ONLINE: Nejméně 8 mrtvých včetně dětí po ruském útoku na východ Ukrajiny. A polské stíhačky ve vzduchu

Děkujeme, že jste dnes sledovali naše online zpravodajství. Situaci kolem napětí mezi Ruskem a Ukrajinou pro vás budeme sledovat i nadále. Prozatím přejeme dobrou noc.  

Rusko shromáždilo v Bělorusku 45.000 vojáků, jejichž přítomnost je hrozbou jak pro pobaltské státy, tak pro Polsko, řekl dnes litevský prezident Gitanas Nauséda. Rusko vojáky do Běloruska vyslalo za účelem armádního cvičení, jehož se účastní spolu s běloruskou armádou. Manévry se konají v blízkosti západní hranice Běloruska s Polskem a Litvou, členskými státy NATO, a také u jižních hranic s Ukrajinou.

„Shromáždili (v Bělorusku) 45.000 vojáků, množství armádního vybavení a letectvo,“ řekl litevský prezident ve videoprohlášení po jednání lídrů Evropské unie v Bruselu. „A neslyšíme dost jasné sliby, že se vrátí na ruské území, až cvičení skončí. Je to další cesta, jak udržovat napětí,“ zdůraznil Nauséda. Cvičení má podle dřívějších oznámení skončit v neděli.

„Je to další potenciální hrozba pro pobaltské státy a Polsko,“ dodal prezident.

„Západ je jednotný. Deeskalace a dialog je jediná cesta ven,“ uvedl na twitter britský premiér Boris Johnson, který kvůli rusko-ukrajinské krizi zamíří na bezpečnostní konferenci v Mnichově. 

Evropská unie připravila sadu sankcí pro případ ruského útoku na Ukrajinu a je připravena ji podle potřeby předložit. Prohlásil to dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell, zatímco západní činitelé dál vyjadřovali obavy ze zhoršení rusko-ukrajinského konfliktu. Diplomatické snahy kolem současné krize mezitím pokračovaly také neformálním jednáním Evropské rady v Bruselu a telefonátem mezi předsedou rady Charlesem Michelem a ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se připravuje „celý katalog sankcí“, které by na Rusko dopadly tak, že by si uvědomilo, že Západ není připraven „jakoukoli formu agrese“ akceptovat. Válku si podle něj nikdo nepřeje, možnost zhoršení situace konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou je však třeba brát vážně. Evropa je podle Fialy připravená na takovýto vývoj reagovat.

„Měl jsem velkou radost z té společné pozice. Z toho, že tam bylo jasně vidět, že evropské státy o té situaci přemýšlejí stejně a jsou připraveny zachovat jednotný postoj,“ řekl Fiala k odpolední diskusi s kolegy z členských zemí EU. Unie podle něj v minulosti nedokázala vždy vůči Rusku zachovat jednotný postoj. Údajnou jednotu bloku dnes vyzdvihovali i další lídři, neobjasnili však, zda se tato jednota týká i rozsahu plánovaných sankcí či podmínek pro jejich uvalení.

Scénář ruské agrese musí všichni brát vážně, řekl premiér Petr Fiala (ODS) v Bruselu. EU podle něj připravuje katalog sankcí a je jednotná, což v minulosti ne vždy dokázala.

Slovenští dopravci ohlásili přerušení protestů, při nichž v uplynulých dnech částečně blokovali dopravu i na dálničním hraničním přechodu s Českou republikou Brodské/Břeclav. Chtějí jednat s ministry financí a dopravy. Protesty budou přerušeny od dnešních 22:00 SEČ do 23. února 24:00 SEČ. Vyplývá to ze společného oznámení Unie autodopravců Slovenska a jeho partnerských organizací, které poskytly ČTK. Dopravci požadují kromě jiného přechodné snížení spotřební daně z pohonných hmot a sazeb mýtného.

Moskva ve své aktuální reakci na americkou odpověď na ruské návrhy ohledně bezpečnostních záruk zopakovala požadavek na stažení sil NATO ze střední a východní Evropy. Dokument podle ruských agentur opět zmiňuje také námitku proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO. V odpovědi je také zdůrazněno, že Rusko nemá v plánu „vtrhnout na Ukrajinu“. Moskva ale opět varuje, že bude muset přijmout blíže neupřesněná vojenská opatření, pokud Západ její návrhy zavrhne.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) považuje požadavky za nelegitimní. Zmínil také, že dříve ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov adresoval jemu i šéfům diplomacií dalších členských států EU a NATO dopis, na který unie a aliance odpověděly jednotně. Ruský velvyslanec podle Lipavského apeloval na jeho náměstka, zda by Česko neodpovědělo samostatně, ministr ale považuje společnou reakci za silnější. „Ruská strana by ráda dostala mnoho různých odpovědí od mnoha různých evropských zemí a potom v tom hledala rozdíly,“ konstatoval na rádiu Frekvence 1.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová dnes vyzvala Čínu, aby zatlačila na Rusko ohledně ukrajinské krize. Čínská podpora Kremlu je podle ní v nesouladu s politikou nezasahování, kterou Peking razí, i s jakýmikoli nadějemi Číny, že bude vnímána jako odpovědný globální hráč.

„Čína není totéž co Rusko. Razí politiku nevměšování. Proto je překvapivé sledovat, jak se čínští nejvyšší představitelé paktují s Kremlem,“ řekla dnes Trussová v projevu v Kyjevě. „Pokud Čína chce být vnímána jako odpovědný globální hráč, měli by učinit vše pro to, aby Rusko ustoupilo,“ prohlásila Trussová. „Svět sleduje, zda jejich kroky přispějí k míru a stabilitě, nebo podnítí agresi,“ zdůraznila britská ministryně.

Proruští separatisté na východě Ukrajiny obvinili ukrajinskou armádu, že je dnes brzy ráno čtyřikrát ostřelovala minomety, čímž porušila minské dohody. Ukrajinská armáda naopak obvinila z porušování příměří separatisty, v prohlášení označené za „ruské žoldnéře“, že dělostřeleckou palbou poškodili nádraží a školku ve městě Stanycja Luhanska, které se nachází v Kyjevem spravované části Donbasu.

Střely na Ukrajině dopadly na místní školku, která je nyní poničená a doslova děravá, jak ukazují snímky agentury Reuters. 

ČR zvyšuje bezpečnostní opatření pro případ, že by například byla nutná evakuace Čechů z Ukrajiny při eskalaci konfliktu, řekl Lipavský Frekvenci 1.

Primární odpovědí na případné stupňování konfliktu na Ukrajině jsou sankce, řekl Lipavský. O vojenské účasti přímo na Ukrajině se nyní nehovoří.

Situace na hranicích Ukrajiny je stále velmi vyostřená, ruská vojska jsou tam stále ve vysoké koncentraci, řekl Frekvenci 1 ministr Lipavský.

Agentura Ukrinform poukázala na celostátní průzkum provedený analytickým centrem Instytut Horšenina, podle něhož 62,5 procenta Ukrajinců nevěří v rozsáhlé napadení Ukrajiny Ruskem.

Blinken vyzval Rusko, aby jasně řeklo, že nechystá invazi, a prokázalo to stažením svých vojáků zpět na základny. Nabídl také schůzku Lavrovovi.

Ukrajinské ministerstvo obrany uvedlo, že proruské jednotky s ostřelováním přestaly po poledni místního času. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba řekl, že z „dočasně okupovaného ukrajinského území, které je pod kontrolou Ruska“ byla hlášena střelba z tanku.

Separatisté obvinili ukrajinské vládní jednotky, že na jimi ovládané území za posledních 24 hodin střílely čtyřikrát. Zatímco mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že Moskva je zprávami o eskalaci incidentů na východě Ukrajiny „vážně znepokojena“, podle Západu se Rusko snaží stvořit záminku pro invazi na Ukrajinu.

Británie ukončila systém udělování takzvaných zlatých víz osobám, které v zemi investovaly alespoň dva miliony liber (58,4 miliardy korun). Oznámila to dnes britská ministryně vnitra Priti Patelová, podle níž jde o součást boje proti podvodům a nezákonnému financování.

Podle médií se vláda rozhodla systém, který do Británie přilákal i zámožné ruské investory, zrušit v reakci na agresivní chování Ruska vůči Ukrajině.

„Ukončila jsem investorská víza první kategorie s okamžitou účinností po našem přezkoumání všech těch, kterým byla udělena,“ uvedla Patelová na twitteru. „Je to pouze začátek našeho obnoveného potírání podvodů a nezákonného financování,“ dodala ministryně.

Internetová stránka ruského ministerstva zahraničí dnes odpoledne přestala fungovat. Podle agentury TASS se tak stalo z technických důvodů, o jaké přesně jde, ale úřad neuvedl.

Ruskojazyčná i anglickojazyčná verze internetové stránky jsou vyřazené z provozu v den, kdy Rusko předalo svoji odpověď na návrhy Spojených států týkající se vyjednávání o bezpečnostní situaci kolem Ukrajiny a v Evropě. Mezi Moskvou a Západem v poslední době panuje velké napětí vyvolané obavami, že Rusko plánuje vojenský útok na Ukrajinu.

V úterý doposud největší kybernetický útok zažily ukrajinské státní banky. Byly při něm podle ukrajinských úřadů použity IP adresy z Ruska, Číny, Uzbekistánu i České republiky.

V mnichovském hotelu Bayerischer Hof začíná v pátek třídenní Mnichovská bezpečnostní konference, na které každoročně státníci a experti debatují o transatlantických vztazích a zahraniční politice, Česká vláda nebude mít v hotelu Bayerischer Hof žádného zástupce. Premiér Petr Fiala a ministryně obrany Jana Černochová nemohou z termínových důvodů a ministr zahraničí Jan Lipavský, který byl v Mnichově očekáván, účast odřekl kvůli nákaze koronavirem.

Rusko přemisťuje svoje vojska stále blíže k ukrajinské hranici a do pohraničí rovněž přilétá více jeho bojových letounů. V Bruselu to dnes řekl americký ministr obrany Lloyd Austin. Ruská armáda podle něj rovněž navyšuje zásoby krve, která by mohla být podávána vojákům zraněným při bojových operacích.

„Není to tak dávno, co jsem byl ještě sám voják. Vím z první ruky, že tyto věci neděláte pro nic za nic,“ řekl vysloužilý čtyřhvězdičkový generál Austin. „A rozhodně je neděláte, když se chystáte se sbalit a odejít domů,“ dodal. Moskva v úterý oznámila, že stahuje vojáky z ukrajinského pohraničí zpět do kasáren, západní země však opakovaně tvrdí, že tomu nic nenasvědčuje.

Podle Bidena je útok možný v příštích dnech. „Všechny indicie, které máme, směřují k tomu, že jsou připraveni vstoupit na Ukrajinu, zaútočit na Ukrajinu,“ prohlásil americký prezident.

Podobně jako americký prezident se dnes vyjádřili i někteří evropští činitelé. Například britský premiér Boris Johnson dnes označil za takovou operaci útok na školku v Luhanské oblasti. Podle Johnsona měla tato operace „diskreditovat Ukrajince“. „Velmi se obáváme, že v příštích několika dnech něčeho takového uvidíme víc,“ citovala britského premiéra agentura PA.

Západní mocnosti navíc tvrdí, že nemají důkazy potvrzující pravdivost tvrzení Moskvy o začátku stahování vojáků a techniky ze západu Ruska zpět na základny.

Nebezpečí ruské invaze na Ukrajinu je velmi vysoké. Řekl to dnes americký prezident Joe Biden před odletem do amerického státu Ohio. Vše podle něj nasvědčuje tomu, že Rusko je připraveno do sousední země vpadnout. Šéf Bílého domu podle agentury Reuters rovněž poukázal na informace, podle nichž Rusko provádí operace, které mají působit jako akce někoho jiného, a tím si vytváří záminku k vojenské akci.

Rusko vyhostilo zástupce amerického velvyslance v Moskvě Bartlea Gormana, oznámila dnes agentura TASS s odvoláním na americké velvyslanectví. Stalo se to v době, kdy mezi Ruskem a Spojenými státy panuje napětí vyvolané obavami, že Moskva plánuje invazi na Ukrajinu.

„Můžeme potvrdit, že Rusko vyhostilo dvojku na velvyslanectví, jednoho z klíčových pracovníků týmu,“ uvedl mluvčí ambasády Jason Rebholz.

Americké ministerstvo zahraničí podle agentury AP vyhoštění Gormana potvrdilo. Jednalo se podle něj o krok, který americká diplomacie nevyprovokovala, a označilo ho za „nepodložený“. Ministerstvo zahraničí zvažuje, jak zareaguje, uvedla agentura AFP.

Gorman působil na americkém velvyslanectví v Moskvě méně než tři roky.

Požadavek na stažení sil Severoatlantické aliance ze střední a východní Evropy zopakovala Moskva ve své aktuální reakci na lednovou americkou odpověď na ruské návrhy ohledně bezpečnostních záruk. Dokument podle ruských agentur opět zmiňuje také námitku proti případnému vstupu Ukrajiny do NATO, tedy že by Ukrajina v takovém případě mohla rozpoutat kvůli Krymu válku aliance s Ruskem. V odpovědi, jejíž převzetí už potvrdila i americká strana, je také zdůrazněno, že Rusko nemá v plánu „vtrhnout na Ukrajinu“.

Americká a alianční odpověď na ruské požadavky bezpečnostních záruk nabízela jednání o konkrétních způsobech zvýšení vzájemné důvěry, klíčovou možnost ruského veta případného ukrajinského vstupu do NATO ale Západ odmítl.

Spojené státy už od Ruska dostaly reakci na svoje návrhy, které se týkají vyjednávání o bezpečnostní situaci kolem Ukrajiny a v Evropě. Zahraničním agenturám to dnes řekl nejmenovaný vysoký americký činitel. Dopis podle něj převzal velvyslanec USA v Moskvě John Sullivan.

EU připravila kompletní sadu sankcí pro případ ruského útoku na Ukrajinu a je připravena jej představit, až bude třeba, řekl šéf unijní diplomacie.