ONLINE: Nejméně 8 mrtvých včetně dětí po ruském útoku na východ Ukrajiny. A polské stíhačky ve vzduchu

Nejvyšší rada Ukrajiny zveřejnila fotografie, jak se ukrajinská armáda v doněcké Marjince připravuje na Vánoce.

„Dnes slaví miliony lidí Vánoce podle gregoriánského kalendáře. A ještě jednou blahopřeju všem, kteří je slaví právě teď, v těchto dnech...  Tento rok už bude mít jen pár dní. Musíme si být vědomi toho, o co se náš nepřítel snaží: Aby nám tyto chvíle ztížil. Prosím, dávejte v těchto dnech pozor na vzdušné poplachy. Znovu se podívejte, kde se nachází nejbližší stanice nezlomnosti a řekněte rodičům, jak ji najít. Dávejte na sebe, prosím, pozor. A buďte ochotní pomáhat ostatním. Když jsou Ukrajinci spolu a navzájem jsou si vděční, tak to překonáme. Sláva našim silným, krásným, nejlepším lidem! Sláva Ukrajině!“ řekl ve večerním projevu Volodymyr Zelenskyj.

Takhle vypadala ukrajinská vánoční mše v pravoslavném kostele v Bobrycji na předměstí Kyjeva, kde se někteří rozhodli 25. ledna slavit Vánoce. Dřív Ukrajinci slavili spíš 7. ledna podobně jako Rusové.

Německo kvůli ruské invazi na Ukrajinu prožilo obtížný rok, který přes všechny problémy a existenční obavy přinesl i dobrou věc, a to zkušenost, že společně lze těžkou dobu překonat. V dnes zveřejněném vánočním projevu to prohlásil německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Jeho vánočním přáním prý je, aby tato sounáležitost a naděje nevymizely ani v novém roce.

Steinmeier si přeje i ukončení války na Ukrajině, v rychlé zastavení bojů v dohledné době ale příliš nevěří. Dokud nezavládne mír, který by byl spravedlivý pro Ukrajinu a nezvýhodňoval by agresora, je třeba podle spolkového prezidenta napadeným pomáhat. „Tím také v temnotě bezpráví držíme světlo naděje,“ řekl.

Ve svém vánočním poselství ocenil Steinmeier statečnost Ukrajinců bránících vlast před ruskou agresí a také soudržnost Evropy. „A naše zem tváří v tvář této výzvě opět překonala sama sebe. Nepropadli jsme panice, nenechali jsme se rozeštvat,“ řekl.

Zmínil, že vzhledem k současné krizi je společnost vystavena řadě tlaků v podobě rostoucích cen a nedostatku energie. „Vím, jak mnoho si tato krize od vás všech vyžaduje, jak se mnozí musí uskromnit. Nikdo nám ale nemůže vzít naši velkorysost ve vzájemném chování,“ řekl Steinmeier s tím, že lidskost a nasazení pomáhají projasňovat život ostatním.

A tady jsou nejnovější snímky z Bachmutu, který je teď kritickým místem bojů. Postup Rusů na město dnes ale zpomalil.

Ukrajinci zpívají během leteckého poplachu v kyjevském metru vánoční koledy. 

Zemřel bývalý vrchní velitel ruských pzemních sil Alexej Maslov, bylo mu 69 let. O jeho úmrtí informoval koncern Uralvagonzavod, kde Maslov posledních několik let pracoval jako zvláštní zástupce pro vojensko-technickou spolupráci.

Snímek, jak ukrajinští vojáci v Charkově dostávají od kněze Betlémské světlo míru. Bohoslužba se konala dnes 25. prosince. 

Takhle vojáci ukrajinské Národní gardy slaví Vánoce v Charkovské oblasti. Vystoupili tam pro ně umělci. 

Na celém území Ukrajiny byl podle Nexty vyhlášen letecký poplach.

Tady je nové video z Bachmutu, které se snaží obsadit Rusové. Město se kvůli nim mění v trosky.

Podívejte se na snímek ukrajinských vojáků u štědrovečerní večeře. Fotografie byla pořízena na neznámém místě. 

V ukrajinské Poltavě "upravili" pomníky sovětských generálů Nikolaje Vatutina a Alexeje Zygina.

Šéf loděnice, která vyrábí válečná plavidla a ponorky pro ruské ministerstvo obrany, nečekaně zemřel ve věku 66 let. Informovala o tom ruská agentura TASS. Jedná se o další podezřelé úmrtí vysoce postaveného ruského manažera v letošním roce, připomínají západní média.

Petrohradská Admiralitní loděnice oznámila úmrtí Alexandra Buzakova v prohlášení. Podle textu, na který se odkázala agentura TASS, Buzakov zemřel "předčasně a tragicky", okolnosti ředitelovy smrti ale prohlášení neupřesnilo. Ve funkci generálního ředitele byl od srpna 2012.

Podle loděnice bylo hlavním úspěchem Buzakova "posílení pozice firmy na trhu s moderními nejadernými ponorkami" a dalšími plavidly. Více informací najdete zde.

Rusové vezou rezervy do Berďansku a Melitopolu, píše list "Strana" s odvoláním na Petra Andrjuščenka, poradce starosty Mariupolu. 

Papež František dnes ve svém tradičním poselství Městu a světu (Urbi et orbi) odsoudil „nesmyslnou válku“ na Ukrajině a vyzval k jejímu ukončení. Připomněl rovněž další ozbrojené konflikty ve světě zejména na Blízkém východě či v Africe a vzpomněl také na miliony lidí, zejména dětí, které ve světě trpí hladem, zatímco se vynakládají prostředky na zbraně.

„Pomysleme zejména na děti, které po celém světě touží po míru. Podívejme se do tváří ukrajinských bratří a sester, kteří letošní Vánoce prožívají ve tmě, venku nebo daleko od svých domovů kvůli destrukci způsobené deseti měsíci války,“ prohlásil papež. „Kéž Pán osvítí mysl těch, kteří mají moc umlčet zbraně a okamžitě ukončit tuto nesmyslnou válku,“ řekla také hlava katolické církve před lidmi, kterých se na Svatopetrském náměstí podle agentury EFE shromáždily desítky tisíc.

Rusko nebude dodávat ropu do zemí, které podpořily zavedení "cenového stropu," řekl podle Nexty ruský ministr financí Anton Siluanov.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes obvinil Západ, že se snaží pomocí ukrajinské krize rozdělit Rusko. Uvedl také, že Moskva je připravena jednat se všemi stranami zapojenými do konfliktu na Ukrajině, Kyjev a jeho západní spojenci prý ale rozhovory odmítají.

„Jsme připraveni jednat se všemi zúčastněnými stranami o přijatelných řešeních, ale je to na nich. My nejsme ti, kdo rozhovory odmítají,“ prohlásil Putin v rozhovoru v programu nazvaném „Moskva. Kreml. Putin“ v ruské státní televizi Rossija 1.

„Domnívám se, že postupujeme správně, bráníme naše národní zájmy, zájmy našich občanů, našich lidí. Nemáme na vybranou, musíme naše občany chránit,“ dodal Putin, podle nějž se „Rusko vždy snažilo všechny spory řešit mírovou cestou“.

Celkový počet obětí včerejšího ruského ostřelování chersonské oblasti stoupl na šestnáct, píše Nexta. Třináct lidí zemřelo v samotném centru Chersonu. 

Za uplynulých sedm dní vydala Česká republika ukrajinským uprchlíkům 2257 víz dočasné ochrany. Je to téměř stejný počet jako o týden dříve. Od únorového vpádu ruské armády do sousední země Česko vydalo 471.923 dočasných víz. Vyplývá to z údajů ministerstva vnitra. Víza jejím držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

Úřady tradičně nejvíce víz udělují v pondělí, kdy se po víkendu otevře registrace. Stejné to bylo i v tomto týdnu, v pondělí 19. prosince získalo dočasnou ochranu v Česku 812 žadatelů. Nejmenší zájem byl ve čtvrtek, kdy bylo vydáno 121 víz. Česko přiznává uprchlíkům dočasnou ochranu zatím do konce března. Sněmovna nedávno schválila návrh, který ji podle dohody EU prodlužuje o rok. Úřadům prodloužení ochrany umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází.

Podle odhadů ministerstva vnitra se zhruba pětina ukrajinských uprchlíků už z Česka vrátila domů. S nastupující zimou se však zase mohou do zahraničí vydat Ukrajinci, které ruské útoky na infrastrukturu připravily o teplo, elektřinu a vodu.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, připravuje zákon, na jehož základě mají být zvýšeny daně Rusům, kteří opustili zemi. Podle agentury Reuters to dnes uvedl předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin. Od únorové ruské invaze na Ukrajinu, ale hlavně po vyhlášení mobilizace na podzim, odjely z Ruska desítky tisíc lidí.

„Ti, kteří opustili Ruskou federaci, nejenže na dálku pracují pro ruské firmy, ale také požívají všech výhod, které jim to dává v souladu s legislativou naší země,“ napsal Volodin na sociální síti Telegram. „Je správné zrušit jim výhody a zavést pro ně vyšší sazbu daně. Na příslušných změnách legislativy pracujeme,“ dodal.

Kolik Rusů od začátky války svou vlast opustilo, není zřejmé. Některá místní média psala, že do začátku října jich odešlo až 700.000. Mnozí z nich se tak rozhodli poté, co ruský prezident Vladimir Putin v září vyhlásil částečnou mobilizaci.

Ukrajinky už nemusí nosit mužské uniformy, dobrovolníci jim šijí vlastní, napsala Reuters. Julija Mykytenková po deseti měsících války proti Rusku konečně našla ukrajinskou vojenskou uniformu, která jí sedí, a to díky dobrovolníkům, kteří šijí vojenské oblečení pro ženy. Ty se doteď musely spokojit s mužskými uniformami.

Ukrajinu od února, kdy do země vpadla ruská vojska, brání desetitisíce Ukrajinek. „Vím, že najít správnou uniformu je pro mnoho žen těžké. Některé mají příliš široké boky nebo příliš úzký hrudník. V ozbrojených silách si uniformy nemůžete povolit,“ říká 27letá Mykytenková. Do ukrajinské armády vstoupila už dávno před začátkem války. Její otec a bratr od začátku ruské invaze při bojích zahynuli.

Určitá velikost podle ní může sedět přes boky, v ramenou nebo v pase je ale příliš veliká. Nesedící uniformu si pak musí ženy různě svazovat nebo zakládat, aby jim nepadala.

Ukrajinský voják Leonid Onyščenko (63) v Kosťantynivce telefonicky hovoří se svou rodinou, která usedla ke štědrovečerní večeři. 

Tempo ruského postupu v oblasti ukrajinského města Bachmut v Doněcké oblasti v posledních dnech zpomalilo. Uvádí to americký Institut pro studium války (ISW), podle něhož je ale příliš brzy na to říci, zda ruské snahy o dobytí města již vyvrcholily.

Jeden z ruských bloggerů, kteří se věnují válce na Ukrajině, podle ISW uvedl, že ukrajinské síly zatlačily členy žoldnéřské Wagnerovy (v přepisu z ruštiny Vagnerovy) skupiny zpět do pozic, které obsadili před několika dny.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj 20. prosince prohlásil, že Bachmut na východní Ukrajině patří k místům nejintenzivnějších bojů na celé frontové linii. Obsazení Bachmutu by mohlo ruským jednotkám usnadnit začátek útoků na města jako Kramatorsk či Slovjansk.

Při odstraňování min v Chersonské oblasti zemřeli tři pracovníci ukrajinských záchranných složek. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na vyjádření úřadů. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ruská armáda území Chersonské oblasti, odkud se stáhla, silně zaminovala.

Tři pracovníci působili v záchranných složkách Žytomyrské oblasti a do oblasti, kde zahynuli, byli vysláni "s úkolem odstranit miny z území osvobozeného od nepřítele", uvedly ukrajinské úřady. Podle nich trojici zabila ruská mina.