ONLINE: 17 mrtvých a 60 zraněných po ruském útoku na Černihiv. A ukrajinský úder na továrnu na bombardéry

Vážení čtenáři, děkujeme vám za pozornost a pro dnešek přejeme dobrou noc. S naším zpravodajstvím navážeme opět zítra ráno.

Vojenský soud v Rostovu na Donu odsoudil krymskotatarského imáma Raifa Fevzijeva k 17 letům v trestanecké kolonii s přísným režimem. Aktivista zatčený na Ruskem anektovaném ukrajinském poloostrově Krym čelil obvinění z pokusu o převzetí moci a z organizace teroristické buňky. Fevzijev všechna obvinění odmítá, informovalo ruské vydání stanice BBC.

Dvaačtyřicetiletého Fevzijeva a další čtyři Krymské Tatary zatkla policie v srpnu 2021. Soud dospěl k závěru, že Fevzijev pořádal na Krymu „konspirativní schůzky za účelem studia ideologie Hizb at-Tahrír“ a prováděl propagandistickou činnost, čímž naváděl nové lidi k účasti na činnosti zakázané organizace.

Rusko se zmocnilo Krymského poloostrova v roce 2014 poté, co tam poslalo vojáky, obsadilo klíčové objekty a zorganizovalo referendum, které většina mezinárodního společenství označila za nezákonné. Na pronásledování si stěžují hlavně Krymští Tataři, kterých žije na Krymu asi čtvrt milionu.

Maďarský ministr obrany Kristóf Szalay-Bobrovniczky dnes uctil vojáky padlé v bitvě o Stalingrad před osmi desetiletími. Maďarští vlastenci statečně bojovali po průlomu fronty na Donu v roce 1943, řekl ministr na vzpomínkové akci k 80. výročí tragédie maďarské 2. armády, uspořádané na budapešťském náměstí Szentháromság tér (náměstí Svaté trojice).

Ministr podle agentury MTI také prohlásil, že „není naše věc“ hodnotit, co tehdy maďarští vojáci v zahraničí dělali. Zdůraznil, že nejlepší válka je ta, která se nekoná, a k tomu je zapotřebí disponovat odstrašující silou, která by donutila každého potenciálního nepřítele raději přistoupit na jednání, a proto si vláda stanovila za cíl vybudovat vysoce vyspělou armádu.

Maďarsko se ještě před ruským útokem na Ukrajinu rozhodlo modernizovat svou armádu nákupem německých tanků Leopard II a samohybných houfnic PzH 2000, vrtulníků Airbus H225M a H145M či systému protivzdušné obrany NASAMS, který společně vyrábějí americká zbrojovka Raytheon a norský koncern Kongsberg.

Finský prezident Sauli Niinistö dnes agentuře STT řekl, že jeho země je ochotná předat tanky Leopard 2 Ukrajině za splnění jistých podmínek. Tuto možnost již minulý týden zmínil dočasný ministr obrany Mikko Savola.

Podle Niinistöa je však Finsko ve specifické situaci, protože není členem NATO a má společnou hranici s Ruskem. „Finský příspěvek, co se týče počtu (tanků), nemůže být příliš vysoký,“ řekl prezident. Finsko podle místního tisku má zhruba 200 těchto německých tanků.

Řeky vylité z břehů, silná vrstva bahna a podmáčená pole byly dnes vidět na kilometry daleko v oblasti severozápadní Ukrajiny poblíž hranic s Běloruskem. Možnost nového ruského přeshraničního útoku je zde navzdory nedávným varováním z Kyjeva prozatím nepravděpodobná, napsala dnes agentura Reuters.

Ukrajinští představitelé varují před hrozícím novým ruským útokem, přičemž Bělorusko na severu označují za jedno z možných nástupišť. Děje se tak v době, kdy se Moskva snaží dodat nový impuls své slábnoucí invazi.

Rusko a jeho blízký spojenec Bělorusko posílily své společné vojenské uskupení v Bělorusku a od příštího pondělí tam plánují uspořádat společné letecké cvičení.

Na pozadí těchto událostí střeží husté lesy a zrádné bažiny v pohraničí Volyňská brigáda územní obrany, jedna ze stovek ukrajinských jednotek složených z místních obyvatel ochotných bránit se zbraní v ruce své domovy.

Rusko dnes propustilo na svobodu bývalého příslušníka amerického vojenského námořnictva Taylora Dudleyho, kterého skoro rok věznilo. Uvedla to stanice CNN na svém webu s odvoláním na mluvčího Dudleyho rodiny.

Pětatřicetiletého Dudleyho zadrželi loni v dubnu ruští pohraničníci v Kaliningradské oblasti, nejzápadnější výspě Ruska, poté, co překročil hranice z Polska, kam zavítal na hudební festival. Proč se ocitl v Rusku, není podle CNN jasné, nicméně případ se až do dnešního dne na přání rodiny nemedializoval.

Rusko dnes propustilo na svobodu bývalého příslušníka amerického vojenského námořnictva Taylora Dudleyho, kterého skoro rok věznilo. Uvedla to stanice CNN na svém webu s odvoláním na mluvčího Dudleyho rodiny.

Pětatřicetiletého Dudleyho zadrželi loni v dubnu ruští pohraničníci v Kaliningradské oblasti, nejzápadnější výspě Ruska, poté, co překročil hranice z Polska, kam zavítal na hudební festival. Proč se ocitl v Rusku, není podle CNN jasné, nicméně případ se až do dnešního dne na přání rodiny nemedializoval.

O Dudleyho propuštění měsíce diskrétně vyjednával bývalý guvernér amerického státu Nové Mexiko Bill Richardson. Tento bývalý diplomat se podle agentury AFP stal „specialistou na delikátní mise“ vedoucí k osvobození krajanů z věznic cizích států. Dudley byl dnes podle Richardsona předán úřadům na hraničním přechodu mezi Ruskem a Polskem a je na cestě do vlasti. Nebyl vyměněn za žádného Rusa uvězněného v USA, poznamenala CNN.

Agentura Unian připomněla, že náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová dnes oznámila, že těžké boje v Soledaru, který leží na přístupu k Bachmutu, pokračují. Nepřítel se podle ní neúspěšně snaží prorazit ukrajinskou obranu a dobýt Soledar a utrpěl při tom velké ztráty. K Soledaru podle ukrajinských důstojníků přesunulo ruské velení elitní jednotky, které se dříve marně pokoušely dobýt Bachmut.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že kvůli probíhajícím bitvám o Soledar a Bachmut svolal poradu ukrajinského vrchního velení. Obráncům obou východoukrajinských měst, kteří čelí ruským útokům, slíbil rychlé a nepřetržité zásobování municí a vším potřebným. Na poradě se také jednalo o posílení ukrajinské armády zbraněmi a technikou od partnerů.

Na rizika, která by nadcházející české prezidentské volby mohly znamenat pro Ukrajinu, dnes na svém webu upozornil v evropské příloze list Ukrajinska pravda. Podle něj sice v Česku zakrátko odejde do politického důchodu dosavadní hlava státu, která „měla sklon ke skandálním prohlášením a k podpoře Ruska“, ale zvolení expremiéra Andreje Babiše nástupcem Miloše Zemana „by bylo pro Ukrajinu špatnou zprávou“.

Ruská fregata Admirál Gorškov s hypersonickými střelami Cirkon (Zirkon) na palubě proplula Lamanšským průlivem. S odvoláním na sdělení ruské Severní flotily o tom dnes informovala agentura TASS. Británie a Norsko dříve vyslaly válečné lodi, aby ruské plavidlo sledovaly.

Rusko oficiálně nasadilo fregatu Admirál Gorškov minulý týden. Ministr obrany Sergej Šojgu při té příležitosti uvedl, že válečná loď se vydá na plavbu Atlantským a Indickým oceánem a Středozemním mořem. Podle agentury Reuters má plavba demonstrovat ruské odhodlání pokračovat ve válce na Ukrajině.

Německo by nemělo stát v cestě vojenské podpoře Ukrajiny ze strany ostatních zemí. Řekl to dnes podle agentury Reuters německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck s poukazem na polské úsilí o koordinované dodávky bojových tanků Leopard německé provenience.

„Německo by se nemělo stavět do cesty jiným zemím, které se rozhodnou podpořit Ukrajinu, nezávisle na tom, jaká rozhodnutí přijme Německo,“ reagoval Habeck v Berlíně na otázky novinářů. Média poukazují na to, že předání tanků by vyžadovalo souhlas Německa s jejich reexportem.

Ukrajinští pohraničníci útočí na ruské žoldáky v Soledaru. Ukrajinská pohraniční stráž 12. ledna uvedla, že zasáhla žoldáky nechvalně známé ruské skupiny Wagner z minometů ve městě Soledar v Doněcké oblasti, píše k aktuální situaci na bojišti The Kyiv Independent.

Evropská komise podpořila záměr Estonska začít s konfiskací ruských finančních aktiv bez čekání na ostatní země EU.

Jeden z představitelů proruských separatistů v Doněcké oblasti dnes podle agentury TASS prohlásil, že v Soledaru zůstávají sporadická malá ohniska odporu ukrajinských sil. „Celkově se operace vyvíjí úspěšně a západní předměstí Soledaru je plně pod naší kontrolou,“ tvrdil v ruské televizi Andrej Bajevskij, jenž působí jako poslanec mezinárodně neuznané Doněcké lidové republiky (DNR).

Náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová dnes podle agentury Reuters uvedla, že Rusko posiluje své invazní síly na Ukrajině a snaží se získat „strategickou iniciativu“. Počet ruských jednotek se za týden zvýšil z 250 na 280, uvedla Maljarová. „Ve směru na Soledar se odehrávají prudké boje. (Rusové) jdou přes vlastní mrtvoly,“ prohlásila dále náměstkyně a dodala, že ukrajinská obrana se u Soledaru drží.

Český červený kříž (ČČK) dovezl loni na Ukrajinu od začátku ruské invaze humanitární pomoc za více než 121 milionů korun, bylo jí přes 416 tun. Za deset měsíců tam vyslal 43 misí, vozil i sanitky nebo zdravotnické přístroje. Pomohl také více než 320.000 uprchlíků v Česku. Organizace o tom dnes informovala v tiskové zprávě.

Maďarsko neplánuje dodávat zbraně na Ukrajinu a převážet je přes své území z jiných zemí, uvedl šéf předsednictva vlády.

Ruské síly zároveň nepřestávají s útoky ani jinde na Ukrajině. Za uplynulých 24 hodin devadesátkrát ostřelovaly Chersonskou oblast pomocí dělostřelectva, raketometů, minometů a tanků, uvedl na sociálních sítích šéf její správy Januševyč. Střely podle něj zasáhly porodnici, bytové i rodinné domy. Při ostřelování zemřel jeden člověk a dalších pět jich utrpělo zranění, sdělil také Januševyč.

„Nevěřte tomu, co říkají,“ okomentoval podobná ruská vyjádření pro stanici CNN nejmenovaný ukrajinský voják z místa. „Držíme se, i když v podstatě jen vlastními silami, bez velitelů,“ sdělil stanici v textové zprávě. Upozornil ale, že ukrajinským vojákům hrozí obklíčení. „Ocitáme se v pasti, chtějí nás obklíčit,“ sdělil.

„V Soledaru právě teď probíhají těžké boje. Nepřítel utrpěl těžké ztráty, bojují tam nejvycvičenější jednotky Wagnerovců,“ uvedl mluvčí Východní skupiny vojsk Sergej Čerevaty.

Běloruská policie zadržela opozičního politika a někdejšího kandidáta na prezidenta Andreje Dzmitryjeva (Andreje Dmitrijeva). S odvoláním na politikův tým o tom dnes informovala agentura Reuters. Důvod jeho zadržení zatím není známý, běloruské úřady se k němu nevyjádřily. Dzmitryjeu se ve volbách v roce 2020 postavil proti dlouholetému autoritářskému vůdci země Alexandrovi Lukašenkovi.

Bezpečnostní složky zadržely jednačtyřicetiletého opozičního politika, jenž vede protilukašenkovské sociální hnutí, ve středu v Minsku, píše Reuters.

Dzmitryjeu podle oficiálních výsledků prezidentských voleb z roku 2020 skončil čtvrtý se ziskem 1,2 procenta hlasů. Podle běloruských úřadů v hlasování - už pošesté v řadě - zvítězil Lukašenko. Opozice a Západ volby pokládají za zfalšované a Lukašenkovu legitimitu neuznávají, ve volbách podle nich zvítězila opoziční vůdkyně Svjatlana Cichanouská.

Tady je snímek ruského raketometu Grad, jak pálí na ukrajinské vojáky. 

„Stalo se tak díky sladěné práci vojáků sil speciálních operací, dělostřelců a odpalovačů raket,“ uvedl ukrajinský generální štáb o akci, při které podle něj ukrajinští obránci zlikvidovali 100 nepřátelských vojáků, dva kulometné a dva minometné oddíly.

„Operátoři sil speciálních operací ukrajinské armády zjistili hromadění nepřítele v několika oblastech. Ke zničení nepřítele bylo použito dělostřelectvo a na jednom z míst rovněž taktický raketový systém Točka-U,“ tvrdí velení ukrajinských sil v prohlášení. O jaké období se jedná, neuvádí.

Ruské ministerstvo vnitra zařadilo na seznam hledaných osob opozičního novináře Arkadije Babčenka, který už několik let nežije v Rusku.

Už dříve Rusko usilovalo o Babčenkův život a novinář předstíral smrt, aby se mohl zachránit. Pomáhaly mu bezpečnostní služby Ukrajiny. Babčenko působil i jako novinář na Donbasu.