ONLINE: Zelenskyj o elektrárně u Kyjeva. Ukrajina ji neubránila, protože jí došly rakety

Děkujeme za pozornost, kterou našemu online přenosu věnujete. Vše, co se týká napětí mezi Ruskem a Ukrajinou, budeme sledovat zase od středečního rána.

Spojené státy podle Bidena zatím neměly možnost ověřit, že se ruská vojska stahují od ukrajinských hranic, jak tvrdí Moskva. Konflikt mezi Ukrajinou a Ruskem není podle šéfa Bílého domu jen střetem dvou zemí, ale bojem na obranu hodnot, na ochranu možnosti zemí svobodně si zvolit vlastní budoucnost a bojem za svobodu.

Občanům Ruska Biden vzkázal "nejste naši nepřátelé a nevěřím, že byste si přáli krvavou ničivou válku s Ukrajinou". Američanům na Ukrajině však doporučil urychleně opustit zemi, pokud tak dosud neučinili. "Obrana demokracie a svobody má vždy svou cenu," varoval Biden.

Ukrajina se obrátila se žádostí o mezinárodní podporu na Euroatlantické středisko pro koordinaci odpovědí v případě katastrof (EADRCC), které je součástí struktury NATO. Informovala o tom dnes Severoatlantická aliance.

NATO zveřejnilo i čtyřstránkový seznam položek materiální pomoci požadované Ukrajinou. Obsahuje například motorová vozidla jako deset jeřábových nákladních vozů, deset buldozerů či traktory, cisterny a terénní vozidla. Ukrajina dále žádá například o zařízení na vyhledávání výbušnin, kompresory, čerpadla, dieselelektrické generátory, hasičskou výstroj a další ochranné oděvy či léky.

Ruský útok na Ukrajinu je stále ještě jednou z reálných možností, uvedl americký prezident Joe Biden. Přesto doufá v diplomatické řešení.

"Jsme připraveni k rozhodné reakci na ruský útok na Ukrajinu, který je stále ještě velmi reálnou možností," prohlásil Biden.

Dvě ukrajinské banky a ukrajinské ministerstvo obrany dnes čelily rozsáhlému kybernetickému útoku. Pomoc s vyšetřováním incidentu Ukrajině podle agentury Reuters nabídl Bílý dům.

Později večer centrum upřesnilo, že bankám se podařilo internetové zdroje obnovit, přestože přístup k jejich internetovému bankovnictví může být pomalý nebo nestabilní. Dodalo, že odborníci na kybernetickou bezpečnost se snaží útok lokalizovat a že očekávají další incidenty. Internetová stránka ukrajinského ministerstva obrany byla i po tomto oznámení stále nedostupná.

Slovenský premiér Eduard Heger dnes podle médií řekl, že země je na případnou uprchlickou vlnu z Ukrajiny připravena. Chystaná opatření Bratislavy Heger neupřesnil. Slovensko dosud neoznámilo ani podobu své pomoci Kyjevu.

V souvislosti s možným vojenským konfliktem na Ukrajině ale Slovensko mění epidemická opatření pro cestující. Od středy se povinná karanténa na Slovensku nebude vztahovat na osoby, které do země vstoupí ze států, kde byly vystaveny ohrožení v důsledku vnitrostátního nebo mezinárodního ozbrojeného konfliktu. 

Agrární zahraniční obchod ČR s Ukrajinou loni vzrostl na 5,4 miliardy korun. Vývoz z ČR dosáhl 1,4 miliardy korun, dovoz činil čtyři miliardy korun. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu dopočítaných ministerstvem zemědělství (MZe), které má ČTK k dispozici. Ukrajina patří podle resortu mezi významné partnery v agrární oblasti. Žádné z dováženého zboží však nemá tak strategický význam a nedováží se v takových objemech, aby se v případě potřeby nedalo nahradit importem z jiných zemí. ČTK to dnes řekl mluvčí MZe Vojtěch Bílý.

Spojené státy zatím neviděly žádný důkaz o tom, že by se ruská vojska opravdu stahovala od hranic s Ukrajinou, uvedla dnes americká velvyslankyně při OSN Linda Thomasová-Greenfieldová. Takový krok by ale podle ní Washington uvítal, citovala prohlášení diplomatky agentura Reuters. Rusko má v blízkosti ukrajinských hranic přes 130.000 mužů, Západ ho podezírá z příprav na invazi, což však Kreml odmítá. Moskva dnes ohlásila začátek stahování některých svých vojáků do původních posádek.

„Byla by to vítaná zpráva, kdyby byla legitimní. Zatím jsme o tom neviděli důkazy,“ uvedla Thomasová-Greenfieldová v prohlášení, které poskytl její mluvčí.

Podle analýzy estonské tajné služby je Rusko připravené podniknout rozsáhlou vojenskou operaci proti Ukrajině. Moskvě se podařilo vytvořit pro to potřebné předpoklady a k zahájení útoku je potřeba jen politické rozhodnutí, uvádí se podle agentury DPA v dnes zveřejněné zprávě estonské rozvědky.

Podle ní Rusko soustředilo od podzimu u ukrajinských hranic 150.000 vojáků, jsou to příslušníci jednotek ze všech ruských vojenských okruhů a částí armády. Estonská rozvědka upozorňuje, že jde o největší koncentraci ruských sil za posledních 30 let a že představuje bezprostřední hrozbu pro Ukrajinu a ultimátum pro Západ.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v dnešním telefonátu se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem vyzval k „pragmatickému dialogu“ o bezpečnostních zárukách a žádá Washington, aby upustil od „agresivní rétoriky“. Uvedla to ruská diplomacie v prohlášení.

„Z naší strany byla zdůrazněna nutnost pokračovat ve společné práci, jak se dohodli (ruský prezident Vladimir) Putin a (americký prezident Joe) Biden v telefonickém rozhovoru 12. února v souvislosti s návrhy na bezpečnostní záruky předloženými USA a NATO,“ uvedlo ruské ministerstvo zahraničí.

Ukrajinské centrum pro informační bezpečnost upozornilo na kybernetický útok na dvě ukrajinské banky. Nefunguje ani web ministerstva obrany.

V případě ozbrojeného zásahu Ruska na Ukrajině je připraveno klást odpor 57,5 procenta Ukrajinců. Vyplývá to z průzkumu veřejného mínění, který provedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut od 5. do 13. února po celé zemi. Připravenost Ukrajiny bránit se případné ruské vojenské ofenzivě roste, poznamenala dnes agentura Unian a dodala, že loni v prosinci vyjádřilo v obdobném průzkumu ochotu klást odpor 50,2 procenta dotázaných.

Od prosince vzrostla připravenost k ozbrojenému odporu – zatímco tehdy na tuto možnost kladně odpovědělo 33,3 procenta dotázaných, nyní tak učinilo 37,3 procenta účastníků průzkumu, uvedl Kyjevský mezinárodní sociologický institut.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová vyjádřila podporu svému ukrajinskému protějšku. Pozvala ho do Prahy na jednání se šéfy Sněmoven Slovenska a Rakouska.

Ropa slábne v reakci na výrok Ruska, že stahuje část svých jednotek z okolí Ukrajiny. Brent ztrácí 3,9 procenta na 92,75 dolaru za barel.

Evropská unie dnes varovala před uznáním separatistických regionů na východě Ukrajiny Ruskem. Podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella by šlo o jasné porušení minských dohod o urovnání tamního konfliktu. Ruští poslanci dnes schválili usnesení vyzývající prezidenta Vladimira Putina k uznání nezávislosti povstaleckých „republik“, Luhanské a Doněcké.

„Toto uznání by bylo jasným porušením minských dohod,“ řekl Borrell s odkazem na ujednání podepsaná v běloruském hlavním městě v září 2014 a únoru 2015 ve snaze ukončit konflikt na východě Ukrajiny.

Podle moskevského zpravodaje deníku Financial Times si německý kancléř Scholz na společné tiskové konferenci rýpnul do prezidenta Putina. To když uklidňoval, že případný vstup Ukrajiny do NATO rozhodně není na pořadu dne: „Nemyslím, že dokud budeme v úřadě, bychom tomu čelili. Tedy nevím, jak dlouho pan prezident chce zůstat v úřadě,“ narazil na skutečnost, že Putin Rusku vládne už od roku 2000 a nechal měnit ústavu, aby mohl prezidentem zůstat ještě dlouho.

„Jsem upřímně vděčný primátorovi Prahy a starostovi Varšavy, kteří přijeli do Kyjeva na symbolickou návštěvu v tak těžké době pro Ukrajinu,“ prohlásil starosta ukrajinské metropole a bývalý boxer Vitalij Kličko. Zdeněk Hřib s Rafalem Trzaskowským tam přijeli vyjádřit Kyjevu solidaritu a nabídli, aby se přidal do takzvaného Paktu svobodných měst, který od roku 2019 sdružuje metropole visegrádské čtyřky – Prahu, Bratislavu, Budapešť a Varšavu – a usiluje o ochranu demokratických hodnot, jako jsou svoboda slova, shromažďování a tisku.

Primátor Prahy Zdeněk Hřib si v Kyjevě prohlédl kryt civilní obrany, město však prý normálně funguje. „Je důvod k ostražitosti, ale nevládne tam panika,“ píše na twitteru. 

„Z našeho pohledu je to, co se děje na Donbase, genocidou,“ prohlásil Putin před novináři. Podobně se vyjadřoval dříve. Na východě Ukrajiny bojují rusky mluvící povstalci s vládními vojsky.

Vladimir Putin na tiskové konferenci s německým kancléřem Olafem Scholzem opět zopakoval svůj hlavní požadavek, totiž zákaz členství Ukrajiny v NATO: „Musíme tuto otázku vyřešit nyní, musíme ji vyřešit v průběhu těchto jednání. Doufáme, že naši partneři naše obavy vyslyší a budou je brát vážně.“

„Jak moc asi vojákům a velitelům vadilo strávit x týdnů v polních podmínkách a nic z toho?“ ptá se na twitteru politolog Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy Michael Romancov. Máme čekat jejich návrat zase někdy později?

Cvičení ruské a běloruské armády, Homelská oblast, Bělorusko. K vidění je např. běloruská artilerie Polonez a ruský taktický operační raketový komplex OTR-21 Točka (Tečka).

Rusko nemůže zavírat oči nad přístupem USA a NATO k bezpečnosti, ale v reakcích USA a NATO na ruské návrhy jsou body, ve kterých lze spolupracovat, uvedl ruský prezident Vladimir Putin po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem. Varoval současně, že Moskva vnímá „násilné zadržování Ruska“ jako ohrožení. Scholz, který o den dříve jednal v Kyjevě, se vyslovil pro dialog s Ruskem, diplomacie podle něj nevyčerpala své možnosti. Uvedl také, že při jednání s Putinem nebylo opominuto žádné téma.

Americká ambasáda na Ukrajině se kvůli obavám z invaze přesunula z Kyjeva do Lvova. Aktivistce hnutí Femen se to nelíbí: „Nebuďte sralbotky!“ namalovala si na holé tělo. „Ulitý start,“ použila žena s pistolí v ruce sportovní terminologii.

„Sankce na ruské banky a firmy jsou připravené ke spuštění,“ ujišťoval novináře britský premiér Boris Johnson s tím, že by rád „oloupal fasádu ruského vlastnictví firem“, jak ho citovala BBC.. Ruští oligarchové rádi v Británii investovali, Britové se často diví, jak moc i z jaké nekalé činnosti nezřídka takové finance pocházejí.