ONLINE: Ukrajinské zbrojovky vyrobí deset samohybných houfnic, tvrdí Zelenskyj a volá po ochraně ukrajinského nebe

Děkujeme za pozornost, kterou věnujete našemu online přenosu o dění na Ukrajině a událostech s konfliktem souvisejících. Další čerstvé zprávy můžete očekávat opět zítra ráno. Prozatím přejeme dobrou noc.

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) dnes jednal s ukrajinskou vicepremiérkou Olgou Stefanishynou. „S ukrajinskou vicepremiérkou jsme mluvili o odhodlání Ukrajinců bojovat za svobodu a budoucnosti země v EU a NATO. Děkuji za podnětnou diskuzi!“ okomentoval schůzku na twitteru.

Ukrajinský premiér Denys Šmyhal poděkoval Dánsku za přislíbení další vojenské podpory. „Dánsko plánuje zvýšit vojenskou pomoc Ukrajině na 2,6 miliardy dolarů. Děkujeme dánské premiérce Mette Frederiksenové za silnou podporu Ukrajinců v boji za svobodu. Každým dnem jsme silnější a blíže k vítězství,“ napsal na twitter.

K dnešnímu dni podle odhadů ukrajinského ministerstva obrany ruská invazní armáda přišla již o více než 207 000 vojáků, 3800 tanků a asi 313 bojových letounů. 

Volodymyr Zelenskyj ve svém pravidelném večerním poselství pohovořil o dnešních raketových útocích na Kyjev. Protivzdušná obrana podle něj zachránila za jediný den stovky životů.

„Svět musí vidět, že teror prohrává. Když Patrioty v rukou Ukrajinců zajistí stoprocentní sestřelení jakékoli ruské rakety, teror prohrává. Když svět zvyšuje tlak na Rusko i skrze sankce, když roste izolace teroristy, když se jeho bývalí partneři stydí za jakékoli sblížení s Moskvou, teror prohrává. A samozřejmě není většího ponížení pro ruský teroristický stát než úspěch našich bojovníků,“ napsal k videu. 

Volodymyr Zelenskyj poblahopřál tureckému prezidentu Recepu Erdoganovi ke znovuzvolení. Vyzdvihl zejména roli Turecka v jednání o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře. „V telefonickém rozhovoru jsem poblahopřál Recepu Tayiipu Erdoganovi k vítězství ve volbách. Upozornil jsem na osobní roli tureckého prezidenta při pokračování obilné iniciativy, která je důležitou součástí globální potravinové bezpečnosti. Spolupráce mezi Ukrajinou a Tureckem je důležitá a účinně přispívá k prosperitě našich národů a mezinárodní stabilitě. Budeme pokračovat v jejím dalším rozvoji a společné práci na posílení bezpečnosti regionu, Evropy a světa!“ napsal ukrajinský prezident na twitter.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během dneška telefonicky jednal s nizozemským premiérem. „Vedl jsem telefonát s nizozemským premiérem Markem Ruttem. Informoval jsem ho o zesílení teroru raketových útoků ze strany ruského agresora proti Ukrajině. Hovořili jsme o letecké koalici a posílení naší protivzdušné obrany. Oceňuji podporu nizozemského vedení, včetně podpory v oblasti bezpečnosti. Jsem přesvědčen, že bude dále růst!“ napsal Zelenskyj na twitter.

Vznikl dokument o integraci ukrajinských školáků, má inspirovat další učitele. Dokumentární film Cesta zachycuje tři příklady úspěšné integrace ukrajinských dětí v českých školách. Zdůrazňuje důležitost neformálního vzdělávání a sportu, může tím být podle autorů inspirací pro další učitele.

Dílo, které dnes mělo v Praze premiéru a bude ke zhlédnutí i na internetu, vzniklo ve spolupráci ministerstva školství a Národního pedagogického institutu ČR, podpořil ho Dětský fond Organizace spojených národů (UNICEF). Spolu s filmem vychází i brožura, která představuje příklady dobré praxe.

Rusové po odchodu žoldnéřů Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny od Bachmutu snížili u tohoto východoukrajinského města intenzitu svých útočných operací. Na telegramu to dnes uvedla náměstkyně ukrajinského ministra obrany Hanna Maljarová, podle které Ukrajinci stále drží část jihozápadního Bachmutu. Moskva město předminulý týden prohlásila za dobyté, Kyjev to oficiálně nepotvrdil.

„Intenzita nepřátelské ofenzivy se výrazně snížila, protože nepřítel nahradil wagnerovce běžnými jednotkami. Naši vojáci tento postup nepříteli výrazně ztěžují,“ píše v příspěvku na sociální síti Maljarová, podle které ale ruská armáda na bachmutské frontě se stejnou intenzitou pokračuje v dělostřeleckém ostřelování.

Rusko nebude ochotno vyjednávat, dokud se bude snažit vyhrát válku na Ukrajině, prohlásil dnes v Barceloně šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Dodal, že není „optimistický“ ohledně toho, co by se na Ukrajině mohlo stát letos v létě. „Vidím koncentraci vojsk na obou stranách, jasnou vůli Ruska pokusit se vyhrát válku,“ řekl Borrell. Moskva podle něj dala opakovaně najevo, že invazi neukončí, dokud nedosáhne svých vojenských cílů.

Poradce ukrajinského ministra vnitra Anton Geraschenko na twitteru zveřejnil video Ruskem zasaženého bytového komplexu v Kisharivce v Charkovské oblasti. „Zraněna byla těhotná žena, dvě děti (10 a 14 let) a tři starší ženy. Poškozeno několik budov a plynové potrubí,“ napsal k záběrům.

Při dnešním raketovém útoku na Kyjev se mnozí z obyvatel ukrajinské metropole byli nuceni uchýlit do prostor stanic metra či protileteckých krytů. V jednom z nich pak dokonce proběhl i svatební obřad. 

Dva lidé zahynuli a osm dalších bylo zraněno poté, co ruské síly ostřelovaly město Toretsk v Doněcké oblasti, informovala 29. května generální prokuratura. Palba údajně zasáhla tamní čerpací stanici. V Doněcké oblasti pokračují tvrdé boje.

Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko nebude disponovat ruskými jadernými zbraněmi rozmístěnými v Bělorusku, jakkoli veřejně tvrdil opak, a tyto jaderné zbraně se přes veřejná prohlášení do Běloruska ve skutečnosti nejspíše vůbec nedostanou. Tvrdí to expert Pavel Podvig z Ústavu OSN pro výzkum odzbrojení (UNIDIR), jehož dnes citoval běloruský opoziční server Zerkalo.

Expert Podvig, který je autorem knihy o ruských jaderných zbraních a svého času působil na Stanfordské univerzitě ve Spojených státech, míní, že zbraně zůstanou výlučně v ruských rukou. „Ruská praxe je taková, že veškerá jaderná munice je pod ustavičnou kontrolou jednotek 12. hlavní správy ruského ministerstva obrany. Jedinou výjimkou jsou hlavice rozmístěné na mezikontinentálních raketách či na raketách na ponorkách,“ řekl.

Uvedené typy zbraní se ale v Bělorusku rozmisťovat nebudou. „Znamená to, že i v případě, že jaderná munice se ocitne v Bělorusku, tak její ochranu a obranu budou zajišťovat ruské jednotky. Žádná jiná varianta neexistuje,“ dodal Podvig.

Polsko zavádí nové omezení na hranicích s Běloruskem a od 1. června zakáže vjezd kamionům s běloruskou a ruskou poznávací značkou, oznámil dnes ministr vnitra Mariusz Kamiński. Příslušné nařízení již vyšlo v úředním věstníku a 30. května vstoupí v platnost, uvedl polský rozhlas. Zákaz bude platit do odvolání.

Ministerstvo krok odůvodnilo starostí o veřejnou bezpečnost, ale v médiích se objevilo, že jde o reakci na výzvu ruských poslanců ruské vládě, aby zakázala polským kamionům vjezd do Ruska v odvetě za sankce Evropské unie.

Obrazem: Další fotografie obyvatelů Kyjeva ukrývajících se v metru před ruským leteckým útokem.

Při útoku na bývalé zdravotnické zařízení u Mariupolu bylo zabito asi 100 ruských vojáků, přes 400 jich utrpělo zranění, uvedl poradce starosty města v exilu Petro Andriuščenko.

Na dočasnou základnu v obci Jurivka přijely o den dříve čtyři autobusy s ruskými vojáky, uvedl Andriuščenko s odvoláním na partyzány z okupovaného Mariupolu. Při úderu byla údajně zničena i komunikační stanice a systém elektronického boje.

Ukrajinský parlament hlasoval pro návrh na uvalení dodatečných sankcí proti Íránu na dobu 50 let, informoval zákonodárce Jaroslav Zhelezniak.

Ruský prezident Vladimir Putin podepsal 29. května zákon o vypovězení Smlouvy o konvenčních ozbrojených silách v Evropě, uvádí se na internetových stránkách ruské vlády.

Ukrajinský parlament přijal návrh zákona, který umožňuje znárodnit banky vlastněné sankcionovanými osobami, informoval 29. května zákonodárce Jaroslav Zhelezniak. Návrh zákona umožní Národní bance znárodnit banku Sense (dříve Alfa-Bank), kterou vlastní ruský oligarcha Michail Fridman, napsal zpravodajský server Ukrajinska Pravda. Zákon musí ještě podepsat předseda Nejvyšší rady a prezident Volodymyr Zelenskyj.

Zbytek ruské rakety z dnešního náletu dopadl v Kyjevě přímo na rušnou silnici. Bezpečnostní kamery v tomto úseku komunikace zmíněný incident zachytily.

Ruské síly 29. května kolem půl dvanácté dopoledne zaútočily leteckými pumami na město Toretsk v Doněcké oblasti, přičemž zabily nejméně jednoho člověka a nejméně devět osob zranily, uvedla regionální prokuratura. Jedna z bomb, podle odhadu pravděpodobně model FAB-250, zasáhla místní čerpací stanici, kde zabila 28letého zaměstnance a dalších osm lidí zranila.

V Rusku by po konci války měla vzniknout demilitarizovaná zóna, která by zajistila bezpečí obyvatel Ukrajiny. Na twitteru to dnes uvedl Mychajlo Podoljak z kanceláře ukrajinského prezidenta. Zóna by se podle něj týkala západoruských oblastí přímo sousedících s Ukrajinou.

„Klíčovým tématem poválečného urovnání by mělo být stanovení záruk, které by zabránily další budoucí agresi. Pro zajištění skutečné bezpečnosti obyvatel Charkovské, Černihivské, Sumské, Záporožské, Luhanské a Doněcké oblasti a jejich ochraně proti ostřelování bude nutné zavést demilitarizovanou zónu (hlubokou) 100 až 120 kilometrů,“ napsal na twitter Podoljak. Zónu by „v první fázi“ pravděpodobně kontrolovaly mezinárodní vojenské posádky, myslí si.

Kyjevská městská správa na telegramu uvedla, že během denního ostřelování hlavního města se dnes v metru nacházelo více než 41 000 lidí. Přes noc se do stanic metra uchýlilo více než 9000 občanů, včetně 1120 dětí. Za květen jde o nejvyšší počet lidí, kteří během noci našli útočiště ve stanicích metra.

Šéf slovenské diplomacie Miroslav Wlachovský uvedl, že spojenci pokračují v debatě o možném předání svých vojenských letadel Ukrajině. Dodal, že Bratislava tak už učinila a že nyní jsou na řadě ostatní země. Bratislava dříve předala Kyjevu nevyužívané stíhačky sovětské konstrukce MiG-29.

Český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) nekomentoval možnost dodávek českých bitevních letounů L-159 na Ukrajinu. „Nekomentujeme vojenskou pomoc, která se poskytuje Ukrajině, v přímém přenosu,“ řekl. Obecně je podle něj potřeba pokračovat v podpoře Ukrajiny, a to včetně její obnovy.