ONLINE: Ukrajina kvůli válce pohřešuje na 37 tisíc lidí. A Fiala zmínil další milion munice

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu přenosu zaměřenému na dění na Ukrajině. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno, do té doby přejeme dobrou noc.

Představený kyjevského pravoslavného kláštera Kyjevskopečerská lávra, který je napojen na Rusko, 13. března prohlásil, že on ani zbytek mnichů nemají v úmyslu opustit prostory kláštera.

Ministerstvo kultury 10. března vydalo prohlášení, podle kterého mniši ukrajinské větve Ruské pravoslavné církve musí do 29. března opustit Kyjevskopečerskou lávru, nejvýznamnější pravoslavný klášter na Ukrajině.

Podle údajů Státní statistické služby Ukrajiny se HDP napadené země ve čtvrtém čtvrtletí roku 2022 meziročně snížil o 31,4 % oproti 30,8% poklesu ve třetím čtvrtletí.

Podle Chersonské vojenské správy zaútočily ruské síly na osoby paracující na údržbě energetické sítě v okolí Dariivky. Jeden z pracovníků byl zraněn a musel být převezen do místní nemocnice.

Gubernátor Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin uvedl, že v regionu bude zaveden prodloužený zákaz vycházení. Zákaz vycházení bude trvat od 17:00 do 6:30 hodin od 13. do 17. března. Podle Prokudina úřady obdržely informace o možné přítomnosti ruských diverzantů v oblasti.

Rusko není proti prodloužení obilné dohody s Ukrajinou, ale případně jen na 60 dní, tedy na polovinu původně navrhované doby. Po dnešním jednání v Ženevě se zástupci OSN to podle agentury Reuters řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Veršinin. Dohoda uzavřená loni v srpnu umožnila obnovení vývozu obilí a dalších zemědělských plodin ze zablokovaných ukrajinských přístavů na pobřeží Černého moře.

Dohoda byla naposledy prodloužena na 120 dní v listopadu a její platnost vyprší v sobotu. Pokud proti tomu Rusko nebo Ukrajina nevznesou námitky, platnost se prodlouží automaticky. Rusko ale ohledně ujednání dává dlouhodobě najevo nespokojenost a požaduje větší podporu pro vývoz svých potravin a hnojiv.

Rakouský soud zamítl žádost Ukrajiny o vydání podnikatele Oleha Bachmatjuka. Na jeho osobu byl 7. března v nepřítomnosti ukrajinským Nejvyšším protikorupčním soudem na základě obvinění z úplatkářství vydán zatykač.

Ruské síly ostřelovaly 13. března Avdijivku a Kosťantynivku v Doněcké oblasti prostřednictvím raketometů Uragan a dělostřelectva, přičemž podle regionální prokuratury zabily jednoho civilistu a 5 dalších zranily.

Obrazem: Následky nedávného ostřelování ve Volnovachě v Doněcké oblasti

Británie dnes vydala aktualizovanou verzi své bezpečnostní strategie, za největší hrozbu v ní označila Rusko a Čínu považuje za největší výzvu. Londýn chce kvůli válce na Ukrajině do budoucna intenzivněji spolupracovat s Moldavskem a zeměmi na Kavkaze nebo na západním Balkáně. Strategie slibuje také zvýšení obranného rozpočtu, nastoluje otázku Tchaj-wanu, uvedla agentura Reuters.

EU prodlužuje sankce proti Rusku o dalších 6 měsíců. Evropská rada vydala 13. března tiskovou zprávu, v níž prodloužila sankce proti 1 473 osobám a 205 subjektům, které podporují ruské tažení proti Ukrajině.

Desítky ukrajinských vojáků v pondělí ve Španělsku ukončily čtyřtýdenní výcvik v ovládání bojového tanku Leopard 2A4, jehož šest zakonzervovaných kusů má Madrid na jaře dodat Kyjevu.

Celkem 40 členů posádky tanku a 15 mechanických specialistů prošlo výcvikem v jejich používání na vojenské základně ve městě Zaragoza na severovýchodě země, uvedly španělské ozbrojené síly v prohlášení.

Kvůli rozmisťování protivzdušné obrany přichází Moskva o své lesy a parky, upozorňuje ruský investigativní portál The Insider. Ten prozkoumal tři lokality v hlavním městě, které byly upraveny pro potřeby ruského ministerstva obrany. Na dvou z nich podle něj už prostředky protivzdušné obrany stojí.

Jeden z nových areálů ministerstva obrany vznikl i přes protesty místních a ochránců přírody na Losím ostrově, což je rozlehlá přírodní rezervace rozprostírající se na severovýchodním okraji Moskvy. V oblasti byly rozmístěny raketové systémy S-400 a radary. 

Mnoho zemí EU se podle prezidenta Petra Pavla shodne na tom, že by Ukrajina měla být přizvána do bloku co nejdřív. Vypovídá o tom i to, že zemi napadenou Ruskem navštívila řada představitelů unie. K přiblížení země k sedmadvacítce může dopomoci i poválečná obnova, jež nemusí začít až po válce, domnívá se Pavel.

„Myslím, že členství Ukrajiny nebo kterékoli země v Evropské unii je možné vždycky lépe vysvětlit i těm, kteří tomu vstupu nepřejí, jako krok ekonomický, sociální, kulturní, a ne vojenský. Určitě případné přijetí Ukrajiny do Evropské unie nebude budit tolik kontroverzí, jako úvahy o jejím přijetí do NATO,“ poznamenal prezident.

Pavel má za důležité být na straně Ukrajiny nejen verbálně, ale i skrze materiální, případně finanční pomoc. „To je jediné, co může nejenom udržet morálku ukrajinských vojáků, ale i ukrajinské veřejnosti, která je zatím extrémně vysoká,“ konstatoval prezident pro ČTK. „Ukrajina teď potřebuje obrněná vozidla, prostředky protiletadlové a protiraketové obrany a munici, s letouny je to složitější,“ dodal.

Senát by mohl o vyslání až 15 vojenských policistů, kteří se budou podílet na vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině, rozhodnout koncem března. Spolu s nimi by měli být vysláni i republikoví policisté na základě rozhodnutí policejního prezidenta. Vyplývá to z návrhu, který Senát dostal k projednání. Český vojenský příspěvek do vyšetřovacího týmu Mezinárodního trestního soudu (ICC) budou muset povolit jak senátoři, tak poslanci.

U moskevského soudu začal dnes za zavřenými dveřmi proces s ruským opozičníkem a publicistou Vladimirem Kara-Murzou. Podle prokuratury se dopustil vlastizrady, když při výstupech v zahraničí kritizoval ruské úřady. Hrozí mu až 20 let za mřížemi.

Kara-Murza je od loňského dubna ve vazbě. Kromě vlastizrady je obviněn také ze spolupráce s „nežádoucími“ organizacemi a z „šíření lží“ o ruské armádě. To je protizákonné od loňského roku, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu. „Jako pravý ruský patriot je obviněn z vlastizrady za svůj neúnavný boj za Rusko bez (ruského prezidenta Vladimira) Putina,“ napsala na twitteru manželka obviněného Jevgenija Kara-Murzová.

Mezinárodní trestní soud (ICC) hodlá ve dvou případech zahájit stíhání za válečné zločiny související s ruskou invazí na Ukrajinu. S odkazem na své zdroje mezi současnými i bývalými představiteli soudu to dnes napsal list The New York Times (NYT), podle kterého ICC také požádá o vydání zatykačů na několik osob.

První žaloba se týká obvinění, že Rusko uneslo ukrajinské děti a dospívající a poslalo je do převýchovných táborů na ruském území. Moskva se s tímto programem, který označuje za humanitární misi na ochranu ukrajinských sirotků a opuštěných dětí před válkou, nijak netají.

Podle druhého obvinění Kreml při útocích úmyslně cílí na civilní infrastrukturu včetně vodních zdrojů a elektráren ležících daleko od fronty, píše NYT. V tomto případě Rusko při svých četných vlnách vzdušných úderů na ukrajinská města a infrastrukturu i přes důkazy vypovídající o opaku tvrdí, že zasahuje vojenské cíle.

Výdaje státního rozpočtu spojené s pomocí uprchlíkům z Ukrajiny byly za letošní leden a únor 3,84 miliardy korun. Tvořilo to 0,17 procenta celkových státních výdajů za toto období, uvedlo dnes na twitteru ministerstvo financí. Část těchto peněz šla i českým příjemcům, kteří poskytují uprchlíkům před válkou ubytování.

„Největší výdajové položky představují humanitární dávky, platby státu za zdravotní pojištění a výdaje na ubytování, jejichž příjemci jsou české domácnosti,“ uvedlo ministerstvo. Struktura nákladových položek je dlouhodobě podobná. V loňském roce tvořily výdaje na ubytování uprchlíků zhruba šestinu všech vynaložených prostředků.

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru udělilo Česko dočasnou ochranu zhruba 498.000 ukrajinských uprchlíků, uvedlo dnes ministerstvo vnitra. Většinu z nich tvořily ženy a děti. Přesný počet uprchlíků stále pobývajících v Česku není znám, poslední odhady hovořily o zhruba 300.000.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, se začala zabývat návrhem zákona, který má posunout odvodový věk branců z 18 až 27 let na 21 až 30 let. Příslušný dokument předložil šéf branného parlamentního výboru Andrej Kartapolov, napsal list Kommersant. Návrh předpokládá přechodné období do roku 2026. 

Branci nemohou být podle ruských zákonů nasazeni mimo ruské území. Agentura Reuters nicméně připomíná, že Moskva od loňského září považuje čtyři ruské oblasti za své poté, co je anektovala. Právě v těchto čtyřech oblastech – Luhanské a Doněcké na východě Ukrajiny a Chersonské a Záporožské na jihu – se nyní bojuje.

Petr Pavel v Bratislavě podotkl, že obě země čelí stejným problémům, které vychází především z konfliktu na Ukrajině. Dopadají podle něj nejen na ekonomickou, ale i sociální situaci v Česku i na Slovensku. Zdůraznil, že bude záležet na tom, jak budou politici občanům připomínat hodnoty, na kterých obě země stojí. Důležité bude i jednoznačné poukazování na to, že nepřítel není uvnitř, ale za východními hranicemi. Dodal, že pokud agresivní politika Ruska dostane prostor tím, že se zmenší podpora Ukrajině, vyústí to v problémy, které budou v budoucnosti mnohem vážnější.

Zuzana Čaputová za velkou výzvu označila informační válku. „Naše zpravodajské služby otevřeně hovoří o vlivu Ruska, co se týče dezinformací na území Slovenské republiky. Jsme velmi zranitelní. Vliv dezinformací je zjevný. I v této oblasti si umíme představit bližší spolupráci našich zemí,“ řekla prezidentka s tím, že množství dezinformací rozleptává v Česku i na Slovensku soudržnost společnosti, která je pro zvládaní krizí nevyhnutelná.

Prezidenti České republiky a Slovenska zvažují společné zahraniční cesty, mezi prvními na válkou zasaženou Ukrajinu. Petr Pavel řekl, že svou plánovanou dubnovou návštěvu Ukrajiny hodlá koordinovat se Zuzanou Čaputovou. „Jsem ráda, že pan prezident přišel s touto nabídkou. Velmi ráda na takovou cestu vyrazím,“ uvedla Čaputová, která Ukrajinu navštívila loni v květnu.

V Hollywoodu se v noci na dnešek předávaly oscary, polští filmaři tam upozorňovali na konflikt na Ukrajině. Odznáčky či stuhy v barvách ukrajinské vlajky si vzali režisér Jerzy Skolimowski s partnerkou-spolupracovnicí Ewou Piaskowskou, herec Mateusz Kościukiewicz či kameraman Michał Dymek.

Zástupci Ruska a OSN dnes jednají v Ženevě o prodloužení platnosti dohody, která umožňuje vývoz ukrajinského obilí přes Černé moře. Za OSN rozhovory za zavřenými dveřmi vede šéfka Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD) Rebeca Grynspanová. Agentura DPA píše, že se neočekává, že by už dnes jednání přinesla nějaké výsledky.

Pokud Rusko nebude s prodloužením dohody souhlasit, vyprší její platnost v sobotu. Moskva požaduje větší podporu pro vývoz svých potravin a hnojiv. Ačkoliv se na ruský zemědělský export výslovně nevztahují sankce, které Západ na Rusko uvalil kvůli jeho invazi na Ukrajinu, Moskva tvrdí, že omezení jejího finančnictví, pojišťovnictví a logistiky jsou překážkou, aby mohla produkty vyvážet. OSN podle agentury DPA připouští, že tyto problémy se stále nepodařilo odstranit.

Platnost dohody se automaticky prodlouží, pokud proti tomu Rusko nebo Ukrajina nevznesou námitky. Grynspanová minulý týden přijela do Kyjeva s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem a o dohodě tam jednali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Protivzdušná obrana nad západoruským městem Belgorod v noci na dnešek sestřelila čtyři střely. Uvedl to gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov, podle kterého trosky střel poškodily dva obytné domy. „Sanitka do nemocnice odvezla ženu s otřesem mozku. Nemá žádná otevřená zranění. Její stav je středně vážný,“ napsal Gladkov na telegramu.

Ruská Belgorodská oblast přímo sousedí s Ukrajinou, na kterou Rusko před více než rokem podniklo invazi. Příhraniční oblast čelí útokům pravidelně, připomíná server Meduza, podle kterého Gladkov na konci letošního ledna uvedl bilanci 25 mrtvých civilistů v důsledku ostřelování. Kyjev se k zodpovědnosti nehlásí.