ONLINE: Země NATO slíbily Ukrajině protivzdušné systémy. Rusové zaútočili na Oděsu

Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme a přejeme vám dobrou noc. Budeme se na vás těšit zase zítra.

Země G7 a Austrálie se dohodly, že stanoví pevný cenový strop pro ruskou ropu, píše Nexta. 

Kvůli ruským útokům se dnes večer ocitlo bez elektřiny asi 4,5 milionu Ukrajinců v Kyjevě a deseti dalších oblastech, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pravidelném večerním vystoupení. Šéf státu zdůraznil, že Rusko se uchyluje k „teroru proti energetice“ kvůli své slabosti: nedokáže porazit Ukrajinu na bojišti, a tak se tímto terorem pokouší zlomit Ukrajince.

Prezident se také obrátil na energetické firmy, aby aktivněji vysvětlovaly lidem, kdy a proč vypnou elektřinu v konkrétní ulici či čtvrti. „Taková ‚mikrokomunikace‘ je obzvláště zapotřebí právě teď. Lidé mají právo vědět,“ řekl a vybídl energetické společnosti, aby okamžitě reagovaly zejména v případech, kdy si lidé stěžují na nespravedlnosti při vypínání proudu.

„Jestli je někdo bez světla osm či deset hodin a vidí, že přes ulici vše svítí včetně pouličního osvětlení, tak je to jednoznačně nespravedlivé. Musíme dělat vše, aby vypínání bylo předvídatelné a naprosto pochopitelné pro spotřebitele,“ řekl.

Kvůli ruským útokům je teď bez elektřiny asi 4,5 milionu Ukrajinců, uvedl Zelenskyj. Teror proti energetice podle něj vyplývá ze slabosti Ruska.

Ruští rekruti si v regionálním vojenském náborovém středisku v Rostově na Donu berou uniformy.

Soud v krymském Sevastopolu prohlásil pohřešované námořníky z křižníku Moskva za mrtvé. Kyjev oznámil, že křižník napadly protilodní rakety Neptun. Podle ruského ministerstva obrany došlo na křižníku k požáru, který vedl k výbuchu bojové hlavice.

24. února 2022 se loď podílela na ostřelování ukrajinského Hadího ostrova. Posádka Moskvy tehdy vyzvala ukrajinské obránce ostrova, aby se vzdali. Ti to odmítli slovy „Ruská válečná lodi, jdi do prdele!“

Křižník byl 13. dubna 2022 poškozen, den na to se potopil. 

Moldavsko si poprvé zajistilo reverzní dovoz plynu ze Slovenska. Uvedl to dnes podle agentury Reuters moldavský vicepremiér Andrei Spinu. Chudá postsovětská republika se potýká s nedostatkem dodávek suroviny z Ruska. Z hlediska zemního plynu je malá země, která je vklíněná mezi Rumunsko a Ukrajinu, závislá na ruské společnosti Gazprom.

Plynárenský gigant Gazprom od 1. října snížil dodávky zemního plynu na 5,7 milionu metrů krychlových denně, což je přibližně o 40 procent méně, než kolik Moldavsko potřebuje. Smlouva Kišiněva s Gazpromem se mění z měsíce na měsíc na základě spotové tržní ceny plynu a ropy.

Vicepremiér Spinu uvedl, že moldavská společnost Energocom koupila na Slovensku pět milionů metrů krychlových plynu, a pochválil to jako krok k větší energetické nezávislosti. „To, co nás mělo na první pohled zničit, nás místo toho posílilo,“ napsal na sociální síti Telegram. „S pomocí solidarity a šetření tuto zimu překonáme a vyjdeme z ní se vztyčenou hlavou, ještě silnější a energeticky nezávislí,“ dodal.

Prezident Zelenskyj se setkal s americkými senátory Christopherem Coonsem a Robertem Portmanem.

Danylo (17) má online lekci biologie. Ve vesnici nedaleko Kyjeva se učí při svíčkách. Jde o jeden z plošných výpadků elektřiny kvůli ruským raketovým útokům.

Prodej nových automobilů vyrobených v Rusku od zahájení invaze na Ukrajinu prudce klesl, protože sankce omezily přístup k součástkám a několik zahraničních výrobců pozastavilo svoji činnost v zemi. To spolu se silnějším rublem zvýšilo poptávku po ojetých automobilech z Asie, upozornila agentura Reuters. Více než tři čtvrtiny těchto dovážených ojetých vozů pocházejí z Japonska.

Celkový dovoz aut, který dříve tvořil přibližně pětinu trhu podle objemu a polovinu podle tržeb, se zatím plně nezotavil. Podle ruské analytické agentury Autostat byl dovoz nových aut v srpnu hluboko pod úrovní z února. Dovoz ojetých automobilů se ale více než zdvojnásobil na 23.117 z 11.055 vozů. Z Japonska pocházelo až 76 procent dovezených ojetin. Druhé bylo s velkým odstupem Bělorusko s podílem 5,3 procenta.

Západ uvalil sankce na vývoz některých surovin používaných při výrobě aut do Ruska a řada zahraničních automobilek zde zastavila výrobu, což ochromilo ruský automobilový sektor. Japonsko sankcionuje vývoz drahých aut do Ruska, ale na vývoz ojetých vozů jednotlivci se sankce nevztahují. Moskva pak podporuje systém „šedého“ dovozu, který umožňuje pokračovat v dodávkách zboží.

Ruský Centrální vojenský okruh povede generálmajor Alexandr Linkov, který dočasně nahradí předchozího velitele generála Alexandra Lapina. Po Lapinově rezignaci v souvislosti s bleskovou a úspěšnou protiofenzivou ukrajinské armády na severovýchodě Ukrajiny volali podporovatelé války i proruští blogeři. Server BBC ale upozornil, že není jasné, proč byl Lapin ve funkci nahrazen a kdy - a zda vůbec - se do války na Ukrajině vrátí.

Čečenská televize a proruští blogeři na sítích minulý týden uvedli, že Lapin přijde o svůj post v návaznosti na silnou kritiku. Například čečenský vůdce Ramzan Kadyrov generálovi na začátku října kladl za vinu ruskou porážku u Lymanu, klíčového železničního uzlu v ukrajinské Doněcké oblasti. „Udělal bych z něj vojína a sebral mu vyznamenání,“ uvedl tehdy Kadyrov.

Například ale server ura.ru s odvoláním na zdroj z ministerstva obrany trvá na tom, že Lapin si bere třítýdenní dovolenou. Generál podle serveru volno stráví v Jekatěrinburgu, kde sídlí štáb Centrálního vojenského okruhu. Ruská státní média o výměně ve velení hovoří jako o „dočasné“. Bližší podrobnosti neuvádějí.

Bývalé vedení jednoho z ukrajinských úřadů zpronevěřilo 250 milionů hřiven (170 milionů korun) určených na nákup neprůstřelných vest pro armádu. Informoval o tom dnes Státní úřad pro vyšetřování (DBR), který má na Ukrajině funkci kriminální ústředny.

Někdejší vedení patentového úřadu bylo společně s úřednicí na ministerstvu hospodářství a vedoucím dobrovolnické organizace obviněno, že státní peníze určené na nákup neprůstřelných vest převedlo na účet charitativního spolku.

Odtud pak peníze prostřednictvím několika firem doputovaly do rukou obviněných, kterým nyní hrozí až 12 let vězení. Bývalý ředitel úřadu UkrPatent podle vyšetřovatelů opustil zemi. Kriminalisté uvedli, že obstavili účty firem zapojených do podvodného schématu a že přijali opatření pro zajištění náhrady škody způsobené ukrajinskému státu.

Navzdory zlepšení v posledních letech má ukrajinská státní správa nadále pověst, že je náchylná ke korupci, poznamenává tisková agentura DPA. Současně velmi angažovaná občanská společnost pomáhá zemi napadené Ruskem přežít. Tisíce dobrovolníků pomáhají nejen uprchlíkům, ale také vybírají peníze a věcné dary od spacích pytlů, přes neprůstřelné vesty až po armádní vozidla.

Agentura pro kybernetickou bezpečnost Evropské unie (ENISA) očekává v blízké době větší výskyt kybernetických operací motivovaných geopolitikou. Ve své výroční zprávě o současných hrozbách to uvádí jako jeden z dopadů války na Ukrajině na poli kybernetické bezpečnosti. Ruská agrese podle agentury také přináší vlnu útoků proti dostupnosti webových stránek a internetového připojení a ukazuje, jak velkou roli mohou v konfliktech hrát dezinformace.

„Rusko-ukrajinská krize definovala novou éru kybernetického válčení a hacktivismu (hackerství jako formy aktivismu; pozn. ČTK), jejich role a dopadů na konflikty,“ uvádí ENISA v úvodu své analýzy, která mapuje období od loňského do letošního července. „Státy a další kybernetické operace se velmi pravděpodobně přizpůsobí tomuto novému stavu věcí a budou využívat novinek a výzev plynoucích z této války,“ pokračují autoři.

Nová situace vyvolaná útokem na Ukrajinu má podle zprávy důsledky pro mezinárodní normy v kyberprostoru, pokud jde o státní podporu útoků a útoky proti civilní infrastruktuře. „Vzhledem k nestabilní mezinárodní situaci očekáváme, že budeme v blízké až středně vzdálené budoucnosti svědky více kybernetických operací hnaných geopolitikou,“ varuje ENISA.

Ukrajinská plynárenská firma Naftogaz v 1. pololetí prohloubila kvůli ruské invazi čistou ztrátu na 57,2 mld. UAH (38,8 mld. Kč) z 1,7 mld. UAH.

Podle ukrajinské Národní policie jsou tito dva okupanti z 90. tankové divize podezřelí v případu znásilnění těhotné ženy a mučení civilistů. Stát se to mělo v březnu v Kyjevské oblasti. 

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg dnes na tiskové konferenci s tureckým ministrem zahraničí Mevlütem Çavuşogluem řekl, že nastal čas, aby se Švédsko a Finsko staly plnohodnotnými členy aliance. Informovala o tom agentura Reuters. Šéf NATO uvedl, že obě severské země splnily požadavky, jaké na ně Turecko kladlo.

„Je načase přivítat Finsko a Švédsko jako plnohodnotné členy NATO,“ řekl Stoltenberg. „V těchto nebezpečných časech je ještě důležitější dokončit jejich vstup (do aliance), zabránit nějakému nedorozumění nebo mylné kalkulaci v Moskvě,“ dodal. V pátek Stoltenberga v Turecku ještě čeká schůzka s prezidentem Recep Tayyipem Erdoganem.

Švédsko a Finsko požádaly o vstup do NATO v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu. Narazily ale na odpor Turecka, které je viní z podpory kurdských skupin, jež Ankara pokládá za teroristické. Stoltenberg dnes připomněl, že Finsko a Švédsko posílily spolupráci s Ankarou v boji proti terorismu a že přibylo případů extradice do Turecka.

Británie se snaží zabránit jiným zemím, aby využívaly její služby k přepravě ruské ropy. Používat je budou moci jen v případě, pokud ji nakoupí za stejnou nebo nižší cenu, než stanovily západní vlády v rámci sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Zákaz vstoupí v platnost od 5. prosince a vztahuje se mimo jiné na pojišťovnictví, makléřství a lodní dopravu.

Při bojích na Ukrajině Rusové neberou ohled ani na místní historické a církevní památky. V obci Dolyna v Doněcké oblasti poničili i místní kostel sv. Jiří.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se nezúčastní nadcházejícího summitu velkých světových ekonomik G20 na indonéském ostrově Bali, pokud na něm bude přítomna hlava ruského státu Vladimir Putin. Zelenskyj to dnes podle ukrajinských agentur řekl novinářům.

„Můj osobní a ukrajinský postoj byl, že pokud se zúčastní ruský vůdce, Ukrajina se nezúčastní,“ řekl podle agentury Unian Zelenskyj. Dodal, že na summit se nadále připravuje. Zelenskyj také uvedl, že na toto téma jednal se svým indonéským protějškem Jokem Widodem.

Ukrajina dnes propustila 107 ruských vojáků, uvedlo ruské ministerstvo obrany. Stejný počet válečných zajatců se vrátil i na Ukrajinu, informovala agentura Ukrinform. Podle šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Andrije Jermaka 74 propuštěných ukrajinských vojáků bránilo ocelárny Azovstal v jihoukrajinském Mariupolu.

Ruský prezident Vladimir Putin v pátek, tedy na Den národní jednoty, zahájí velkou výstavu věnovanou Ukrajině a jejím vztahům s Ruskem. Učiní tak více než osm měsíců od zahájení plnohodnotné války proti sousední zemi, informovala dnes agentura DPA.

Kreml dnes oznámil, že Putin v moskevské galerii Manéž navštíví výstavu s názvem „Ukrajina v proměnách času“. Na ploše 4000 čtverečních metrů zde budou ukázány „unikátní“ fotografie, filmové záběry, mapy a archivní dokumenty k rusko-ukrajinským dějinám až do současnosti.

Za říjen na Česko směřoval zhruba stejný počet hackerských DDoS útoků jako za předchozích devět měsíců dohromady. Počet incidentů roste poslední tři roky v řadě, letos jej akcelerovala válka na Ukrajině. Novinářům to dnes během konference o kybernetické bezpečnosti v Praze řekl ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační (NÚKIB) bezpečnost Lukáš Kintr.

Plzeňský kraj očekává, že počty uprchlíků z Ukrajiny začnou před přicházející zimou více růst. Pokud by stouply na jarní úroveň po ruském vpádu na Ukrajinu, neměl by kraj pro všechny ubytování. Běženců zatím přibývá jen mírně, teď jich do krajského asistenčního centra pomoci v Plzni (KACPU), otevřeného tři dny v týdnu, přichází okolo tisícovky týdně. 

Výrazně se ale zvýšil podíl těch, kteří požadují bydlení, protože v ČR nemají příbuzné nebo známé. Z jarních tří až pěti procent je to stále na 30 až 40 procentech, řekl dnes ČTK hejtman Rudolf Špoták (Piráti).

Země skupiny G7 společně zajistí pomoc pro Ukrajinu na zimu, řekla šéfka německé diplomacie, Annalena Baerbocková, jejíž země skupině velkých světových ekonomik předsedá. Ujistila, že tyto státy nedopustí, aby lidé na Ukrajině kvůli brutálnímu postupu ruského prezidenta Vladimira Putina hladověli a mrzli.

Před začátkem schůzky ministrů zahraničí zemí skupiny G7 Baerbocková také uvedla, že Německo kromě dalšího dodá Ukrajině generátory a topná tělesa. Skupinu G7 tvoří kromě Německa i Francie, Itálie, Japonsko, Kanada, Spojené státy a Británie.

Ukrajina by byla v právu, kdyby zareagovala útokem na vzdušné údery z běloruského území, kterým od začátku ruské invaze čelí. Zpravodajskému portálu Ukrajinska pravda to řekla hlavní představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská. Podtrhla, že přestože režim v Minsku propůjčuje Rusku běloruské území k útokům na Ukrajině, mnozí Bělorusové proti válce na Ukrajině protestovali a snaží se jí zabránit.

Velká pravděpodobnost, že se běloruská armáda zapojí i do pozemní invaze na Ukrajinu, byla podle Cichanouské zejména na začátku války v únoru. „Ale už tehdy bylo jasné, že v běloruské armádě není protiukrajinská nálada. Běloruští vojáci neměli motivaci jít bojovat s Ukrajinci,“ míní aktivistka.