ONLINE: 17 mrtvých a 60 zraněných po ruském útoku na Černihiv. A ukrajinský úder na továrnu na bombardéry

Děkujeme, že jste sledovali online zpravodajství z ukrajinské krize. Situaci pro vás budeme sledovat i nadále. Teď přejeme dobrou noc.

Francie vyzvala své občany, aby okamžite opustili Ukrajinu. Varování ministerstva zahraničí reaguje na značný nárůst napětí v posledních hodinách.

„Ruské akce jsou přímým porušením Charty OSN a mezinárodního práva,“ tweetuje z Valného shromáždění OSN český velvyslanec při OSN, exministr zahraničí Jakub Kulhánek. A vyjádřil „naši nepolevující podporu pro suverenitu, územní celistvost a nezávislost Ukrajiny“.

Žádost separatistů o ruskou vojenskou pomoc představuje "další eskalaci bezpečnostní situace," napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Ukrajina proto požádala o urgentní zasedání Rady bezpečnosti OSN.

Satelitní snímky ukazují rozmístění nových jednotek v západním Rusku. Řada z nich je od hranic s Ukrajinou vzdálená méně než 16 km, uvedla firma Maxar v analýze snímků. 

Snímky ukazují ruské armádní ležení, vojenské konvoje, dělostřelectvo a obrněné transportéry s podpůrným vybavením a vojáky v bezprostřední blízkosti Ukrajiny.

Švýcarsko se nepřipojí k sankcím, které uvalila Evropská unie na Rusko za jeho uznání nezávislosti separatistických republik na východě Ukrajiny. Zároveň však nechce být místem pro jejich obcházení. Stejně postupovalo neutrální Švýcarsko i v případě sankcí po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014.

Švýcarská vláda „se chce vyhnout tomu, aby Švýcarsko mohlo být používáno jako platforma pro obcházení sankcí uvalených Evropskou unií“, uvádí se v prohlášení Spolkové rady, která má ve Švýcarsku funkci celostátní vlády. Kabinet nicméně odsoudil uznání separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky ze strany Moskvy, podle něj se jedná o čin „v rozporu s mezinárodním právem“.

Lídři obou separatistických oblastí na východě Ukrajiny podle Kremlu požádali Putina, aby jim pomohl odrazit agresi ze strany ukrajinské armády.

Vláda Spojených států uvalí sankce na společnost, která má na starosti budování rusko-německého plynovodu Nord Stream 2, oznámil prezident Joe Biden. Opatření označil za součást úvodní odpovědi na kroky Moskvy spojené s Ukrajinou. Bidenova vláda také naznačila, že v další fázi by mohl přijít zákaz vývozu amerických technologií do Ruska.

Krok mířící proti společnosti Nord Stream 2 AG přichází poté, co Německo v úterý pozastavilo proces zprovoznění plynovodu vedoucího přes Baltské moře. USA s jeho stavbou od počátku nesouhlasily, loni ale nakonec Bidenova vláda od uvalení sankcí na vedení projektu upustila. Společnost Nord Stream 2 AG je registrovaná ve Švýcarsku, patří ovšem pod ruského energetického giganta Gazprom.

Sankce se netýkají bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, který působí v ruských energetických společnostech a je předsedou představenstva firmy řídící stavbu Nord Streamu 2. Naopak terčem amerických opatření je výkonný ředitel firmy Matthias Warnig,

Pro budoucí vstup Ukrajiny do EU se vyslovil také slovinský premiér Janez Janša. V dopise adresovaném premiérům a prezidentům členských zemí evropského bloku před jejich čtvrtečním mimořádným summitem v Bruselu vyzval spolu s polským předsedou vlády Mateuszem Morawieckým k přijetí Ukrajiny, a to do roku 2030. Protiruské sankce podle nich nejsou dostatečné, situace si žádá „rychlá a odvážná rozhodnutí“. „Pokud se EU nerozšíří, udělá to někdo jiný,“ citovala z dopisu agentura APA.

Dvanáct vrtulníků AH-64 Apache, které dosedly na základně u obce Powidz v centrální části Polska, Američané přesunuli z Řecka. Další dvě desítky amerických bitevních helikoptér se přesouvají do Pobaltí z Německa. Východní křídlo Severoatlantické aliance má posílit také osm stíhaček F-35. Do Lotyšska se tento týden přepraví přibližně 800 amerických vojáků ze základny v Itálii.

Vyslání posil do Pobaltí a dalších míst v Evropě v úterý avizoval americký prezident Joe Biden jako jednoznačný signál, že USA spolu se spojenci budou bránit celé území členských států NATO a dodrží své spojenecké závazky. Předpověděl, že vstup ruských vojsk do separatistických republik na východě Ukrajiny je jen předehrou k mnohem většímu ruskému útoku proti sousední zemi.

„Další spojenecká podpora tváří v tvář zhoršujících se agresivních kroků Ruska,“ napsal k fotce Apache polský ministr obrany Mariusz Błaszczak.

Organizace Člověk v tísni informuje, že za necelý den přispěli dárci do sbírky SOS Ukrajina pěti miliony korun. Na Ukrajině prý nějakou formu humanitární pomoci potřebují tři miliony lidí. 

Polská letecká základna u Arłamówa. Svého spojence z NATO tu podporují Američané, konkrétně 82. divize výsadkářů US Army.

Ekonomové doposud předpokládali, že německé hospodářství na jaře oživí po zimním útlumu způsobeném šířením koronavirové varianty omikron. „Nynější napětí a možná eskalace sice patrně nepřinášejí úplně zásadní změnu, zvyšují však současná rizika pro německé hospodářství, kterými jsou inflace a nejistota,“ uvedl hlavní ekonom německé divize banky ING Carsten Brzeski.

V Polsku přistálo 12 amerických bitevních vrtulníků AH-64 Apache, ohlásil ministr obrany Blaszczak s tím, že jde posílení spojenců vůči Rusku.

Srbsko si vzalo dva dny na rozmyšlenou, zda se připojí k sankcím uvaleným Evropskou unií na Rusko kvůli uznání nezávislosti dvou separatistických republik na východě Ukrajiny. Podle místních médií to dnes uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić. Srbsko je kandidátskou zemí EU, a mělo by tudíž usilovat o sladění své zahraniční politiky s Bruselem, současně ale udržuje přátelské vztahy s Moskvou.

Ukrajinský parlament dnes večer podle agentury Reuters schválil vyhlášení výjimečného stavu. Platit má od dnešní půlnoci 30 dnů na celém území 44milionové země s výjimkou Luhanské a Doněcké oblasti, kde byl již dříve zaveden zvláštní režim. Opatření má Ukrajině pomoci co nejlépe se připravit na možný rozsáhlý útok ze strany Ruska.

„Probíhá poměrně intenzivní debata, jak posílit východní křídlo NATO, naši vojáci se na těchto aktivitách dlouhodobě podílejí. Jsme připraveni zvážit další kroky, pokud o to budeme požádáni. Musíme být připraveni i na to, že je potřeba bránit celé území Severoatlantické aliance,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS).

Probíhá poměrně intenzivní debata, jak posílit východní křídlo @NATO, naši vojáci se na těchto aktivitách dlouhodobě podílejí.

Jsme připraveni zvážit další kroky, pokud o to budeme požádáni. Musíme být připraveni i na to, že je potřeba bránit celé území Severoatlantické aliance. pic.twitter.com/uLLSpOqjxt

— Petr Fiala (@P_Fiala) February 23, 2022

USA uvalí sankce na firmu budující plynovod Nord Stream 2, oznámil prezident Joe Biden. Podle listu New York Times se chystá i zákaz vývozu amerických technologií do Ruska.

Podle deníku Bild se na hranicích s Ukrajinou objevilo více než 300 nových vojenských vozidel. Reportéři spekulují, zda jde o start invaze. 

BREAKING: @BILD Exclusive from Russia! @PeterTiede saw 300+ military vehicles on the way to the ukrainian border. Is THAT the beginning of the invasion? 👇https://t.co/iOH4FU1CV9

— Paul Ronzheimer (@ronzheimer) February 23, 2022

Maďarský konzervativní premiér Viktor Orbán chce svoji zemi držet stranou konfliktu mezi Ukrajinou a Ruskem. Odmítá proto poslat na Ukrajinu zbraně a vojáky, což navrhuje maďarská levice, informovala agentura APA. Orbán na facebooku situaci mezi Ukrajinou a Ruskem označil za „vážnou a napjatou“ a Maďarsko podle něho musí hrát roli při obnovení míru.

S informací o novém americkém varování adresovaném Ukrajině, že Rusko zahájí plnou invazi do 48 hodin, dnes přišla také televize CNN, která se odvolává na nejmenované ukrajinské, americké i další činitele. Američané údajně vyjádřili obavy zejména o město Charkov ležící na severovýchodě Ukrajiny relativně blízko ruské hranice. Jeden ze zdrojů CNN uvedl, že ukrajinská vláda závěry neověřila, a poznamenal, že podobná předchozí varování ze strany USA se nakonec nenaplnila.

Pod palbu ukrajinské armády se na předměstí Doněcka ve východoukrajinském Donbasu dostal štáb ruské armádní televize Zvezda, tvrdí ruská média. Zvezda zveřejnila záběry z údajného ostřelování, ze kterých je podle agentury Interfax zřejmé, že nikdo nebyl zraněn. Ukrajinská armáda naopak dnes večer ohlásila, že palba „ruských žoldnéřů“ zranila dva vojáky, z nichž jeden zraněním podlehl. Ukrajinská média také tvrdí, že střelba „okupačních vojsk“ zranila civilistku v jedné donbaské vsi.

Představitelé Evropské unie či Severoatlantické aliance v posledních týdnech opakovaně varovali, že ruská vláda a její spojenci se budou snažit vykonstruovat záminku pro vyslání ruských vojáků na Ukrajinu.

Nyní západním činitelům dávají za pravdu média a nezávislí analytici, kteří za pomoci veřejně dostupných materiálů upozorňují mimo jiné na pochybná videa používaná jako důkazy údajných ukrajinských agresí. Podle některých komentářů jsou aktuální praktiky prokremelských kanálů naprosto průhledné.

Izrael vyzval k diplomatickému řešení situace na východní Ukrajině a vyjádřil obavy o tamní Židy. O Rusku se však nezmínil, píše Reuters.

Asi 50 až 100 lidí se v Karlových Varech zúčastnilo dnešního protestního shromáždění Jsme v tom s Ukrajinou na podporu svrchovanosti Ukrajiny. Přišly také asi dvě desítky Ukrajinců, kteří v Karlových Varech žijí.

Na transparentech měli nápisy o tom, že Ukrajina byla, je a bude nebo na nich vyzývali Rusko, aby z Ukrajiny odešlo. Transparenty dalších účastníků odkazovaly na podobnost kroků ruského prezidenta Vladimíra Putina a Adolfa Hitlera.