutí zdůvodnil tím, že není spokojen s chováním mezinárodní federace IBA a obává se o olympijskou budoucnost sportu.

Oba šampionáty se rozhodla mezi prvními bojkotovat i Česká boxerská asociace, které se stejně jako řadě dalších zemí nelíbí přístup IBA k boxerům Ruska a Běloruska, kterým federace umožňuje navzdory invazi na Ukrajinu startovat na svých akcích pod státními vlajkami.

Podle ukrajinského Severního operačního velitelství provedly ruské jednotky 4. dubna letecký útok na vesnici Pečeněhy v Černihivské oblasti.

Ruská armáda shodila na Pečeněhy dvě bomby z letounů Su-35, uvedlo severní velení. Zpravodajský portál Suspilne později s odvoláním na obyvatele obce uvedl, že ruský útok poškodil dva domy a zranil jednu osobu.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že se 4. dubna setkal s americkým ministrem zahraničí Antony Blinkenem. Kuleba je nyní v Bruselu, kde se účastní summitu NATO.

„Další vojenská pomoc je na cestě, aby pomohla Ukrajině osvobodit další území od ruské okupace. Jsem vděčný Spojeným státům za jejich neochvějnou podporu Ukrajiny,“ řekl Kuleba po jednání.

Maďarsko kritizuje rozhodnutí pozvat na nynější schůzku ministrů zahraničí zemí NATO i šéfa ukrajinské diplomacie Dmytra Kulebu. Napsala o tom dnes agentura MTI. Podle maďarského ministra zahraničí Pétera Szijjártóa to porušuje princip jednoty aliance.

„Maďarsko sem přichází s nadějí, že nikdo nebude zpochybňovat platnost dřívějšího rozhodnutí aliance, že NATO nebude stranou konfliktu, který se odehrává v sousední zemi, a že je potřeba podniknout všechno pro to, aby se zabránilo přímému konfliktu mezi NATO a Ruskem,“ napsal Szijjártó na facebooku před začátkem schůzky, která se koná dnes a ve středu. Rozhodnutí pozvat na ni zástupce Ukrajiny podle něho narušuje princip jednoty uvnitř NATO. Maďarsko se jí přesto účastní, „aby bylo konstruktivní“, dodal šéf maďarské diplomacie.

Obrazem: Ukrajinští vojáci v zákopech na frontové linii v Doněcké oblasti

Místopředsedkyně ukrajinské vlády Iryna Vereščuková doporučila Ukrajincům na okupovaných územích, aby se uchýlili do třetích zemí, nebo učinili blíže neupřesněné přípravy. Podle serveru RBK-Ukrajina to uvedla v souvislosti s plánovanou ukrajinskou protiofenzivou, která by podle různých spekulací mohla začít v nadcházejících týdnech.

„Radím Ukrajincům na dočasně okupovaných územích, aby buď dočasně odjeli do třetích zemí, nebo se připravili,“ uvedla Vereščuková na telegramu. „Víte, co máte dělat. Hlavní je postarat se o sebe a děti,“ dodala ministryně, která má v gesci znovuzačlenění Ruskem okupovaných území. Ve svém příspěvku také uvedla, že okupační správa má na odchod „ještě trochu času“.

Ruský prezident Vladimir Putin stále nepoužívá internet a i tři roky od začátku pandemie má strach, že se nakazí covidem-19. Nevládní organizaci The Dossier Center (DC) to v dnes zveřejněném rozhovoru řekl Gleb Karakulov, bývalý kapitán ruské Federální ochranné služby (FSO), který z Ruska utekl. Organizaci DC, kterou založil bývalý nejbohatší ruský oligarcha a kritik Kremlu Michail Chodorkovskij, Karakulov popsal i další detaily z života ruského prezidenta.

„Posledních pár let žije v informační izolaci. Patologicky se bojí o život,“ řekl o Putinovi Karakulov. „Všemožnými bariérami se odřízl od světa: karanténou, informačním vzduchoprázdnem. Realitu vnímá pokřiveně,“ uvedl. 

NATO zve Zelenského na červencový summit ve Vilniusu, řekl šéf aliance Jens Stoltenberg. Alianční země také slíbily Kyjevu další vojenskou podporu, dodal.

Ukrajinská Národní agentura pro prevenci korupce (NACP) vytvořila největší databázi osob zapojených do války s Ruskem na světě. V současné době na seznamu figuruje okolo 24 000 osob, uvedl šéf agentury Oleksandr Novikov.

Čínská podpora Ruska během invaze na Ukrajinu je hrubým porušením závazků Pekingu vůči OSN, uvedl dnes podle agentury AP šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Vyjádřil se tak den před tím, než do Číny přiletí francouzský prezident Emmanuel Macron a předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

„Nelze se stavět na stranu agresora,“ prohlásil Borrell „Od stálého člena Rady bezpečnosti OSN se jasně očekává, že se postaví na obranu mezinárodního řádu založeného na pravidlech a Čína má morální povinnost přispět ke spravedlivému míru,“ dodal.

Ruská tajná služba FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, dnes oznámila, že ve městě Ljubercy u Moskvy dopadla radioamatéra, který šířil v Rusku zakázané vysílání rozhlasové stanice Rádio Svoboda, která je financovaná Spojenými státy. Informovala o tom ruská média. Na záběrech poskytnutých FSB ruským médiím je vidět, jak se jeden z členů zásahového komanda spouští na laně ze střechy domu, nejspíše do okna radioamatérova bytu.

„Narušitel si podomácku vyrobil vysílač a bez příslušného povolení organizoval ve městě Ljubercy pravidelné vysílání obsahu Rádia Svoboda, k němuž je přístup omezen na základě požadavku generální prokuratury,“ uvedla FSB.

S vyšetřováním možných válečných zločinů na Ukrajině po ruské vojenské invazi budou moci pomáhat také čeští vojenští policisté. Vyslání až 15 příslušníků vojenské policie dnes schválila Sněmovna. Souhlasila rovněž s vysláním dvou desítek instruktorů speciálních sil do Nigeru, kde budou působit jako poradci. Horní parlamentní komora schválila vládní návrh dvojice zahraničních misí už minulý týden.

Vojenští policisté by měli podporovat vyšetřování zločinů na Ukrajině v týmu Mezinárodního trestního soudu v Haagu (ICC). Působit budou zejména na Ukrajině, případně také v Nizozemsku, ovšem nikoli nepřetržitě. Nasazení týmu se předpokládá několikrát ročně, pokaždé na čtyři až šest týdnů. „Konflikt na Ukrajině je zjevně provázen válečnými zločiny a zločiny proti lidskosti,“ uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). 

Spojené státy dnes ohlásily, že Ruskem napadené Ukrajině poskytnou další vojenskou pomoc ve výši zhruba 2,6 miliardy dolarů (asi 55,7 miliardy Kč). Součástí balíku jsou například rakety systému protivzdušné obrany Patriot nebo dělostřelecká munice.

Zbraně a munice v hodnotě 500 milionů dolarů budou z amerických vojenských zásob, oznámil Pentagon. Kromě toho bude Ukrajině poskytnuta další munice a zbraně v hodnotě 2,1 miliardy dolarů z prostředků Iniciativy na podporu bezpečnosti Ukrajiny (USAI). Jedná se o radarové systémy pro protivzdušnou obranu, komunikační zařízení, raketomety a vozidla různých typů, jako jsou cisterny a dopravní a vyprošťovací vozidla.

Ukrajinští uprchlíci před ruskou agresí, kteří v Česku používají auta ze své vlasti, je asi budou muset nechat do konce roku zapsat do evidence vozidel. V opačném případě by jim hrozila pokuta až 30.000 korun. Poslanci chtějí změnu, která má zlepšit postižitelnost dopravních přestupků ukrajinských řidičů, doplnit do vládní azylové novely. Poslali ji dnes do závěrečného kola schvalování, které se uskuteční zřejmě za dva týdny.

Změnu podpořil i ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle něj přispěje k lepšímu dodržování pravidel silničního provozu a zmírní obavy veřejnosti, že přestupky řidičů aut s ukrajinskou SPZ jsou nepostižitelné. 

Finsko se dnes připojilo k Severoatlantické alianci, ale tato událost přímo neovlivní průběh války Ruska proti Ukrajině, píše v komentáři ukrajinská agentura Unian. Šance na vstup samotné Ukrajiny do aliance se objeví až po vítězství ve válce, míní experti oslovení serverem RBK-Ukrajina.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pogratuloval Finsku ke vstupu do NATO. Členství v Severoatlantické alianci je podle něj jedinou zárukou bezpečí v této části Evropy, napsal na telegramu prezident, jehož země od loňského února čelí ruské invazi.

„Kvůli ruské agresi se NATO stalo jedinou účinnou zárukou bezpečnosti v regionu,“ napsal Zelenskyj a Finsku „upřímně“ pogratuloval.

Rusko na vstup Finska do NATO odpoví v pravou chvíli a beze spěchu. Podle agentury TASS to dnes v reakci na oficiální přijetí Helsinek mezi členy Severoatlantické aliance řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov.

„Nezávodíme s lokomotivou NATO, nepotřebujeme to. Ve správný čas v tichosti vyjevíme naši odpověď,“ řekl Rjabkov. Podle ruských médií také zapochyboval nad „výroky oficiálních představitelů v některých západních médiích“, podle kterých si Západ myslí, že Rusko na přístup Finska nebude nijak reagovat.

Americký prezident Joe Biden v prohlášení uvítal dnešní vstup Finska do NATO a napsal, že se těší na přijetí Švédska. Ruský prezident Vladimir Putin se podle něj zmýlil, když si myslel, že zahájením brutální a agresivní války proti Ukrajině Evropu a NATO rozdělí.

Sirotka, kterého z dobytého ukrajinského města Mariupol vyvezli do Ruska a předali pěstounům, dopadli příslušníci ruských bezpečnostních složek na hranicích s Běloruskem, když se pokoušel vrátit na Ukrajinu. Uvedla to na dnešní tiskové konferenci ruská zmocněnkyně pro práva dětí Marija Lvovová-Bělovová.

Rada OSN pro lidská práva dnes velkou většinou schválila prodloužení a posílení mandátu komise, která vyšetřuje možné válečné zločiny spáchané během ruské invaze na Ukrajinu. Informuje o tom agentura Reuters.

Za historickou chvíli pro bezpečnost Evropy označil dnes finský vstup do Severoatlantické aliance český premiér Petr Fiala. Ministr zahraničí Jan Lipavský novinářům v bruselské centrále aliance řekl, že ruská agrese na Ukrajině skandinávské zemi ukázala, že neutralita jí bezpečnost nepřinese. Finsko podle něj bude silným spojencem a jeho členství v NATO může prospět jak Helsinkám, tak celé Evropě.